Domů
Obnovitelné zdroje
Větrné a solární elektrárny přispěly k naplnění zásobníků. Úspora se rovná až 12 % jejich kapacity
Podzemní zásobník plynu Rehden
Zdroj: astora GmbH

Větrné a solární elektrárny přispěly k naplnění zásobníků. Úspora se rovná až 12 % jejich kapacity

Vyšší výroba obnovitelných zdrojů energie pomohla ušetřit od počátku roku 2022 až 14 mld. metrů krychlových zemního plynu, což odpovídá přibližně 12 % kapacity evropských podzemních zásobníků plynu.  Oproti roku 2021 se výroba elektřiny solárních a větrných elektráren zvýšila o 13 % (přibližně 71 TWh).

Státy Evropské unie se v loňském roce odpovědně připravily na topnou sezónu i díky vyšší výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vyplývá to ze studie finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, které dodává, že v loňském roce vyrobily větrné a solární elektrárny napříč Evropou celkem 625 TWh elektřiny.

Naplnění zásobníků zemního plynu bylo přitom jedním z hlavních cílů energetické politiky Evropské unie po invazi Ruska na Ukrajinu. Povinnost zaplnit zásobníky plynu před topnou sezónou z alespoň 80 % v roce 2022 a 90 % v roce 2023 byla schválena jako jedno z prvních nouzových opatření.

Evropská unie jako celek nakonec tohoto cíle dosáhla - bylo to ale nejen díky vyšší výrobě obnovitelných zdrojů elektřiny, jak uvádí finský institut, ale také obecně nižší spotřebě zemního plynu napříč ekonomickými sektory.

K nárůstu přispěly zejména nově vybudované zdroje, díky kterým podíl výroby elektřiny větrných a solárních zdrojů na celkové výrobě dosáhl 22 %. Finský institut dodává, že se jedná o podíl vyšší, než kterého dosáhly plynové elektrárny. Ačkoliv výroba v plynových zdrojích čelila kritice, přesto dosáhla - vzhledem k její nezbytnosti k pokrytí spotřeby elektřiny - 20 % celkové výroby elektřiny.

Výroba elektrické energie v EU podle typu zdroje od ledna 2021 do března 2023. Zdroj: CREA

Vyšší výroba elektřiny větrných a solárních elektráren pomáhala uspořit jiné primární zdroje také v prvním čtvrtletí tohoto roku. V případě přepočtu na množství spotřebovaného zemního plynu tak došlo k úspoře dalších 2,25 mld. kubíků zemního plynu, což odpovídá úspoře dalších přibližně 2 % kapacity zásobníků plynu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Jimi
1. červen 2023, 07:22

Jsem rad ze nedoslo na cerne scenare mistnich skeptiku.

Podobne to bude i s energetickou transformaci. Ted budou celkem tricet let (2005-2035) skuhrat jak to nejde a budou blackouty aby pak najednou byli zticha protoze se ukaze ze to slo a bez blackoutu :)

Ivan Novák
1. červen 2023, 08:06

Ne blackouty, ale drahota, jejímž vlivem klesla celková spotřeba, aniž by se to nařizovalo.Taky ztráta vývozní konkurenceschopnosti.

David
1. červen 2023, 08:22

řekl bych, že většina místních skeptiků si nemyslí, že to nejde, ale že je to nesmyslně drahé

jestli se za 1,5 roku ušetřilo 14mld m3 tj. cca 150 TWh, tak jenom pro srovnání Temelín při výrobě 15 TWh EE/rok vypustí cca 30 TWh/rok odpadního tepla bez užitku do vzduchu ... kolik by s ním dalo nahradit plynu, nebylo by to levnější ?

Jan Veselý
1. červen 2023, 10:01

Jen pokud vymyslíte jak to teplo teleportovat k zákazníkům nebo pokud vymyslíte jak ty zákazníky teleportovat k tomu nízkopotenciálnímu teplu.

Teplo je možná levné, ale jeho distribuce ty počty zcela mění.

Milan Vaněček
1. červen 2023, 10:59

To by musela jaderná energetika udělat "čelem vzad", upustit od výstavby jaderných dinosaurů a vyvinout skutečně malé jaderné elektrárny/teplárny pro města nad 50-100 tisíc obyvatel.

Zaspali výzkum a vývoj, to už během 10-15 let dohnat nedokáží a po roce 2035 už bude vymalováno - OZE ovládnou výrobu levné, udržitelné a čisté elektřiny, a plyn (metan i ten "zelený vodík") to bude doplňovat.

Tomáš Foldyna
1. červen 2023, 20:27

Není větší legrace než předpovídat technický pokrok na 10-15 let. Už došlo k tolika špatným předpovědí, které byly docela drahé. Nakonec jako dinosauři mohou skončit lesy 200 a více metrových monster - větrných turbín - a nebude té firmy, která je bude chtít odstranit.

Řekl bych "uvidíme", ale jistota, že se toho dožiji vzhledem k věku nijaká není :)

Mezi realistou a snílkem je ten rozdíl, že realista alespoň trochu pochybuje, chápe existenci i jiných možností a hlavně otravně nepřesvědčuje ostatní, že to tak určitě bude a nikdy jinak.

Milan Vaněček
1. červen 2023, 21:03

Kdo má určité životní zkušenosti tak ví, že velkoprůmyslová realizace výsledků obdržených v laboratorním měřítku mívá zpoždění 10-20 let. I když bych to neměl nazývat "zpoždění"- je to nutná doba k rozběhnutí hromadné velkoseriové výroby. Taková je realita, Tomáši.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se