Domů
Větrné elektrárny
První čínské turbíny pro německý offshore park se v Evropě setkávají s kritikou
Offshore větrná turbína V164. Zdroj: MHI Vestas Offshore Wind
Zdroj: MHI Vestas Offshore Wind

První čínské turbíny pro německý offshore park se v Evropě setkávají s kritikou

Čína již dlouhodobě dominuje nejen evropskému, ale i světovému trhu se solárními panely a dalšími komponenty pro fotovoltaiku. V posledních letech však Čína zintenzivňuje své aktivity i na poli větrné energetiky. První čínské větrné turbíny by měly být použity pro výstavbu jednoho z offshore parků v německých vodách. Obavy z neférové konkurence a bezpečnostního rizika tak dělají vrásky na čelech evropských výrobců a místních asociací.

Plánovaný offshore park Waterkant ve vodách Severního moře by měl být prvním parkem v Německu, který bude využívat čínské turbíny. Celkem by se mělo jednat o 16 turbín výrobce Ming Yang Smart Energy, každá o instalovaném výkonu 18,5 MW. Tento park by měl zahájit provoz v roce 2028.

Proti využívání čínských turbín se však staví evropské průmyslové asociace, či přinejmenším upozorňují na s nimi spjatá rizika. Kromě negativního dopadu na evropské výrobce podle serveru Clean Energy Wire upozorňují i na bezpečnostní rizika.

"Nechci si představit svět, ve kterém Čína dokáže odstavit německé větrné turbíny," uvedla Bärbel Heidebroeková, předsedkyně Německého sdružení pro větrnou energii. Podle ní by větrné parky měly podléhat podobné regulaci jako sektor telekomunikací. "Čína nesmí dominovat a ovládat je. Stejná pravidla by měla platit v oblasti kyberbezpečnosti pro větrné elektrárny," dodala.

Levné turbíny kvůli neférové podpoře

Giles Dickson, předseda asociace WindEurope, podle serveru řekl agentuře Bloomberg, že se EU a další evropské země "budou muset rozhodnout, zda považují větrnou energetiku za strategický sektor, než bude příliš pozdě". Podle něj by evropský průmysl "byl připraven dodávat turbíny vyrobené v Evropě". Podle asociace je skutečnost, že čínské turbíny jsou až o polovinu levnější ve srovnání s evropskými, způsobena „neférovou čínskou státní podporou".

Evropské průmyslové asociace a podniky se oprávněně obávají čínské konkurence poté, co dovážené čínské solární panely zcela převálcovaly místní výrobu. Německo disponuje 9 GW výkonu v offshore větrných parcích, do konce desetiletí by tato hodnota měla vzrůst na 30 GW. Podle WindEurope by do poloviny století mělo být v evropských vodách na 425 GW instalovaného výkonu v offshore zdrojích, aby EU dosáhla svých klimatických cílů.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Martin V.
22. srpen 2024, 14:43

A jsou čínské turbíny levnější skutečně jen díky neférové podpoře? V době, kdy větrným parkům ve světě dominovali dánští výrobci, to nikomu nevadilo? V USA mají už 100 let v platnosti Jones Act, který pro vnitrostátní vodní dopravu požaduje lodě v USA vyrobené, američany vlastněné i obsluhované. Ovšem kritici tvrdí, že spíš než k podpoře odvětví dochází k jejímu úpadku. Nedopadla by evropská větrná energetika chráněná proti zahraničním dodavatelům podobně?

JVr
23. srpen 2024, 13:54

Myslím, že nejde o to chránit se vůči dodávkám z Číny. Víceméně to tam zaznělo, výrobci si stěžují, že je EU málo dotuje vůči jejich konkurenci z Číny, kde jsou ty dotace vyšší.

Zde jde ale přesně o tom, že si musí EU určit strategická odvětví: kde nechce žádnou závislost na externích dodavatelích, kde chce udržet vlastní výrobu a know-how (a do jaké úrovně).

V ostatních odvětvích může docházet ke kompletnímu dodávání z jiných zemí.

Nicméně tyto, kde nechce jiné dodavatele, nebo kde chce udržet alespoň nějaký základní know-how, tak tam musí zajistit podmínky, které zajistí, že to půjde... (podporovat výzkum vývoj, daňové úlevy, garantované zakázky, dotace atd. možností je více).

V situaci, kdy to myslíme s přechodem na OZE vážně, je třeba nebýt kompletně závislý ani ve výrobě na někom externím a alespoň si udržovat malou výrobu, know-how a výzkum vývoj, jinak to může mít neblahé následky v budoucnosti. Pokud Čína "dělá neférovou podporu je na místě zavést cla (čímž ale ochráním pouze vlastní trh) anebo zavést podporu (nejspíš dotace) tak, aby EU firmy byly konkurenceschopné i ve zbytku světa.

Jenže zde se objeví klasický EU systémový problém. Není nikdo, kdo by o tomto rychle rozhodnul a bude trvat dalších 5 let, než se to začne řešit, ale pak už EU žádné firmy vyrábějící VTE mít nebude ;)

Vladimír Šťastný
23. srpen 2024, 08:21

OZE jenom sklízí to, co samy zasely. Zavedly totiž dotování, ve kterém se dnes různé části světa předhánějí a kanibalizují samy sebe a své odvětví. Dokud se svět nevrátí k trhu bez přívlastků (což je v současné době asi nemožné), pak bude řešit jen čím dál větší problémy, které si ale dotováním kde čeho, způsobuje sám.

Richard Vacek
23. srpen 2024, 18:32

Existuje produkt, který Čína nedotuje? Který to je? A pokud dotuje všechno, tak z čeho?

Není to nakonec tak, že v Číně dovedou téměř vše vyrobit levněji, než jinde? A to ne kvůli dotacím, ale kvůli tomu, že v Číně jsou lepší podmínky pro podnikání? Levnější energie, levnější suroviny, k dispozici je celý dodavatelský řetězec, pružná pracovní síla, dopravní infrastruktura?

Jirka Líska
23. srpen 2024, 18:45

@Richard Vacek 23. srpen 2024, 18:32

Nějak vám z toho vypadla levná pracovní síla:-)

Evropa bohužel nemá štěstí na nerostné suroviny jako Čína a Rusko.

O velikosti v porovnání s evropskými státy ani nemluvě.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se