Evropské uhlí dohání vysoké provozní náklady, nikoliv vládní termíny pro konec uhlí

Výroba elektřiny z uhlí v některých zemích Evropské unie zřejmě skončí spíše z ekonomických důvodů než kvůli závazkům vlády, které slibují odklon od uhlí do určitého data. Například polská energetika PGE nedávno oznámila, že s uhlím skončí o deset let dříve, než je termín stanovený vládou. Podobná situace může nastat také v České republice.

Evropská unie plánuje odklon od uhlí dlouhodobě, a přestože nemá konkrétní termín, kdy by k ukončení spalování uhlí mělo dojít, klimatické závazky unie si jej vyžádají zřejmě nejpozději do konce roku 2050. Do tohoto data má totiž Evropská unie dosáhnout klimatické neutrality.

Kvůli klimatickým závazkům tak výrobce elektřiny z uhlí zatěžují mnohem více náklady související s jeho spalováním než vládou stanovené termíny pro konec jeho využívání.

K podobné situaci momentálně dochází v Polsku. Tamní vláda stanovila termín odklonu od uhlí na rok 2049. Ačkoliv se jedná o nejpozdější termín pro odklon uhlí ze všech členských států Evropské unie, pozdní termín má své opodstatnění. Polsko totiž spoléhá na výrobu elektřiny z uhlí z více než 60 %.

Termíny pro odklon od uhlí jednotlivých členských států Evropské unie. Zdroj: Evropská komise

Největší polská energetická společnost PGE ovšem vidí odklon od uhlí jinak. Vysoké náklady na provoz uhelných zdrojů společnost přinutily, aby aktualizovala svou podnikovou strategii. Jen na nákladech za emise uhlíku totiž PGE zaplatí tento rok na 26 mld. polských zlotých (zhruba 140 mld. Kč). Podle nové strategie se má společnost stát uhlíkově neutrální již v roce 2040.

PGE se chce namísto toho zaměřit na obnovitelné zdroje, energetickou účinnost a poskytování moderních energetických služeb. Cíle společnosti jsou poměrně ambiciózní. Do roku 2030 chce mít PGE 2,5 GW offshore větrných elektráren a do roku 2040 také 2,8 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách.

Proti urychlenému odklonu od uhlí se ale rychle ozvala polská vláda. Ta zkritizovala PGE za to, že plánuje skončit s uhlím dříve, než je vládou stanovený termín v roce 2049.

"Ministerstvo pro správu majetkových podílů očekává, že vládní energetická politika bude v praxi realizována všemi energetickými společnostmi s majetkovou účastí státu, což se promítne i do jejich strategií a investičních aktivit," citovala ministerstvo agentura Reuters.

Rok 2049 pro konec uhlí byl v Polsku dohodnut s odborovými organizacemi. Na uhelnou energetiku je totiž v Polsku navázána podstatná část pracovních míst, a proto si vláda nemůže dovolit odklon od uhlí urychlit.

Česko plánuje skončit s uhlím v roce 2033, může to být ale i dříve

Vláda ČR plánuje ukončit využívání uhlí v energetice v roce 2033. Tento termín se má dostat do právě vznikající aktualizace státní energetické koncepce, která by měla být vládou schválená do konce roku.

Ministerstvo průmyslu a obchodu dosud publikovalo pouze východiska státní energetické koncepce. V části "Strategické cíle a ukazatele v oblasti udržitelnosti" se mimo jiné uvádí:

"Snížit podíl fosilních paliv (využívaných bez technologie zachytávání) na spotřebě primární energie na 50 % do roku 2030 a 0 % do roku 2050 a zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033."

Na roku 2033 ale dosud není politická shoda. Jak upozornil web iRozhlas.cz, řada politiků pětikoalice s tímto termínem nesouhlasí a ráda by viděla termín pozdější.

České energetické společnosti ovšem na celou věc nahlížejí jinak. Například společnost Sev.En (prostřednictvím svého majitele) pro web SeznamZpravy.cz uvedla, že se jí výroba z uhlí "přestane zřejmě vyplácet už v roce 2025. Rok 2026 bude evidentně ztrátový, rok 2027 vypadá pro naši uhelnou energetiku už jako naprostá katastrofa". Uzavření elektráren, pokud budou prodělečné, nevyloučil ani polostátní ČEZ.