V USA vyrostou stovky plynových zdrojů o výkonu až 100 GW. Důvodem je umělá inteligence

Spojené státy americké se připravují na podstatně vyšší spotřebu elektřiny, která souvisí mimo jiné s rozvojem umělé inteligence, datových center  a elektromobility. V různých stádiích příprav je momentálně kolem 200 nových zdrojů s instalovaným výkonem až 100 GW, uvádí agentura Bloomberg. Odborníci se obávají, že se výroba elektřiny ze zemního plynu udrží v zemi déle, než se původně čekalo. 

Rozvoj počítačových a mobilních aplikací, které ke své činnosti využívají umělou inteligenci, postupně začíná mít reálný přesah i do výroby elektřiny. Na stále se zvyšující spotřebu datových center, která jsou pro umělou inteligenci nezbytná, budou výrobci elektřiny zřejmě reagovat novými plynovými a paroplynovými elektrárnami.

Data od agentury Bloomberg za první pololetí tohoto roku přitom již nyní ukazují, že tento rok by měl být rekordní. Jen v prvním pololetí totiž americké energetické společnosti oznámily plány na cca 25 GW nového instalovaného výkonu. To je již nyní více než za celý rok 2020 a v zásadě je to srovnatelné s oznámenými plány výrobců elektřiny v letech 2021 a 2022.

Zdroj: Bloomberg

Výroba elektřiny ze zemního plynu je ve Spojených státech nyní v popředí především díky velice nízkým cenám zemního plynu a jeho přebytku na trhu díky vlastní těžbě, zejména z břidlicových ložisek. Pro srovnání, zatímco v Evropské unii se cena zemního plynu na referenčním kontraktu v bodě TTF obchoduje na následující měsíc za cca 35 EUR/MWh, v americkém obchodním bodě Henry Hub se stejné množství plynu prodává za cca 7 EUR.

Kromě nízkých palivových nákladů je argumentem pro plynové zdroje také jejich flexibilita, a  tedy možnost vykrývání špiček při kolísající výrobě obnovitelných zdrojů.

Obavy o ochranu klimatu

Současný vývoj ovšem nepotěší především ochránce klimatu. Přestože je výroba elektřiny ze zemního plynu méně emisně náročná než z dříve dominantního uhlí, stále se jedná o fosilní palivo. Oproti uhlí má zemní plyn nevýhodu v tom, že jeho těžba a využívání může zvyšovat emise metanu. Ty mají na oteplování planety údajně až 80násobný účinek proti emisím oxidu uhličitého.

Nejde ovšem o jedinou obavu zastánců ochrany klimatu a odpůrců fosilních paliv. Pokud je elektrárna na zemní plyn nyní teprve v přípravě, pak lze rozumně očekávat, že bude v provozu dalších až několik desítek let. Takový vývoj je pak nekompatibilní se závazkem na dosažení bezemisní energetiky do roku 2035, který stanovil americký prezident Joe Biden.

Podobný scénář již prezident Biden musel řešit v uplynulých měsících v souvislosti s terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG). K nevoli některých energetických společností oznámil, že nebudou vydávána nová povolení na výstavbu exportních LNG terminálů. Důvodem k tomuto kroku bylo právě to, aby Spojené státy americké dále neinvestovaly do infrastruktury, které se chtějí v krátkém až střednědobém horizontu zbavovat.

Problém se týká také Evropy, Česka tolik ne

Ačkoliv v Evropské unii není tento problém tak viditelný, i zde se předpokládá, že spotřeba datových center výrazně vzroste. Podle údajů Mezinárodní energetické agentury (IEA) dosáhla spotřeba datových center v EU v roce 2022 necelých 100 TWh, což odpovídá 4 % spotřeby energie v Evropě. Do roku 2026 by se toto číslo nicméně mělo zvýšit na přibližně 150 TWh, očekává se totiž nárůst počtu datových center v Evropě.

Česko mělo v tomto roce šanci na vznik nového významného datového centra společnosti Microsoft. Na poslední chvíli ovšem Microsoft své plány změnil a datové centrum postaví ve Skandinávii. Hlavním důvodem ovšem tentokrát nebyly vysoké ceny energií nebo byrokracie, ale nedostatek energie z obnovitelných zdrojů energie.