Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Provozovatelé přenosových soustav oznámili dokončení synchronizace s Ukrajinou

Kontinentální evropští provozovatelé přenosových soustav oznámili, že ukrajinský provozovatel přenosové soustavy Ukrenergo splnil klíčové technické požadavky nezbytné pro trvalé propojení energetických soustav kontinentální Evropy a Ukrajiny. Propojení povede k významnému zvýšení exportní kapacity z kontinentální Evropy na Ukrajinu.

Ukrajina snaží intenzivně připravit na spolupráci a propojení své soustavy již od dob ruské anexe Krymu. Jedním z cílů této snahy je trvalé přerušení spolupráce s Ruskem. Konkrétní kroky podnikaly ukrajinské energetické společnosti od roku 2017. Ukrajina přitom investovala do úprav své infrastruktury kolem 700 mil. EUR.

2. Malý modulární reaktor AP300 od Westinghouse zajistí energii až pro 300 tisíc domácností

Jaderná energetika hraje klíčovou roli při hledání bezemisních způsobů výroby elektřiny. Malé modulární reaktory (SMR) jsou čistým zdrojem energie, které doplní energetický mix a zajistí energetickou a geopolitickou bezpečnost Česka. Technologie AP300 SMR společnosti Westinghouse vychází z osvědčeného většího konvenčního reaktoru AP1000, což urychlí její licencování a první blok by tak mohl vyrábět elektřinu již v roce 2033.

Společnost Westinghouse, která má bohatou historii v oblasti jaderného průmyslu, se zaměřuje na inovace a pokročilé technologie. Jednou z inovací je vývoj malého modulárního reaktoru AP300, který slibuje přinést novou éru jaderné energetiky. AP300 staví na základech pokročilého a osvědčeného konvenčního reaktoru. To z AP300 SMR dělá jediný malý modulární reaktor, jež vychází z již provozovaného zařízení.

3. Itálie a Německo plánují obří vodíkový plynovod do Afriky

Německo plánuje ve spolupráci s Itálií upravit stávající plynovody pro přepravu vodíku, a zajistit tak dodávky čistého vodíku z Tuniska. Vodíkový plynovod „přes Alpy“ by tak měl pomoci Německu s dekarbonizací průmyslů. Německo kromě domácí evropské výroby vodíku, počítá i s dovozem ze zemí mimo EU, informuje portál Euractiv.

Německý kancléř Olaf Scholz se ve středu 22. listopadu potkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloni v Berlíně. Na schůzce se mimo jiné zavázaly k úzké spolupráci v energetických záležitostech.

4. Druhá jaderná elektrárna v Polsku: Ministerstvo vydalo zásadní rozhodnutí

Polské Ministerstvo klimatu a životního prostředí vydalo zásadní rozhodnutí o výstavbě druhé velké jaderné elektrárny. V regionu Patnów-Konin jsou plánovány dva reaktory APR1400 od jihokorejské společnosti KHNP.

Společnost PGE PAK Energia Jądrowa podala žádost o výstavbu elektrárny na Ministerstvo v srpnu tohoto roku. Žádost obsahovala popis charakteristik projektu, včetně maximálního instalovaného výkonu, plánované provozní životnosti a detailů technologie APR1400, která má být použita při stavbě elektrárny. Podle žádosti by oba bloky měly ročně vyrobit 22 TWh elektřiny, což odpovídá přibližně 12 % aktuální polské spotřeby.

5. Japonsko zahájilo provoz největšího současného pokusného fúzního reaktoru

Japonsko dnes slavnostně uvedlo do provozu experimentální fúzní reaktor JT-60SA, který je v současné době největší na světě. Informovala o tom agentura AFP. Vývoj technologie jaderné fúze je zatím v počátcích, podle expertů by ale mohla stát energetickým zdrojem budoucnosti, který je bezpečný, levný a nezatěžuje životní prostředí.

Reaktor JT-60SA je společným projektem Japonska a Evropské unie. Jeho cílem je podpořit ještě větší Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER) vznikající na jihu Francie, jehož výstavba se ale potýká s odklady, navýšením rozpočtu i technickými problémy, píše AFP.

6. Evropská komise představila plán modernizace elektrárenské sítě v EU

Evropská komise (EK) dnes představila plán modernizace elektrárenské sítě, který má zastaralou infrastrukturu v zemích Evropské unie připravit na posílení role obnovitelných zdrojů energie. Oznámila to dnes komisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Plán předpokládá, že na investice bude nutné v příštích sedmi letech vynaložit 584 miliard eur (14,2 bilionu Kč). Infrastruktura je v některých členských zemích starší než 40 let.

Elektrifikace dopravy spolu s připojením nových větrných elektráren a solárních zařízení patří mezi nesčetné množství projektů plánovaných pro nadcházející roky. Cílem je řádně propojit trh s elektřinou v celé unii. Komise očekává, že poptávka po elektřině v EU se od letoška do roku 2030 zvýší zhruba o 60 procent. Více elektřiny bude potřebovat průmysl, vytápění domácností, automobily i některé vodíkové projekty.

7. ERÚ ve čtvrtek představí konečnou podobu regulovaných cen energií pro příští rok

Energetický regulační úřad (ERÚ) ve čtvrtek představí konečnou podobu regulované složky energií pro příští rok. V návrhu, který vydal před měsícem, úřad počítal se zvýšením regulované části elektřiny pro domácnosti o 71 procent, což by znamenalo zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. U plynu činilo navrhované zvýšení o 39 procent, což by navýšilo cenu plynu zhruba o 125 Kč za MWh. Konečná podoba by ovšem mohla být mírně jiná, ERÚ podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) v posledních týdnech našel úspory za tři miliardy korun, což by mohlo růst regulovaných cen oproti návrhu o jednotky procent snížit. Podle analytiků si i přesto lidé za elektřinu v příštím roce zřejmě připlatí.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

8. Výstavba jaderných bloků v ČR má zrychlit. Odvolat proti jejich povolení se nepůjde, spolky musí k soudu

Novela tzv. liniového zákona, která byla schválena Senátem ČR, má podstatně omezit práva účastníků řízení na revizi povolení vydaných pro tzv. stavby pro energetickou bezpečnost. Takovými stavbami jsou stavby jaderných elektráren a souvisejících staveb, včetně například silnic a elektrického vedení souvisejících se stavbami jaderného zařízení. 

Parlament České republiky ve středu schválil novelu tzv. liniového zákona. Ten se uplatní na výstavbu infrastrukturních staveb, které jsou z národního pohledu významné (zákon se nyní uplatní kromě energetické infrastruktury také na dopravní infrastrukturu nebo infrastrukturu elektronických komunikací). Bude-li ovšem zmiňovaná novela podepsána také prezidentem ČR a následně nabyde účinnosti, působnost liniového zákona se významně rozšíří. Rozšíření zákona se dotkne také tzv. staveb pro energetickou bezpečnost.

9. V Česku je prostor pro dvakrát tolik spaloven, než kolik jich máme, říká ministr životního prostředí

Velká zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), lidově nazývané spalovny, v tuzemsku nyní fungují čtyři. Zpracovávají každoročně zhruba 710 tisíc tun odpadu, přičemž podle zákona ho můžeme v Česku takto likvidovat více než dvojnásobek.

Projekty se rozjely hlavně od chvíle, kdy pravidla umožnila získat na ZEVO dotaci z Modernizačního fondu. Nyní je třeba podle ministra životního prostředí Petra Hladíka přepočítat, kolik projektů bude možné ještě dotačně podporovat.

10. V Japonsku otestují spoluspalování vodíku v plynové elektrárně

Japonská společnost Okinawa Electric Power se chystá v průběhu příštího roku otestovat spoluspalování vodíku v jedné ze svých plynových elektráren. Podle prezidenta společnosti bude vodík spalován za účelem snížení emisí oxidu uhličitého. Pokud se tento proces během testovacího provozu ověří, vodík by mohl být v plynové turbíně spalován pravidelně.

Využití vodíku v energetice se v posledních letech dostává do středu pozornosti, a to zejména jako možného prostředku pro akumulaci energie z obnovitelných zdrojů. Pro úspěšný rozvoj vodíkových technologií je však potřeba ověřit možnosti jejich nasazení skrz celý dodavatelský řetězec včetně zdrojů, které jej budou na konci spalovat.

Téma

Německá kapacitní rezerva: Elektrárny pro zajištění bezpečnosti dodávek

Německo mimo podpory obnovitelných zdrojů energie také mimotržně podporuje konvenční elektrárny v rámci několika rezerv udržujících v pohotovosti potřebný výkon pro různé účely. Jedná se na jedné straně o rezervy zajišťující výkon pro stabilizaci přenosové soustavy a na straně druhé o rezervy sloužící pro pokrytí spotřeby elektřiny v případě nedostatku výrobních zdrojů.

Kapacitní rezervu drží provozovatelé přenosové soustavy za účelem zajištění  bezpečnosti dodávek elektřiny. Kapacitní rezerva tak slouží k navýšení dostupného výkonu v případě, že nabídka na německých trzích s elektřinou nemůže plně pokrýt spotřebu elektřiny.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu