Hlavní úkol pro nového komisaře pro energetiku? Bude drahý a týká se i Česka
Jedním z hlavních úkolů pro nového evropského komisaře pro energetiku je rozvoj soustav pro přenos a distribuci elektřiny, uvádí britský think-tank Ember. Bez moderních soustav a silnějšího přeshraničního propojení nelze plně využít výhody obnovitelných zdrojů elektřiny, na kterých by měla být založena energetika v Evropské unii v následujících dekádách. Tento úkol si ovšem vyžádá značné investice, a to i v České republice.
Transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům je jedním z hlavních cílů Evropské unie. Evropská sedmadvacítka se i díky obnovitelným zdrojům snaží dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Jak ovšem naznačuje report od think-tanku Ember, překážek na cestě k vytyčenému cíli může být hned několik. Jednou z hlavních je nedostatečný rozvoj a nedostatečně rychlá modernizace elektrizačních soustav, což vyžaduje integrace stále se zvyšujícího množství obnovitelných zdrojů.
Zdroj: Rezolv Energy
Modernizace sítí však není jen otázkou výstavby nových přenosových vedení. Jak zdůrazňuje Ember, je nutné energetiku digitalizovat a zavádět nové technologie, které zlepší řízení a efektivitu distribuce a přenosu elektřiny. Modernizace a digitalizace sítě však v mnoha zemích EU probíhá pomalu - často ji brzdí zastaralá infrastruktura nebo omezená součinnost účastníků trhu.
Organizace Ember navrhuje, aby Evropská unie vytvořila pracovní skupinu, která se bude věnovat výhradně elektrizačním soustavám. Ta by tak relativně flexibilně mohla reagovat na vznikající problémy. Druhým doporučením je vytvoření jednotného kontaktního místa pro přístup k financování rozvojových projektů.
Investice do rozvoje soustav se mají podstatně navýšit, a to i v České republice
Přeměna přenosových a distribučních soustav ovšem bude značně nákladná. Odborníci se v zásadě shodují na tom, že se investice do soustav musí znásobit. Například nedávná studie od organizace Eurelectric naznačuje, že investice do distribučních soustav by měly být dvojnásobné od příštího roku až do roku 2050. Podle organizace Bloomberg New Energy Finance by se investice do soustav měly dokonce ztrojnásobit.
Distribuční soustava společnosti Avacon AG v Německu. Zdroj: E.ON
To stejné platí také o České republice, kde se nutnost investic do distribučních a přenosových soustav zmiňuje stále častěji. Nutnost investic si ostatně uvědomuje také Energetický regulační úřad. Podle nedávno zveřejněného návrhu metodiky cenové regulace pro šesté regulační období má rozsah investic v příštím regulačním období nabývat "historických rozměrů”.
"Příklon k obnovitelným zdrojům energie a decentralizace energetiky vyvolávají nové požadavky na investice do energetických soustav. Ze zákona totiž provozovatelé soustav musí zabezpečit spolehlivost a bezpečnost dodávek energie a úřad jim pro to musí zajistit podmínky. Předpokládané investice se budou v nadcházejících letech pohybovat v řádu desítek miliard korun každý rok," říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Výše investic, které budou provozovatelům soustav uznány v rámci cenové regulace a následně proplaceny, tak zřejmě bude ještě předmětem složitých jednání. Důvodem je to, že v konečném důsledku tyto investice zaplatí odběratelé elektřiny prostřednictvím poplatku za distribuci (resp. obecně prostřednictvím regulované složky ceny elektřiny). Jakýkoliv negativní zásah do ceny elektřiny tak ve svém důsledku může být relativně nepopulární, přestože se zdá být do budoucna nezbytný.
Mohlo by vás zajímat:
No tak o tomto s ví, jsou takové "skryté" náklady na energetiku založenou na obnovitelných zdrojích, a jsou dost masivní a to takové, že nejspíš v budoucnu ještě s náklady na regulaci sítě převýší (možná už teď převyšují) samotné náklady na výrobu elektřiny z OZE.
Ale pozor! Dají se masivně srazit, a to, pokud plánování spotřeby a plánování budování těchto zdrojů bude rozumně řízeno.
Zkrátka by se spotřebitelé (především ti velcí) měli smířit s tím, že je potřeba svoji spotřebu přesunout, tam kde je výroba elektřiny a nespoléhat na to, že jim někdo dobuduje vedení přes půl kontinentu. Vždyť hutě s běžně stavěly blízko dolů na uhlí anebo blízko dolů na železnou rudu. Ale to bylo hlavně proto, že tu dopravu uhlí museli zacvakat. U elektřiny je to jinak protože tam se financuje po komunisticku, prostě se to postaví a pak to všichni platí „rovným dílem“ dle spotřeby. Jenže v takovémto systému ta spotřeba není nijak motivována se přesouvat k výrobě..! A to je zásadní problém, který se zde projevuje.
Také výrobu je třeba trochu řídit a nenechávat stavět mrtě větrníků v severním moři, kde není spotřeba a pak to vypínat, a ještě těm expertům, co to tam postavili doplácet CfD.
Ta výroba by se měla krýt se spotřebou, a ten transport by měl být účtován dle vzdálenosti tzn MWh/km, a to alespoň pro ty podniky, které mají velkou spotřebu nebo velkou agregovanou spotřebu to by ten problém pomohlo efektivně řešit. Podniky by byly motivované přesunout se blíže výrobě, a to samozřejmě k takové, která má schopnost uspokojit jejich potřeby, čímž by kleslo množství přenášených MWh/km a celkové potřeby v budování kapacity vedení.
Ano je to asi tak trochu návrat do historie, kdy každý větší podnik měl vlastní elektrárnu, ale v té době alespoň každý chápal základní pravidla spojená s tím, kde zdroje a spotřebu budovat, teď se mi zdá, že toto pochopení začíná pokulhávat a začínáme řešit budování severo-jižního, a západo-východního spojení, nedej bože vysokokapacitního kruhového přes celou EU, které ale ekonomicky nemůže dávat smysl! Jasně OZE a JE (pokud se bavíme o primárních nízkoemisních zdrojích) nelze postavit všude jako malou uhelnou elektrárnu před 100 lety, ale velká spotřeba se blíže k výrobě přesouvat může (musí), proč by ne.
Nedobrý den,
Takže navrhujete hutě a vlastně veškerý stávající průmysl přesunout ke zdrojům. Vytrhat a vybagrovat stávající, vykopat a vybetonovat na novém místě, zplundrovat lesy a louky tam... Ale ke kterým zdrojům? Uhlí? Rudy? Elektriky? Vody? Baterií? Takže ke zdrojům elektriky - k tomu zdroji, který se nejsnáze transportuje i na velké vzdálenosti i v poměrně velkých objemech a stávající problémy s vedením jsou čistě lidsko-právní záležitost - NIMBY.
Říkáte řídit spotřebu dle výroby. Ok, tak jako hutě, nebo sklárny, nebo cementárny teda až začne dopoledne energeticky svítit (v 9:30) tak začnou topit, do odpoledne 16:30 snad nahřejí na teplotu potřebnou aby technologie začala fungovat a v 17:00 jim slunce začne chcípat a všechno zase zatuhne a veškerou technologii zničí.
Ale holt velká kormidelnice a její loutkovodiči zaveleli Zelený Úděl a co my lodníci a poslední pucfleci co do toho máme co mluvit? Nám otrokům bude (možná) dovoleno přežít aby bylo koho sedřít z kůže u vesel.
Heil Gréta!
Kupředu levá, zpátky ni krok!
Pro takovou ocelárnu, nebo podobně energeticky náročný podnik přecházející na elektřinu, a který nemůže vyrábět jen, když fouká, nebo svítí, nebo pro ně není ekonomické řídit výrobu dle počasí (tedy pro většinu podniků) bude nejlepším řešením postavit si vedle svého areálu SMR. Zvláště, když současně využijí i tepelnou energii, která by jinak byla odpadem.
Případné přebytky elektřiny pak mohou dodávat do sítě, přebytky tepla do blízkého města.
Nebo to může postavit někdo jiný s tím, že už ve fázi přípravy projektu budou uzavřeny dlouhodobé smlouvy o dodávkách energií.
Alternativou by mohla být kombinace FVE, VtE a krátkodobé + dlouhodobé akumulace. Jenže:
1) Technický vývoj zvláště dlouhodobé akumulace v potřebné kapacitě je přibližně ve stejné fázi, jako SMR. Stejně jako zatím neexistuje dostupné SMR, nejsou ani dostupné příslušné elektro lyzéry, zásobníky vodíku a vodíkové elektrárny.
2) Dosavadní vývoj nesvědčí, že by v dohledné době (jestli vůbec někdy) mohla být kombinace OZE + akumulace v potřebném rozsahu levnější a ekologičtější, než JE (kombinace velkých JE a SMR).
3) Těžko najdete na jednom místě (blízko sebe) jak dobré podmínky současně pro FVE, VtE a ještě pro (nejlépe podzemní) zásobníky vodíku.
Ne, já jen říkám, že je pitchovina stavět kvůli nim vedení za miliardy a tyto miliardy rozložit mezi plebs, a jiné podniky, které takové vedení vůbec nepotřebují, nic víc nic míň a navrhuji i řešení, které bude motivací se takovým bláznivým projektům vyhnout.
To vedení za miliardy je potřeba kvůli občasným zdrojům elektřiny - ne kvůli velkým spotřebitelům, kteří si obvykle dokáží dohodnout odběrový diagram. Pochopitelně s dodavatelem, který dokáže takový diagram zaručit -což, kupodivu není ani větrník ani slunečník, ba ani ne měsíčník. Možná hnojník...
Ano, je potřeba veškerý průmysl přesunout tam, kde mají energii - to je Čína a USA.
Kdyby EU řešila dotace na elektrolyzéry a výrobu syntetických paliv ze vzduchu - místo aby řešili jak spotřebovat v Norsku elektřinu reálně vyrobenou ve Španělsku udělali by lépe.
Ale to je způsobené tím, že se do politiky cpou lidé co nezvládají ani trojčlenku a nejlepší lobisté v poslední době byli FVE/VTE stavitelé.
No a co? Od VLSR nám vykládají, že se musíme oprostit od komunistického bazírování na výrobě a věnovat se ekonomice služeb. Budeme se obsluhovat navzájem - a všichni na tom vyděláme!!!
Nebo ne?...
"Příklon k obnovitelným zdrojům energie a decentralizace energetiky vyvolávají nové požadavky na investice do energetických soustav." - no kdo by to řek? Kdo to mohl tušit, že občasné zdroje elektřiny budou zatěžovat přenosové a distribuční soustavy?!?
No - každý, kdo o elektroenergetice něco ví!
Jenže kdo by poslouchal ty zlé, staré bílé muže zaštiťující se tak zastaralými technokratickými pseudovědami jako je fyzika nebo matematika!?! Když dokázali gender aktivisté prosadit 52 pohlaví - tak přece s elektřinou nemůže být problém!
A pokud bude, mohou za to ti zlí technokrati, kteří nevymysleli perpetuum mobile, darebáci!!!
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se