Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Západní sankce Rusku komplikují plány na masivní navýšení vývozní kapacity pro LNG

Poté, co Rusko v průběhu posledních dvou let snížilo dodávky zemního plynu do Evropy pomocí plynovodů na pouhý zlomek původních objemů, se země snaží zaměřit na rozšíření své exportní kapacity pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Ambiciózní plány, které by ze země měly udělat jednoho z největších exportérů LNG na světě, však zkomplikují západní sankce.

Ačkoliv Rusko již v současné době disponuje čtvrtou největší exportní kapacitou pro LNG na světě, ve srovnání s tradičními exportéry jako Austrálie, USA či Katar nedosahuje ani poloviny. Rusko však plánuje v následujících letech svou kapacitu významně navýšit, což má zemi rovněž pomoci nahradit alespoň část příjmů z exportu do Evropy pomocí plynovodů, o které Rusko přišlo.

2. Komunitní energetika: ERÚ vydal návod, jak postupovat pro sdílení elektrické energie v bytovém domě

Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal na svých webových stránkách návod, jak a za jakých podmínek je možné sdílet elektrickou energii vyrobenou v bytovém domě mezi jednotlivé bytové jednotky. Sdílení elektřiny v rámci bytového domu je umožněno vzhledem ke změně vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou, kterou ERÚ provedl v loňském roce. Novela vstoupila v platnost k 1. 1. 2023.

Česká republika dosud zaostává v implementaci evropské energetické legislativy. V poslední době často zmiňovaná komunitní energetika je v evropských směrnicích plnohodnotně zavedena od roku 2019, přičemž byla představena Evropskou komisí již v roce 2016.

3. Realizace téměř 70 % plánované kapacity továren na baterie v Evropě je v ohrožení

Evropská asociace pro dopravu a životní prostředí Transport & Environment (T&E) odhaduje, že realizace až 68 % z plánované kapacity evropských továren na baterie je v ohrožení, kvůli nedávno zavedené podpoře v oblasti bateriové akumulace ve Spojených státech amerických, konkurenci z Číny a dalším faktorům. Aby Evropa podpořila růst dodavatelského řetězce pro baterie v Evropě, musí podle asociace zrychlit povolovací procesy a poskytnout odpovídající investiční pobídky.

Podle analýzy asociace T&E je aktuálně v Evropě plánována výstavba celkem 50 nových továren na baterie s celkovou roční výrobní kapacitou 1,8 TWh. Realizace velká části z této kapacity je nicméně dle asociace v ohrožení, přičemž součet kapacity, u které bylo identifikováno střední nebo velké riziko, činí 1,2 TWh.

4. Spojené království včera vůbec poprvé využilo uhelné elektrárny v záloze

Provozovatel britské přenosové soustavy včera vůbec poprvé v historii aktivoval a připojil k síti dvě záložní uhelné elektrárny, a to z důvodu zajištění dostatečného výkonu pro pokrytí očekávané vyšší poptávky. Provozovatel soustavy před začátkem letošní zimy varoval, že by tamní domácnosti mohly čelit až několikahodinovým omezováním dodávek elektřiny v případě, pokud by země nezvládla zajistit dostatek energetických zdrojů.

Přestože je energetická krize aktuálně za vrcholem z loňského léta, kdy ceny zemního plynu a elektrické energie přepisovaly maxima, stále může být situace během období vyšší poptávky po elektřině napjatá. Spojené království má pro řešení takovýchto situací k dispozici záložní zdroje, které běžně nemusí stabilně prodávat elektřinu na trhu, ale čekají na pokyn provozovatele soustavy.

5. V americké jaderné elektrárně Nine Mile Point zahájili výrobu čistého vodíku

V areálu jaderné elektrárny Nine Mile Point zahájil provoz elektrolyzér na výrobu čistého vodíku. Zařízení o výkonu 1,25 MW denně vyprodukuje více než půl tuny vodíku pro vlastní spotřebu v elektrárně, která jej tak nemusí dovážet. První demonstrační projekt svého druhu v USA podpořilo americké Ministerstvo energetiky téměř 6 miliony dolarů.

Americká energetická společnost Constellation oznámila, že úspěšně zprovoznila zařízení na výrobu čistého vodíku. Demonstrační projekt s výkonem 1,25 MW se nachází v areálu jaderné elektrárny Nine Mile Point ve státu New York. Elektrolyzér využívá k výrobě vodíku čistou elektřinu vyrobenou jaderným blokem.

6. Náklady na výstavbu německých LNG terminálů vzrostou na více než trojnásobek, odnesou to daňoví poplatníci

Náklady na výstavbu německých dovozních terminálů na zkapalněný zemní plyn vzrostou oproti předpokládaným 9,8 mld. EUR. Tyto náklady ponesou přeneseně daňoví poplatníci, na jejich výstavbě se totiž podílí vláda. Náklady již vzrostly více než trojnásobně oproti prvotním odhadům. 

Zajištění energetické bezpečnosti se může značně prodražit. To nyní pociťuje Německo, které bylo energetickou krizí, a s tím souvisejícím omezením dodávek z Ruska, postiženo zřejmě nejvíce.

7. Zásobníky plynu v EU jsou naplněny vysoko nad průměrem

S blížícím se koncem zimy jsou zásobníky v Evropě naplněny vysoko nad průměrem posledních 10 let. Podle předpokladů by tato vysoká úroveň naplněnosti mohla přetrvat až do konce zimy. To by mohlo mít pozitivní vliv na ceny zemního plynu. Informoval o tom zpravodajská agentura Reuters.

Zásoby zemního plynu byly k 4. březnu 2023 v EU dle dat Gas Infrastructure Europe (GIE) naplněny zhruba na 59 %, respektive 665 TWh z 1 123 TWh. Z toho jsou ovšem data pro Itálii a Španělsko pro tento konkrétní den odhady, protože někteří provozovatelé zásobníků data neaktualizují pravidelně. Také v případě Německa jsou zahrnuty některé odhady, ale většina dat je aktuálních.

8. Fiala: Do dvou let vláda podpoří celkem 200 000 fotovoltaik na střechách

Do dvou let vláda podpoří celkem 200.000 fotovoltaických zařízení na střechách, dvojnásobek oproti cíli v programovém prohlášení. Na dnešní tiskové konferenci po uvedení nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) do funkce to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V uplynulém roce podle něj ministerstvo schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun.

Hladík považuje za klíčové mimo jiné pomoci obcím a městům s aplikací komunitní energetiky. Obecně je cestou k bezemisní energetice jádro a obnovitelné zdroje, řekl. Uvedl také, že za Fialovy vlády čeští obyvatelé díky dotačním titulům mohli ušetřit 350.000 tun uhlí, což je ekvivalent 2,2 miliardy korun.

9. Díky raketovému růstu ceny se záruky původu mohou stát významnou součástí příjmů OZE

Evropský trh s certifikáty na elektřinu vyráběnou obnovitelnými zdroji energie – zárukami původu – byl dlouho považovaný za poměrně nevýznamný kvůli trvale nízkým cenám. Po bezprecedentním cenovém skoku v roce 2022 nyní ale přitahuje pozornost investorů.

Zvýšené ceny záruk původu a následný zájem investorů by mohly znamenat, že se záruky stanou mnohem významnější komoditou provozovatelů obnovitelných zdrojů. Informoval o tom server S&P Global.

10. Skupina ČEZ buduje v Ostravě-Vítkovicích největší akumulátor v Česku

Skupina ČEZ buduje v Ostravě-Vítkovicích největší akumulátor v Česku. Výkon bateriového úložiště bude deset megawattů a systém pojme 9,45 megawatthodiny energie, tedy trojnásobek současné největší baterie ČEZ v Tušimicích na Chomutovsku. Baterie velká jako rodinný dům, jejíž vybudování přijde na více než 100 milionů korun, má pomoci stabilizovat českou energetickou soustavu. V plném provozu bude ve druhé polovině letošního roku. ČTK to dnes sdělil mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol. Do roku 2030 má ČEZ za cíl postavit nová úložiště energie o kapacitě 300 megawattů.

„Akumulační systém podpoří transformaci české energetiky a přispěje ke stabilizaci energetické sítě díky poskytování služeb výkonové rovnováhy,“ uvedl mluvčí.

Téma

Německo pracuje na aktualizaci své vodíkové strategie. Důležitou roli bude hrát dovoz vodíku

Podle vládního návrhu aktualizované vodíkové strategie se Německo při zavádění vodíku bude spoléhat zejména na dovoz této komodity. Pro domácí výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů energie v druhé polovině desetiletí má být do roku 2025 vypracována strategie podpory. Uvádí to deník Tagesspiegel Background.

Návrh aktualizace německé národní vodíkové strategie předpokládá vyšší poptávku po tomto palivu než před třemi lety, kdy země přišla se svou první národní vodíkovou strategií. Německo předpokládá do roku 2030 potřebu vodíku ve výši 95 až 130 TWh, včetně derivátů, jako je čpavek, metanol nebo syntetická paliva. Původní strategie z roku 2020 předpokládala poptávku ve výši 90-110 TWh.

Názor

Fúze protonu s bórem 11 v magneticky udržovaném plazmatu

Tao Technologies je jedna ze startupových firem zaměřených na hledání možnosti využití fúze protonu s bórem 11. Spolu s japonskými fyziky publikovala výsledky experimentů s těmito fúzními reakcemi realizovanými v magneticky udržovaném plazmatu. Podívejme se, co to reálně přináší.

Fúzní reakce protonu s izotopem bóru 11, při které vzniknou tři jádra helia 4 a uvolní se energie 8,7 MeV, patří k několika reakcím použitelných pro fúzní termojaderné elektrárny na Zemi. Má své výhody i nevýhody. Výhodou je, že se při ní, podobně jako je tomu u reakce deuteria s heliem 3, neprodukují neutrony. V reakcích neutronů se stěnami komory vzniká radioaktivita, která pak způsobuje problémy při provozu i údržbě zařízení. Základní nevýhodou naopak je, že potřebná teplota pro dosažení podmínek pro udržení fúzních reakcí je řádově vyšší, než je tomu u fúze s využitím deuteria a tritia. Pravděpodobnost této reakce je i při této vysoké optimální teplotě násobně nižší, než je pravděpodobnost reakce deuteria s tritiem při její optimální teplotě. Potřebná velmi vysoká teplota vede také k vysokým ztrátám energie radiací a brzdným zářením elektronů v plazmatu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu