Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. V červenci přiteklo do Evropy více plynu z Ruska, oproti červnu skoro o třetinu

Objem plynu, který z Ruska proudí plynovody do zemí Evropské unie, se během minulého měsíce značně zvýšil. Zejména díky nárůstu toku skrz plynovod TurkStream se tak dodávky ruského plynu do EU skrz plynovody v červenci vyšplhaly na letošní maximum. Ve srovnání s předchozími lety se však stále jedná pouze o zlomek.

Poté, co v loňském roce došlo k přerušení dodávek skrz plynovod Nord Stream, teče zemní plyn z Ruska do zemí Evropské unie již pouze skrz dvě hlavní trasy – Ukrajinu a Turecko. Další objemy zemního plynu z Ruska poté na evropský trh směřují na tankerech ve zkapalněné podobě (LNG).

2. EU by měla zastavit plýtvání solární energií, uvádějí organizace z odvětví

Evropská unie by měla přijmout opatření k zastavení plýtvání solární energií a omezit záporné ceny, aby podpořila investice. V dopise zaslaném evropské komisařce pro energetiku Kadri Simsonové to uvedlo 17 organizací zabývajících se obnovitelnými zdroji energie. Evropa letos v létě vyprodukuje rekordní množství solární energie a země závislé na uhlí, jako je Polsko a Česká republika, by v době nízké poptávky mohly solární elektrárny vypínat.

„Kvůli závislosti na tzv. základním zatížení a nedostatku flexibility čistého systému se spaluje uhlí s vysokými emisemi – a čistou, levnou solární energií se plýtvá,“ uvádí se v dopise, na který upozornila agentura Bloomberg.

3. Evropskou unii čeká utahování opasků, bude se šetřit energiemi

Rada Evropské unie schválila přepracované znění směrnice o energetické účinnosti, která stanoví závazný cíl v oblasti energetických úspor. Evropská unie jako celek má do roku 2030 snížit konečnou spotřebu energie o 11,7 % ve srovnání s prognózami zpracovanými v roce 2020. Vyšší cíle jsou také v oblasti meziročních úspor energie a v oblasti veřejného sektoru. 

Na půdě Evropské unie došlo ke schválení další významné části Zelené dohody pro Evropu (Green dealu), jejímž dílčím cílem je dosažení snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % do roku 2030. Toho má být dosaženo také díky úsporám energie.

4. Nový americký jaderný blok Vogtle 3 zahájil komerční provoz

Nový americký jaderný blok Vogtle 3 zahájil komerční provoz. Stavba dvou bloků typu AP1000 v elektrárně Vogtle začala po více než 35 letech od poslední jaderné výstavby v USA. Zahájení provozu se blok dočkal po zhruba 10 letech. Projekt zasáhl nejen bankrot společnosti Westinghouse, ale i navyšování ceny dokončení.

Americká společnost Georgia Power oznámila, že její nový jaderný blok Vogtle 3 zahájil komerční provoz. Dva bloky typu AP1000 s instalovaným výkonem 1120 MW ve Vogtle 3 a 4 jsou první  jaderné bloky, jejichž stavba v USA začala po dlouhé jaderné přestávce. Většina amerických reaktorů totiž byla budována v 70. a 80. letech minulého století

5. Chemický průmysl v útlumu: BASF varuje před dalším snižováním výroby v Evropě

Evropa podle šéfa jedné z největších společností v chemickém průmyslu přišla kvůli energetické krizi již o zhruba čtvrtinu své chemické výroby, přičemž další omezování výroby je dle něj pravděpodobné. Na konkurenceschopnosti místního průmyslu se především v loňském roce podepsaly bezprecedentní ceny zemního plynu, které v Evropě vyrostly na násobky hodnot v jiných částech světa.

Výroba německého chemického průmyslu poklesla od začátku roku v meziročním srovnání o 17 %, v případě celé Evropy se podle Martina Brudermuellera, výkonného ředitele chemického giganta BASF, jednalo o 13% pokles. Již v loňském roce se přitom výroba propadla kvůli energetické krizi o 5 až 6 %.

6. Dovoz fotovoltaických panelů z Číny do EU prudce roste, na skladě je 40 GWp panelů

Jak uvádí jedna z předních energetických konzultačních společností působících v Evropě, Rystad Energy, Evropa má na skladě ve fotovoltaických panelech pocházejících z Číny přibližně 40 GWp. Skladové zásoby panelů o tomto výkonu mají dle Rystadu hodnotu okolo 7 mld. EUR a Evropě by vystačily k pokrytí všech nových instalací zprovozněných v loňském roce. Zásoby se přitom mají dle predikce dále podstatně navýšit, což může ohrozit plány EU v oblasti soběstačnosti ve vlastní produkci panelů.

Podle dat Rystadu se hodnota importu fotovoltaických panelů do Evropy za posledních 5 let takřka zčtyřnásobila. V roce 2018 se odhadovala na 5,5 mld. EUR, loni už dosáhla na více než 20 mld. EUR. Z toho celých 18,5 mld. EUR připadlo na dovoz z Číny. Jinými slovy dodala Čína 9 z 10 dovezených fotovoltaických panelů do Evropy.

7. MHI bude vyvíjet nový japonský rychlý reaktor

Japonská vláda vybrala společnost Mitsubishi Heavy Industries (MHI) k vedení projektu vývoje koncepčního návrhu demonstračního sodíkem chlazeného rychlého reaktoru. Demonstrační rychlý reaktor by měl být uveden do provozu ve 40. letech.

Společnost MHI dohlíží na koncepční návrh i výzkum a vývoj reaktoru. Kromě MHI na vývoji spolupracuje také společnost Mitsubishi FBR Systems (MFBR). Tato společnost vznikla v roce 2007 jako inženýrská společnost zodpovědná za vývoj rychlých reaktorů v Japonsku. Dceřiná společnost MFBR staví na zkušenostech společnosti MHI získaných provozem jaderných zařízení.

8. OMV snížila výhled ceny zemního plynu pro letošní rok o více než 33 % na 40 EUR/MWh

Rakouský energetický gigant, společnost OMV, snížil svůj výhled ceny plynu na německém obchodním bodě THE pro letošní rok o více než 33 %. Svůj původní výhled průměrné ceny pohybující se mezi 60-70 EUR/MWh společnost zrevidovala na 40 EUR/MWh. Společnost pak dále oznámila uzavření nového 10letého kontraktu na odběr zkapalněného zemního plynu (LNG) od dalšího evropského giganta.

Spotové ceny zemního plynu na přelomu loňského a letošního roku prudce poklesly zejména v důsledku kombinace mírné zimy a snížené poptávky ze strany průmyslu. Poptávka po plynu ze strany průmyslu se dosud neobnovila, a i díky tomu se EU daří plnit zásobníky v rychlejším tempu, než sama očekávala.

9. EU: Zásobování Evropou jadernou energií nebude ohroženo, pokud Niger přestane dodávat uran

Aktuální politické dění v Nigeru by mohlo mít i přímé dopady na energetický sektor, jelikož země je jedním z předních dodavatelů uranu na evropský i světový trh. Podle zástupců Evropského společenství pro atomovou energii nicméně žádné riziko pro zásobování evropských jaderných elektráren palivem nehrozí jak v krátkodobém horizontu, tak ani v dlouhodobém.

Společenství uvedlo, že v loňském roce dodávky uranu z Nigeru pokrývaly s bezmála 3 tisíci tunami 25,4 % potřeb EU. Nejvíce uranu na evropský trh tradičně putovalo z Kazachstánu, na třetí příčce se poté umístila Kanada.

10. Evropa rozšiřuje recyklaci lithium-iontových baterií

Vzhledem k navyšující se výrobě elektromobilů a stacionárních uložišť lze v Evropě očekávat strmě rostoucí poptávku po recyklaci lithium-iontových baterií. V současné době dochází k intenzivnímu budování nových recyklačních kapacit v Evropě. Dle analýzy německé výzkumné instituce Frauhofer budou do roku 2025 zprovozněny recyklační linky pro lithium-iontové baterie o celkové kapacitě 400 000 tun ročně. Taková kapacita by měla být dostačující pro celkové objemy vyřazených baterií.

Dynamika na evropském trhu je určována primárně rozvojem továren na výrobu bateriových článků. Dle plánů Evropské unie by mělo být 90 % potřebných bateriových článků pokryto evropskými výrobci. To představuje nejméně 550 GWh v roce 2030.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu