Česko využívá stále více ruské ropy, letos její podíl stoupl na 65 procent

Česko využívá stále více ruské ropy. V první polovině letošního roku činil podíl ropy dovezené prostřednictvím ruského ropovodu Družba kolem 65 procent. V loňském roce byl okolo 56 procent a v předchozích letech ještě nižší. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí státní společnosti Mero Barbora Putzová. Podíl ruské ropy je tak nejvyšší minimálně od roku 2012. V EU od loňska platí zákaz dovozu ropy z Ruska, Česko má při využití ropovodu Družba výjimku. Společnost Mero je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do České republiky.

Podíl ruské ropy na celkovém dovozu v posledních měsících navíc stoupá. Česko přitom zřejmě není v Evropě výjimkou, už v létě totiž analytici upozorňovali, že se rafinerie v EU snaží zajistit si více ropy kvůli obavám z výpadků v tranzitu suroviny přes Ukrajinu.

Česká republika využívá ropu ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým do země teče ropa z Ruska. Další část dodávek ropy zajišťuje ropovod IKL z Německa, který navazuje na ropovod TAL z Itálie. Za celý rok 2022 těmito ropovody přiteklo do rafinerií v Česku 7,4 milionu tun ropy, meziročně asi o sedm procent více.

Dovoz ropy ropovodem Družba stoupá i přes protiruské sankce zaváděné kvůli invazi na Ukrajinu. Loni v prosinci začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Dovoz ropovodem Družba, jehož jižní větev vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa, má však z embarga dočasnou výjimku.

V neděli protestovaly na tři desítky lidí v Praze před budovou ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) proti vysokým dovozům ruské ropy do Česka. Protestující požadovali, aby vláda motivovala společnost Orlen Unipetrol ke snížení dodávek ropy z Ruska. Podle mluvčího MPO Vojtěcha Srnky však není možné dodávky ropy z Ruska nahradit hned.

Zástupci iniciativy NE ruské ropě uvedli, že během roku 2023 se do Česko dovezla ropa za 25 miliard korun, z toho sedm miliard korun označili za zbytečné platby do ruského rozpočtu. K výpočtu použili data z databáze STAZO o dovozu ropy z Ruska a údaj o minimálním odběru ruské ropy z kontraktu z roku 2013.

Analytik Purple Trading Petr Lajsek upozornil na to, že import ruské ropy je v současnosti výrazně levnější než světový cenový ukazatel Brent. „Během prvního pololetí byl cenový rozdíl mezi ropou Brent a ruskou ropou Urals i přes 20 dolarů na jeden barel,“ podotkl Lajsek. Evropské rafinérie se podle analytika navíc snažily levnou ruskou ropou předzásobit vzhledem k očekávaným výpadkům při dopravě ropy přes Ukrajinu, dalším faktorem je navíc také rostoucí poptávka, kterou v tuzemsku podle Lajska nebylo možné zajistit jinak než zvýšením dovozu z Ruska.

Ještě vyšší podíl ruské ropy využívá podle něj například sousední Slovensko, kde její podíl dosahuje až 70 procent. Naopak Polsko nebo Německo dovoz z Ruska omezují. Vysokou závislost na ruské ropě má Maďarsko.

Do budoucna se Česko plánuje od ruské ropy zcela odstřihnout. Mero proto letos v červenci zahájilo projekční práce na rozšíření kapacity evropského ropovodu TAL. Projekt za 1,6 miliardy korun má od roku 2025 zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země bude tak možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Česká republika by se tím měla stát nezávislou na ruské ropě. Ropovod TAL začíná v italském Terstu, kam se ropa dováží z řady zemí. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky. Mero od roku 2012 vlastní pětiprocentní podíl na ropovodu TAL.

Česko bylo v minulosti vedle ropy závislé také na dodávkách plynu z Ruska. EU však od loňska v rámci protiruských sankcí začala omezovat dovoz ruského plynu a podle tuzemského ministerstva průmyslu od začátku letošního roku už do ČR nepřitekl z Ruska žádný plyn. Byl nahrazen norským plynem a zkapalněným plynem LNG z terminálů v Nizozemsku a Belgii.

Poměr využití ropovodů v ČR (v procentech)

Zdroj: MPO