Zelená pracovní místa vznikají, ale ne v Evropě

Zelená dohoda EU slibovala nová pracovní místa v zelených odvětvích jako náhradu za ztracená místa v jiných sektorech, avšak tato pracovní místa zatím vznikají mimo Evropu, upozornila v rozhovoru pro Euractiv Judith Kirton-Darlingová, generální tajemnice největšího průmyslového odborového svazu v EU. Varuje zejména před situací v automobilovém a ocelářském průmyslu.

Zelená dohoda pro Evropu je soubor opatření zaměřených na ekologickou transformaci EU s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Podle EU má tento ambiciózní plán přinést nejen nový potenciál pro hospodářský růst, rozvoj technologií a nové obchodní modely, ale také vytvořit nová pracovní místa, která nahradí, nebo dokonce převýší, zanikající místa v tradičních průmyslových odvětvích. Dekarbonizace průmyslu nicméně přináší mnoho výzev a podle největšího průmyslového odborového svazu v EU, IndustriAll Europe, může kontinent směřovat k náročnému ekonomickému období.

Ačkoliv se očekává, že Zelená dohoda přinese celkově pozitivní dopad na zaměstnanost díky vzniku nových průmyslových odvětví, IndustriAll Europe situaci s novými pracovními místy v Evropě tak pozitivně nevnímá.

„Vidíme, že tato nová pracovní místa v Evropě nevznikají,“ řekla v rozhovoru Judith Kirton-Darlingová, generální tajemnice IndustriAll Europe.

Zatímco zelená průmyslová odvětví, jako výroba větrných turbín či elektromobilů, globálně rostou, výroba v Evropě stagnuje a nová pracovní místa v Evropě tak nevznikají. Jako příklad uvádí německou automobilku Volkswagen, která plánuje uzavření jednoho ze svých závodů v Německu a redukci pracovních míst. Kirton-Darlingová kritizovala jak politická, tak firemní selhání a varovala, že bez inovací a investic může Evropa čelit těžkému ekonomickému období.

Kirton-Darlingová považuje situaci v automobilovém průmyslu za obzvlášť znepokojivou, protože jej označuje za „páteř evropské výroby“, která zaměstnává 13 milionů lidí přímo i nepřímo. Upozorňuje, že krize v tomto odvětví má velké dopady i na další průmyslové oblasti, jako jsou chemikálie, základní materiály a kovy. Evropa podle ní ztratila náskok v elektromobilech, zatímco Čína získává výhodu.

Navrhuje, aby EU zvažovala zavedení programů jako například „sociální leasing“ elektromobilů, který v minulém roce zavedla Francie, a spojila to s opatřeními na podporu transformace automobilového průmyslu. Další kroky by měly zahrnovat rekvalifikaci pracovníků a vybudování infrastruktury pro dobíjení elektromobilů.

Obavy o budoucnost ocelářství v Evropě

Šéfka odborové organizace IndustriAll vyjádřila velké obavy o budoucnost ocelářství v Evropě. Podle interních odhadů dekarbonizační projekty oznámené evropskými výrobci oceli pokryjí jen polovinu současné produkce, což ohrožuje desítky tisíc pracovních míst v závodech, které nemají plán na snížení emisí. Ocelářský průmysl bude muset projít zásadní transformací, aby splnil cíl EU dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, přičemž od roku 2039 nebudou dostupné nové emisní povolenky v rámci systému ETS.

Zatímco na západě a severu Evropy jsou plány přechodu na ekologickou výrobu v pokročilé fázi, ve střední a východní Evropě jsou zatím jen teoretické. To ukazuje i nedávný případ z České republiky a situace kolem hutního podniku Liberty Ostrava, který ročně vyráběl přes tři miliony tun oceli a dodával ji do více než čtyřicítky zemí světa. Podnik Liberty Ostrava, který zaměstnával kolem 6000 zaměstnanců, na sebe v červnu 2024 podal insolvenční návrh a nabídl svůj prodej.

Kirton-Darlingová vidí část řešení v podpoře zelené oceli, při jejíž výrobě jsou emise CO₂ výrazně sníženy a využívá nové technologie ve výrobě, jako například nový typ elektrické obloukové pece. Uhlí by při výrobě měl nahradit zelený vodík.

Zároveň  vyzývá EU k aktivní ochraně evropského ocelářství. Varovala, že země jako Čína a Indie agresivně rozšiřují svou ocelářskou produkci a snižují ceny, což může oslabit evropskou konkurenci.

Ocel je strategickým odvětvím jak z hlediska obrany, tak energetické transformace, a proto je důležité udržet vlastní evropské výrobní kapacity.

Kirton-Darlingová také vyjádřila naději v „dohodu o čistém průmyslu“, kterou slíbila staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová do 100 dnů od nástupu do funkce. Financovat ji plánuje z "průmyslového akcelerátoru dekarbonizace", který by směřoval investice do infrastruktury a energeticky náročného průmyslu, a z Fondu pro konkurenceschopnost, který by investoval do širšího spektra strategických technologií, včetně čistých technologií.