Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Německo: Instalace balkonových solárních elektráren by se měla zjednodušit

Instalace tzv. balkonových solárních elektráren v německých domácnostech by se měla zjednodušit snížením regulačních překážek. Německé ministerstvo hospodářství (BMWK) to navrhuje v novém návrhu zákona, uvádí německá zpravodajská agentura AFP.

Připojení malých fotovoltaických elektráren určených na balkony nebo fasády domů by mělo být podle návrhu zákona usnadněno zmírněním zákonných požadavků, přiznáním práva nájemníků provozovat tyto systémy v pronajatých bytech a zajištěním možnosti zapojení elektráren do běžných zásuvek.

2. Solárníci se obávají omezení dotací, podle nich mohou ohrozit celý obor

Vládní úsporná opatření, která počítají s omezením dotací, mohou ohrozit celý sektor obnovitelných zdrojů energie. Na dnešní konferenci k solární energii v Praze to řekl výkonný ředitel Solární asociace ČR Jan Krčmář. Podle něj by omezení státní podpory ohrozilo tisíce projektů s bankovními úvěry za desítky miliard korun. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude stát s podporou obnovitelných zdrojů pokračovat.

Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun. Jednou z hlavních položek je seškrtání dotací. Například ministerstvo průmyslu a obchodu oznámilo, že v rámci konsolidačního balíčku plánuje ušetřit až 20 miliard korun. Peníze chce ušetřit na neinvestičních dotacích pro průmysl. Základem bude změna systému poplatků za podporované zdroje energie (POZE). Na domácnosti by se však tyto platby přesunou neměly.

3. Větrné a solární elektrárny přispěly k naplnění zásobníků. Úspora se rovná až 12 % jejich kapacity

Vyšší výroba obnovitelných zdrojů energie pomohla ušetřit od počátku roku 2022 až 14 mld. metrů krychlových zemního plynu, což odpovídá přibližně 12 % kapacity evropských podzemních zásobníků plynu.  Oproti roku 2021 se výroba elektřiny solárních a větrných elektráren zvýšila o 13 % (přibližně 71 TWh).

Státy Evropské unie se v loňském roce odpovědně připravily na topnou sezónu i díky vyšší výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to ze studie finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, které dodává, že v loňském roce vyrobily větrné a solární elektrárny napříč Evropou celkem 625 TWh elektřiny.

4. Nové zelené úsporám se krácení dotací netýká, od září platí nové podmínky

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude od letošního září financovaná z Modernizačního fondu, plánované krácení dotací, které vyplývá z vládního úsporného balíčku, se jí tak podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) netýká. Nové podmínky NZÚ, které jdou dostupné na webu, zjednoduší administrativu, dotace se navíc zpřístupní pro další žadatele, především majitele bytů a bytových domů. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).

„Zdrojem pro Modernizační fond jsou peníze z výnosů z emisních povolenek. Nejde tedy ani o peníze daňových poplatníků, ani o peníze ze státního rozpočtu, krácení dotací v rámci vládního úsporného balíčku se proto Nové zelené úsporám netýká a ani v budoucnu týkat nebude,“ řekl Hladík.

5. Americký jaderný blok Vogtle 3 dosáhl poprvé plného výkonu

Reaktorový blok Vogtle 3 se nyní nachází v závěrečné fázi spouštěcích testů před zahájením komerčního provozu. Podle harmonogramu by měl být uveden do komerčního provozu již tento měsíc.

Americký reaktor AP1000 dosáhl poprvé minimálního kontrolovaného výkonu v březnu. K národní elektrické síti byl přifázován v dubnu. Během zvyšování výkonu jsou na různých výkonových úrovních prováděny zkoušky, kterými se prověří chování bloku v rozmanitých provozních stavech.

6. Investice do elektrických distribučních sítí v ČR rostou, stoupá jejich zatížení

Provozovatelé elektrických distribučních soustav v Česku postupně navyšují investice do sítí, a to v řádu i miliard korun ročně. Důvodem je rostoucí nápor na distribuční sítě, který se každým rokem kvůli připojování obnovitelných zdrojů a rozvoje elektromobility zvyšuje. Riziko případných rozsáhlých výpadků sítě, takzvaných blackoutů, však podle distributorů v Česku nehrozí. Vyplývá to z informací společností pro ČTK.

Největší distribuční území pokrývá společnost ČEZ, která do sítě letos investuje 15,8 miliardy korun. „Letos jsme pro rychlejší připojení zákaznických požadavků zejména v oblasti obnovitelných zdrojů, především fotovoltaických elektráren, vyčlenili z této částky 6,5 miliardy pro úpravy a posílení sítí,“ řekl generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík. V dalších letech plánuje firma investice dál navyšovat. Vedle posilování kapacit půjde i o stále častější používání takzvaných chytrých řešení, které mají umožnit kvalitnější řízení dodávek.

7. Rakousko čelí výtkám ze strany Evropské komise. Zemi chybí jasný plán ke snížení závislosti na ruském plynu

Otázka snížení závislosti na dodávkách zemního plynu, ale i dalších energetických komodit, z Ruska hýbe od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině celou Evropou. Ačkoliv se objem dodávek plynu z Ruska do Evropy v loňském roce dramaticky propadl, do zemí EU stále proudí plyn přes Ukrajinu i Turecko. Ve svém posledním semestrálním hodnocení se jistým výtkám Evropské komise nevyhnulo Rakousko, kterému dle Komise stále chybí jasný plán, jak v krátkodobém horizontu snížit objemy plynu odebíraného z Ruska.

Podle Komise ukázala ruská invaze na Ukrajinu v případě Rakouska zranitelnost tamního energetického sektoru a zajištění bezpečnosti dodávek. Rakousku se v loňském roce podařilo meziročně snížit podíl ruského plynu na celkových dodávkách na 57 % ze zhruba 80 % v roce 2021. Přesto země podle Evropské komise stále čelí značným výzvám na poli energetické bezpečnosti, a to i po přijetí různých opatření, včetně zřízení strategických zásob zemního plynu.

8. V aukcích na podporu výroby elektřiny uspěly dva projekty na větrné elektrárny

V letošním kole aukcí na provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů uspěly dva projekty větrných elektráren. V nich by měl být instalován výkon dohromady kolem 20 megawatů (MW) elektřiny. Vyplývá to z informací na webu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Aukce mají podporovat například stavbu větrných či vodních elektráren nebo bioplynových stanic, v předchozím kole se do nich nikdo nepřihlásil.

Podmínky aukce podle ministerstva splnily projekty od společností Synergion Jívová s výstavbou větrné elektrárny s výkonem 11,3 MW a firmy Lhota Brno s větrnou elektrárnou o výkonu kolem devíti MW. V obou případech firmy nabídly referenční aukční cenu 3500 Kč za megawatthodinu elektřiny. Zájemci nyní musí ministerstvu pro získání podpory prokázat své finanční záruky na projekty.

9. Velká poptávka po fotovoltaice v ČR pokračuje, ČEZ i E.ON hlásí výrazný růst

Velká poptávka po instalaci fotovoltaických elektráren v Česku pokračuje i letos. Energetická společnost ČEZ Prodej do konce května nainstalovala 2100 zařízení, což je meziročně o polovinu více. Pětinásobný nárůst počtu instalací oproti loňsku zaznamenal také E.ON. Obě firmy zároveň slibují zrychlení montáží. Vyplývá to z informací obou společností.

ČEZ Prodej v současné době podle generálního ředitele společnosti Tomáše Kadlece zrychluje proces instalací, ve většině případů ji nyní zvládne do čtyř měsíců. Podle Kadlece ke zrychlení pomáhá digitalizace přípravy projektů. ČEZ dále ve spolupráci s OIG Power rozšířil nabídku bateriových řešení o nové typy, podle firmy bude letos podíl instalací fotovoltaik s baterií kolem 70 procent.

10. Aukce jako nástroj pro výstavbu nových zdrojů? Poslední kolo pro biomasu v Německu ovládly již existující elektrárny

Německo nezahálí ani v letošním roce a vypisuje řadu různých aukcí na podporu rozvoje využívání obnovitelných zdrojů. Přestože drtivá většina soutěženého výkonu připadá na solární a větrné elektrárny, na letošní rok jsou v plánu dvě samostatná kola jak pro zdroje využívající biomasu, tak pro plynové elektrárny spalující biometan. Zatímco aukce pro zdroje na biometan nedokázala přilákat ani jedinou nabídku, v případě biomasy byla situace odlišná. Ačkoliv objem podaných nabídek překročil objem aukce, téměř veškerý nabízený výkon pocházel od již stávajících zdrojů.

Kromě řady samostatných kol pro solární a větrné elektrárny Německo skrze systém aukcí podporuje provoz i v případě zdrojů spalujících biomasu či biometan. Pro letošní rok má země v plánu vypsat pro tyto zdroje celkem čtyři aukce, a to dvě kola pro každou z těchto kategorií. Na začátku dubna tak v zemi proběhly první letošní aukce pro biomasu a také pro nové zdroje, které by měly vyrábět elektřinu z biometanu dodávaného do tamní soustavy.

Téma

Cena emisních povolenek se v uplynulém týdnu propadla o 8 %

Cena evropských emisních povolenek během minulého týdne poklesla o 8 %. Dalšímu poklesu nahrávají slabší fundamenty a zejména negativní sentiment spojený s nejistým makroekonomickým výhledem nejen na půdě EU, ale také v USA, komentují situaci účastníci trhu pro zahraniční portál Montel.

Česko v zimě splnilo cíl EU, spotřebu elektřiny ve špičce snížilo o 6,5 procenta

Česko během uplynulé zimy splnilo cíl EU na dosažení minimálně pětiprocentních úspor ve využití elektřiny v období spotřební špičky. Celková úspora ve vymezených časech činila od loňského prosince do letošního března ve srovnání s průměrem z předchozích let 6,5 procenta. Pokles byl patrný v každém měsíci od prosince do března. ČTK to řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jan Hamrník.

Povinné omezení spotřeby elektřiny v částech dne s nejvyšší spotřebou, které EU loni přijala ve snaze minimalizovat využívání drahé výroby z plynu, platilo od loňského prosince do konce letošního března. Česko při plnění cíle spoléhalo na kombinaci dobrovolných úspor, na šetření s elektřinou vyvolané růstem cen ve špičce, na osvětovou kampaň a další opatření. Období spotřební špičky, které bylo pro každý měsíc jinak nastaveno, vymezoval ERÚ.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu