Německo chce zmírnit pravidla pro vytápění: Nový návrh ruší zákaz fosilních kotlů po roce 2045

Německá vláda představila návrh nové podoby zákona o vytápění budov, který výrazně mění směřování sektoru nastolené předchozí vládou. Návrh ministerstva hospodářství počítá se zrušením povinného podílu obnovitelných zdrojů energie u nových topných systémů a zároveň ruší i dosavadní zákaz provozu čistě fosilních kotlů po roce 2045. Místo toho chce vláda postupně zavést povinný podíl „zelených“ paliv. Kritici však varují, že změny mohou zkomplikovat plnění klimatických cílů a prodloužit závislost Německa na fosilních palivech.  

Návrh nové legislativy převádí do konkrétní podoby dohodu vládní koalice kancléře Friedricha Merze z února letošního roku. Nejzásadnější změnou je odstranění pravidla, podle kterého musí nově instalované systémy vytápění využívat minimálně 65 % energie z obnovitelných zdrojů.

Toto ustanovení bylo klíčovou součástí původního zákona o energetické náročnosti budov (GEG), prosazeného v roce 2023 tehdejším ministrem hospodářství Robertem Habeckem. Zákon tehdy vyvolal jednu z největších politických debat v novodobé historii německé energetiky a stal se symbolem sporů kolem přechodu na bezemisní vytápění.

Podle nového návrhu budou moci domácnosti i nadále instalovat nové plynové a olejové kotle bez přímého omezení. Odpovědnost za snižování emisí se má nově přesunout zejména na dodavatele paliv.

Nový návrh má kabinet projednat v polovině května. Následovat bude parlamentní proces, který může trvat několik měsíců a pravděpodobně přinese další politické střety mezi zastánci rychlé dekarbonizace a obhájci technologicky neutrálnějšího přístupu.

Povinný podíl „zelených“ plynů a olejů

Návrh počítá se zavedením postupně rostoucí kvóty nízkoemisních či klimaticky neutrálních paliv. Od roku 2029 by měly nové systémy využívat minimálně 10 % nízkoemisního nebo bezemisního plynu nebo topného oleje. Tento podíl má dále růst na 15 % v roce 2030, 30 % v roce 2035 a 60 % v roce 2040.

Do těchto paliv by mohly spadat například biometan, syntetický metan, zelený vodík nebo biooleje. Vláda argumentuje tím, že nový systém poskytne domácnostem větší flexibilitu a sníží tlak na okamžité investice do tepelných čerpadel či jiných nízkoemisních technologií.

Současně však návrh ruší ustanovení, podle kterého mělo být používání čistě fosilních topných systémů od roku 2045 zakázáno. Prakticky to znamená, že provoz plynových či olejových kotlů bude možný i po roce 2045, pokud budou splňovat požadované podíly nízkoemisních paliv.

Kritika: Vyšší emise i riziko dražšího vytápění

Environmentální organizace a část energetického sektoru změny ostře kritizují. Podle nich může návrh výrazně zvýšit rozdíl mezi německými klimatickými cíli a skutečnými emisemi v sektoru budov, který dlouhodobě patří k nejproblematičtějším oblastem německé dekarbonizace.

Kritici zároveň upozorňují, že pokračující využívání plynových sítí může vést k růstu nákladů pro zbývající zákazníky. Pokud bude počet odběratelů plynu postupně klesat, náklady na provoz infrastruktury se rozdělí mezi menší počet domácností, což může výrazně zvýšit síťové poplatky.

Podle některých analýz by domácnosti spoléhající se dlouhodobě na zemní plyn mohly v budoucnu čelit výraznému růstu celkových nákladů na vytápění. Diskutovaným problémem jsou také vyšší ceny nízkoemisních a bezemesních plynů, jejichž výroba je zatím omezená a nákladná.

Odvětví naopak vítá větší flexibilitu

Německý svaz topenářského průmyslu BDH návrh naopak přivítal. Podle asociace trh potřebuje stabilitu a předvídatelnost, zejména kvůli dlouhodobému plánování investic a obnově stárnoucího fondu vytápění.

Vláda zároveň plánuje zachovat dotační podporu pro tepelná čerpadla, dálkové vytápění a další nízkoemisní technologie minimálně do roku 2029.