Německo představilo zákon na podporu plynových elektráren

Ano, tohle je cesta, jak se zbavit závislosti na uhlí i bez JE. Uvidíme, kdo bude mít levnější energii. :-)

A já myslel, ze cilem je neprodukovat dalsi CO² :)

@Matoo 16. září 2024, 16:27

Mezičlánkem může být i produkovat méně CO².

Zemní plyn má jen cca polovinu emisí CO² než hnědé uhlí.

A tyto elektrárny mohou následně přejít na spalování vodíku.

Akorát CO2 není jediný skleníkový plyn, metan je mnohokrát silnější, při těžbě a přepravě zemního plynu hodně metanu uniká do ovzduší, takže ve výsledku nahrazování jednoho fosilního paliva jiným nic moc reálně nepřináší.

Navic se pri preprave plynu plynovodem pomerne vyznamna cast spaluje pro pohon turbokompresoru k tlakovani plynovodu. Tyhle "drobnosti" se bohuzel do ekologicke bilance zemniho plynu nedostaly a i proto je pro nase zapadni sousedy tak neodolatelny, presto ze z hlediska ekologie na tom porovnatelne jako uhli, tj. blbe.

@Emil 16. září 2024, 16:56

Pan Matoo pluvil o CO2, tedy jsem se vyjadřoval k němu.

Takže jste měl poučení spíše směřovat na něho:-)

@Líska: Ani ne, ostatní skleníkové plyny včetně metanu se obvykle vyjadřují v tzv. CO2 ekvivalentu, takže "produkovat méně CO²" bylo zřejmě (i podle následné reakce) myšleno jako produkovat méně CO2ekv.

@Emil 17. září 2024, 09:38

A podle přesně jaké reakce si myslíte, že p. Matoo mluví o CO2ekv.?

Máte to v článku. Do sedmi let by měli přecházet na vodík. Zíslaki čas a udělali si prostor pro další krok. Paroplynové elektrárhy jsou kombinací plynové a parní turbíny. Proto mají nezvykle vysokou účinnost na to, že jde po tepelné elektrárny, takže produkce CO2 je oproti UE asi poloviční při stejném výkonu. My máme naše Chvaletice, Ledvice, Prunéřov, Mělník. Určitě by se na místo uhelných kotlů daly poměrně snadno instalovat výkonné turbíny na spalovaání plynu. Jestli se tam vejde ale tak snadno i SMR, tedy jaderný reaktor, si nejsem tak jistý.

Rozdil v ucinnosti je okolo 10% a k tomu pripoctete naklady na tlakovani/zkapalnovani plynu, jeho skladovani, uvolnovani metanu atd. Takze ekologicky sul-nul zato ekonomicky sebevrazda. O ucinnosti vyroby vodiku, problemu s jeho skladovanim a ucinnosti jeho spalovani se tu snad nemusime vubec bavit. Takze well-done Nemecko, hlavou primo proti zdi, zato s poradnym rozbehem.

Množství oxidu uhličitého (CO₂), které se uvolní při výrobě 1 kWh elektrické energie v UE, závisí na typu uhlí a účinnosti elektrárny. Průměrné hodnoty se pohybují v rozmezí 800 až 1000 gramů CO₂ na 1 kWh pro standardní uhelné elektrárny, které spalují černé uhlí 1000 až 1200 gramů CO₂ na 1 kWh pro elektrárny spalující hnědé uhlí.

Kombinovaná paroplynová elektrárna (Combined Cycle Gas Turbine) na zemní plyn má průměrné emise oxidu uhličitého (CO₂) 350 až 450 gramů CO₂ na 1 kWh. To znamená asi 3x méně. Oněch 10% jste tedy vzal kde?

Průměrné kde? V Bangladéši? Ani jedna z našich hnědouhelných elektráren nespadá do vámi uváděného intervalu "1000 až 1200 gramů CO₂ na 1 kWh". Namátkou: Počerady 948 g, Tušimice 833 g, Prunéřov 826 g, Ledvice 765 g.

Za 7 let žádné velké objemy vodíku nebudou.

Je třeba připomenout, že nákladovost na výstavbu paroplynovek je oproti současným jaderným mamutům 10 krát menší na stejný kapacitní výkon. Navíc budou sloužit jenom jako záložní zdroje pro dobu nepřízně, snadněji regulovatelné oproti velkému jádru. Při předpokládaném poklesu spotřeby fosilních paliv podmíněné stálým rozšířovánním kapacity v OZ, cena plynu nebude mít důvodu velkého výkyvu spíš naopak. Samozřejmě je to přechodné řešení na dobu, až se uplatní vhodnější náhrada jako třeba SMR podstatně levnější při množstevní výrobě oproti jaderným mámutům a není to zdaleka jediná jejich výhoda. Těch cest se ukazuje podstatně více, v čemž mi můžou dát za pravdu všichni, kteří se v tomto resortu odborně pohybují. Vývoj se ještě nikomu zastavit nepodařilo, akorát přibrzdit neodpovědným rozhodnutím, srovnatelným příměrem je nevybudováním dlouhodobě plánovanou přehradou na Moravě, která nyní rozvířila vášně.

Je třeba si připomenout, že o co jsou plynové elektrárny levnější na výstavbu, o to jsou dražší na provoz, navíc jde o fosilní zdroj, jehož celkové emise skleníkových plynů nejsou nijak zásadně nižší oproti uhelným elektrárnám, a jako bonus ještě zvyšují závislost na dovozu geopoliticky rizikového zemního plynu. Dále je potřeba připomenout, že koeficient využití solárních elektráren je v ČR lehce přes 10 % a větrných elektráren lehce přes 20 %, takže se o žádné "záložní zdroje pro dobu nepřízně" nejedná, ta "doba nepřízně" je totiž většinu času. Dále je potřeba připomenout, že nic zatím nenasvědčuje tomu, že by elektřina z malých modulárních reaktorů mohla být v dohledné době levnější (natož podstatně) než velké modulární reaktory (pro laiky "mamuty"), spíš tomu bude naopak.

Emil asi neví jaký je rozdíl mezi "koeficientem využití" a skutečnou dobou, kdy FVE vyrábějí elektřinu. Obrovský, zvláště v období mezi jarní a podzimní rovnodenností, kdy FVE zcela ekonomicky vyřazují JE z výroby (a umožňují jim potřebnou údržbu a výměnu paliva). V létě je to třeba pětinásobek.

Emil asi neví, že 10-15 krát investičně levnější paroplynové elektrány nemusí jako doplněk OZE (FVE a VtE) pracovat 7000-8000 hodin ročně, jako jádro (aby se splatila ta obrovská investice), ale že se předpokládá výroba jen během několika tisíc hodin ročně (a stále méně, s růstem FVE a VtE). To zcela kompensuje několikanásobně vyšší cenu plynu než starou (zatím ještě neovlivněnou sankcemi) cenu jaderného paliva. Takže paroplyn se zcela zřetelně vyplatí 1) rychlou výstavbou 2) nízkou cenou investice a 3) rozumnými výrobními náklady když jsou počítány jen na potřebnou krátkou dobu (1-4 tisíce hodin ročně)

Emil samozřejmě ví jaký je rozdíl mezi "koeficientem využití" a skutečnou dobou, kdy FVE vyrábějí elektřinu, koeficient využití je podíl který se udává v procentech a "skutečná doba" je číslo které se obvykle udává v hodinách. To jen Vaněček rozehrává svojí tradiční hru argumentačních faulů.

Bláboly o "ekonomickém vyřazování JE z výroby" si vyprávějte někomu jinému, Vaněčku, nic takového se neděje. Jaderné elektrárny prodávají na dlouhodobých trzích základní zatížení, kde FVE vůbec nepůsobí, ani se svým občasným charakterem dodávky působit nemohou, protože je to trh kde se obchoduje zajištěný výkon, nikoliv náhodná dodávka.

Nic o tom, že "investičně levnější paroplynové elektrány " musí "pracovat 7000-8000 hodin ročně" jsem nepsal, Vaněčku, tak tu přestaňte stavět slaměné panáky. 7000-8000 hodin ročně ani pracovat nemohou, protože jsou provozně tak drahé, že se jako zdroj základního zatížení vůbec nehodí. Navíc je to vysokoemisní zdroj, takže to ani není žádoucí.

Co údajně "se předpokládá" (kým?) je úplně irelevantní, Vaněčku, podstatné je to, že zdroje s koeficientem využití 10 a 20 % samy o sobě žádné pokrytí spotřeby nezajistí, vyšší cenu plynu nic nekompenzuje, natož "zcela", naopak vysoké ceny zemního plynu mají velký podíl na současných vysokých cenách elektřiny, díky kterým se EU stává nekonkurenceschopnou, protože sama zemní plyn téměř netěží a prakticky veškerý dováží. Kdo tenhle problém stále ještě nepochopil a naopak ho navrhuje ještě zhoršovat, neměl by se k energetice vůbec vyjadřovat, protože jí rozumí jako koza petrželi.

Už jsem si myslel, že Emil konečně pochopil kolik hodin v roce pracují FVE a vtE, ale vidím, podle jeho úvah, že to stále neví (viz jeho ...ta "doba nepřízně" je totiž většinu času).

V USA to ovšem chápou a proto se v USA nejvíce staví nejen FVE a VtE ale i plynové elektrárny na doplnění stále rostoucí spotřeby elektřiny v datových centrech. Viz nejnovější článek zde na webu (Umělá inteligence zvedá spotřebu elektřiny....).

Vidím, že v USA se Emilovými radami neřídí.

1) Koho asi tak zajímá co jste si myslel, Vaněčku?

2) V USA mají jak větrné tak solární elektrárny dvojnásobný koeficient využití než v ČR, a o rozdílu v cenách plynu v USA a Evropě se snad už vůbec nemusíme bavit, takže ohánět se tím co údajně v USA "chápou" je typická vaněčkovská demagogie. Nehledě na to, že v USA stejně jako plynovými elektrárnami hodlají spotřebu datových center pokrývat i jadernými elektrárnami. To už vám ale Vaněček neřekne, protože to se mu do krámu vůbec nehodí.

3) Emil žádné rady nikomu v USA nedával, takže se jimi těžko někdo mohl řídit.

ad1), 2) pořád dělá že to nechápe

ad 3) souhlas

Jako obvykle Vaněčkovi argumenty došly, takže mu nezbývá než si vymýšlet co kdo údajně nechápe.

Nechci Vám brát iluze, ale tyto "záložní" elektrárny k OZE, jsou vlastně paralelní větví energetiky. A i tato větev se musí platit. Tzn., že i když nevyrábí a čekají na "nepříznivé" počasí, tak budou placeny. Správně by se tyto platby měly počítat přímo do energie z OZE, čímž by se z nich staly ty nejdražší a nejzbytečnější zdroje. ;)

I když se stále mluví o přechodu na vodík, tak stále nevidím komerční vodíkové zdroje a ani zásobníky. Vše, co se v tomto oboru realizuje, je buď technologický demonstrátor nebo ekonomický tester, který má určit, jaký ekonomický model je třeba k jeho fungování (rozuměj, jak velkou dotaci je třeba pro pořízení a provoz :)).

SMR je sice vhodný zdroj do určitých specifických nasazení. Ale na jednotku instalovaného výkonu, nebude nikdy levnější, než velký reaktor. S tím se bude nutno smířit. Tedy nejsou náhradou pro velké reaktory, ale jejich doplňkem.

Nejblíže k realizaci (kromě již fungujících na té špatné straně světa) jsou Roll Royce a Westinghouse. A oba modely jsou vlastně "menší" Dukovany (tedy ty původní). Realizačně se stavba tohoto SMR od velkého moc neliší. Jen je to unifikovaný projekt a technologie. (Něco, jako jsou unifikované projekty na řadové domky v novostavbách :)). Tzn. dostanete plány, co a jak se má postavit s jakým vybavením a vystrojením. Kde má být nachystána jaká "díra" a jaký drát. Z fabriky se přiveze reaktorová nádoba, osadí, připojí a hotovo. V podstatě identické, jako velký reaktor, jen se doufá, že když to bude unifikované a "menší", tak to, realizačně, vyjde "levně". (Ale ne levněji vzhledem k výkonu. Jinak by se ty velké nedělaly. :))

Ty velké se budovaly z důvodů, které už dávno vzala nejenom velká voda. Nyní je ve hře spousta jiných faktorů o kterých nebyla dříve ani potucha. To samé bude za 25 let od těch současných. Náklady na záložní neprovozující paroplynovky jde do značné míry eliminovat, což u těch JM dost dobře nejde, takže pojedou z jakého důvodu, když bude dosti levné z OZ, při jejich nastálém již nepřerušovaném rozvoji. Snad by jste nebyl pro jejich opětovný útlum, ty důvody jako před lety už pominuly. V případě bioplynu jsou emise nulové. V případě provozu SMR blíže městských aglomerací je využití energie efektivnější i bez velkých chladících věží. Všechno má + a -, ale podle vývoje se ukazuje, že se to bode stále více překlápět na stranu, kde význam pro velké jader. mamutů bude ztrácet opodstatnění. A to se nezmiňuji o možnosti ukončení stávajícího exportu a prodloužení životnosti stávajícího jadra.

Aby si mohli vlastníci OZ nasmlouvat dlouhodobě konkurence schopný prodejní kontrakty jako vlastníci jádra, aby nebyli v nevýhodě, ošetří si to sami investicí do napřík. paroplynu či podobných způsobů. To není žádná vzdálená hudba budoucnosti, to už se vlastně děje. Tím se tato argumentační výhoda velkého jádra eliminuje. Že nezůstane vývoj malých SMR a bude se přecházet postupně na ty ještě účelově užitečnější s menším jaderným odpadem se dá předpokládat. Všechno chce svůj čas. Každopádně je pro nás zajištěno dostatek energie do budoucna i bez těch kontraverzních jaderných mamutů.

Ovšem provozní náklady paroplynek jsou nejméně 10krát vyšší, než JE. A to se bavíme o provozu na zemní plyn s emisemi. Vodík bude ještě podstatně dražší.

Možná byste si měl přečíst doporučení pro EU v aktuálním článku, citát:

"Je třeba oddělit ceny obnovitelných zdrojů a jaderné energie od fosilních paliv pomocí dlouhodobých smluv, podpořit vlastní výrobu energie u energeticky náročných uživatelů a průmyslové uživatele pomocí PPAs. Důraz je kladen na systémovou integraci, skladování a flexibilitu poptávky, udržení jaderné energie a rozvoj nových jaderných zdrojů. Rovněž je důležité podporovat technologie pro zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS) a zajistit přístup průmyslu ke konkurenceschopným zdrojům energie v EU."

OZE si sice můžou zajistit PPA, ale většina ne dlouhodobé smlouvy na stálé dodávky energie.

SMR budou mít pravděpodobně nižší náklady na financování, ale zase větší náklady na provoz při přepočtu na vyrobenou MWh a více radioaktivního odpadu. Platí pro ty současné typy zmenšených klasických lehkovodních SMR. Ani s větší flexibilitou výroby se nedá moc počítat. Jiné by to mohlo být u SMR další 4 generace s rychlými neutrony.

V každém případě nyní není nic jiného, než velké reaktory a o nu se i ty další 2-4 nové "uživí" (konec konců Dukovany jsou jen náhrada za odstavované) a SMR spíše, jako náhrada kogenerace (teplo + elektřina) u větších měst.

Stále mě udivuje, proč se jedna fosilní technologie nahrazuje druhou? Reálný přínos (technologický i ekologický) je minimální.

Také se stále mluví o přechodu k vodíku. Ale ten je ve stavu jako ta jitrnice z pohádky Obušku z pytle ven. Spoléhá se na komerční zelený vodík, jaký svět neviděl. :)

Ono celkově, provozovat dvě paralelní energetické soustavy, které se musí obě zaplatit, je ekonomický i ekologický nesmysl. Udávat, že OZE je levný zdroj, když k němu potřebuji ještě jiný, je dost pokrytecké. Správně by si měl každý OZE zajistit svoji zálohu, aby se choval jako stabilní a regulovatelný zdroj. A to buď smluvně s existující elektrárnou nebo realizací vlastní. Nemusely by být tzv. kapacitní platby, což je jiný název pro provozní dotaci. A byla jasně vidět ekonomičnost (i ekologie) dané technologie. :)

Ale uvidíme, o kolik to ještě zdraží energii, aby to vyhnalo poslední firmy ze země. Pak klesne spotřeba (a potřeba) energií. Domácnosti na podporách si nebudou moci platit přípojku a spokojí se s občasnou energií z vlastní (kdysi povinné) FVE na střeše.

ano oze je drahé, vodík je ještě dražší, tedy bude jednou možná někdy, ale investorům sype systém ihned, podojí dotace a mají zaručený zisk v rámci ideologie, u JE toto chybí, investice je astronomická a vrací se v dlouhodobém horizontu, investor si potřebuje mastit kapsu hned, nějaké fyzikální zákony investora nezajímají

@Baton David 17. září 2024, 19:44

Voliči ve volbách volí politiky -> politici schvalují zákony -> podnikatelné podnikají za účelem zisku podle těchto zákonů.

---

Tedy proč tak pejorativně o investorech, ti jsou až na konci tohoto řetězce:-)