22. duben 2026
Cyrani míří do čela ČEZ Energy, Beneš povede představenstvo nového gigantu

Generálním ředitelem dceřiné společnosti ČEZ Energy, kterou založila energetická skupina ČEZ, se stal Pavel Cyrani, místopředseda představenstva a ředitel divize obchodu a strategie ČEZ. Představenstvo povede Daniel Beneš, generální ředitel ČEZ. Členy představenstva se stali Martin Novák a Ondřej Landa. Společnost o tom dnes informovala v tiskové zprávě. ČEZ chce do dceřiné firmy vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. V mateřské firmě tak následně zůstane především výroba, tedy včetně jaderných elektráren a dalších zdrojů.
Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. "Zároveň probíhají další procesy související se schválenou optimalizací vlastnické struktury a řízení," uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Jedná se o přípravu oceňování jednotlivých dceřiných společností i podkladů pro jednání s ratingovými agenturami pro ratingové posouzení ČEZ Energy i ČEZ.
Vedení ČEZ v dubnu navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit například firmy ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, firmy z tradingu nebo telekomunikační Telco Pro Services. Společnost si v nové dceřiné firmě ponechá minimálně 51procentní podíl, zbylou část nabídne investorům. Návrh v červnu schválila valná hromada podniku.
ČEZ nyní zahájí prostřednictvím auditů proces oceňování jednotlivých částí, které plánuje do nové firmy převést. Následně bude do ČEZ Energy tyto části přesouvat, začít by s tím měl nejspíš do konce roku. Přesuny budou postupné, nepůjde o celý balík firem najednou. Očekává se, že zřejmě nejdéle potrvá ocenění a přesunutí části tradingu. Celý proces chce ČEZ stihnout nejpozději do konce prvního čtvrtletí příštího roku.
Po dokončení vyčlenění nevýrobní části do nové firmy začne vedení ČEZ hledat pro ČEZ Energy investory. O způsobu prodeje menšinového podílu v nové firmě ale zatím rozhodnuto není. "Základní scénáře jsou dva. V tuto chvíli máme jedinou jistotu, že se budeme chovat způsobem, abychom z toho pro ČEZ, a. s., vytěžili maximum. Pokud dojdeme k přesvědčení, že to maximum bude IPO, neboli uvedení nového titulu na burzu, tak se vydáme touto cestou. Pokud dojdeme k přesvědčení, že nejlepší je nabídnout to infrastrukturním světovým hráčům, vydáme se touto cestou," řekl v úterý pro iROZHLAS.cz šéf ČEZ Beneš.
Cena podílu, který chce ČEZ investorům nabídnout, by podle některých analytiků mohla činit 150 miliard korun, možná i více. To by mělo firmě usnadnit pozdější výkup stávajících minoritních akcionářů z celé mateřské firmy.
Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. Proti těmto krokům se ale dnes v otevřeném dopisu adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO) vyslovila skupina energetiků či ekonomů, mezi nimi například bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl, expremiér a bývalý guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nebo další exguvernér ČNB Zdeněk Tůma.
ČEZ podle nich v současné době funguje funguje dobře a není důvod do něj zasahovat. Současná struktura s menšinovým zapojením minoritních akcionářů navíc podle nich zvyšuje transparentnost řízení firmy. Výkup akcií od minoritních akcionářů bude podle skupiny naopak zbytečným utracením peněz, které by firma jinak mohla využít na investice. Alespoň částečným kompromisem by podle skupiny mohlo v případě pokračování celého procesu vyčlenění být ujištění, že 49procentní podíl v nové firmě bude umístěn na kapitálový trh.
Stát v současnosti drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Loni ČEZ vydělal 27,4 miliardy korun, čistý zisk firma meziročně snížila o 1,7 miliardy korun. Meziročně se snížily také provozní zisk či výnosy firmy.
Babiš v minulých měsících avizoval, že kabinet chce proces plného ovládnutí ČEZ stihnout nejpozději do konce stávajícího volebního období v roce 2029. Opozice varovala před ohrožením investic i minoritních akcionářů, po dubnovém oznámení ČEZ ohledně návrhu na vyčlenění nové dceřiné firmy vládu žádala o představení jasného plánu.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
23. duben 2026
14. květen 2026
20. květen 2026
8. červenec 2026
8. červenec 2026
8. červenec 2026
9. červenec 2026
Komentáře (46)
Za 15 mld. Kč by se třeba dala zaplatit většina jednoho nového bloku v Dukovanech bez nutnosti platit úroky z úvěru.
A jelikož by bylo (téměř) zaplaceno hned po uvedení do provozu, zisk z jednoho nového bloku by mohl průběžně financovat stavbu a úroky z úvěru toho druhého spolu se starými bloky.
Jenže to by se musel po přechodnou dobu "uskromnit" státní rozpočet, který je zvyklý velkou část čerpat právě ze zisku z JE.
Cena toho podílu bude vyšší. Kolem 200 mld. Kč. Používáte selský rozum. Ale je úplně mimo realitu. Obchodní společnost vždy investuje do aktiv, která jí umožňují maximalizovat zisk. A jádro je investice s extrémně dlouhou návratností a obrovským množstvím nejistot. Pro to, aby ČEZ investoval do nových zdrojů, je nutné výrobu zestátnit. Protože pak může stát řešit energetickou bezpečnost. S menšinovými akcionáři by to neustále skřípalo.
Ta věta, že by nebylo nutné platit úroky, je naivní. Máte kapitál a hledáte pro něj maximální zhodnocení. Dnešní podnikání je skoro vždy založené na tom, že umíte prostředky zhodnotit více, než za kolik si je půjčíte. Proto je většina firem přiměřeně zadlužená. Propojení know-how a kapitálu je základem dnešního bezprecedentního bohatství lidstva.
Podstatným nákladem v případě stavby JE jsou právě úroky z úvěru.
Těžko by se hledala lepší investice, než po cca 5-7 letech výstavby prodávat elektřinu na burze za cca 100 €/MWh při nákladech výroby cca 20-30 €/MWh.
Pozn. Stávající bloky mají náklady 20-30 €/MWh.
Ještě podstatnějším nákladem jsou stovky miliard Kč, za které musíme nejdříve JE postavit.
Bez těchto "drobných" by to byla opravdu super investice.
Zrovna tam budou mít 150-200 mld, které by na to šlo použít + každoroční zisk ze starých bloků. Celkový roční zisk = 27,4 mld a z toho je z JE cca 20 mld. Kč.
No ještě je zdaleka nemají.
Je s podivem, že se to podle vaší geniální myšlenky nerealizuje.
Taky jsem napsal, proč se to nerealizuje a ani takto nebude.
Nicméně takto by se dala získat levná nízkoemisní elektřina.
No právě, jedná se nereálnou naivní teorii.
Má to asi stejnou hodnotu, jako tvrdit, že kdyby každý JE blok stál 10 mld. Kč, tak bude superlevná nízkoemisní elektřina.
Je to reálnější, než očekávat, že tu levnou elektřinu zajistí FVE + akumulátory a to případně dokonce celoročně.
Vás si omotá kolem prstu i politik. Proč asi stát vyjednává tři základní formy podpory? První, nulový úrok po dobu stavby až do výše 37,5 mld EUR? Druhá, garance výkupní ceny formou oboustranného CfD kontraktu. Třetí, přenesení většiny rizik na stát. Proč, když je to tak skvělý kšeft? Ta čísla, co uvádíte, jsou absolutně vycucaná z prstu. Realita bude úplně jiná. Proto do jádra bez garancí a podpory státu v EU nikdo neinvestuje.
A podle atomového zákona přebírá stát zodpovědnost za škody způsobené JE nad rámec 6 miliard Kč. By mě zajímalo, kolik by si pojišťovny účtovaly, kdyby nepojišťovaly škodu za 6 miliard, ale za 600 miliard.
1) O jaké konkrétní škodě za 600 miliard mluvíte a jak k ní podle vás dojde?
2) Kolik by stálo pojistit třeba vodní elektrárnu, kdyby se měla pojistit na škody 600 miliard?
3) Kolik by stálo třeba povinné ručení na auto, kdyby nebyl zákonný limit 50 milionů ale 50 miliard?
ad 1) a 2) Pokud by se investice neplatily z půjčky, logicky by nebyly úroky, ale nebylo by potřeba ani CfD,
Co se týká rizik (pojištění), porovnejte s VE. A že těch havárií přehrad bylo už daleko více a s vyššími škodami, než JE. I u nás.
Jak myslíte, že je pojištěna třeba Vltavská kaskáda? Stačí protržení jedné přehrady a nastane dominový efekt se zničením takřka celé Prahy a značné části Čech.
Proč se na tom proboha pořád dokola točíte? Ten kapitál má v čase svou cenu. Tu cenu nemůžete vymazat. A CfD by bylo potřeba i kdybyste použil vlastní kapitál.
Vůbec nejde o pojistku, jak si ji představujete vy. Vy se na všechno díváte jako na malé stavby, které znáte. Stavba jádra je právně extrémně složitý podnik s mnoha okolnostmi, které můžou realizaci ovlivnit. Přečtěte si
Ano, kapitál má svou cenu a ta cena je podstatně vyšší, když si tu částku musíte půjčit.
Finančním rizikem u stavby JE jsou právě ty úroky. Jistinu není problém splácet ze zisku i bez CfD. V dnešních cenách je ten zisk cca 100-25 €/MWh.
Jen to nezamlouvejte. Mohu Vám jmenovat mnohem více a větších rizik, které v případě nehody nakonec bude sanovat z většiny stát.
Na tohle žádné pojistky neexistují.
Největší ekologická havárie byla chemičky v Bhópálu. 2 259 okamžitých oficiálně mrtvých, celkem více, než 16 000. Union Carbide sice po mezinárodním nátlaku zaplatila 470 mil USD, ale to nestačilo ani na dekontaminaci areálu, celkově to Indii stálo násobně více. Odhaduje se 1,1-1,5 mld USD.
A není to jen případ nerozvinutého světa. V 2010 se protrhla hráz odkaliště s toxickým odpadem z hliníkárny v Maďarsku. 10 mrtvých, 130 zraněných a samozřejmě to nebylo pojištěno na reálné škody. Nakonec škody zaplatil stát.
Dřív jsem měl dojem, že jste sice předpojatý, ale aspoň dávaly vaše argumenty smysl. Teď ale v debatě odkrýváte strašlivou naivitu a neznalost. Vy se točíte v kruhu tvrzením, že kdyby ČEZ použil vlastní kapitál, zmizelo by velmi hrubě odhadnuto 60% nákladů na nové jaderné bloky. Ale ta úvaha je dětinská. Vy ty náklady musíte počítat tržně, protože ČEZ, i kdyby ten kapitál měl, by ho mohl investovat jinde. S vyšším zhodnocením při srovnatelném riziku. To, co předvádíte, je přesně rudé uvažování minulé vlády a signatářů výzvy proti rozdělení a zestátnění ČEZ. Znásilněte obchodní společnost, aby investovala do jádra, protože ho stát potřebuje. Je to ale cesta do pekel. Likvidace kapitalismu, investičního prostředí a prosperity.
Význam "pojistky". Stát nemá EDU II chránit jen před běžným tržním rizikem ceny elektřiny přes CfD, ale taky před zásahy nebo událostmi, které mohou změnit ekonomiku projektu po jeho schválení. V dokumentu EK je popsaný prospěch z „Change of Law protection“, ochrany proti změnám práva nebo politiky. Zjednodušeně řečeno: stát má investorovi slíbit, že pokud se po cestě změní pravidla hry a projekt kvůli tomu přijde o peníze nebo se mu zhorší návratnost, může dostat kompenzaci. Může jít například o změny zákonů, daní, regulace, bezpečnostních požadavků, povolovacích pravidel, trhu s elektřinou, pravidel pro provoz elektrárny, zásahy do výroby, změny politiky státu nebo EU, nebo jiné mimořádné události, které negativně dopadnou na náklady, výnosy nebo schopnost splácet návratnou finanční pomoc. To jsou zásahy, které můžou reálné náklady zvednout v negativním scénáři klidně o bilion Kč. Vůbec se nejedná o pojistku havárie. Přečtěte si notifikaci a pak se vraťte, ať má diskuse nějakou úroveň.
zdroje vyroby si maji konkurovat a ne zestatnit, tohle skonci pruserem uplne stejne jako Telekom ci Posta
Souhlasím, dle mého, zestátnit síťovou infrastrukturu, výroba a věci jako retail nebo služby ať se privatizují.
Ale to by nejspíše zablokovalo "erotický sen" tradičních energetiků a české politické věrchušky - nové jaderné bloky.
1) Síťovou infrastrukturu vůbec není potřeba zestátňovat, stát nad ní má kontrolu i bez zestátnění, protože je to přirozený monopol a tím pádem je tak jako tak státem regulovaný.
2) Společnost stavějící nové jaderné bloky je už dnes stejně státní, ČEZ v ní má jen 20% podíl, takže ne, nezablokovalo, jen privatizace výroby nedává vůbec žádný smysl, když se bez kontroly státu stejně žádné významné zdroje nepostaví. Takhle bude stát kontrolovat nejen výstavbu jaderných bloků, ale i plynových bloků, a navíc bude moci lépe řídit odchod od uhlí, všechno pod jednou střechou.
a jak jste zjistil, ze stat ma nad distribuci kontrolu? Ma tady nekdo pocit, ze ERU nebo Antimonopolni urad funguje? Staci se podivat na ceny vody, Praha kontra Berlin, Varsava. Nehlede na to, ze do profitu distrubucnich siti se pocitaji vsechny zdroje, ktere jsou levnejsi nez prave ty monopolni, vcetne rozsirujici akumulace. K cemu je statni nova JE, kdyz distrubutor treba rekne sorry, ja z toho potrebuju tak tretinu vyroby, zbytek mam v baterkach za korunu
1) Ano, stát má nad distribucí kontrolu a tím že minoritní podíl ve dvou distribučních společnostech prodá soukromému sektoru tu kontrolu vůbec nijak neztratí. Zrovna tak jako by větší kontrolu nezískal ani tím, že by ty dvě distribuční společnosti (nebo dokonce všechny) plně zestátnil.
2) Cena vody s tím nesouvisí vůbec nijak.
3) Distribuční sítě jsou z principu monopolní a nemůže to být jinak, takže tvrzení "do profitu distrubucnich siti se pocitaji vsechny zdroje, ktere jsou levnejsi nez prave ty monopolni" vůbec nedává smysl.
4) Distributor nerozhoduje o tom kolik procent výroby potřebuje, o tom rozhodují spotřebitelé, úkol distributora je pouze tu elektřinu spotřebitelům distribuovat. Nic víc. Žádné baterky v tom nehrají roli, ty ani distributor nevlastní.
to ze nechapete, i znazornene, jeste neznamena, ze mate pravdu, jen vas to omlouva. Zkratil bych to, cas ukaze
Spíš nechápete vy, jak ostatně ukazuje to, že nemáte jediný protiargument.
Úřad Vlády obchází plešatý pán a rozdává kabelky. Kde já jsem to jen četl?
"generální ředitel a předseda představenstva ČEZu Daniel Beneš ji oblékl od hlavy až k patě: Tři kabelky, oděvy a šála od Diora celkem za 343 100 korun" - z vyšetřovacího spisu korupční kauzy Jany Nagyové/Nečasové.
ad 1) Já taky nepsal, že to je nutné, ale že by to bylo, dle mého vhodné. Právě proto, že to je přirozený monopol. Zároveň je to kritická infrastruktura a myslím si, že by se měl všechen zisk z provozu investovat do rozvoje a modernizace. A pokud bude i tak, tak ať se sníží tarify.
ad 2) Ta jaderná výstavba, resp. plány na ní, jsou jen potvrzením mého druhého tvrzení. A to o těch jiných zdrojích je akorát produkt vaší básnické imaginace. Řekněte Křetínskému, že ta stavba v Opatovicích nad Labem neexistuje. To ho určitě překvapí.
Ad 1) To je sice hezké, že si myslíte, že by stát měl vlastnit distribuci, ale státu to nic moc nepřinese a peníze na její nákup nemá.
Ad 2) Ne, nejsou potvrzením vašeho druhého tvrzení, protože žádná změna ani nezměna vlastnické struktury ČEZu na výstavbě nových jaderných zdrojů nic nemění. Ta je tak jako tak v rukou státu.
Stavba v Opatovicích je naopak potvrzením toho, že bez státu se tu žádný významný zdroj nepostaví - 50% investiční dotace z Modernizačního fondu a ještě k tomu vysoutěžená výkupní cena na prodej elektřiny. Takže stát platí, ale zdroj vlastní někdo jiný a zisky plynou někomu úplně jinému.
Že si Křetínský vydyndal dotace je jedna věc, ale pod kontrolou státu ta stavba, ani podle vás, není.
Nic si nevydyndal, vysoutěžil je jako všichni ostatní, bez nich by se nic nepostavilo. Stát to platí a pod kontrolou to nemá. To nevypadá úplně jako výhoda.
Jak si mají ty zdroje konkurovat? Při současných cenách elektřiny a nastavení trhu nikdo žádné zdroje bez dotací/podpor nepostaví.
pokud dostavaji dotaci vsichni, coz dostavaji, tak konkurence funguje, pravda napul, bita je jen logika. To, ze stat postavi za sve JE je v pohode, protoze stat je minimalne tretinovym spotrebitelem, ale ty dve tretiny jsou v rezii trhu, byt dotacemi zmanipulovaneho. Ma cenu tady stavet vetrniky, pokud vykupni cena je v Nemecku o tretinu nizsi? Nema, a presto se tady o ne vedou kampane a antikampane. Ted tady davaji v obci do zeme elektricke vedeni kvuli kravinu na kterem je FVE 50kW. Par milionu to stat bude. Pro elektrarnu, ktera je urcite jako zemedelska predotovana, stejna jako tato prelozka, a to cele kvuli jakymsi kvotam. Statkari za chvili reknou sviti, nepotrebujeme, vykoupime za padika. Statkarovi je to u prdele, protoze to neplatil, tak si tedy koupi dotovane elektromobily a do site pujde stejne hovno. A takove tri mega za kabelaz jsou nenavratme v prdeli, pritom by tam stacilo misto kabelu dat boudu s akku a ridit vydej, ktera se vzdycky da odvezt. Nehlede na to, ze obec tahne soubeznou novou elektrifikaci pro lampy, stacilo by tedy malo k udelani obecni distribuce od statkare pro vetsinu domu, ale to je nedotovana prace navic. Takze k cemu nam to OZE vlastne je?
Kde se dá prosím koupit ten dotovaný elektromobil?
Myslite si, ze ty milionove traktory kupuji z vynosu sve cinnosti? Ty dotace jsou samozrejme na vsechny, uzitkove, vozidla
To jsou takové hospodské kecy. Realita je taková, že stát si potřebuje nastavit energetický mix a neohlížet se jen na cenu a rychlou návratnost. A bude mnohem jednodušší, když to bude dělat bez menšinových akcionářů. Klasická obchodní společnost ze zákona nemůže ignorovat menšinové akcionáře. A stát a menšinoví akcionáři mají a budou mít za dané situace zcela rozdílné zájmy. Buď budete dělat prasárny jako předchozí vláda a riskovat žaloby a arbitráže a likvidovat investiční prostředí, nebo nepostavíte nic.
a nebylo by lepsi presmerovat ty dotace do statniho Cepsu, treba na akumulaci, nez tady budovat podnikatelsky socialismus?
Na jakou akumulaci? Proč ČEPSu?
je zcela statni a obstarava energetickou rovnovahu
K cemu by byly CEPSu dotace na akumulaci, kdyz zadnou neprovozuje?
Takže vám nebude vadit, že se nepostaví žádný nový velký zdroj?
Ale postaví, co by se nepostavil. Jen to musí dávat ekonomický smysl. Stát, ani ten český, nemá žádné unikátní know-how. Zato ten morální hazard, když se staví za peníze daňových poplatníků, ten politici, řídící ony státy, mají.
Takovou kritiku výstavby větrníků, solárů nebo plynových elektráren/tepláren bych od vás nečekal...
Však se jí dočkáte, až bude stát ve vlastní režii tyhle věci stavět ve velkém. Zatím se to děje jen u jaderných katedrál.
Obecná dotační schémata jsou řádově menší problém.
Ne, zatím se to děje u větrníků a solárů, které stát "staví za peníze daňových poplatníků", a ani je nevlastní, což je přece podle vás morální hazard.
Zde bych tak úplně nesouhlasil.
ČEZ (většinový vlastník stát) vlastní sice jen cca 10-12% výkonu velkých FVE, ale přesto je zdaleka "největším hráčem".
A je to vlastně ještě horší (protože většinu jich nestavěl):
Soukromí majitelé je s finanční podporou státu postavili a nějakou dobu provozovali a pak je stát prostřednictvím ČEZu koupil ( z většiny za státní peníze).





