4. červenec 2026
Obří rotující válec místo plachty. Maersk testuje novou cestu k nižším emisím z námořní dopravy

Námořní doprava dnes zajišťuje přibližně 80 % světového obchodu, ale také se významně podílí na produkci globálních emisí CO₂. S rostoucím tlakem na dekarbonizaci lodní přepravci hledají způsoby, jak snížit spotřebu paliv a emise bez nutnosti čekat na masové rozšíření alternativních paliv. Jednou z nejslibnějších technologií je takzvaná větrná asistence pohonu. Tuto technologii na své kontejnerové lodě plánuje v pilotním projektu instalovat dánská lodní společnost Maersk, která patří mezi největší světové provozovatele kontejnerových lodí.
Společnost Maersk podepsala smlouvu o instalaci první novodobé „větrné plachty“ na svou kontejnerovou loď. Tímto počinem se námořní průmysl takřka vrací k osvědčené technologii z minulosti, a to za účelem snížení spotřeby paliva. Mezi rotorovými plachtami a tradičními bílými plachtami zavěšenými na stěžních však existuje jen málo podobností.
Co je to a jak funguje větrná asistence pohonu?
Takzvaná rotorová plachta neboli Flettnerův rotor je vysoký rotující válec instalovaný na palubě lodi. Technologie využívá tzv. Magnusův efekt, při němž proudící vzduch kolem rotujícího tělesa vytváří rozdíl tlaků a generuje vztlakovou sílu. Tato síla působí vpřed a pomáhá hlavnímu lodnímu motoru pohánět plavidlo.
Článek pokračuje pro předplatitele
Prémiový obsah
Zbytek článku je dostupný pouze pro předplatitele prémiového obsahu. Získejte přístup ke všem prémiovým článkům na oEnergetice.cz.
Přečetli jste teprve 26 % článku — zbývajících 74 % odemknete s prémiovým předplatným.
Co se dozvíte v placené části:
- Jak Magnusův efekt pomáhá lodnímu motoru šetřit palivo
- Kolik rotor stojí a jaké úspory může přinést
- Jak EU ETS zdražuje emise lodní dopravy
Nejvýhodnější roční předplatné
Měsíční varianta 99 Kč / měsíc
89 Kč/ měsíc
Mohlo by vás zajímat
6. červenec 2026
1. srpen 2026
4. říjen 2026
12. říjen 2026
14. říjen 2026
15. říjen 2026
15. říjen 2026
Komentáře (13)
Funguje to, ale nemá to říditelný směr a za bouře se to špatně skasává.
Za bouře to jistě jde, jako naprosté minimum, normálně zaaretovat a je to v klidu. Taky nevidím problém s tím, že by to bylo zatahovatelné nebo sklopitelné. Jde jen o to jestli by to stálo za to.
Aby to mělo význam musely by to být aspoň 2 a 5x větší. No a pak uvažujte o aretaci a nebo zatahování.
Greenwashing nezná hranic.
Tohle je jen o těch zeleňoučkých dolarových bankovkách.
připomíná to trolla fyzikáře, neměli by si s sebou vzít ještě magnety a generátory volné energie?
Jasně, 170 let známý, dobře popsaný a lehce pozorovatelný (třeba při hraní tenisu) fyzikální jev je mimo vaše obzory.
dobrý, až zas jednou budete vychvalovat občasné zdroje do nebes a jak jsou moderní, mohu jako argument použít vaše vlastní slova.
Co kdyby měly opravdu velké lodě jaderný pohon, je to zcela bez emisí a není to jen taková berlička pro procenta tahu, vyzkoušeno na ponorkách a letadlových lodích
Takže nemáte nic, to mě nepřekvapuje.
mám ten dotaz na jaderný pohon, na kontejnerovou loď by použitelný byl, jen by se musela více hlídat aby si nějací piráti nechtěli udělat špinavou bombu, co máte vy? Plachtu?
Flettnerův rotor bych čekal spíš na plavidlech s nízkou hladkou palubou (tankery, přeprava železné rudy) než na kontejnerové lodi. Před lety zkoušeli tažné draky (kity), které se vypustí do výšky až 150 m, kde fouká výrazně víc.
Ro-ro loď Canopée přepravující rakety Ariane 6 z Evropy do Francouzské Guyany používá čtyři pevné skládací plachty (tedy svislá křídla či jak to nazvat).
Tak zhruba stejně nadšený článek jsem četl před nějakými 50+ lety v časopise Věda a technika mládeži. Nějak se to od té doby nehnulo...







