Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Francie nechce čekat na EU, kvůli ochraně průmyslu si trh s elektřinou případně reformuje sama

Reforma evropského trhu s elektřinou se dostala v loňském roce do popředí pozornosti, kdy extrémní cenová volatilita na trhu se zemním plynem silně hýbala i s velkoobchodními cenami elektřiny. Jak Evropská unie, tak i jednotlivé členské státy tak hledají cesty, jak zachovat efektivní fungování trhu a zároveň ochránit odběratele před extrémními cenovými výkyvy. Jednání na úrovni EU nicméně mohou být zdlouhavá. Francouzská ministryně energetiky se tak nechala slyšet, že v případě neúspěchu na úrovni EU bude Francie reformovat svůj trh sama.

Evropské země začaly o možné reformě vnitřního trhu s elektřinou intenzivněji jednat loni ve světle energetické krize a extrémního nárůstu cen zemního plynu. Vzhledem k silnému propojení jednotlivých trhů tak ceny elektrické energie začaly raketově růst i na trzích, kde plynové zdroje tvoří pouhý malý zlomek celého mixu, jako je tomu například právě ve Francii či v Česku.

2. Evropské uhlí dohání vysoké provozní náklady, nikoliv vládní termíny pro konec uhlí

Výroba elektřiny z uhlí v některých zemích Evropské unie zřejmě skončí spíše z ekonomických důvodů než kvůli závazkům vlády, které slibují odklon od uhlí do určitého data. Například polská energetika PGE nedávno oznámila, že s uhlím skončí o deset let dříve, než je termín stanovený vládou. Podobná situace může nastat také v České republice.

Evropská unie plánuje odklon od uhlí dlouhodobě, a přestože nemá konkrétní termín, kdy by k ukončení spalování uhlí mělo dojít, klimatické závazky unie si jej vyžádají zřejmě nejpozději do konce roku 2050. Do tohoto data má totiž Evropská unie dosáhnout klimatické neutrality.

3. Na českém trhu přibývá nekvalitních tepelných čerpadel, varovala asociace

Na českém trhu v posledních měsících přibylo nekvalitních tepelných čerpadel. Jde především o zařízení dovezená ze zahraničí nebo od nově založených a nezkušených firem. U těch bývají také problémy se servisem. Uvedla to Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ). Při výběru dodavatele doporučila ověřit historii firmy i její zázemí.

Zájem o tepelná čerpadla roste v Česku od loňska, kdy prudce zdražily energie. Loni bylo v zemi instalováno přes 60.000 zařízení, což bylo meziročně dvakrát více. Růst poptávky pokračuje i letos, české domácnosti a firmy si za první pololetí letošního roku pořídily zhruba 40.000 kusů tepelných čerpadel. Meziročně jde o nárůst o 60 procent.

4. Německo chce do roku 2030 zdesetinásobit dodávky tepla z geotermálních tepláren

Německý kancléř Olaf Scholz při návštěvě budované geotermální teplárny v Bavorsku uvedl, že geotermální energie by měla v budoucnu hrát v Německu významnější roli, než tomu bylo doposud. Objem tepla dodaného z geotermálních tepláren do soustav zásobování teplem by podle něj mohl do roku 2030 vzrůst na desetinásobek. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Scholz podpořil rozvoj využívání geotermální energie při návštěvě nově budovaného hlubinného geotermálního zdroje v bavorském Gerestriedu. Za projektem, který by měl po dokončení být schopen vyrábět 64 MW tepelné energie a 8,2 MW elektrické energie, stojí kanadský start-up Eavor.

5. Požárů fotovoltaik v ČR přibývá, podle komory za to mohou neodborné instalace

Požárů fotovoltaických elektráren v Česku v posledních měsících skokově přibývá. Hasičský záchranný sbor letos od ledna do konce července evidoval 45 požárů těchto systémů. V předchozích letech jich bylo kolem 15 ročně. Podle inženýrské komory jsou nejčastější příčinou neodborné instalace fotovoltaik a podcenění jejich bezpečnosti. Dnes o tom informovala Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

Česko v posledních měsících prožívá fotovoltaický boom. V prvním pololetí letošního roku energetici zprovoznili 45.197 fotovoltaických elektráren. Počet instalovaných zařízení je téměř o čtvrtinu vyšší než za celý loňský rok.

6. Lotyšsko zřejmě zruší projekt LNG terminálu Skulte, podle ministra již není potřeba

Poté, co řada evropských zemí v loňském roce intenzivně řešila navýšení kapacit pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG), se situace letos obrací. Některé původně plánované projekty by tak mohly být zastaveny, jelikož v současné době je kapacita importních terminálů více než dostačující. Jedním z takových projektů by tak mohl být i plánovaný plovoucí terminál u lotyšského přístavu Skulte.

Zajištění dostatečného objemu dodávek zemního plynu bylo v loňském roce jednou z hlavních priorit orgánů Evropské unie, stejně jako jednotlivých členských států i dalších zemí Evropy. V letošním roce je situace nicméně uvolněnější, jelikož po předchozí relativně mírné zimě zůstaly zásobníky plynu zaplněny na velmi vysoké úrovni. To se od konce zimy postupně podepisuje i na cenách krátkodobých kontraktů, přičemž již nyní jsou některé zásobníky zcela naplněny.

7. FT: Větrná energetika má problém s rychlým růstem velikosti lopatek turbín

Londýn 2. září (ČTK/Financial Times) – Za inženýrský úspěch se dá považovat 169 větrných turbín, které u pobřeží Yorkshiru vztyčila dánská firma Orsted. Každá z nich má výkon osm megawattů a dokáže dodávat energii jedné domácnosti po dobu 24 hodin pouhým jedním otočením lopatek dlouhých 81 metrů. O desítky kilometrů severněji si konkurenční firma SSE přisadila, její novější turbíny s lopatkami dlouhými 107 metrů mohou napájet domácnost jedním otočením až dva dny. Závod o větší turbíny však přiměl odborníky k výzvě na zpomalení růstu a větší standardizaci, píše list Financial Times (FT).

Skokový růst délky lopatek větrných elektráren na moři je odrazem tvrdého konkurenčního boje v posledních více než deseti letech. Rychlé tempo vývoje pomohlo snížit náklady a ukázalo, že toto odvětví může být důležitou součástí dekarbonizace energetického systému. Kritici se ale obávají, že tento závod o stále delší lopatky může nyní způsobit více škody než užitku, protože dodavatelské řetězce nestíhají a objevují se otázky týkající se technických rizik a ziskovosti výrobců větrných turbín.

8. E15: Do budoucna je podle ČEZ potřeba dostavět až čtyři jaderné bloky

K pokrytí spotřeby elektřiny v Česku je do budoucna potřeba dostavět až čtyři další bloky jaderných elektráren. Deníku E15 to řekl ředitel divize nová energetika energetické firmy ČEZ Tomáš Pleskač. Zatím se plánuje dostavba jednoho bloku v elektrárně v Dukovanech na Třebíčsku. Má být dokončen do roku 2036 a podle dřívějších informací zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard korun.

O stavbu bloku v Dukovanech se ucházejí francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse. Firma ČEZ, jejímž většinovým majitelem je stát, vyzvala na jaře všechny tři uchazeče k podání finálních nabídek do poloviny letošního září. „Všem uchazečům říkáme, že pravděpodobnost výstavby čtyř velkých bloků je vysoká. Důvod je jednoduchý: chceme, aby zpracování nezávazné nabídky pro zbylé tři bloky věnovali stejné úsilí jako nabídce k prvnímu bloku,“ řekl E15 Pleskač.

9. EU představuje pro Německo překážku pro vypsaní tendrů na výstavbu plynových elektráren

Plány Německa na vypsání tendrů na nové plynové elektrárny zpožďují podle zdrojů oslovených zahraničním energetickým portálem Montel představitelé EU v Bruselu. Nové plynové elektrárny jsou potřeba v důsledku tamního odklonu od uhlí a úbytku řiditelného výkonu v síti. Vzhledem k rizikům a nejistotám pojícím se s výstavbou a budoucím provozem nových velkých plynových zdrojů požadují investoři určitou formu garance. Tu poskytuje například kapacitní mechanismus, vyjednání jeho pravidel bere nicméně dle představitelů průmyslu až příliš hodně času. To není dobrou zprávou pro ČR, která kapacitní trh potřebuje rovněž.

Německý síťový regulátor BNA doporučil vystavět 21 GW nového řiditelného výkonu do roku 2031, aby byla poskytnuta adekvátní náhrada za odstavující se uhelné elektrárny a zabezpečena stabilita soustavy. Připomeňme, že v Německu byly v letošním roce odstaveny i poslední tamní jaderné elektrárny. Zamýšlené aukce na výstavbu nových zdrojů se však zpožďují, a to v důsledku vyjednávání o pravidlech kapacitního mechanismu s představiteli EU.

10. Provoz horkovodu z Temelína do Budějovic začne v září, ročně dodá 800 TJ tepla

Zkušební provoz 26 kilometrů dlouhého horkovodu z Temelína do Českých Budějovic začne v září, se startem topné sezony, a potrvá rok. Horkovod už při něm bude dodávat teplo městu. Temelínský přivaděč pokryje 30 procent potřeby tepla v Budějovicích. Půjde až o 800 terajoulů ročně. Vyplývá to z informací ve zpravodaji budějovické teplárny. Temelín by měl zásobovat třetinu zákazníků teplárny. Ročně tak firma uspoří přes 80.000 tun emisí oxidu uhličitého z uhlí, které nespálí, řekl ČTK v červenci temelínský mluvčí Marek Sviták.

 

Téma

Kanadská provincie Saskatchewan investuje do modulárních reaktorů

Saskatchewan Crown Investments Corporation (CIC) poskytne 479 000 kanadských dolarů (přibližně 7,82 mil. Kč) Saskatchewanské asociaci průmyslových a těžebních dodavatelů (SIMSA) a jejím partnerům. Cílem je připravit místní firmy na budoucí účast v provinciálním, národním i globálním rozvoji malých modulárních reaktorů (SMR).

Dvouletá finanční dohoda mezi CIC a SIMSA, neziskovou organizací reprezentující více než 300 dodavatelů v průmyslových, těžebních a energetických sektorech v Saskatchewanu, podpoří odborníky na dodavatelský řetězec SMR v rámci SIMSA.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu