Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Chladicí věž Záporožské jaderné elektrárny je nevratně poškozena

JE Záporoží. Zdroj: Energoatom

Generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), Rafael Mariano Grossi, provedl inspekci chladicí věže, která byla minulý měsíc poškozena požárem v Záporožské jaderné elektrárně. Uvedl, že věž „nebude v budoucnu použitelná, a proto bude pravděpodobně zbourána“.

Grossi, který navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu již popáté, uvedl, že bezpečnostní situace zůstává velmi křehká. „Naše práce pokračuje. Budeme analyzovat a hodnotit, co jsme dnes viděli, dokud konflikt neskončí, nebo dokud nepřejde do fáze, kdy neprobíhají aktivní vojenské operace,“ řekl Grossi. Podle Grossiho nelze riziko vážného incidentu zcela vyloučit.

Celý článek najdete ZDE.

2. Největší jaderná elektrárna je o krok blíž ke spuštění, potřebuje ale souhlas místních

Japonská jaderná elektrárna Kashiwazaki-Kariwa

Japonská vláda v minulém týdnu odsouhlasila několik kroků, které by měly pomoci k opětovnému uvedení jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa do provozu. S instalovaným výkonem přes 8 GW se jedná o vůbec největší jadernou elektrárnu na světě. Od ničivého tsunami a havárie v jaderné elektrárně Fukušima Daiči je však elektrárna stále odstavená.

Provozovatel elektrárny již delší dobu plánuje obnovení provozu elektrárny Kashiwazaki-Kariwa, což má společnosti pomoci snížit náklady na výrobu elektřiny. K tomuto kroku však společnost TEPCO stále potřebuje získat souhlas místních. Podle agentury Reuters japonský jaderný dozor loni v prosinci zrušil zákaz provozovat tento zdroj, který uvalil v roce 2021 kvůli některým nedostatkům v oblasti bezpečnosti.

Celý článek najdete ZDE.

3. Dodržování zákazu neekologických kotlů obce zatím kontrolují na základě podnětů.

Dodržování zákazu používání neekologických kotlů, který platí od počátku září, obce kontrolují hlavně na základě podnětů obyvatel, k plošným kontrolám zatím nepřistoupily. Důvodem je mimo jiné nedostatek úředníků. Obcím chybí také informace o tom, kdo neekologický kotel ještě má. Na začátku topné sezony proto chtějí tyto objekty vyhledávat i vizuální kontrolou. V případě, že zjistí porušení předpisů, hodlají věc nejprve řešit napomenutím, až pak případnou pokutou. Sankce za vytápění neekologickým kotlem může dosahovat až 50.000 korun. Vyplynulo to ze zjištění ČTK v krajích.

Kvůli dopadu na znečišťování ovzduší se nesmí od 1. září topit v kotlích první a druhé emisní třídy. Podle odhadu Asociace podniků topenářské techniky jich bylo v tu dobu v zemi stále v provozu kolem 150.000. Na pořízení nových kotlů přitom lidé mohli získat národní nebo evropské dotace.

Celý článek najdete ZDE.

4. Evropská unie naráží na odpor zástupců automobilek, důvodem jsou nucené kvóty pro zelenou ocel

Asociace sdružující automobilky jsou přesvědčeny, že navyšování poptávky po takzvané „zelené oceli“ prostřednictvím zavedení minimálních kvót pro výrobce automobilů nepovede ke snížení emisní náročnosti při výrobě oceli. Ekologové však mají na tuto problematiku jiný názor a domnívají se, že právě automobilový průmysl by měl zastávat vedoucí postavení na trhu s výrobou zelené oceli. Informuje o tomzpravodajský portál Euractiv.

Výrobci oceli spolu s ekologickými skupinami a německými politiky nedávno navrhly znění právních předpisů, které by měly evropské výrobce automobilů přinutit k produkci minimálního podílu zelené oceli. Tyto myšlenky se ale setkaly s nesouhlasem přímo ze strany průmyslu. Evropští výrobci automobilů si myslí, že podobné rozhodnutí by mělo vycházet z potřeb trhu a nemělo by být pouze výsledkem politického diskurzu.

Celý článek najdete ZDE.

5. Důležitý milník pro SAE: poslední blok jaderné elektrárny Barakah oficiálně zahájil komerční provoz

Jaderná elektrárna Barakah

Spojené arabské emiráty úspěšně završily výstavbu své první jaderné elektrárny Barakah. Čtvrtý blok absolvoval všechny testy a zahájil oficiálně komerční provoz. Elektrárna o celkovém výkonu 5 600 MW s jihokorejskými bloky APR-1400 nyní svojí produkcí pokryje zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny v zemi. Emiráty již nyní v rámci plnění svých klimatických cílů plánují v lokalitě dostavit další dva bloky.

Společnost Emirates Nuclear Energy Corporation (ENEC) oznámila dosažení zásadního milníku. Čtvrtý a poslední blok první jaderné elektrárny arabského světa Barakah úspěšně zahájil komerční provoz. Stavba jaderného bloku typu APR-1400 o výkonu 1400 MW trvala 9 let. Celkově zemi trvalo postavit svou první čtyřblokovou jadernou elektrárnu o výkonu 5,6 GW úctyhodných 12 let.

Celý článek najdete ZDE.

6. Novela zákona o emisních povolenkách bude čelit návrhu na zamítnutí

Emise z výfuku automobilu

Vládní novela zákona o obchodování s emisními povolenkami bude ve třetím čtení čelit návrhu na zamítnutí. V dnešním druhém čtení ho vznesl poslanec opoziční SPD Jiří Kobza, který chtěl předlohu zamítnout již v prvním čtení. Kobza svůj návrh zdůvodnil tím, že obchod s emisními povolenkami je nástroj, který prodraží život občanů. Druhé čtení předlohy Sněmovna dnes nedokončila, vrátí se k němu zřejmě v příštím týdnu.

Vládní předloha má zavést zejména pravidlo, že peníze z prodeje emisních povolenek bude možné využít jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Novela reaguje na upravenou směrnici EU, která vyžaduje, aby veškeré výnosy z povolenek byly využity na ochranu klimatu. Předloha také v souladu s evropskou směrnicí upravuje pravidla emisních povolenek pro námořní dopravu. Za nejzávažnější přestupky zvyšuje horní sazbu pokut z pěti na 20 milionů korun.

Celý článek najdete ZDE.

7. Itálie se vrací k jádru: Nová éra energetiky na obzoru

Jaderná elekrtrárna a větrné turbíny

Itálie plánuje návrat k jaderné energetice, což by mohlo výrazně změnit její energetický mix. K založení nové jaderné společnosti přistupuje kvůli rostoucí závislosti na dovozu elektřiny a snaze omezit emise CO2 v souladu s klimatickými cíli Evropské unie.

V roce 2022 bylo více než 15 % elektrické energie v Itálii importováno. Z toho významná část pocházela z Francie, kde jádro tvoří dominantní podíl na energetickém mixu. Naproti tomu Česká republika má dlouhou historii jaderné energetiky a významně spoléhá na své dvě jaderné elektrárny – Dukovany a Temelín.

Celý článek najdete ZDE.

8. Nejčastější chyby v Oprav dům po babičce. „Někteří lidé budou dotaci vracet,“ varují odborníci

Téměř rok běží program Oprav dům po babičce. Podmínky takzvané Babičky, s jejíž pomocí lidé renovují starší nemovitosti, jsou podle odborníků extrémně náročné. Ekonews přinášejí přehled nejčastějších chyb, kteří lidé podávající žádost o dotaci dělají.

Celý článek najdete ZDE.

9. Řecko bude s Rumunskem a Bulharskem bojovat proti vysokým cenám energií

Ceny za elektřinu v EU

Řecko bude spolupracovat s Rumunskem a Bulharskem v boji proti vysokým cenám elektrické energie. Dnes to podle agentury Reuters řekl řeckému rozhlasu řecký ministr energetiky Teodoros Skylakakis. Zdůvodnil to tím, že jednotný trh s elektřinou v Evropské unii v regionu jihovýchodní Evropy nefunguje a je třeba nalézt trvalé řešení.

Řecko získává téměř polovinu energie levně ze solárních a větrných parků. Podobně jako ostatní státy v jižní Evropě ale zaznamenává pravidelný nárůst cen v teplých letních měsících, kdy je vysoká poptávka po klimatizaci a dodávky elektřiny z ostatních evropských zemí nejsou dostatečné.

Celý článek najdete ZDE.

10. Modulární reaktory od Westinghouse by do roku 2050 mohly Česku přinést 293 miliard korun, říká PwC

Westinghouse dnes představil výsledky studie vypracované společností PwC, která zkoumala ekonomické přínosy nasazení malých modulárních reaktorů AP300™ SMR o souhrnném výkonu 3 000 MW. Dle zprávy by projekt mohl ve fázi výstavby a instalace přinést českému HDP během 25 let až 292,7 miliard korun.

Studie předpokládá, že výrobní, inženýrská a stavební fáze projektu AP300 SMR přinese kromě zmíněné částky do HDP také 80 000 člověkoroků, tedy pracovních míst vyjádřených v počtu odpracovaných let na osobu. V přepočtu jde o zhruba 3 200 pracovních míst na plný úvazek na rok. Po uvedení do provozu by měl projekt AP300 SMR podle odhadů každý rok přispět k českému HDP částkou 95,3 miliard Kč a pomoci vytvořit zhruba 8 500 přímých a nepřímých pracovních míst.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Zelená pracovní místa vznikají, ale ne v Evropě

Zelená dohoda EU slibovala nová pracovní místa v zelených odvětvích jako náhradu za ztracená místa v jiných sektorech, avšak tato pracovní místa zatím vznikají mimo Evropu, upozornila v rozhovoru pro Euractiv Judith Kirton-Darlingová, generální tajemnice největšího průmyslového odborového svazu v EU. Varuje zejména před situací v automobilovém a ocelářském průmyslu.

Zelená dohoda pro Evropu je soubor opatření zaměřených na ekologickou transformaci EU s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Podle EU má tento ambiciózní plán přinést nejen nový potenciál pro hospodářský růst, rozvoj technologií a nové obchodní modely, ale také vytvořit nová pracovní místa, která nahradí, nebo dokonce převýší, zanikající místa v tradičních průmyslových odvětvích. Dekarbonizace průmyslu nicméně přináší mnoho výzev a podle největšího průmyslového odborového svazu v EU, IndustriAll Europe, může kontinent směřovat k náročnému ekonomickému období.

Celý článek najdete ZDE.

Názor

Jak zkrotit fotovoltaiku a kolik vlastně stojí provoz elektroauta

minulých článcích jsem popisoval zkušenosti s domácí FVE a provozem elektroauta. V souvisejících diskuzích padla celá řada otázek, které stojí za to dále rozvést a vysvětlit k nim souvislosti. V roce 2024 přišlo zároveň několik změn na energetickém trhu, které ekonomiku FVE i auta zásadně ovlivňují.

Na počátku roku jsem se na základě dosavadních zkušeností rozhodl FVE rozšířit. Oproti předchozím rokům ceny komponent klesly a tak jsem již bez jakýchkoliv dotací systém rozšířil na 9,5kWp s 24kWh baterií. Takový systém již dokáže pokrýt poměrně značnou část zimní spotřeby, nicméně v létě vyrobí v měsíčním souhrnu zhruba 2x tolik, než je schopen domek spotřebovat. Aby i za těchto podmínek vyšla rozumná návratnost systému, bylo nutné systém ještě rozšířit o chytré řízení.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Baton David
16. září 2024, 09:15

co dělali v Německu 8.9.? Kolaps zdrojů? Nebo je to chyba měření? Ale něco se odehrálo když u nás vzrostla výroba vysoko nad zatížení sítě

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se