Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. EK vzkazuje automobilovému průmyslu: Času jste měli dost

Automobilový průmysl si stěžuje na přísné emisní cíle pro mobilitu. Výrobci navíc spočítali, že za nedodržení pravidel pro rok 2025 by jim mohly hrozit pokuty až do výše 16 miliard eur. Evropská komise se však proti těmto tvrzením ohradila.

Podle požadavků EU na emise CO2 u osobních a dodávkových automobilů mají výrobci automobilů do příštího roku snížit průměrné emise CO2 svých vozů o 15 % ve srovnání s úrovní v roce 2021. Jelikož však prodeje elektromobilů zaostávají za očekáváními, v neoficiálním dokumentu, který byl o víkendu rozeslán, někteří účastníci odvětví vyzvali k dvouletému odkladu, aby odvrátili riziko miliardových pokut. Píše o tom Euractiv.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německo představilo zákon na podporu plynových elektráren

Německé ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu představilo návrh zákona na podporu výstavby nových elektráren. Zákonem chce vláda zajistit, aby byl v příštích letech postaven dostatečný počet elektráren, které by v budoucnu zaručily bezpečnost dodávek v době nízké výroby obnovitelných zdrojů energie. Ministerstvo nyní zahájilo připomínkovací proces.

V rámci představeného návrhu zákona plánuje německé ministerstvo podpořit výstavbu 7 GW nových plynových elektráren nebo modernizací plynových elektráren, které mají být od osmého roku provozu přestavěny na využívání vodíku. Prioritu budou mít nové projekty, kterých má být z celkového objemu minimálně 5 GW.

Celý článek najdete ZDE.

3. Největší evropští dovozci ruského LNG zavádí pravidla na zákaz jeho reexportu z EU

Španělsko, Francie a Belgie začaly zavádět nové předpisy, aby zablokovaly reexport ruského LNG. Zákaz překládky ruského LNG zavede EU od příštího roku. Podle odborníků je nepravděpodobné, že by to mělo vliv na krátkodobé ceny nebo dodávky LNG.

EU v rámci svého posledního balíčku sankcí proti Rusku přijatého v červnu zakáže od příštího roku překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) na území EU za účelem jeho odeslání do jiných regionů.

Celý článek najdete ZDE.

4. Hlavní úkol pro nového komisaře pro energetiku? Bude drahý a týká se i Česka

Jedním z hlavních úkolů pro nového evropského komisaře pro energetiku je rozvoj soustav pro přenos a distribuci elektřiny, uvádí britský think-tank Ember. Bez moderních soustav a silnějšího přeshraničního propojení nelze plně využít výhody obnovitelných zdrojů elektřiny, na kterých by měla být založena energetika v Evropské unii v následujících dekádách. Tento úkol si ovšem vyžádá značné investice, a to i v České republice. 

Transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům je jedním z hlavních cílů Evropské unie. Evropská sedmadvacítka se i díky obnovitelným zdrojům snaží dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

Celý článek najdete ZDE.

5. Ukrajinská společnost posílí evropskou energetickou bezpečnost, objedná první náklad LNG z USA

Obchodní divize ukrajinské energetické společnosti Dtek doufá, že tento týden podepíše dohodu o dodávce prvního nákladu LNG od americké společnosti Venture Global. Dtek usiluje o další dlouhodobé dohody o dodávkách, které by Evropě pomohly kompenzovat ztráty ruského plynu.

„Tyto objemy považujeme za součást energetické bezpečnosti celého [evropského] regionu, samozřejmě včetně Ukrajiny,“ řekl v rozhovoru pro Montel Ivan Geliuch, generální ředitel společnosti D.Trading.

Celý článek najdete ZDE.

6. V USA vyrostou stovky plynových zdrojů o výkonu až 100 GW. Důvodem je umělá inteligence

Spojené státy americké se připravují na podstatně vyšší spotřebu elektřiny, která souvisí mimo jiné s rozvojem umělé inteligence, datových center  a elektromobility. V různých stádiích příprav je momentálně kolem 200 nových zdrojů s instalovaným výkonem až 100 GW, uvádí agentura Bloomberg. Odborníci se obávají, že se výroba elektřiny ze zemního plynu udrží v zemi déle, než se původně čekalo. 

Rozvoj počítačových a mobilních aplikací, které ke své činnosti využívají umělou inteligenci, postupně začíná mít reálný přesah i do výroby elektřiny. Na stále se zvyšující spotřebu datových center, která jsou pro umělou inteligenci nezbytná, budou výrobci elektřiny zřejmě reagovat novými plynovými a paroplynovými elektrárnami.

Celý článek najdete ZDE.

7. Ško-Energo začala s přestavbou teplárny v Mladé Boleslavi za 4,5 miliardy korun

Společnost Ško-Energo začala s rozsáhlou přestavbou teplárny v Mladé Boleslavi, jediným palivem má být biomasa. Modernizace vyjde na 180 milionů eur, tedy zhruba 4,5 miliardy korun. Asi polovinu této částky pokryje dotace z Modernizačního fondu Státního fondu životního prostředí. Jde o největší modernizaci v historii teplárny, hotová by měla být do konce roku 2027. ČTK o tom za společnost informovala Martina Vulcová.

„V areálu také vyrostou velkokapacitní sila, kde se bude štěpka skladovat, a její třídírna,“ uvedla firma na webu.

Celý článek najdete ZDE.

8. Cínová krize: Rostoucí ceny ohrožují elektrotechniku i automobilový průmysl v ČR

Trh s cínem čelí nečekaným výzvám, které mohou vést k dalšímu růstu cen této klíčové suroviny. Po dlouhé absenci několika významných těžařských provozů se globální nabídka cínu výrazně zkomplikovala, což vytváří tlak na dodavatelský řetězec a zvyšuje volatilitu na trzích. Agentura Reuters varuje před nedostatkem cínu pro elektrotechniku.

Cín je nezbytnou složkou v mnoha průmyslových odvětvích. Největší poptávka přichází z elektronického průmyslu, kde se cín používá především při pájení (cca 47 % světové spotřeby). Elektronická zařízení, od počítačů po chytré telefony, jsou na něm závislá.

Celý článek najdete ZDE.

9. Bulharsko-rumunský projekt přehrady z éry socialismu ožívá

Projekt podporovaný Evropskou komisí, který zahrnuje výstavbu přehrady a elektrárny na Dunaji mezi bulharským městem Nikopol a rumunským městem Turnu Magurele, označily desítky mezinárodních ekologických organizací za nebezpečný. Argumentují tím, že projekt zamítnul i minulý režim.

Bulharsko a Rumunsko plánují společně postavit dvě vodní elektrárny o celkovém výkonu 840 MW. Předběžný odhad nákladů projektu se pohybuje kolem 2 miliard eur. Plánovaná doba výstavby hydroenergetického uzlu je osm až deset let, píše o tom Euractiv.

Celý článek najdete ZDE.

10. Elektrárna Chvaletice dnes po téměř pěti dnech částečně obnovila provoz

Elektrárna Chvaletice dnes po téměř pěti dnech částečně obnovila provoz. Musela jej přerušit 11. září odpoledne kvůli požáru kabelového žlabu. Dnes ráno provozovatel přifázoval zdroj zpět k síti a spustil výrobu na dvou blocích, uvedl za elektrárnu Petr Dušek. Požár kabelů se obešel bez zranění.

Bez napětí se ocitla primárně technologie odsíření, která neslouží přímo k výrobě elektřiny, ale eliminaci emisí. Proto bylo nutné všechny bloky bezpečně odstavit. Požár detekovala elektronická požární signalizace a v první fázi jej hasila podniková jednotka samotné elektrárny. Následně jí přispěchaly na pomoc další čtyři jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Draghiho zpráva: Jak snížit ceny energií a posílit konkurenceschopnost EU

Mario Draghi, bývalý prezident Evropské centrální banky, představil v pondělí 9. září zprávu, ve které na žádost Evropské komise vypracoval vizi budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Z pohledu klimatické a energetické politiky jde o klíčovou analýzu dopadu cen energií na konkurenceschopnost, schopnost dosáhnout klimatické cíle a udržení globálního postavení Evropy. 

Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti  se zaměřuje na dopady klimatické a energetické politiky na EU a analyzuje jednotlivé sektory. Definuje plán pro dekarbonizaci, posílení bezpečnosti, snížení závislosti a odstranění inovačního deficitu.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu