Itálie a Německo plánují obří vodíkový plynovod do Afriky
Německo plánuje ve spolupráci s Itálií upravit stávající plynovody pro přepravu vodíku, a zajistit tak dodávky čistého vodíku z Tuniska. Vodíkový plynovod „přes Alpy“ by tak měl pomoci Německu s dekarbonizací průmyslů. Německo kromě domácí evropské výroby vodíku, počítá i s dovozem ze zemí mimo EU, informuje portál Euractiv.
Německý kancléř Olaf Scholz se ve středu 22. listopadu potkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloni v Berlíně. Na schůzce se mimo jiné zavázaly k úzké spolupráci v energetických záležitostech.
Itálie a Německo plánují upravit současnou síť plynovodů vedoucí přes Alpy tak, aby byla schopna přepravy vodíku. Německo plánuje do roku 2030 spotřebovat až 4 miliony tun vodíku ročně, přičemž u poloviny tohoto objemu počítá s importem. Obecně lze vnímat tendenci většího zájmu Německa o Africký kontinent v oblasti energetiky, zejména po odklonu od Ruska.
"Je zvláště důležité rozšířit jižní koridor pro plyn a vodík," řekl po schůzce Olaf Scholz.Obě země mají v úmyslu stát se průkopníky "nového plynovodu přes Alpy" z Bavorska do Tuniska, který "zvýší bezpečnost dodávek obou našich zemí", uvedl kancléř a brzy plánuje podepsat i dohodu o vzájemné dodávce plynu.
Tento závazek je budován na již existující síti plynovodů pro přepravu zemního plynu z Tuniska do Bavorska. Projekt její transformace na přepravu vodíku se označuje jako Jiho-centrální koridor. Původně byl představen ministry energetiky Rakouska, Itálie a Německa v dopise zaslaném do Bruselu v květnu a předpokládal přepravu více než 4 milionu tun vodíku ročně.
Projekt uvádí i dokument Aliance čistého vodíku z března 2023, který se zabývá koridory pro dovoz vodíku do EU, hodnotí jejich potenciál, úzká hrdla, včetně možností zásobníků na jejich trase a dává základní doporučení pro případný další rozvoj.
"Cílem Jiho-centrálního koridoru je rozšířit přeshraniční infrastrukturu plynovodů a do roku 2030 dovézt 10 milionů tun vodíku," uvádí plán.
Zdroj: Clean Hydrogen Alliance. The South Central H₂ Corridor
Zájem o tento objem vodíku potvrdila i německá vláda. Podle vládního dokumentu bude plánovaný plynovod spojovat centra poptávky v Itálii, Německu, Rakousku a Švýcarsku a přispěje k vytvoření rozsáhlejší evropské sítě vodíku.
Zúčastněné společnosti uvádějí, že 70 % existujících plynovodů lze přestavět pro přepravu vodíku, ale zda Tunisko dokáže poskytnout dostatečné množství plynu, zatím není jasné.
Do roku 2050 si Tunisko klade za cíl produkovat 8,3 milionu tun vodíku ročně, uvedl tuniský ministr energetiky. Studie německého institutu Fraunhofer odhaduje produkční potenciál země na 11 milionů tun ročně.
Mohlo by vás zajímat:
Ti klucí z NDR asi hulí to samé jak náš profesor Nutella. Kdyby si nezavřeli JE tak nic řešit nemusí jen v klidu rozvíjí JE + OZE a mají to napohodu. I když u nás je takový bordel v energetice, že by Mírov měl praskat ve švech.
Severní Afrika je ideálním místem pro využití solární energie k odsolování mořské vody a výroby vodíku, jen aby se na milé Němce pak nevykašlali až zjistí že se dá energie využít pro vlastní ekonomiku. Německo je daleko od Tuniska, odklon od jaderné energie je strategickou chybou
Jižní Itálie a jižní Španělsko mají jen o trochu nižší výrobu z FVE než Severní Afrika. Za politické riziko rozdíl nestojí. Je to podobné jako propojení kabely s Afrikou.
Vodík je mrška, která má velmi malou molekulu, a dokáže se protlačit kdejakou skulinkou. Takže chci vidět ten plynovod, ve kterém se nechá přepravovat. 70% ztrát určitě prospěje nejen klimatu ale i ekonomice. To je tak, když se někdo montuje do věcí, kterým absolutně nerozumí! Další vyhozené peníze bez nejmenšího užitku.
Žádných 70%. Vodík je běžně přepravován ocelovým potrubím bez měřitelných ztát nebo úniků.
Ono to s tím využitím stávajích ocelových VTL plynovodů pro přepravu vodíku nebude tak jednoduché. Existuje tzn. vodíková křehkost, příp. vodíková koroze, která může způsobit destrukci ocelového potrubí.....
Vodíkové křehnutí mě taky napadlo. Na druhé straně tu máme mnohaleté zkušenosti se svítiplynem. Pokud si odmyslíme oxid uhelnatý, což je sice dobré palivo, ale docela jedovaté, tak směs vodíku s metanem není nic nového pod sluncem. Městské plynárny ho produkovaly sto let. Ale patrně jen v nízko- a středotlakých plynovodech. VTL a VVTL v té době asi moc nebyly.
Ztráty určitě jsou a řekl bych i měřitelné, ale budou více záviset na čase než délce potrubí. Kdyby to bylo třeba 70 % za rok, pak to vychází na 0,3 % denně a pokud se plyn přepraví v řádu hodin, tak to je opravdu zanedbatelné, ale třeba u zaoceánské přepravy lodí to bude jeden z mnoha problémů.
Není to tak. Provozovali jsme dlouhá desetiletí ocelový tuším že dokonce nýtovaný vodikovy plynojem a nic. Bál bych se spíše změn názorů v producentské zemi.
To jsou regiony pro investice jeste horsi nez Rusko
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Opět příspěvek k tématu podle pravidel 1 a 2, že
Asi zeptam hloupe, ale neni jednodussi a levnejsi dovest do D tu elektrinu z FVE z Afriky a na miste vyrobit vodik nez ho tlacit tisice kilometru?
Samozrejme pomijim desive nizkou ucinnost ulozeni energie z elektriny do vodiku a jeji zpetne ziskani...
Kritérium "jednodušší a levnější" nehraje v německé energetice žádnou roli už minimálně 20 let. :-D
Touché :), tedy bohuzel pro nas :(
Tady hraje roli kolik stojií KM vedení EL (v dané kapacitě) vs Plynu H2 (v dané kapacitě) a pak kolik jsou ztráty EL v daném vedení vs kolik v plynu v daném vedení.
Předpokládal bych, že se nad tímto zamysleli než se rozhodli to plánovat.
Ona ta elektřina na takové vzdálenosti už má celkem slušené ztráty nehledě na to jaké ztráty budou následně při tranosormaci té elektřiny na ten vodík. Tak asi došli k tomu že vodíkové vedení bude lepší řešení.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se