Berlín chce tlumit síťové poplatky miliardami. Česko čelí stejnému dilematu

Německá vláda chce pokračovat ve státní podpoře nákladů na přenos elektřiny také v letech 2027 až 2029. Provozovatelům přenosových soustav má poskytovat 5,525 miliardy eur ročně, aby část rychle rostoucích nákladů na infrastrukturu nemusela být hrazena prostřednictvím síťových poplatků. Zajímavé výnosy generuje i elektrizační soustava ČR, ale také čelí investičnímu tlaku na modernizaci a posílení.  

Německá spolková vláda začátkem září schválila návrh, podle kterého mají čtyři provozovatelé přenosových soustav dostávat v každém z let 2027 až 2029 příspěvek 5,525 miliardy eur. Prostředky mají pocházet z Klima- und Transformationsfonds (KTF) a provozovatelé je musí zohlednit při stanovení síťových tarifů. Návrh nyní pokračuje do Bundestagu a Bundesratu.

Opatření navazuje na příspěvek 6,5 miliardy eur pro rok 2026. Německá vláda uvádí, že tato částka umožnila přibližně o polovinu snížit náklady přenosové soustavy, které by jinak byly hrazeny zákazníky. Pokud bude nový návrh schválen, stát mezi roky 2026 a 2029 poskytne na tento účel dohromady přibližně 23,1 miliardy eur.

Distributoři v ČR investovali přes 31 miliard korun za jediný rok

Rozsah současné modernizace ukazují také skutečné investice. V roce 2024 vložila ČEZ Distribuce do obnovy a rozvoje sítě 20,1 miliardy Kč, EG.D dalších 8,9 miliardy Kč a PREdistribuce 2,4 miliardy Kč. Tři regionální distributoři tak během jediného roku investovali přibližně 31,4 miliardy Kč.

Investice přitom nekončí. U ČEPS například ERÚ pro rok 2026 pracuje s mimořádně vysokou plánovanou hodnotou aktivovaných investic ve výši 13,6 miliardy Kč, což je jeden z důvodů růstu nákladů přenosové soustavy.

Česká a německá čísla samozřejmě nelze mechanicky porovnávat – německá soustava je podstatně větší a tamní příspěvek se vztahuje pouze na přenosovou úroveň. Rozdíl je ale zajímavý z hlediska způsobu financování. Německo se rozhodlo významnou část nákladů přenosové soustavy několik let financovat přímo z veřejných prostředků. V Česku jsou náklady sítí nadále převážně zahrnovány do regulace a postupně hrazeny jejich uživateli.

Osvobození od platby za podporované zdroje

Ani český model ale už není čistě založen na účtech odběratelů. Od roku 2026 stát převzal celé financování podpory podporovaných zdrojů energie (POZE). ERÚ pro rok 2026 odhadoval celkové výdaje na POZE přibližně na 41,7 miliardy Kč, přičemž 24,6 miliardy Kč bylo původně vyčleněno ze státního rozpočtu a zbývajících přibližně 17,1 miliardy Kč měli hradit odběratelé. Vláda následně rozhodla o převzetí i této zbývající části, a příspěvek na POZE byl proto pro odběratele od 1. ledna 2026 nastaven na nulu.

Rozvoj elektrizačních sítí se tak postupně stává jednou z klíčových nákladových otázek energetické transformace. Náklady nezmizí bez ohledu na to, zda se objeví na faktuře za elektřinu, nebo ve státním rozpočtu. Německý příklad proto otevírá především otázku, jak velkou část budoucích investic do sítí mají přímo nést jejich uživatelé a nakolik má stát rostoucí náklady energetické infrastruktury rozložit mezi všechny daňové poplatníky.

V Česku přesahují regulované výnosy sítí 71 miliard korun

Podle metodiky ERÚ pro regulační období 2026 - 2030 dosahují v roce 2026 předpokládané upravené povolené výnosy včetně nákladů na technické ztráty u ČEZ Distribuce 36,8 miliardy Kč, u EG.D 15,3 miliardy Kč a u PREdistribuce 6,4 miliardy Kč. Tři hlavní regionální distribuční společnosti tak dohromady představují přibližně 58,4 miliardy Kč.

U provozovatele přenosové soustavy ČEPS jde o dalších 12,7 miliardy Kč. Celkově tedy distribuce a přenos představují z pohledu tohoto regulačního ukazatele zhruba 71,1 miliardy Kč ročně.