Domů
Teplárenství
Provoz horkovodu z Temelína do Budějovic začne v září, ročně dodá 800 TJ tepla
Jaderná elektrárna Temelín

Provoz horkovodu z Temelína do Budějovic začne v září, ročně dodá 800 TJ tepla

Teplárenství
63 komentářů
3. září 2023, 10:11
ČTK

Zkušební provoz 26 kilometrů dlouhého horkovodu z Temelína do Českých Budějovic začne v září, se startem topné sezony, a potrvá rok. Horkovod už při něm bude dodávat teplo městu. Temelínský přivaděč pokryje 30 procent potřeby tepla v Budějovicích. Půjde až o 800 terajoulů ročně. Vyplývá to z informací ve zpravodaji budějovické teplárny. Temelín by měl zásobovat třetinu zákazníků teplárny. Ročně tak firma uspoří přes 80.000 tun emisí oxidu uhličitého z uhlí, které nespálí, řekl ČTK v červenci temelínský mluvčí Marek Sviták.

„Pro Budějovice půjde o historický moment a dokončení letité strategické vize o dodávkách tepelné energie ze stabilního a bezemisního zdroje. Vždyť o napojení z Temelína se uvažovalo už při přípravě výstavby jaderné elektrárny. Zkoušíme a dolaďujeme společně všechny části systému a ověřujeme provozní parametry. Na to naváže zkušební provoz již s plnými dodávkami tepelné energie. Ten by měl pokračovat celou nadcházející topnou sezonu. Následně horkovodní napáječ přejde do standardního provozního režimu,“ uvedl člen představenstva teplárny Martin Žahourek.

Horkovod by měl 800 terajoulů ročně dodávat nejméně 20 let. Teplárna tím udělá první výrazný krok k tomu, aby přestala spalovat uhlí. Objem emisí z jeho spalování klesne díky horkovodu asi o 30 procent. Horkovod by měl pokrýt spotřebu tepla přibližně třetiny zákazníků budějovické teplárny, zbytek zajistí městská firma z vlastních zdrojů, uvedl již dříve Sviták.

Temelín propojí s Budějovicemi dvě 26 kilometrů dlouhá potrubí o vnějším průměru 80 centimetrů. Obě potrubí jsou minimálně 1,3 metru pod zemí. „V zimě bude do Českých Budějovic proudit voda až o teplotě 140 stupňů Celsia, pro zbytek roku bude stačit teplota 90 stupňů Celsia,“ sdělil Sviták.

Horkovod staví ČEZ, investice je 1,69 miliardy Kč. ČEZ původně avizoval, že horkovod začne dodávat teplo do Budějovic na přelomu let 2020 a 2021. Staví se od jara 2019. Stavba má zhruba dva roky zpoždění. Od konce roku 2020 se asi na rok práce zastavily, zkrachovala stavební firma Tenza. Koncem roku 2021 vybral ČEZ firmy, které horkovod dostavějí. Jsou jimi společnosti Elte a Energie – stavební a báňská.

Temelín je největším výrobcem elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 16,29 terawatthodiny (TWh) elektřiny. Plán propojit jadernou elektrárnu s krajským městem se poprvé objevil v polovině 80. let 20. století.

Budějovická teplárna zásobuje teplem na 30.000 bytů a přes 400 firem, institucí, škol, zdravotnických zařízení či obchodů. Loni prodala 1463 terajoulů tepla, měla výnosy 1,3 miliardy Kč a skončila v zisku po zdanění 23,1 milionu Kč. Vyplývá to z výroční zprávy.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(63)
Vladimír Šťastný
3. září 2023, 15:39

Kolik by bylo potřeba slunečníků a větrníků, aby naslunily a navrtěly 800TJ tepla v nepřetržité dodávce?

Pavel Lukavsky
3. září 2023, 17:08

Žádný, protože o nepřetržitou dodávku nemá skoro nikdo zájem, kromě snad pana šťastneho, který zřejmě topí i v létě.

Jan Veselý
3. září 2023, 17:24

Navíc, jestli se dá nějaká forma energie opravdu levně skladovat, je to teplo.

Emil
3. září 2023, 17:47

Nějaký příklad takového "opravdu levného skladování" tepla pro krajské město by nebyl?

Jan Veselý
3. září 2023, 19:30

Nádrž na teplou vodu. Centralizovaně, distribuovaně u zákazníků, něco mezi, jak chce. V Krems an Donau mají 2 GWh zásobník tepla pro CZT už od roku 2010.

Na frajeření lze použít tavné soli jako zásobníky na vysokopotenciální teplo. Už jich je po světě několik s kapacitou >1 GWh.

Jan Veselý
3. září 2023, 19:43

Jako bonus. Podzemní zásobník na teplo v Mustikkamaa ve Finsku. Kapacita 11.6 GWh, tepelný výkon 120 MW.

Emil
3. září 2023, 19:49

Takže pro krajské město nic a o tom jak moc je to "opravdu levné" taky nic. To je "překvapení".

Petr Zelený
4. září 2023, 09:50

Cena toho Mustikkamaa je 15 mil. EUR. Při výkonu 120MW má kapacitu čtyři dny. Jestli jsem správně dohledal, tak v ČB teplárně mají kotle v součtu 188MW. A když nebude v okolí vhodná jeskyně, tak cena za uložiště bude ještě větší než 15 mil. EUR. Takové uložiště se může hodit jen na vyrovnání špiček odběru a ideálně s dotací na výstavbu - něco jako nádrž u domácího tepelného čerpadla. A hlavně je to jen uložiště tepla, které se někde musí vzít. Skladovat takto teplo z léta nejde nebo jaká byla představa ?

Vladimír Šťastný
3. září 2023, 18:40

Poučte nevzdělaného, obratem to použiju, nasyslím si na zimu ve svém horském domku a nebudu muset blbě v létě dělat dřevo.

Jan Veselý
3. září 2023, 19:19

ŠOK !!!

Nádrž na teplou vodu

ŠOK !!!

Vladimír Šťastný
3. září 2023, 19:31

ŠOK. Která nádrž na teplou vodu ji udrží teplou celou zimu? Nebo aspoň měsíc. Nebo aspoň týden?

Jan Veselý
3. září 2023, 19:44

Podzemní zásobník na teplo v Mustikkamaa ve Finsku. Kapacita 11.6 GWh, tepelný výkon 120 MW. Finové ho nahřívají v létě a využívají v zimě. Skála a hlína jsou výborný izolant.

Vladimír Šťastný
3. září 2023, 20:00

Jan Veselý U nás je něco takového realizováno? A s jakým ekonomickým výsledkem?

Pravoslav Motyčka
3. září 2023, 20:24

Jen pro pana Veslého ten zásobník vydrží 4 dny při odběru 120MW....

Martin P
4. září 2023, 13:09

Pane Šťastný, pan Veselý tady plká nesmysly. Dům, který by měl v nízkoenergetickém standardu přežít "nasyslené" teplo z léta ve vodním zásobníku (voda má nejlepší poměr hmotnost/ tepelná kapacita - známá věc v běžném civilním využití) by musel mít objem cca 30m3. Taková nádrž extrémně zdražuje celý dům, stěny musejí mít min. U=5,0 a vyšší a tíha je taková, že se musí izolovat nejvyššími třídami extrudovaného XPS a nebo ještě dražším pěnovým sklem s pevností 1,0MPa.

Nějaký podzemní zásobník ve skále a hlíně je experimentálně cenná věc, ale co takhlen sledovat, jestli se ohřev skály nekaz kvalitu podzemí vody popř. jestli se teplo neztrácí ve zvodni? Pan Veselý je zase rychle hotov, když jde o to někoho setřít, což?

Milan Vaněček
4. září 2023, 14:28

Samozřejmě že to jde , například Švýcaři to mají již odzkoušené, byl jsem u jednoho kolegy na návštěvě, v pohoří Jura (je to podobné Krkonoším, i výškově).

Pod domem na horské pláni, cca 1000 m vysoko, měl velký "bazén" naplněný kameny, do něj se vhání přebytečné teplo v létě a vyzvedává zpět v zimě.

Chce to ale švýcarské platy, ne ty naše, cca pětinové. V tom je ten hlavní fígl, co je přijatelné pro krajiny, kde lidé vydělávají 3-5 krát více než u nás, je moc drahé pro čechy.

Dokavaď bude ČR (za první republiky se srovnatelnou životní úrovní jako Švýcarsko) jen levná montovna a velkosklady, tak se toho nedočkáme. Chce to být zemí hi tech, vysoké kvality, a ne staré technologie...

Antonín Mikeš
4. září 2023, 14:50

V současné době nerozumím tlaku podniků na uvolnění vydávání pracovních víz, ne že by tady nebylo potřeba odborníků ale podniky už několik let naříkají, že nejsou lidi (levná pracovní síla) ale mě se zdá, že místo masivní robotizace chtějí využít příchozí levnou sílu z východu. Nejsem proti migraci ale nemyslím si, že bychom měli konzervovat současný stav velkého podílu manuální práce s nízkou přidanou hodnotou dovezením levní pracovní síly.

Jaká byla návratnost daného řešení pane Vaněčku a jak vycházelo ekonomické zhodnocení v porovnání s jinými způsoby vytápění? A myslím že se bude dost lišit řešení pro dům uprostřed města a pro osamělý pasivní dům kdesi v horách (kde navíc možná dost svítí slunce i přes zimu a díky sněhu a chladu má FVE i větší výkon). Kde se bralo přebytečné teplo? Chcete tvrdit, že chlazením domu, lednice a mrazáku za léto nasbíral dost vysokopotenciálního tepla na vytápění na celou zimu? Nebylo to tak, že krom přebytečného tepla sbíral i velké množství tepla z okolí, aby ho měl na zimu dost?

Matoo
6. září 2023, 14:10

Fakt se mi libi tyto predstavy podporovatelu OZE ohledne skladovani cehokoliv. Sice to existuje pouze v nepatrne kapacite, drahe je to, ze se naklady nikdy nemuzou vratit, ale v jejich svete je to levne a neni to zadny problem...

Emil
3. září 2023, 17:43

Už jsem tu četl různé nesmysly, ale že nemá skoro nikdo zájem o nepřetržitou dodávku tepla a teplé vody ještě ne. Všechno je jednou poprvé...

Jan Veselý
3. září 2023, 19:18

Teď posledních 14 dní v srpnu byla ve spoustě kancelářských budov záporná poptávka po teple. Jejich provozovatelé byli ochotni platit za to, aby teplo dostali pryč z baráku.

U mě doma zdroj tepla a teplé vody nikdy neběžel více než několik hodin denně. I když byly venku teploty okolo -30 °C. Teď v létě možná tak 10 minut denně.

Napište panu Hájkovi o graf spotřeby tepla během roku, jestli chcete vidět více.

Emil
3. září 2023, 19:33

Cituji vás: "Tak jedině ve vaší hlavě". Po teplé vodě je poptávka pořád, cituji vás: "ŠOK !!!" teplárny dodávají i teplou vodu "ŠOK !!!"

A co se týká tepla, pro vás další šok: v topné sezóně je po nepřetržité dodávce rovněž poptávka.

Jan Veselý
3. září 2023, 19:53

Topná sezóna je 6-7 měsíců v roce. A i během ní se spotřeba tepla dost zásadně mění.

Emil
3. září 2023, 20:33

Topná sezóna je přesně 9 měsíců v roce od 1.9 do 31.5. Pokud jste měl na mysli počet topných dnů, tak průměrná hodnota je 220 dnů, tj. 7,2 měsíce, takže jste se opět netrefil.

Zákazníka příliš nezajímá, že se spotřeba mění, pro něj je hlavně podstatné, že má takové teplo jaké si na termostatu nastaví, což se pochopitelně bez nepřetržitých dodávek tepla zajistit nedá.

A sezóna dodávek teplé vody je 12 měsíců v roce, takže opět požadavek na nepřetržitou dodávku.

Petr
3. září 2023, 17:51

Bongo!

Vladimír Šťastný
3. září 2023, 18:34

Aha, takže vám v zimě stačí dodávka tepla ob den, nebo snad ob týden?

Michal K.
4. září 2023, 09:35

aha, takze vodu v zime nechceme neptretrzite. len tu a tam.

hahaha dobry forek

Milan Horak
4. září 2023, 10:15

Vy nepoužíváte v létě teplou vodu?

Martin P
4. září 2023, 13:18

Jste úplně vedle, dodávka tepla je nepřetržitě potřeba celou topnou sezónu, jen se mění potřebný výkon/tepelná ztráta.

Pravoslav Motyčka
3. září 2023, 20:17

V nepřetržité dodávce to samozřejmě nejde, ale pro srovnání FVE 220 MW vyrobí ročně objem el. energie který dodá Temelín do ČB , kdybychom stejný objem tepla chtěli od takové FVE v topné sezóně stačí použít tepelná čerpadla s topným faktorem a máme ho , ale ne nepřetržitě. Když to vezmu v ploše , pak na 1 kW dejme tomu 6m2 pak potřebujeme čtverec o straně asi 1,2 km. Takže pokrytí části střech v ČB FVE a instalace tepelných čerpadel by pokryla teplo , které se do města bude dodávat do JETE.

Vladimír Šťastný
4. září 2023, 06:55

A vám nepřijde jednodušší a levnější místo mnoha set FVE systémů a mnoha set tepelných čerpadel tam poslat teplou vodu trubkou a využít už stávající topný systém vytápěných budov?

Petr Zelený
4. září 2023, 09:26

Mne ten Váš výpočet nějak nevychází. Z osobní zkušenosti s 13 kWp FVE elektrárnou v lednu, mám výrobu okolo 100-200 kWh za měsíc. Kdybychom místo plynem topili tepelným čerpadlem, tak bychom potřebovali skoro 2 MWh elektřiny na leden. Takže aby FVE s tepelným čerpadlem se dalo použít na vytápění v lednu, tak výkon FVE musí být řádově desetinásobný proti Vašemu výpočtu.

hellokitty
5. září 2023, 19:45

tu 13 kWp FVE mate orientovanu kompletne na sever? lebo ja mam v lednu vyrobu 100kWh za mesiac s 2,7 kWp FVE, tak neviem, to musite mat velmi spatne navrhnutu elnu

Zdeves Pavel
4. září 2023, 10:47

A je to zadarmo, včetně těch panelů a tepelných čerpadel?

Petr
3. září 2023, 18:06

Ekonomická volovina, ten teplovod.

Vladimír Šťastný
3. září 2023, 18:38

Jak to vychází ekonomicky neumím posoudit, ale nevolá se momentálně po čisté energii ať to stojí, co to stojí? Navíc, tento zdroj tady máme už více než dvacet let, jenom jsme ho nevyužívali a místo toho "ekologicky" pálili plyn, štěpku a biomasu.

Jan Veselý
3. září 2023, 19:11

" nevolá se momentálně po čisté energii ať to stojí, co to stojí?"

Tak jedině ve vaší hlavě.

Vladimír Šťastný
3. září 2023, 19:34

V mé určitě ne. O čem je celý green deal? Já určitě nejsem jeho bezhlavým zastáncem. Chodíte sem rýpat za každou cenu. Nechtěl byste zkusit něco konstruktivního?

Jan Veselý
3. září 2023, 19:54

Tak schválně, kde v green dealu je volání "po čisté energii ať to stojí, co to stojí"?

Vladimír Šťastný
3. září 2023, 19:58

Tak schválně, chcete říci, že násilný odchod od uhlí, bez toho, abychom měli zajištěny jiné, spolehlivé a levné zdroje energie, bude laciný?

Jaroslav Studnička
3. září 2023, 20:43

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Environmentální inženýr Veselý tu tedy dneska rozjel velkou hru :-)))
.

Vladimír Šťastný
4. září 2023, 06:49

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Jaroslav Studnička Environmentální inženýr Veselý si k tomu dnes odšpuntoval asi pořádně velkou flašku. Až takové blbosti sem obvykle nedává.
.

Michal K.
4. září 2023, 09:38

a v hlave EU

Martin P
4. září 2023, 13:26

Hmm, to vykládejte v Brně, kde zdrahl plyn (při závislosti na něm přes 80%) takovým způsobem, že oprášili projekt horkovodu z Dukovan.

Jaroslav Studnička
3. září 2023, 19:00

a uhlí.

Pravoslav Motyčka
3. září 2023, 20:03

Je to úspěch a zároveň ostuda. Kdyby místo 80 cm trubky byla instalována silnější mohlo se vytápět celé město , místo toho se valná část té energie pouští do vzduchu . Loby místních tepláren vyhrála nad obyvateli města. Podobně je to ve Strakonicích , Písku nebo Vodňanech. Hlavní odpovědnost za to nese samozřejmě stát , který místo aby podporoval teplovody z JE , tak podporuje pálení dřeva v teplárnách a vypouštění tepla do vzduchu. Připomínám ,že objem vypuštěného tepla z JE Temelín a Dukovany odpovídá v kWh přibližně spotřebě el. energie v celé České republice. Odpadním teplem z těchto elektráren lze vytápět teoreticky většinu měst v ČR, stačí jen postavit teplovody. Místo toho budou teplárny přecházet na plyn. V Mělníku se staví plynový blok pro vytápění Prahy místo aby se postavil teplovod z Temelína pak přes plyn budeme dotovat jeho producenty a místo toho vypouštět odpadní teplo do vzduchu. S takovou politikou budeme mít zanedlouho životní úroveň horší než Čína , ale jak je vidět mnoha lidem to nevadí.

Emil
3. září 2023, 20:40

Už to tu bylo několikrát zmíněno, celé město vytápět nelze, protože značná část města je na parních rozvodech, vysokopotenciální teplo pro firmy také nelze dodávat horkovodem a také tu bylo zmíněno, že má horkovod významnou rezervu.

Antonín Mikeš
3. září 2023, 21:38

Tak já vám to sem dám znovu, když jste to poprvé nepochopil.

"Kdyby jste si zjistil více, zjistil by jste, že Teplárna ČB dodává i vysokopotenciální teplo firmám, které není možno dodat teplovodem z ETE. "Teplárna zajišťuje dodávku tepelné energie svým zákazníkům prostřednictvím rozvodné sítě CZT (centrální zásobování teplem), a to přes své primární rozvody na úrovni středotlaké páry (250 °C a 1,6 MPa), dále na úrovni nízkotlaké páry (220 °C a 0,8 MPa) a horké vody (90 – 140 °C)."

Teplovod z ETE o průměru 0,8m a při rychlosti 2m/s (běžná hodnota např. i pro teplovod Mělník) má na spádu 140-90C tepelný výkon 210MW. Budějovická teplárna má dva kotle, každý o výkonu 150t/h, z toho vychází tepelný výkon 188 MW. Tedy teplovod má kapacitu dodat všechno potřebné teplo ale technologie firem odebírajících teplo vyžaduje vyšší teplotu."

De Carbon
4. září 2023, 03:21

Mozna by nebylo spatne ty teplarny dodavajici paru predehrivat tim horkovodem z JETE.

Pravoslav Motyčka
5. září 2023, 21:46

Prvně by to chtělo předělat ty parovody na teplovody .....

Antonín Mikeš
6. září 2023, 10:38

Však to je v plánu a už několikrát vám to tady diskutující psali. Jen to nejde udělat vše najednou.

Antonín Mikeš
6. září 2023, 10:56

To by velký význam nemělo. Pára se v teplárně ČB odebírá z turbíny, neohřívá se přímo jako ve výtopně, z dalších odběrů se bere pára na předehřev kotlové vody, spalovací vzduch se předehřívá spalinami, čili největší úspory se dosáhne pokud ETE dodá co nejvíce tepla na hladině na jaké je schopen.

Pravoslav Motyčka
4. září 2023, 21:04

Dobrý den , ale pochopil jsem a děkuji za Váš příspěvek potrubí při 2 m/s průměru 80 cm má průtok asi 1m3/s cca. Při 26 km je dopravní výška 82 metrů to jsou parametry na kterých se jistě shodneme. Při průměru potrubí 1,2 metů by byla dopravní výška jen 10 metrů. V podobném duchu se mění i příkon oběhového čerpadla..... Jinými slovy na takový průtok s tak slabou trubkou potřebujete velkou rychlost proudění a tím vychází velká ztráta třením . Prostě ta trubka je příliš slabá , Navíc ještě teplotní spád 50°C to všechno vede k velké neefektivitě nejsem odborník na CZT , jen v tom vidím fyzikální rozpory. Ztráty třením nelze obejít jinak než snížením průtoku a tím snížíte výkon a nebo zvýšíte teplotní spád obojí je z hlediska využití odpadního tepla špatně.

Antonín Mikeš
6. září 2023, 13:15

Dobrý den, tak jsem rád, že jsme si vyjasnili na jaké technické úrovni se bavíme. Při větším průměru bude vše větší (výkopy) a těžší (přemostění), bude dražší potrubí (ve vašem případě klidně o 50%), potřeba větší izolace, to vše prodraží investičně projekt - něco se ušetří na čerpadlech cca 810 kW vs 100 kW. Ale my už víme, že vytížení spouštěného teplovodu nebude dlouhé roky maximální a zřejmě nikdy nedosáhne výkonu teplárny ČB, protože firmy v ČB chtějí teplo které teplovod (ani ETE) neumí dodat - tedy čerpací práce nikdy nebude 810 kW ale většinou spíše poloviční. Tedy nejvyšší výkon teplovodu bude vždy menší než je jeho maximální výkon a to dost významně. Mohl bych vám dát za pravdu, pokud byste argumentoval rozšíření CZT do dalších částí města, ale tam zase bude hrát proti zateplování už napojených budov, které uvolní kapacitu nově připojeným.

Nebo jinak, vy máte doma samotížné topení? Znáte někoho kdo do nové stavby(nebo i při rekonstrukci) něco takového dává? A proč to nedělají, když to jde, je to ověřené, ušetříte za čerpadlo a čerpací práci, co na tom že je to mnohem dražší. Víte zřejmě dost chytrých lidí u toho teplovodu udělalo dobrou cost benefit analýzu a zjistili co se vyplatí a co ne, větší trubka zřejmě vyšla nevýhodně.

Petr prochaska
4. září 2023, 00:06

Výstupní teplo z JE je 40 stupňů, takže nyní se bude teplo odebírat přímo z turbíny, takže dojde ke snížení výroby EE.

Výstupní teplo bez ztráty výroby EE by bylo vhodné tak maximálně na vytápění skleníků.

Miloslav Černý
4. září 2023, 09:07

Ty skleníky už v blízkosti Temelína a ne jenom tam dávno měly stát. Nemuseli bychom si tolik stěžovat na cenu vhodných druhů zeleniny v zimním období.

hlpb
4. září 2023, 07:16

V porovnání s TČ je tato roura pidi zdroj. Jen v prvním pololetí roku 2023 bylo v ČR nainstalováno cca 40.000 tepelných čerpadel, to má 4x větší dopad než tento teplovod z Temelína. Letos se pak očekává 80.000 nových TČ = 250.000 obyvatel letos přejde na nejefektivnější způsob vytápění.

Baton David
4. září 2023, 19:22

Tepelné čerpadlo není univerzální řešení, masivní prosazování se daří díky dotacím a neznalosti. Problematika prakticky shodná jako u oze - nejhorší možné parametry v době potřeby nejvyššího výkonu

Pravoslav Motyčka
5. září 2023, 00:08

Ano máte pravdu v těch parametrech, pokud se jedná o typ vzduch/ voda. Ale celkově pravdu nemáte. Tepelné čerpadlo je univerzální zdroj pro vytápění budov. Spotřebu v mrazech lze řešit posilováním sítě a stavbou záložních zdrojů. Pokud ty zdroje běží krátkou dobu může to být i diesel generátor.

Z energetického hlediska je tepelné čerpadlo 2x účinnější než přímé spalování primárního paliva. Dobře spolupracuje s FVE. Protože topná sezóna začíná v září a končí v květnu. Krom toho je to zdroj naprosto ekologický - nic nevypouští na rozdíl od pálení dřeva nezamořuje svoje okolí.

Antonín Mikeš
5. září 2023, 09:11

Ano ten diesel generátor nic nevypouští a nezaměřuje? Není lepší a levnější TČ doplnit malým kotlem na dřevo? "Spotřebu v mrazech lze řešit posilováním sítě a stavbou záložních zdrojů." Tím se to bude MUSET řešit, tedy já jiné řešení nevidím.

Pravoslav Motyčka
5. září 2023, 21:44

Určitě není dobré tepelné čerpadlo doplnit malým kotlem na dřevo , protože to vede akorát k tomu ,že majitel zamořuje svoje okolí kouřem a provozuje kotel mnohem delší dobu , než provozovatel sítě případný diesel generátor s katalyzátorem. Pálení tuhých paliv pro vytápění domů je plošně neudržitelné , je to z principu špatné. jak už bylo řečeno výše přímé spalování vede na dvojnásobnou spotřebu paliva než použití TČ. Pokud je dům slušně zateplen a je použita nízkoteplotní otopná soustava je cena za topení s tepelným čerpadlem nízká.

Antonín Mikeš
6. září 2023, 11:26

"a provozuje kotel mnohem delší dobu" 1. není nutně pravda, záleží co se mu vyplatí více, bude-li elektřina dost levná nemá důvod pálit dřevo. 2. Jde nám přeci o kritické dny v roce kdy TČ často přepíná do režimu elektrokotle, v lepší případě s předřazeným TČ a Ekotel jen dohřívá, v tom případě Váš výpočet o dvojnásobné účinnosti TČ neplatí.

S tím co píšete o správně provedené stavbě souhlasím, na druhou stranu já mám třeba byt a protopím 1MWh plynu ročně, bylo by výhodnější WAW topidla zrušit (nízká účinnost a stále "otevřený" výměník ven) a vytápět byt rovnou elektřinou. Z mého příkladu plyne, že je-li spotřeba tepla velmi nízká nemusí se TČ vyplatit - velká investice a nízká úspora.

Pravoslav Motyčka
4. září 2023, 23:59

Ano to je pravda , navíc část těch TČ byla za elektrokotel , takže nestoupá spotřeba elektřiny. Je to alternativa.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se