Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. První čínské turbíny pro německý offshore park se v Evropě setkávají s kritikou

Čína již dlouhodobě dominuje nejen evropskému, ale i světovému trhu se solárními panely a dalšími komponenty pro fotovoltaiku. V posledních letech však Čína zintenzivňuje své aktivity i na poli větrné energetiky. První čínské větrné turbíny by měly být použity pro výstavbu jednoho z offshore parků v německých vodách. Obavy z neférové konkurence a bezpečnostního rizika tak dělají vrásky na čelech evropských výrobců a místních asociací.

Plánovaný offshore park Waterkant ve vodách Severního moře by měl být prvním parkem v Německu, který bude využívat čínské turbíny. Celkem by se mělo jednat o 16 turbín výrobce Ming Yang Smart Energy, každá o instalovaném výkonu 18,5 MW. Tento park by měl zahájit provoz v roce 2028.

Celý článek najdete ZDE.

2. Přebytek plynu v Evropě byl kvůli pomalému plnění zásobníků téměř eliminován

Rekordní přebytek plynu v Evropě, se kterým byla ukončena loňská teplá zima, byl kvůli nezvykle nízkému tempu doplňování zásobníků plynu přes letošní léto téměř eliminován. Informoval o tom zahraniční zpravodajský server Reuters.

Zásoby v evropských zásobnících plynu vzrostly od 31. března 2024 do poloviny srpna pouze o 336 TWh. To je o více než 100 TWh méně, než byl průměr posledních 10 let.

Celý článek najdete ZDE.

3. Cena elektřiny na příští rok opět přesáhla úroveň 100 EUR/MWh

Velkoobchodní cena elektřiny na příští rok opětovně přesáhla hranici 100 EUR/MWh v reakci na rostoucí cenu zemního plynu. Ta prudce vzrostla v první polovině měsíce. Vyšší cenu elektřiny pak dále podporuje rostoucí cena emisní povolenky. Stav naplněnosti evropských zásobníků s plynem je nicméně na dobré úrovni a Evropě se daří získávat nové náklady se zkapalněným zemním plynem (LNG).

Cena elektřiny v základním zatížení se pro rok 2025 na PXE přehoupla přes úroveň 100 EUR/MWh. V pátek trh uzavřel na 103,57 EUR/MWh. Hlavním důvodem nárůstu ceny elektřiny je nárůst ceny plynu.

Celý článek najdete ZDE.

4. Etický hack: Fotovoltaiku je možné hacknout a poškodit tím síť

Etický hack solárních panelů v Nizozemsku odhalil jejich zranitelnost vůči kybernetickým útokům. To vyvolalo volání průmyslu po přísnějším posuzování bezpečnosti.

Zatímco větrné turbíny, které jsou vysoce propojené a vybavené stovkami senzorů, jsou tradičně považovány za zranitelnější vůči vnějším zásahům než solární panely, nizozemský hacker ukázal, že i solární panely jsou vůči některým typům útoků zranitelné. Píše o tom server Euractiv.

Celý článek najdete ZDE.

5. Ekonom: Německo bude na podporu OZE potřebovat dvojnásobek předpokládaných financí

Nízké velkoobchodní ceny elektřiny v době výroby obnovitelných zdrojů energie v Německu způsobují výrazné navýšení prostředků potřebných k vyplacení zákonem dohodnutých částek podpory jejich provozovatelům v roce 2024. Podle výpočtů ekonoma Manuela Frondela z Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum (RWI) bude Německo potřebovat dvojnásobek předpokládané částky.

Frondel uvedl, že za celý rok 2024 bude muset stát vyplatit přibližně 23 miliard eur, což je více než dvojnásobek původně předpokládané částky. Vláda vyčlenila na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2024 ze spolkového rozpočtu přibližně 11 miliard eur.

Celý článek najdete ZDE.

6. Česko šetří energii a investuje do budoucnosti: Fotovoltaika roste o 28 %

V první polovině roku 2024 Česká republika významně snížila svou spotřebu elektrické energie a plynu, což potvrzují nejnovější data zveřejněná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Vedle toho došlo k výraznému růstu produkce elektřiny z fotovoltaických elektráren, které vyrobily o 28 % více energie než v roce předchozím. Tento vývoj přináší pozitivní signály pro českou energetiku a její snahy o větší soběstačnost a dekarbonizaci.

Úspory elektřiny a plynu

Podle zprávy ERÚ spotřeba elektřiny v České republice meziročně klesla o 5 %, zatímco spotřeba plynu zaznamenala ještě výraznější pokles o 14 %. Tyto úspory jsou částečně důsledkem energetické krize. České domácnosti a firmy přijaly řadu opatření ke snížení spotřeby, včetně zvyšování energetické účinnosti, změny systémů vytápění a úspornějšího chování.

Celý článek najdete ZDE.

7. Čína schválila výstavbu 11 jaderných reaktorů v přepočtu za 700 miliard Kč

Čínská vláda schválila výstavbu 11 nových jaderných reaktorů, která si vyžádá investice minimálně za 220 miliard jüanů (zhruba 700 miliard Kč). S odvoláním na čínská média o tom informoval německý list Handelsblatt. Čína se podle něj pomocí jaderných elektráren snaží omezit emise oxidu uhličitého a za několik let by se mohla stát vedoucím světovým producentem jaderné energie.

Výstavbu 11 jaderných reaktorů v čínských provinciích Ťiang-su, Šan-tung, Kuang-tung, Če-ťiang a v autonomní oblasti Kuang-si čínská vláda schválila v pondělí. Předpokládá se, že výstavba potrvá zhruba pět let. Organizace BloombergNEF nedávno předpověděla, že Čína do roku 2030 předstihne v kapacitě jaderných elektráren Francii a Spojené státy, a stane se tak jedničkou na trhu.

Celý článek najdete ZDE.

8. Naruší švédské jaderné plány fungování tamního trhu s elektřinou?

Švédsko by se mohlo v následujících letech zařadit na seznam evropských zemí, které se vydají cestou výstavby nových jaderných bloků. Podle nedávné studie zveřejněné švédskou vládou by výstavba bloků měla vyjít na několik desítek miliard eur. Pro zajištění návratnosti zpráva doporučuje garantovanou cenu v podobě rozdílového kontraktu, to však u některých účastníků tamního trhu vyvolává obavy.

Švédsko stejně jako ostatní země řeší svou energetickou bezpečnost, resp. zajištění dostatečného objemu elektřiny na budoucí roky. V tamní energetické mozaice by, podobně jako tomu je již dnes, mohly i v budoucnu hrát svou roli jaderné zdroje.

Celý článek najdete ZDE.

9. Norsko plánuje rekordní investice do těžební infrastruktury

Norské investice do ropy a plynu dosáhnou letos rekordní úrovně, informuje agentura Reuters.  Do roku 2025 zůstanou investice zvýšené, což je dáno pokračujícím rozvojem těžebních polí a vzrůstající inflací. 

Norsko v posledních letech schválilo celou řadu projektů pro rozvoj nalezišť, kdy společnosti v čele s Equinorem využily možnost daňových úlev z dob pandemie Covidu. Letos se tak očekává, že bude investováno rekordních 257 miliard NOK (555 miliard CZK), což je překonání předchozího historického maxima 224 miliard NOK z roku 2014.

Celý článek najdete ZDE.

10. Stát připraví pro Dukovany smlouvu o výkupu, vytvoří k tomu nařízení vlády

Vláda připraví pro výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech smlouvu o výkupu elektřiny. Ta bude klíčovou části podpory projektu ze strany státu. Počítá s tím nařízení vlády, které nyní předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu do připomínkového řízení a je nezbytné pro vytvoření smlouvy. Česko získalo pro veřejnou podporu prvního reaktoru povolení od Evropské komise na jaře, nyní jedná o povolení i pro druhý zamýšlený blok v Dukovanech.

Vláda v červenci rozhodla o výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v Dukovanech. Postavit je má korejská společnost KHNP, která uspěla v tendru, v němž jí česká vláda dala přednost před francouzskou firmou EDF. První z nových reaktorů v Dukovanech by měl být hotový v roce 2036.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

ERÚ vydal zprávu o provozu teplárenských soustav, přes 45 % výroby stále pochází z uhlí

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal zprávu o provozu teplárenských soustav za rok 2023. Není překvapením, že výroba tepla meziročně klesla. Důvodem jsou panující vyšší teploty a ceny komodit v loňském roce. Meziroční pokles výroby tepla byl na úrovni 6,7 %. Přibližně 45 % z celkové konečné spotřeby tepla pak připadá na domácnosti, což vyzdvihuje důležitost energetických úspor v tomto sektoru. Téma bude s dalšími roky více rezonovat, jak se bude blížit zavedení EU ETS II.

V loňském roce bylo vyrobeno na území ČR 140 923 TJ tepla. Z toho bylo 31 % spotřebováno ve vlastním podniku či zařízení. Dodávky tepla, čímž se rozumí množství tepelné energie dodané do soustav zásobování teplem (SZT), meziročně klesly o 7,6 % na 75 803 TJ.

Celý článek najdete ZDE.

Bezpečnost nebo soběstačnost v energetice?

V debatách o energetice je v používané terminologii často pěkný guláš a leckdy se termíny „bezpečnost“ a „soběstačnost“ dokonce zaměňují. Přitom rozdíl mezi nimi je řádově stovky miliard korun. Pojďme si to vysvětlit podrobněji.

Soběstačnost znamená pokrýt svoji spotřebu ze zdrojů na území České republiky. Jenže elektřinu nevyrábějí a neprodávají státy. Není to tak, že by se u nás nejprve pro české domácnosti a podniky vyčerpala výroba všech českých elektráren, a pak až nastoupil dovoz ze zahraničí. Obchodníci nakupují elektřinu podle ceny, ne podle země původu. Pokud je tedy elektřina z dovozu zrovna levnější, proč by pořizovali dražší domácí?

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu