ČR byla loni čtvrtým největším vývozcem elektřiny v EU, podíl exportu ale klesá

ČR ještě ovlivňuje to ,že mnoho odběratelů si fixovalo drahé ceny el. energie a tím vlastně umožňují provoz části uhelných el , protože platí drahou povolenku až se rozmohou burzovní ceny bude výroba elektrické energie v ČR dál klesat a vyvážet elektřinu z uhlí budeme jen v zimě. A co se týče spotřeby elektřiny pak ta dál klesá , díky vysokým cenám totiž odběratelé hledají úspory. Navíc podle mě ani příští rok nás nečeká ekonomické oživení tato vláda mimo jiné vytváří chaos a tím ničí podnikání zejména tím že vyhlašuje krátkodobé dotační programy , kde navíc mění podmínky - to ničí celý trh , protože zákazníci když není dotace nekupují nic a pak když je chtějí všechno jenže na to zase nejsou firmy , protože firmy navíc zákazníci jsou nuceni kvůli dotacím dělat něco co pro ně není úplně optimální a toto celkově ničí celé sektory ekonomiky zejména energetiku , stavitelství a zemědělství.

Další poznámka je k dovozům. Některé země co dnes dováží elektřinu jí dováží ne proto , že nemají zdroje , ale kvůli ceně prostě na burze je aktuálně levnější tak proč jí nedovést. Zdrojů elektřiny bude nadbytek , protože se staví OZE ,ale státy nebudou odtavovat plynové a uhelné el. ty přejdou do rezervy - budou muset. Navíc boom tepelných čerpadel třeba v Německu bude znamenat jediné - klesne spotřeba plynu a díky tomu Němci odstaví uhlí a spotřeba plynu jim nestoupne. Celkově to samozřejmě narazí na strop , protože OZE jsou nestabilní a bez dlouhodobé akumulace na ně nejde přejí , jenže jak se začne s vodíkem bude to ekonomická katastrofa mnohem větších rozměrů než odluka od Ruska a bude trvat dlouho než se ekonomika přizpůsobí novým poměrům.

Rakousko má ve Vídni obří plynovou elektrárnu a ta normálně nejede a je jen coby rezerva. Když je málo EE na trhu, tak ji použijí. To je pár týdnů v roce.

Karásku, jak se každý může přesvědčit níže, v loňském těch "pár týdnů v roce" bylo přesně 41, kdy ta elektrárna jela, a naopak jen 11 kdy skutečně nejela, tak si laskavě přestaňte vymýšlet.

energy-charts. info/charts/percentage_full_load/chart.htm?l=en&c=AT&source=fossil_gas_unit&year=2023&legendItems=00000011110000&interval=week&week=52

Máte na mysli Emile tu špičkovou elektrárnu v Simmeringu, nebo nějakou jinou? Prosím nezaměńovat.

Samozřejmě, vždyť ji vidíte v tom grafu. Prosím příště si nevymýšlet, když data ukazují něco úplně jiného než vy tvrdíte.

Myslím, že mnohem důležitější než nějaká procenta zatížení plynových elektráren, které je stejně nic neříkající, v Rakousku je pokles výroby z plynu, díky růstu výroby z OZE poklesla výroba z plynu meziročně o 40% z 10 TWh v roce 2022 na 6 TWh v roce 2023. Vzhledem k tomu, že vloni Rakousko nainstalovalo 2,5 GW nových FVE bude tento pokles pokračovat.

Ten slavnej graf Emile otevřít nejde.

Ten "slavnej graf" otevřít jde, Karásku, stačí odstranit mezery v odkazu, které tam jsou proto, aby je automat nevyhodnotil jako odkaz a schvalování příspěvku netrvalo věčnost.

Bláho, o žádných "procentech zatížení" tu nikdo nic nepsal, řeč byla o tom kolik týdnů v roce je ta elektrárna v provozu, a to je ve skutečnosti mnohem víc než tvrdí Karásek, jak se každý může v grafu přesvědčit. A co si vy myslíte je mi úplně jedno.

Pane Motyčko, jste tradičně dost mimo realitu. Hnědouhelné elektrárny těžko můžete dát do rezervy, to bude extrémně nákladné, musel byste totiž k nim držet i tu těžební lokalitu připravenou k těžbě včetně lidí. Ale i černouhelné nebo plynové elektrárny nejde držet v rezervě zadarmo. Zaplatí to buď daňový poplatník nebo spotřebitel elektřiny. S těmi tepelnými čerpadly je to dobrá báchorka. Asi vás to překvapí, ale většina té elektřiny pro tepelná čerpadla vzduch/voda se vyrobí v plynových a uhelných elektrárnách, takže úspora plynu díky nim nijak dramatická nebude a je dobré si uvědomit, že třetina domácností v Německu dnes topí naftou, takže pokud budou přecházet na TČ, tak je to čistý nárůst spotřeby plynu. Pokud si Němci odstaví uhlí, tak v době, kdy nebude foukat vítr a svítit slunce, což je v zimě docela často, budou úplně v pr....li. A s nimi i celá střední Evropa, a pokud to ještě vylepší stavbou tepelných čerpadel, bude to tím jistější.

Děkuji za reakci pane Hájku. S tou rezervou máte samozřejmě pravdu bude sto stát dost peněz , jenže bez toho to jaksi nefunguje. A s tepelnými čerpadly se hrubě mýlíte , kdybyste odstavil plynový kotel a všechnu elektřinu pro pohon tepelného čerpadla realizoval z plynové el. pak spotřeba plynu klesne o polovinu v praxi třeba fotovoltaika dává většinu svého ročního výkonu v topné sezózě a dále pak tepelné čerpadlo místo plynu ohřívá v létě TUV. Jinak doufám ,že jste četl plány vlády na převod tepláren na plyn a následně vodík. Měli byste zavčas informovat majitele bytů , kolik podle plánu vlády budou z centrálních zdrojů spalující vodík platit a tlačit na vládu , aby konečně začala prosazovat teplovody z jaderných el. jinak bude teplárenských soustav pramálo.

TČ místo plynu příliš smysl nedává. Plynovka vyrobí EE s účinností 55%, pak nějaké ztráty ve vedení a nakonec TČ vyrobí teplo v poměru 1:2, protože se topí do radiátorů a ohřívá se TUV, což jsou situace, kdy má TČ nízký COP.

Co ale smysl dává, je použít přebytečnou EE pro ohřev TUV v létě. Ušetřilo by se tak mnoho plynu. U TUV není problém, aby se voda dohřála v létě v průběhu dne a vydržela teplá do dalšího dne.

Máte dost zcestné představy o TČ topný faktor SCOP je do radiátorů cca 3,5 do podlahy 4,5. 0,55x3,5 = 1,92 - nějaké ztráty v síti , ale ty už jsou malé a to je nejhorší případ moderní plynovky mají účinnost 60% a tepelné čepadlo do podlahy SCOP 4, 5 takže 0,6x4,5 = 2,7 a to mluvím o systému vzduch / voda , systém země voda je ještě účinnější.

- plynový kotel nemá nikdy více než 0,9 spalného tepla.

Energetika je věda , nemá to nic společného s dojmy,

Přímé spalování pro vytápění budov je nevýhodné. Nejvýhodnější je odpadní teplo a pak tepelné čerpadlo.

Pokud byste někdo z Vás někdy řešil topení , pak základ je podlahové topení navržené na teplotu pod 30°C a tepelné čerpadlo nejlépe země/voda tím získáte SCOP 5,5 a více a pokud bude dům běžně zateplený , pak budete mít levné a pohodlné topení do konce života a pokud si dáte FVE na střechu tak nebudete platit v průměru nic

No ale na letní ohřev TV není TČ potřeba. S letními přebytky výroby FVE je racionálnějším řešením obyčejná topná patrona v akumulační nádobě.

Pokud klesne venkovní teplota po cca -5°C, tak se zase běžné TČ blíží přímotopu.

TČ má tak význam především v přechodném období. Je ale otázka, zda není lepším řešením navýšit instalovaný výkon FVE + přímotop.

U dobře zateplených domů je teplovodní topení (speciálně podlahové, nejvhodnější pro TČ) vzhledem k obtížnější regulaci a setrvačnosti málo vhodné. Mnohem vhodnější a také investičně levnější je nějaký elektrický přímotop ap. v každé místnosti nezávisle regulovaný termostatem.

Tak pojďme počítat. Reálná účinnost paroplynové elektrárny 0,5 (reálně tam bude podíl špičkových OCGT s nižší účinností a také podíl uhlí). Ztráty v sítích na úroveň nízkého napětí 8 %. Takže jsme na 0,46. Reálný roční SCOP 2,7, a jsme na celkové účinnosti 1,24, tj. proti plynovému kondenzačnímu kotlíku (účinnost vztažená k výhřevnosti 1,07) úspora cca 14%. A to v celkem optimálním případě.

Dost silné tvrzení "fotovoltaika dává většinu svého ročního výkonu v topné sezóně" a proto jsem ho ověřil. Máte pravdu že FVE dává přes 60% EE v období od začátku září do konce května. Ovšem takto definovaná topná sezona je dost dlouhá, kdo má TČ má zřejmě dobře izolovaný dům a pochybuji že topí v září, krom vyjímečných dnů. Například my v dobře zatepleném bytě topíme (plynem) jen leden, únor a pár dní v březnu.

V dobře zatepleném domě v září ani v květnu netopíte. I v říjnu a dubnu budete spíš občas trochu přitápět než skutečně celodenně plnohodnotně topit.

Navíc v dobře zatepleném domě i v topné sezóně v době, kdy by vyráběla FVE a napájela by topení (třeba TČ) budou takové solární zisky okny, že topit nebude třeba.

Což znamená, že na Slovensko kam ČR dřív vyvážela hodně EE už se nic nevyveze a díky rozvoji OZE v Rakousku, kde se masivně staví větrné elektrárny, ale staví se i fotovoltaické i nové vodní elektrárny se stane Rakousko opět vývozcem EE. V Rakousku roste především vítr. Ten má dnes v Rakousku při stejných větrných podmínkách jaké má ČR podíl na výrobě EE 14 %, přičemž v ČR je to 1%. Do roku 2030 budou v Rakousku vyrábět z větru 26 % EE. Pak bude možno vyvážet čistou EE z Rakouska do ČR.

Rakousko nemá stejné větrné podmínky, tam kde ty jejich větrné elektrárny stojí, jsou ty podmínky mnohem lepší, viz mnohokrát citovaná studie AV ČR.

Emile, elektrárny z větru vyrobí v ČR v přepočtu na instalovaný výkon průměrně 94 % EE oproti Rakousku. Stačí počítat. To znamená, že ten rozdíl je malý.

Takže jste se sám usvědčil z toho, že stejné nejsou, Karásku. Rozdíl šesti procent není malý, navíc koeficient využití není jediný ukazatel větrných podmínek.

Šest procent fakt moc není. Je to z roční výroby.

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Rakousko má o mnoho lepší větrné podmínky než ČR.

Po přečtení článku jsem se díval jestli není v kalendáři 1.4. Teno článek je plný nesmyslů, chybných důvodů.

1. Rakousko se už letos stane díky rychlému budování FVE (loni nainstalovalo 2,5 GW) a VTE vývozcem EE. Na jaře bude ČR velké množství EE dovážet právě z Rakouska. Loni Rakousko meziročně zvýšilo výrobu z FVE a VTE + 4 TWh , voda + 6 TWh.

2. ČR nevyrobilo nejméně EE od roku 2002 kvůli nižší aktivitě, ale z důvodu toho, že okolní země vybudovaly nové zdroje. Německo FVE + VTE, Rakousko FVE + VTE, Polsko FVE + VTE, Slovenko JE. Letos díky obrovskému loňskému růstu instalací FVE a VTE v okolních zemích (FVE + 23 GW. VTE + 6 GW tzn. že letos tyto nové instalace přidají + 35 TWh/rok) Uvidíme tak obrovský propad výroby EE u nás. NA 100% klesne výroba EE v ČR pod 70 TWh/rok, odskáčou to samozřejmě uhelné elektrárny. Za prvních 14 dnů ledna je nižší výroba jasně patrná, uhelky vyrobily meziročně o 200 GWh méně.

Ze se CR stane cistym dovozcem elektriny uz za par let se vi dlouho a nic tomu nezabrani. Jadro se jeste dlouho nepostavi, uhli se zcela jiste odstavi behem malo let. Je skoda, ze lide u nas jsou tak skepticti vuci VTE. Potencial u nas maji slusny a prave v zime by pomohly. Zaostavame a cely ten ten budouci dluh jen FVE instalacemi nedozeneme.

U nás moc nefouká a navíc, aby se větrník vyplatil, tak musí mít stanovené výkupní ceny. Tzn. pokračování plateb za OZE stejně jako solárním baronům. Navíc větrníky obtěžují hlukem. Naproti tomu FVE si lidi nechají nainstalovat na střechách a přebyky pak posílají v podstatě zdarma do sítě. A taková FVE 10 kWp u běžného RD znamená, že polovinu EE majitel FVE pošle do sítě, v případě vlastnictví elektromobilu méně.

Ale fouká Procházka. V ČR dobře fouká.