Domů
Rychlé zprávy
Audit opatření v reakci na plynovou krizi: nejasný přínos společného nákupu plynu
Plynové pole Kharasaveyskoye
Zdroj: Gazprom

Audit opatření v reakci na plynovou krizi: nejasný přínos společného nákupu plynu

Evropský účetní dvůr vydal 24. června speciální zprávu k zabezpečení dodávek plynu v EU. Auditoři zhodnotili, že opatření EU přijatá v reakci na plynovou krizi v roce 2022 pomohla členským státům reagovat na krizi, ale dopad některých opatření nelze prokázat. To platí rovněž o platformě na společný nákup plynu, píše server Euractiv.

Ruská invaze na Ukrajinu způsobila v Evropě energetickou krizi a zvýšení cen energetických komodit. EU dováží přes 80 % spotřebovávaného zemního plynu, a dovoz z Ruska tvořil v roce 2021 45 % dovozu. Plynová krize tak otestovala evropský rámec pro zabezpečení dodávek plynu a vedla k dočasným opatřením a zvýšené závislosti na zkapalněném zemním plynu.

Opatření přijatá v souvislosti s plynovou krizí:

  • Naplnění zásobníků na 90% k 1. listopadu - opatření je platné do prosince 2025
  • Dobrovolné snížení spotřeby plynu o 15% v porovnání s průměrem za posledních 5 let - opatření platilo do března 2024
  • Cenový strop na cenu plynu – 180 EUR/MWh - opatření je platné do prosince 2025
  • Společný nákup plynu – vznik platformy AggregateEU (v objemu 15% kapacity zásobníků v EU)

Tato opatření s odstupem hodnotí Evropský účetní dvůr a audit pro Evrospksou Komisi nedopadl velmi pozitivně.

Navzdory výraznému růstu cen bylo štěstím, že EU nezažila velký nedostatek plynu, zhodnotil João Leão, auditor odpovědný za zprávu hodnotící reakci EU na krizi. Leão uvádí, že i když EU zajistila dostatek zemního plynu, selhala ve dvou oblastech: cenová dostupnost nebyla prioritou a Komise nedokázala dlouhodobě plánovat.

„Komise věděla již v roce 2014, že přerušení dodávek ruského plynu bude mít obrovský dopad na ceny, ale nikdy nemodelovala jeho dopady na spotřebitele nebo průmysl,“ řekl na tiskové konferenci u příležitosti zveřejnění zprávy.

Do konce roku 2023 EU úspěšně snížila závislost na ruském plynu a stabilizovala ceny na úrovni přibližně 45 EUR/MWh, což je dvojnásobek předkrizové úrovně. Přestože Unie čelí novým výzvám spojeným se zvýšenou závislostí na zkapalněném zemním plynu (LNG) a potřebou dekarbonizace, její snahy o zabezpečení dodávek plynu a spolupráci mezi členskými státy jsou nerovnoměrné a některé klíčové cíle nebyly dosaženy, hodnotí audit.

Zdroj: ECA, založeno na datech Eurostatu. Závislost EU na ruském plynovodním plynu 2021 vs 2023

Dopad mnohých opatření není možné posoudit, některá selhala

EU zvládla diverzifikovat dodávky ale audit uvádí, že reálný dopad dalších přijatých opatření není možné adekvátně posoudit. Snížení spotřeby plynu v EU nelze přesvědčivě spojit s cílem snížit poptávku o 15 %, protože mohlo být způsobeno prudkým nárůstem cen. Auditoři také poznamenali, že nárůst množství uskladněného plynu před zimou odráželo spíše historické trendy.

Kritiku si vysloužilo zejména opatření na společný nákup plynu, AggregateEU, které Komise vnímá spíše pozitivně. Tento mechanismus měl umožnit kupujícím sjednotit svou kupní sílu a vyjednat nižší ceny. Auditoři však nenalezli přidanou hodnotu tohoto mechanismu ve srovnání s existujícími tržními postupy a nedokázali identifikovat selhání trhu, které by AggregateEU řešil.

Systém přilákal značný zájem kupujících, kteří signalizovali zájem o nákup plynu odpovídajícího 50 % skladovací kapacity EU. Komise však neměla přístup ke smlouvám o dodávkách, takže není známo, kolik plynu bylo skutečně zajištěno prostřednictvím platformy.

Dalším z rámcových opatření je tzv. mechanismus solidarity, který má za cíl posílit regionální spolupráci mezi členskými státy. Právní předpisy EU vyžadují, aby země sdílely dodávky plynu se svými sousedy během mimořádných událostí. V praxi se ukázalo, že uzavírání dvoustranných dohod pro usnadnění sdílení je náročné.

Navíc, přestože nařízení vyžaduje pravidelné podávání zpráv o prevenci a reakci na rizika, v roce 2019 mnoho členských států nedodrželo tento požadavek. Asi 18 zemí EU nedokončilo před krizí zprávy o zabezpečení dodávek plynu, dva členské státy nepředložily nic, zjistili auditoři.

Podobné hodnocení, tedy netransparentní, komplikované a s nejasným výsledkem získal i  systém výběru projektů společného zájmu, klíčových přeshraničních infrastrukturních projektů, které mají EU pomoci dosáhnout jejích cílů v oblasti energetické bezpečnosti a klimatu.

Závěrem audit doporučuje, aby Komise dokončila rámec pro cenovou dostupnost plynu v EU, optimalizovala procesy podávání zpráv členských států o zabezpečení dodávek plynu a přepracovala strukturu regionální spolupráce s cílem zlepšit efektivitu preventivních opatření a reakci na rizika. A navrhuje rovnež zvýšit transparentnost při provádění projektů společného zájmu v energetickém sektoru.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Stanislav Mikeska
1. červenec 2024, 19:39

Až na to, že energetická krize začala rok před konfliktem na Ukrajině! A vyvrcholila po odpálení NS1 a NS2 v září 2021. Jednou z jejích příčin bylo vytrvalé zdražování emisních povolenek už od konce roku 2020. Emisní povolenka je nástrojem Evropské unie na ochranu klimatu. Opravňuje znečišťovatele vypustit do ovzduší 1 tunu oxidu uhličitého (CO2) nebo její ekvivalent jiné škodliviny. V pilotní fázi projektu v letech 2005 až 2007 je podniky dostávaly zdarma.

Ve snaze motivovat výrobce k ekologizaci provozů Evropská komise množství povolenek na trhu v čase cíleně omezuje. Obava z jejich nedostatku tak zvyšuje poptávku a tím i jejich cenu. Ještě v lednu 2016 stála emisní povolenka kolem 6 EUR, v polovině června roku 2020 způsobilo šok, když její cena poprvé v historii překročila 30 EUR, letos v únoru ovšem překonala hranici 100 EUR. Aktuálně se pohybuje kolem 72 EUR. Emisní povolenky potřebují ke svému provozu uhelné i plynové elektrárny a jejich cena se tak promítá do ceny elektřiny.V době, kdy se ekonomiky jednotlivých států po covidovém útlumu začaly zvedat a rostla poptávka po elektřině do výrobních provozů, ji emisní povolenky výrazně zdražovaly. Navíc v první polovině roku 2021 byla produkce německých větrných elektráren na nejnižší úrovni od roku 2018. Přesto Němci pokračovali v plánovaném odpojování svých jaderných elektráren, pouze u posledních tří prodloužili provoz do dubna 2023. K tomu se ve Francii neplánovaně protahovala odstávka řady jaderných elektráren z důvodu údržby, a země se tak z vývozce elektřiny stala jejím dovozcem.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se