Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Brusel varuje Maďarsko: Porušujete pravidla arbitráže v EU, hrozí sankce

Evropská komise vyzvala Maďarsko, aby dodržovalo pravidla týkající se arbitráží mezi investory a státy v rámci EU. Brusel zároveň
zahájil řízení o porušení předpisů zasláním formální výzvy. Znamená to, že domácí energetické firmy nemají právo žalovat vlády jiných členských států EU, s čímž ale Budapešť nesouhlasí.

Evropská unie hrozí Maďarsku, že pokud své jednání nenapraví, budou následovat další právní kroky. Důvodem sporu je, že země umožnila státní ropné společnosti MOL využít spornou Smlouvu o energetické chartě k podání žaloby proti jinému členskému státu EU. Takový krok je však v přímém rozporu s rozhodnutím Evropského soudního dvora.

Celý článek najdete ZDE.

2. Japonsko v lednu oživí největší jadernou elektrárnu na světě

Japonská společnost Tokyo Electric Power Co (TEPCO) plánuje v lednu restartovat jeden z bloků jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa. Tato elektrárna je s instalovaným výkonem přes 8 GW vůbec největší jadernou elektrárnou na světě. Po silném zemětřesení a ničivé vlně tsunami, která vedla k havárii v elektrárně Fukušima Daiči, však byla elektrárna odstavena. TEPCO prozatím počítá s částečným obnovením provozu.

Japonská vláda na začátku září odsouhlasila několik kroků, které měly pomoci k opětovnému uvedení této jaderné elektrárny do provozu. TEPCO plánuje obnovení provozu elektrárny delší dobu, což má společnosti pomoci snížit náklady na výrobu elektřiny. Japonský jaderný dozor již loni v prosinci zrušil zákaz provozovat tento zdroj, který uvalil v roce 2021 kvůli některým nedostatkům v oblasti bezpečnosti.

Celý článek najdete ZDE.

3. Vodík je stěžejní pro dekarbonizaci Německa, současný stav je však daleko za očekáváním

Německá Energiewende se opírá o vodík jako o klíčový prvek pro dosažení klimatické neutrality, zejména v sektorech, které nelze efektivně elektrifikovat, a pro využití přebytků z obnovitelných zdrojů energie. Zároveň je však zřejmé, že současný rozvoj vodíkové ekonomiky zaostává za ambiciózními cíli. Výroba i poptávka rostou pomaleji, než vyžadují cíle, a osud plynárenských sítí je také plný pochybností. Vládní expertní komise požaduje systémové úpravy německé vodíkové strategie.

V rámci přechodu Německa k nízkouhlíkové ekonomice hraje vodík stěžejní roli. Jednak jako nositel energie pro odvětví, která nelze snadno elektrifikovat, např. některé průmyslové procesy ve strojírenství, chemickém a ocelářském sektoru, a jednak jako mechanismus pro flexibilní akumulaci přebytků výroby obnovitelných zdrojů energie za využití elektrolyzérů.

Celý článek najdete ZDE.

4. Německý jaderný blok Brunsbüttel získal povolení k demontáži nádoby reaktoru

Německá jaderná elektrárna Brunsbüttel se po 18 letech od svého odstavení dočkala důležitého milníku. Od Ministerstva životního prostředí získala povolení k druhé fázi demontáže zahrnující i rozebrání tlakové nádoby reaktoru. Demontáž bloku s instalovaným výkonem 771 MW probíhá od roku 2018 a provozovatel očekává, že potrvá do roku 2035. Za více než 30 let provozu elektrárna vyrobila zhruba 130 TWh elektrické energie. V lokalitě má do roku 2028 vyrůst bateriové úložiště.

Energetická společnost Vattenfall oznámila, že obdržela druhé a finální povolení k demontáži jaderného bloku v německé elektrárně Brunsbüttel. Jaderný blok s varným reaktorem nacházející se nedaleko Hamburku ukončil provoz v roce 2007. Vattenfall obdržel první povolení k demontáží v roce 2018, kdy jaderný blok přešel z poprovozní fáze do fáze vyřazování z provozu.

Celý článek najdete ZDE.

5. Japonsko chce ukončit podporu velkým solárním parkům

Japonská vláda zpřísní předpisy a ukončí finanční podporu velkých solárních projektů, aby ochránila přírodní prostředí, zajistila bezpečnost a zachovala krajinu. O omezení velkých solárních projektů se zasazuje mimo jiné premiérka Japonska Sanae Takaichiové.

Japonsko zvažuje ukončení podpory velkým solárním parkům prostřednictvím systémů výkupních cen a prémií za výkup. Díky nim mají výrobci energie z obnovitelných zdrojů buď zaručenou pevnou výkupní cenu za elektřinu po stanovené období, nebo prodávají energii na trhu a zároveň dostávají prémii nad rámec tržní ceny.

Celý článek najdete ZDE.

6. Registrace osobních bateriových aut rostly v EU za 11 měsíců meziročně o 28 %

Registrace osobních bateriových elektroaut vzrostly v zemích Evropské unie od ledna do konce listopadu meziročně o 27,6 procenta. V Česku byl růst zhruba stejný, a to o 26,7 procenta, avšak podíl elektroaut je v Česku výrazně nižší než v EU. V ní činil podíl registrací elektroaut 16,9 procenta, v Česku pouze 5,5 procenta. V tiskové zprávě to dnes uvedl Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu, který vycházel z dat Evropského sdružení výrobců automobilů a dalších zdrojů, a zpracovává je také pro web Čistá doprava.

Celkem bylo za 11 měsíců letošního roku v EU registrováno 9,86 milionu osobních aut, meziročně o 1,4 procenta více. Zatímco například Španělsko výrazně rostlo, tak Německo stagnovalo a Francie a Itálie zaznamenaly pokles. V Česku rostly registrace o šest procent. Dominantní postavení měla letos v EU hybridní vozidla s více než třetinovým podílem, který byl vyšší než loni. Na druhém místě jsou benzinová auta s 27 procenty, jejich podíl se však proti loňsku propadl. Bateriová auta drží letos podíl 16,9 procenta. Podíl naftových aut dále klesá a už se dostal pod deset procent. Prakticky stejný podíl mají letos plug-in hybridy, které však výrazně rostly.

Celý článek najdete ZDE.

7. Rusko zprovoznilo první vlastní LNG tanker určený pro provoz v arktických podmínkách

Ruský námořní přepravce Sovcomflot obdržel první tanker na převoz zkapalněného zemního plynu (LNG) určený pro provoz v arktických podmínkách, který byl vyroben v Rusku. Rusko má  na poli globálního trhu s LNG silné ambice, ty však v posledních letech narážejí na západní sankce, a to včetně oblasti přepravy LNG. Rusko se tak nyní musí spoléhat pouze na domácího výrobce plavidel Zvezda, jelikož ostatní dodavatelé tankerů objednávky zrušili kvůli hrozbě sankcí.

Rusko se v posledních letech snaží nahradit výpadek příjmů z prodeje zemního plynu do Evropy navýšením vývozu LNG. V tomto případě země nicméně naráží na nedostatek vhodných tankerů, které dokáží proplouvat v arktických vodách pokrytých tlustou vrstvou ledu. Nedostatek vhodných plavidel je jedním ze zásadních problémů pro LNG terminál Arctic LNG 2, který čelí západním sankcím. I přesto Rusko začalo v posledních měsících dodávat skrz tento terminál zkapalněný plyn do Číny.

Celý článek najdete ZDE.

8. Levná elektřina ve Francii: Stagnující poptávka brzdí investice

Francie vstupuje do druhé poloviny dekády s paradoxní situací. Na jedné straně má relativně levnou elektřinu, vysokou dostupnost jaderných elektráren a rychle rostoucí výrobu z obnovitelných zdrojů. Na straně druhé však čelí dlouhodobě stagnující poptávce, která podkopává ekonomickou rentabilitu investic, ať už do obnovitelných zdrojů, nebo do nových jaderných bloků, informuje server Argus Media.

Ceny elektřiny na francouzském trhu zůstávají nízké. Roční kontrakt na dodávku v roce 2026 se v prosinci obchodoval kolem 50 eur za MWh, tedy výrazně pod úrovněmi cen v letech 2024 a 2025. Důvodů je hned několik: levnější plyn, rostoucí instalovaný výkon solárních a větrných elektráren a především návrat francouzského jaderného parku do dobré provozní kondice po problémech z předchozích let.

Celý článek najdete ZDE.

9. Prudký nárůst poptávky: Datacentra vrací do hry elektrárnu v „české“ čtvrti Chicaga

Poptávka po elektřině ve Spojených státech roste tempem, na které energetická infrastruktura dlouhá léta nebyla zvyklá. Hlavním motorem jsou datová centra napájející systémy umělé inteligence, jejichž výpočetní výkon vyžaduje nepřetržitý a stabilní přísun energie. Tento tlak nyní vrací do provozu i velmi staré fosilní zdroje. Jedním z nich je i uhelná elektrárna v Chicagu z roku 1968. Ta leží v dělnické čtvrti Pilsen, historicky spjaté s českou imigrací.

Stařičká elektrárna uprostřed „české“ čtvrti

Industriální pozemek na ulici Cermak street, u hranice Dvorak Parku, je pro energetiku Chicaga podstatný již více než jedno století. V roce 1903 zde vznikla uhelná elektrárna, která se stala nedílnou součástí dělnické čtvrti Pilsen, pojmenované po západočeské metropoli. V okolí tehdy žila silná komunita přistěhovalců z Čech a Moravy, jejichž stopa se dochovala nejen v názvech ulic, ale i v kulturních institucích a veřejném prostoru.

Celý článek najdete ZDE.

10. V Německu zprovozní největší evropské zařízení pro výrobu zeleného vodíku

Společnost RWE rozvíjí výrobu zeleného vodíku v Německu. Po úspěšném pilotním projektu v Lingenu zahájila proces uvádění do provozu dosud největšího evropského zařízení tohoto druhu. Vyrobený vodík bude dodáván do rafinérie TotalEnergies v Leuně, kde podpoří plánovanou dekarbonizaci.

V průběhu léta 2024 zprovoznila společnost RWE v areálu plynové elektrárny Emsland nový elektrolyzér. Ten při využití elektřiny z obnovitelných zdrojů dokáže vyrobit až 270 kilogramů zeleného vodíku za hodinu. RWE uvedla, že se jedná o pilotní projekt jako první praktický krok k vybudování elektrolytických kapacit ve velkém měřítku. Se zařízením o instalovaném výkonu 14 MW testovala v malém měřítku to, co plánovala o několik metrů dál  realizovat ve stovkách megawattů. Po získání provozních zkušeností oznámila letos v prosinci posun do další fáze.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu