Domů
Energetika v zahraničí
Ekonom: Německo bude na podporu OZE potřebovat dvojnásobek předpokládaných financí
Plovoucí offshore větrný park Hywind Tampen
Zdroj: Ole Jørgen Bratland / Equinor

Ekonom: Německo bude na podporu OZE potřebovat dvojnásobek předpokládaných financí

Nízké velkoobchodní ceny elektřiny v době výroby obnovitelných zdrojů energie v Německu způsobují výrazné navýšení prostředků potřebných k vyplacení zákonem dohodnutých částek podpory jejich provozovatelům v roce 2024. Podle výpočtů ekonoma Manuela Frondela z Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum (RWI) bude Německo potřebovat dvojnásobek předpokládané částky.

Frondel uvedl, že za celý rok 2024 bude muset stát vyplatit přibližně 23 miliard eur, což je více než dvojnásobek původně předpokládané částky. Vláda vyčlenila na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) v roce 2024 ze spolkového rozpočtu přibližně 11 miliard eur.

Podporovaným OZE se vyplácí rozdíl mezi tržní hodnotou elektřiny a předem dohodnutou částkou za jednotku vyrobené elektřiny. To znamená, že čím nižší je tržní cena, tím vyšší jsou platby podpory. V případě vysoké výroby obnovitelných zdrojů energie klesá tržní cena elektřiny na burze, mnohdy i do záporných hodnot.

Počet hodin se zápornými cenami elektřiny v Německu roste. Německo z tohoto důvodu pro zdroje uvedené do provozu od roku 2016 zavedlo pravidlo, kdy podporované zdroje přichází o nárok na finanční kompenzaci, pokud ceny elektřiny na spotovém trhu poklesnou do záporných hodnot během šesti po sobě jdoucích hodin. S novelou německého zákona o obnovitelných zdrojích energie z roku 2021 (EEG 2021) Německo zpřísnilo toto pravidlo na čtyři po sobě jdoucí hodiny.

Toto pravidlo však platí pouze pro zdroje, které si vysoutěžily podporu po jeho zavedení. Stále tak existuje velké množství OZE, kterým musí Německo vyplácet podporu i v době delších období s nulovou nebo zápornou cenou elektřiny na spotovém trhu. Více o způsobu podpory OZE v Německu se dozvíte v našem seriálu o cestě Německa k zelené podpoře.

Počet hodin s nulovým nebo zápornými cenami elektřiny na spotovém trhu v Německu. Zdroj: Bild

Rozdíl mezi velkoobchodními cenami elektřiny a garantovanou výší odměny dříve financovali zákazníci prostřednictvím tzv. poplatku za obnovitelné zdroje energie na svých účtech za elektřinu. V roce 2022, uprostřed energetické krize v Evropě, vláda změnila mechanismus financování na přímou státní podporu s cílem snížit ceny elektřiny pro spotřebitele elektřiny.

Velké dodatečné finanční požadavky pravděpodobně ovlivní probíhající jednání v rámci koaliční vlády o rozpočtu na rok 2025. Rozpočet již zkomplikovalo soudní rozhodnutí z konce loňského roku, které prohlásilo přibližně 60 miliard eur určených na financování klimatických a transformačních projektů za nezákonné.

Aby se vláda udržela v rámci povoleného rozpočtu, byla nucena rychle přerozdělit finanční prostředky nebo projekty úplně zrušit. Vláda však znovu otevřela jednání o rozpočtu na rok 2025 poté, co poradci ministerstva financí zpochybnili návrh dohody.

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(55)
Milan Vaněček
19. srpen 2024, 17:42

Německo potřebuje a bude potřebovat obrovské peníze (desítky miliard EUR ročně) na vyplacení (provozních) podpor pro OZE, protože OZE v Německu hodně vyrábí a současně OZE tlačí spotovou cenu elektřiny dolů v neustále se zvětšujícím období roku.

Česká republika potřebuje ještě cca 6 let pod 2 miliardy EUR ročně na vyplácení podpor OZE (fotovoltaický tunel+ podpora ostatních OZE) a bude potřebovat mnohonásobně více na podporu Dukovany 2 (protože budou vyrábět mnohonásobně více než naše současné OZE) a protože ceny v našem regionu budou mnohem více a po delší časové období stlačovány obrovským přebytkem výkonu OZE především v Německu.

Jaké je řešení?

V Německu zvolnit tempo Energetického přechodu, omezit instalace fotovoltaiky vyrábějící nejvíce v poledne a místo toho prosazovat fotovoltaiku, která má v poledne lokální minimum výroby a výrobu přesunuje do ranější a pozdější doby dne. Snížit cenu CO2 povolenek.

V ČR existuje teoretické řešení: stanovit cenu CfD pro nové jádro co nejnižší, někde pod současnou zaručenou cenou pro FVE v Německu.

To se ale v reálném životě povést nemůže, to by nám musel někdo aspoň polovinu potřebných peněz na stavbu JE darovat a realizace by musela proběhnout během několika let.... Zkrátka-naprostá utopie.

Emil
19. srpen 2024, 18:10

Opět bych Vaněčka upozornil, že OZE v Německu tak moc tlačí "spotovou cenu elektřiny dolů v neustále se zvětšujícím období roku", až je tato "dolů stlačená cena" v ročním průměru o několik desítek Euro na MWh vyšší, než jakou garantovanou cenu žádá ČEZ "na podporu Dukovany 2".

Milan Vaněček
19. srpen 2024, 18:29

ČEZ odhadoval před pár lety 60 EUR/MWh, nyní 90 EUR/MWh, o kolik bude skutečně ŽÁDAT až bude reaktor spuštěn, to je ve hvězdách.

FVE mají v Německu v PPA typickou cenu 50-60 EUR/MWh.

Jaká je spotová cena dnes (o té diskutujete jen Vy, zase sem taháte něco jiného než já psal), v době mírného nedostatku (dovozu) elektřiny v Německu není podstatné,

podstatná bude ta cena v době, kdy Německo bude mít plánovaný zhruba trojnásobek současného stavu FVE (v době dostavení nového jádra).

To už zřejmě TYTO PŘEBYTKY budou vysoké po celý půlrok....

Petr prochaska
19. srpen 2024, 20:12

Ono stačí, aby se pořádně rozjely baterky. LFP baterie stojí 60 USD/kWh na úrovni článku. Na úrovni celého baterie dejme tomu 100 USD/kWh, životnost 6000 cyklů. Při rozpočítání na cykly je to 16,6 USD /MWh na cyklus. Při započítání nákladů na financování dejme tomu 25 USD/MWh. Pak i FVE+baterka vychází levněji než JE.

Jiří Švarc
20. srpen 2024, 00:44

To počítáte, že 16,5 roku bude baterie každý den dělat jeden plný cyklus, naprosto bez přestávky, jak ve slunečný letní den, tak v zasněženém lednu a ještě ke všemu zcela nezávisle na poměru výkonostního peaku FVE a kapacity baterie?

Emil
19. srpen 2024, 21:40

1) ČEZ neodhaduje 90 EUR/MWh nyní, odhaduje že to bude méně než 90 EUR/MWh v době uvedení do provozu, což není nyní, což je ve stejné cenové hladině pořád přibližně ta samá částka.

2) ČEZ nebude o nic "ŽÁDAT až bude reaktor spuštěn", výkupní cena bude stanovena dávno předtím, než se vůbec začne stavět.

3) Co mají údajně FVE typicky v Německu je úplně irelevantní, není to disponibilní zdroj, vyrábí náhodně podle rozmarů počasí, neposkytuje zajištěný výkon.

4) Jaká "bude ta cena v době, kdy Německo bude mít plánovaný zhruba trojnásobek současného stavu FVE" nikdo neví, ani neví jestli to tak skutečně bude, takže můžete diskutovat jedině tak svoje tradičně scestné dojmy.

Jirka Líska
19. srpen 2024, 21:51

@Emil 19. srpen 2024, 21:40

Uvidíme co s tím ještě udělá inflační doložka a jaké budou nakonec ceny.

Bob
19. srpen 2024, 18:33

Vaněčku:

Obyčejného odběratele elektřiny nezajímá až tak moc celková částka podpory za mnoho let, ale hlavně, kolik na tu podporu platí každoročně za odebranou MWh (kWh). A to je za OZE mnohem více, než bude za jadernou elektřinu. A ze všech podpor jde u nás nejvíce na FVE. Navíc u JE je reálná možnost, že naopak ony budou platit nám.

Fotovoltaika, která má v poledne lokální minimum výroby a výrobu přesunuje do ranější a pozdější doby dne je jen "kosmetická úprava". Ani taková fotovoltaika není schopna (a to ani za nejpříznivějších podmínek) dodávat ve večerní a ranní odběrové špičce. Jediné řešení by bylo přidat k ní akumulaci alespoň na cca 14 hodin, než začne zase dostatečně svítit, a to opět jen pro ideální podmínky. Jinak ani to nebude stačit. Ovšem to bude ta elektřina dražší, než z nových bloků JE.

Milan Vaněček
19. srpen 2024, 19:25

Samozřejmě fotovoltaika chce malou každodenní akumulaci. Bobe, uvědomujete si že v období mezi jarní a podzimní rovnodenností den u nás trvá více než 12 hodin? A že "akumulace na 4 hodiny" obvykle znamená, že je to i akumulace na 12 hodin ale jen se třetinovou (v průměru) spotřebou elektřiny vůči maximální denní výrobě/uložení.

Bob
19. srpen 2024, 22:05

A uvědomujete si Vaněčku, že večerní a ranní odběrová špička je právě to maximum a že jen ty špičky jsou více, než 4 hodiny? A co zbytek dne?

A co třeba 2 takové dny, kdy je FV výroba minimální, jako dnes a včera?

Akumulace na 2-4 hodiny plné výroby je málo i pro den s ideálním počasím a dlouhým slunečním svitem.

Miloslav Černý
19. srpen 2024, 17:58

Je to přirozená reakce na tyto ekonomická negativa, která vedou k eliminaci, k většímu využití výrobců nadbytečné enrrgie. Oni si dokáží sami zvolit svojí cestu podle místních podmínek v uplatnění, seberealizaci. Nebudou hledat důvod, že to nejde, ale právě způsob jak by to mohlo být ku prospěchu, i když se mohou vyskytnout nesnáze.

Miloslav Černý
19. srpen 2024, 19:21

Nové jaderné mamuty budou dobré tak akorát pro vykrývání nedostatků, záložní zdroje pro nepřízeň, ale bohužel za státní podpory v době nadvýroby (obtížnější regulace oproti SMR), která to doba se bude stále prodlužovat. Další důkaz o tom, že stát nikdy nebyl a nebude dobrý hospodář. A tomu máme podle rozhodovatelů fandit. Naštěstí už nežijeme v bývalém režimu, že se můžeme k těmto problémům svobodně vyjádřit a establishment ´by nám na to měl dát relevantní odpověď bez mocenské síly. Podmínky se s časem budou rychle měnit a nelze se tak rozhodovat podle desetiletí, ale mnohem delšího období. A to se nezmiňuji o zvýšení potencionálního nebezpečí plynoucího z jádra jako takového a omylného lidského faktoru, který od toho nejde oddělit ať úmyslného či neúmyslného - podcenitelného.

Emil
19. srpen 2024, 19:29

1) Vaše dojmy nejsou důkaz ničeho. Neexistuje žádný důvod, proč by měly být "dobré tak akorát pro vykrývání nedostatků, záložní zdroje pro nepřízeň", naopak to jsou zdroje základního zatížení, tedy pravý opak.

2) "Zvýšení potencionálního nebezpečí plynoucího z jádra jako takového a omylného lidského faktoru" je podobný nesmysl, naopak jde o statisticky jedny z nejbezpečnějších zdrojů vůbec: ourworldindata.org/safest-sources-of-energy

Jirka Líska
19. srpen 2024, 21:03

@Emil 19. srpen 2024, 19:29

2) Statistika nuda je má však cenné údaje, jako např. že u JE je o 50% více úmrtí než u solárů.

Emil
19. srpen 2024, 21:33

@Líska: Naštěstí prakticky všechna ta úmrtí souvisí s havárií sovětského reaktoru, která je u dnes stavěných reaktorů vyloučená. Fyzikální zákony u moderních reaktorů takovou havárii vylučují. A obou těch technologií je oproti jiným stále používaným technologiím řádově nižší.

Jirka Líska
19. srpen 2024, 21:44

@Emil 19. srpen 2024, 21:33

To je bezva útěcha, když je jich pár ještě v provozu a např. zrovna v rizikovém Kursku.

A všichni víme, co dokáže jeden reaktor.

Emil
19. srpen 2024, 22:03

@Líska: račte si povšimnout, že řeč tu není o rizicích elektrárny v Kursku, ale o "nových jaderných mamutech", což reaktory RBMK nebudou, nebojte...

Miloslav Černý
19. srpen 2024, 23:07

Ještě ohledně té bezpečnosti. Kdyby jste zažil na vlastní kůži, že Váš život vysel na vlásku v situaci, která byla vyloučena samotnou technologii, tak by jste měl jiný pohled na samotnou bezpečnost takových náročných technologií, do kterých lze beze sporu jaderné mamuty začlenit. To Vám může potvrdit spousta lidí, kteří se do podobných situací ne vlastní vinou dostali. Ona teorie není vždy podpořena praxí a i s tím je třeba počítat, začlenit to do rozhodování.

Emil
20. srpen 2024, 06:20

Těžko lze zažít něco co je vyloučeno. "To Vám může potvrdit spousta lidí."

Žádný "pohled" nemůže vyvrátit fakta, která jasně říkají, že statisticky jde o jeden z nejbezpečnějších zdrojů vůbec.

Jirka Líska
20. srpen 2024, 07:58

@Emil 19. srpen 2024, 22:03

Račte si povšimnout, že jsem reagoval na vaši zaslanou statistiku, ve které jsou zahrnuty i Černobyl a Fukušima, tedy se netýká pouze nových reaktorů.

Emil
20. srpen 2024, 08:05

@Líska: Ale řeč je tu o "nových jaderných mamutech", tak neodbíhejte od tématu, laskavě. O bezpečnosti dožívajících sovětských reaktorů se tu nikdo nebaví.

Jirka Líska
20. srpen 2024, 08:48

@Emil 20. srpen 2024, 08:05

Historickou statistiku, kde jsou zahrnuty "dožívající sovětské reaktory" jste použil vy a Černobyl jste tu teď poprvé zmínil také vy:-D

A já prý odbíhám od tématu, jak pro vás typická argumentace:-)

Emil
20. srpen 2024, 09:12

@Líska: Já jsem použil statistiku, která ukazuje, že "jde o statisticky jedny z nejbezpečnějších zdrojů vůbec" a vyvrací tvrzení o "zvýšení potencionálního nebezpečí" v souvislosti s výstavbou "nových jaderných mamutů". Toto mé tvrzení jste nedokázal zpochybnit, tak jste aspoň začal srovnávat "u JE je o 50% více úmrtí než u solárů". Dále jste začal odbíhat od tématu, kterým bylo "zvýšení potencionálního nebezpečí" v souvislosti s výstavbou "nových jaderných mamutů" na "rizikový Kursk". Takže ano, vy odbíháte od tématu. "Jak pro vás typická argumentace:-)"

Jirka Líska
20. srpen 2024, 09:35

@Emil 20. srpen 2024, 09:12

A já použil i nehodící se data z vaší statistiky, že u JE je o 50% více úmrtí než u solárů, což jste nedokázal zpochybnit:-)

A pak jsem následoval argumentací Kurskem, až po tom, co jste použil Černobyl a že se takové reaktory již nestaví.

Což je hezké, ale problém je v tom, že jsou stále v provozu a tedy rizikové.

Emil
20. srpen 2024, 09:45

@Líska: znovu opakuji, že jsem reagoval pouze na "zvýšení potencionálního nebezpečí" v souvislosti s výstavbou "nových jaderných mamutů", o žádném srovnávání se soláry ani o Kursku jsem nepsal, na to jste začal odvádět řeč bůhví proč vy, asi kvůli "nehodícím se" faktům, která jsem uvedl. Proč je ve statistice o 50% více úmrtí než u solárů, a že to nemá žádnou relevanci v diskusi o "nových jaderných mamutech" jsem rovněž uvedl, ale to je asi další "nehodící se" fakt.

Jirka Líska
20. srpen 2024, 10:04

@Emil 20. srpen 2024, 09:45

Tvrdil jste, že JE jsou jedny z nejbezpečnějších zdrojů.

A já doplnil, že i tak mají o 50% více úmrtí než soláry:-)

To je naprosto relevantní informace, zvláště pokud jsme pod článkem o OZE:-)

Emil
20. srpen 2024, 10:10

@Líska: a já jsem zase doplnil, že to neplatí pro "nové jaderné mamuty", o kterých je tu řeč. To je naprosto relevantní informace, zvláště pokud jsme ve vláknu o "nových jaderných mamutech".

Jirka Líska
20. srpen 2024, 10:20

@Emil 20. srpen 2024, 10:10

Takže jste poslal odkaz na statistiku do vlákna pro "nové jaderné mamuty", pro které neplatí, super:-D

Emil
20. srpen 2024, 10:31

@Líska: Přesně tak, ve skutečnosti je to ještě bezpečnější technologie, než uvádí ta statistika, moc se omlouvám za tuto "nepřesnost". :-D

Jirka Líska
20. srpen 2024, 10:46

@Emil 20. srpen 2024, 10:31

Podobné "nepřesnosti" se vám stávají, tentokrát jste to alespoň sám uznal.

Tak zase někdy...

Bob
20. srpen 2024, 11:12

To Jirka Líska:

Pokud byste chtěl korektně srovnávat FVE s JE, musel byste i u úmrtí připočítat k FVE nutnou akumulaci. Protože bez akumulace to už jde s FVE těžko a do budoucna bude hůře. A pak by ten poměr už byl jiný, v neprospěch FVE + akumulace.

Nehledě na to, že u tak malých čísel úmrtí/vyrobenou elektřinu (jako je u FVE a jádra) je velká statistická chyba, takže to pořadí a poměr je nutno brát s rezervou. Jak také je v solidních zdrojích napsáno v komentáři.

Jirka Líska
20. srpen 2024, 11:56

@Bob 20. srpen 2024, 11:12

Pane Bobe, já diskutoval nad statistikou zaslanou p. Emilem.

Správnost, úplnost a statistickou chybu můžete "reklamovat" u něho:-)

Ale jsem si celkem jistý, že to neuděláte:-D

Miloslav Černý
19. srpen 2024, 22:40

Proč by si měl někdo v budoucnu dopředu kupovat dražší elektřinu z velkých nových jaderných mamutů, když bude z OZ levnější, nemůžu za to, že si nedovedete představit možnosti, které se budou nabízet producentům z OZ, aby dokázali ekonomicky výhodně eliminovat dobu nepřízně. Ano občanům nebude vadit levná elektřina ze sítě, když bude dotovaná produkce z jádra erárem, ale bude jim vadit, že budou chybět ve státním rozpočtu. Sázet na to, že se občané snadno dají opít rohlíkem je v našem případě velká jistota. Dotace jaderné energie z jádra z EU nikdy nebudou EU schváleny, to by se muselo stát něco mimořádného, ale jít do toho bez této jistoty je do budoucna velkým hazardem se státním rozpočtem, srovnatelná, ale spíš vyšší než s fotovoltaickým tunelem, kterého jsme se ještě nedokázali zbavit.

Emil
19. srpen 2024, 22:52

A na to jste přišel jak, že "bude z OZ levnější"? Stále jen vaše dojmy, nic víc nemáte.

Miloslav Černý
19. srpen 2024, 23:32

O nic větší dojmy než ty vaše. Důležitější je, že lze tyto informace zveřejnit, aby se tyto názory mohly dostat do vědomí občanů a nebylo jim nic zatajováno, protože jde o jejich budoucnost.

Emil
20. srpen 2024, 06:17

Citujte konkrétně nějaké moje "dojmy". Já jsem žádné dojmy nepsal.

Jaroslav Studnička
20. srpen 2024, 07:12

Pane Černý, je rozdíl v předkládání informací a šíření protijaderné ideologie, že?

Milan Vaněček
20. srpen 2024, 08:14

Emilovy dojmy, cituji z včerejška:

Emil

19. srpen 2024, 21:40

1) ČEZ neodhaduje 90 EUR/MWh nyní, odhaduje že to bude méně než 90 EUR/MWh v době uvedení do provozu, což není nyní

/Kdy to bude v provozu a jaká bude inflační přirážka? Co říká křišťálová koule?

3) Co mají údajně FVE typicky v Německu je úplně irelevantní, není to disponibilní zdroj, vyrábí náhodně podle rozmarů počasí, neposkytuje zajištěný výkon.

/vše co píše Emil již více než 5 let o fotovoltaice, nejak neplatí, realita je vždy jiná.../

Emil
20. srpen 2024, 08:20

To nejsou žádné dojmy ale fakta, Vaněčku. Že to ČEZ odhaduje potvrzuje např. ministr financí v tomto rozhovoru: seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-stanjura-penize-na-dukovany-netvrdim-ze-to-je-jednoduche-ale-zvladneme-to-256121

Že FVE vyrábějí náhodně podle rozmarů počasí a není to disponibilní zdroj, který poskytuje zajištěný výkon, opět není žádný dojem ale opět fakt.

JVr
20. srpen 2024, 08:19

"nedovedete představit možnosti, které se budou nabízet producentům z OZ, aby dokázali ekonomicky výhodně eliminovat dobu nepřízně"

Já bych strašně rád slyšel tu vaši předpověď těchto možností a odhady cen, které tyto prostředky umožní dosáhnout "levná elektřina ze sítě" v následujících 5, 10, 20 letech.

Můžete udělat předpovědi jak pro osoby na spotu po celý rok, tak pro dnes běžné fixní tarify. A prosím nebojte se do toho započítat nejen silovou elektřinu, ale prosím komplet.

Běžného Pepu z Hroní dolní nezajímá kolik stojí silová elektřina ale to, kolik ve finále za rok zaplatí.

Můžete udělat odhady jak pro DE tak CZ pokud by šlo čistě OZE cestou. Můžete doplnit i odhady emisí CO2 popř. jiných plynů SOx, NOx, CH4, apod. Popř. mě odkažte na někoho, kdo to již udělal(á) za vás, abychom si to mohli představit.

Milan Vaněček
20. srpen 2024, 09:23

Proč čistě OZE cestou? To je podobné jako říkat pouze cestou JE. Proč nezůstat u lokálních zdrojů které máme v ČR (slunce, voda, uhlí, vítr, biomasa) a krásně se doplňují, proč neprodlužovat zdroje jaderné, již zaplacené

a ať pozvolna vítězí JENOM ty nejčistší a nejlevnější? Takové máme budovat.

Proč jít jinak než je celosvětový vývoj a technický pokrok (v zemích kde žije cca 90% populace světa).

Bob
20. srpen 2024, 10:46

Proč čistě OZE cestou (pokud nechcete jádro)?

To je Vaněčku jednoduché. Protože jsme se zavázali citát: "V rámci boje proti změně klimatu přijal Evropský parlament takzvaný evropský zákon o klimatu, který si klade za cíl výrazně snížit emise CO2 do roku 2030 a činí klimatickou neutralitu do roku 2050 právně závaznou. "

A otázka byla do horizontu 20 let, tedy do 2044, kdy už nejen s uhlím, ale i zemním plynem takřka nepočítá a podstatné omezení je plánováno už za 6 let.

Emil
20. srpen 2024, 11:30

Akorát "pouze cestou JE" nikdo neříká, Vaněčku, a my nejdeme jinak než "v zemích kde žije cca 90% populace světa", i tam se sází na kombinaci OZE + JE a stavbu nových JE. Tuto cestu naopak zavrhuje jen těch cca 10 % populace světa, spíš ještě méně.

Miloslav Černý
20. srpen 2024, 12:10

Těch možností se nabízí celá škála a na těchto případně jiných stránkách jsou stále připomínány a stále jich přibývá. Je třeba to nechat projít časovým sítem. Důležitou roli v tom budou hrát i odlišné oblasti s rozdílnými možnostmi. Co je však jisté, že snahou nebude jenom zajištění dostatku dostupně energie, ale hlavně s max. prioritou ohledně bezpečnosti jako takové, což i při největší snaze jádrem zajistit nejde. Tuto technologii od samého počátku vývoje doprovází selhání, které bylo vyhroceno těmi největšími známými katastrofami, ty menšího rázu bylo snahou je co možná ututlat, aby to nepobouřilo veřejnost. To se kolikrát dovídámei po dlouhé době a kolikrát se to ani nemusíme dovědět vůbec, když se to důsledně podaří účelově zahladit. Museli bychom být hodně naivní si myslet, že už se nic podobného opakovat nebude. Budou vznikat stále nové neočekavané selhání, protože nejde jenom o samotnou technologii, ale i lidsky selhávající faktor.

JVr
20. srpen 2024, 15:20

A jsme u toho! Máme si představit něco, co neexistuje (třeba studenou fúzi) a čekat, doufat, že to bude dobré. Z historie víme, že i ty nové a dokonalé technologie (pokud jsou snadné) jsou v testovacím provozu tak za 5-10 let a cenově výhodné za dalších 20-30, pokud vše jde dobře (viz FVE, VTE).

A obávám se, že to i tak nebude vycházet příliš dobře, proto jsem chtěl výpočty té levné energie v ČR a DE bez stavby nových JE (za předpokladu vypnutí všeho fosilního do roku 2045–2050!).

Tzn. v horizontu dalších 15-20 let nečekejte velké přelomové akce v sezónní akumulaci, včetně akumulace do chemických sloučenin typu vodík (P2G), pokud budou, tak to bude nejméně 20 let trvat a je nemalá šance, že se to ukáže jako neekonomická blbost (nyní se to tak jeví).

Nechci strašit, ale takhle se energetika dělat nedá! Pokud budeme čekat, tak dopadneme tak, že elektřina zkrátka nepůjde anebo bude neskonale drahá. Naštěstí toto někdo našim politikům řekl, a tak s rozhoupali něco konečně začít řešit (stavět) ať už to jsou nové OZE tak nová JE.

jiri sekerac
20. srpen 2024, 14:41

Miloslav, da se cekat, ze vyroba z noveho bloku,ů bude vykryvat potreby elektromobility. Potreby klasickeho trhu zvladnou v pohode stavajici zdroje a OZE, akumulace

Bob
20. srpen 2024, 15:02

Stávající zdroje (respektive 40% stávajících zdrojů z uhlí) tu během několika let nebudou.

Milan Vaněček
20. srpen 2024, 16:45

Ale budou Bobe, některé budou v záloze, některé ještě v provozu. Jak myslíte že to je v Německu, proč Křetínský s uhlím vydělává více než ČEZ?

Nestrašte zbytečně lidi, rozum zvítězí.

A nakonec zvítězí technický pokrok.

Proč by jsme měli být papežštější než papež? Vždyť Němci uvažují o roku 2038 bez uhlí a my bude chtít rok 2026 či 2027? Tací idioti snad nejsme.

jiri sekerac
20. srpen 2024, 17:05

padne Kretinskyho smradlavej Seven, ale uhli Cezu zustane. Podstatne se zvysi souucinnost vyroby a spotreby, prohloubi se akumulace a budeme vic dovazet. Spotrebu urcuje cena a kazdemu z nas je jedno, od koho, jestli z Opatovic nebo z Katowitz

Jaroslav Studnička
20. srpen 2024, 17:13

Ten váš smradlavej Seven opravdu Křetinskýmu nepadne.

jiri sekerac
20. srpen 2024, 17:33

pardon, Tykacuv

Miloslav Černý
21. srpen 2024, 11:44

Vykrývat může, ale za okolností, že bude cenově přijatelnější a dostupnější, než ta jiná, např. z OZ a to hlavně z těch vlastních, na to nemusíme čekat, to se začíná rozmáhat již v současnosti a je to logicky ta správná ceta. A rozvoj OZ je požehnáním celé Evropy nejen z pozice EU, která tomu dala zelenou prioritu z pohledu hlavně bezpečnosti a nezávislosti. Vždyť i ty baterie ve vozidlech budou plnit klíčovou úlohu i v akumulaci i pro tu nepřízeň, když nebude zájem nikam jezdit. Bude to jeden z článků té složité energetické mozaiky, které jsme nakloněni vybudovat. Jen je třeba nepolevit a dotáhnout to do konce a to je nejméně snadný úkol.

Bob
20. srpen 2024, 17:19

Pane Vaněčku: Němci končí zcela se všemi uhelnými elektrárnami do roku 2030. Jen letos jich zavřeli 15.

Co se týká nás, tak brzo je majitelé zavřou sami, protože se jim provoz nevyplatí. Některé také kvůli neprodloužení výjimek na emisní limity. Nemáme na rozdíl od Němců, nebo Poláků ani v EU dojednanou (notifikovanou) možnost kapacitních plateb, takže u nás ani tato možnost nepřichází v úvahu a zavření bude pravděpodobně definitivní. Nově sice ERU může uzavření zakázat, ale stát by musel takovou elektrárnu financovat, což ale není vyřešeno, viz. chybějící notifikace podpory.

Zdroj k Německu: epochtimes.cz/2024/04/03/nemecko-odstavilo-15-uhelnych-elektraren-nahradit-je-maji-obnovitelne-zdroje

Milan Vaněček
20. srpen 2024, 18:06

Bobe, nemáme dojednané kapacitní platby na uhlí stejně tak nemáme dojednanou notifikaci na druhý reaktor v Dukovanech.

Tak to přece musí nekdo zodpovědný udělat, v Bruselu máme spoustu našich byroikratů.

Jinak ty německá čísla si vždycky vydělte osmi, když srovnáváte s námi, pak už nevypadají tak velká.

Německý průmysl nechce skončit s uhlím do 2030, ten chce 2038. A průmysl snad v Německu zůstane (i když ho část odchází) ale politici se určitě po volbách vymění...

Bob
20. srpen 2024, 18:16

Jenže v EU jasně deklarovali, že další kapacitní platby na uhlí už notifikovat nebudou. Ostatně i v Německu a Polsku je mají jen po omezenou dobu. Zatímco jádro nyní notifikovat lze. Jen je otázka, jaké budou podmínky notifikace na druhý nový blok Dukovan

Máte staré informace, uhlí končí v Německu 2030. Ještě se jedná o možném prodloužení do jara 2031.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se