V ČR rostou obří skleníky. Zdrojem tepla jsou klasické elektrárny nebo kogenerační jednotky
Díky investičním dotacím na výstavbu skleníků, které poskytuje statní intervenční zemědělský fond, odstartoval v ČR jejich značný rozvoj. Ekonomika skleníků je však do velké míry závislá na ceně, za kterou jejich provozovatelé nakupují elektřinu a teplo potřebné pro jejich provoz. Mezi adepty na vhodné lokality pro umístění skleníků proto patří místa v blízkosti bioplynových stanic nebo tepelných elektráren, které produkují odpadní teplo. Toto odpadní teplo je totiž možné využít jako levný zdroj energie pro vytápění.
Mezi lety 2008 až 2013 nastal v ČR největší rozvoj bioplynových stanic, které k výrobě elektřiny a tepla z bioplynu využívají kogeneračních jednotek. Najít dostatečné využití pro teplo produkované bioplynovými stanicemi bylo ovšem v některých případech velmi komplikované. Jedním ze způsobů jak zužitkovat větší množství energie produkované bioplynkami je právě výstavba skleníků. Již na podzim roku 2016 byl například otevřen skleník v Haňovicích na Olomoucku, který pro svůj provoz využívá teplo a elektřinu z kogeneračních jednotek bioplynové stanice nacházející se v jeho sousedství.
Teplo skleníkům mohou dodávat i klasické elektrárny
Společnost NWT, jeden z předních stavitelů skleníků v Česku, totiž vybuduje v Dolní Lutyni poblíž elektrárny Dětmarovice skleníky o rozloze přes 11 hektarů. Největší česká černouhelná elektrárna bude také využívána jako zdroj tepla při rozvoji skleníků v ČR, v tomto případě se ovšem nejedná o využití odpadního tepla. Teplo pro vytápění skleníků bude totiž dodáváno horkovodem z elektrárny Dětmarovice. Finančním partnerem projektu je Komerční banka, která na realizaci projektu poskytla investiční úvěr, dodavatelem elektřiny pak bude ČEZ.
„Teplo pro vytápění skleníků bude dodáváno ve formě horké vody novým horkovodem z Elektrárny Dětmarovice. Odběratel si tepelnou energii přemění na teplo, které bude vytápět skleníky, a na teplou užitkovou vodu pro potřeby personálu. Dodávky se budou zvyšovat podle postupného zvětšování skleníkové plochy,“ uvedl obchodní ředitel ČEZ Teplárenská Radim Sobotík.
Další možností, jak může být uplatněna kombinovaná výroba elektřiny a tepla při provozu skleníků, je využití kogeneračních jednotek na zemní plyn. V takovém případě je výhodné, aby byl skleník realizován v blízkosti dalších možných odběratelů energie z řad průmyslových podniků. Tím se rozšíří možnosti dodávek elektřiny a tepla zejména v letních měsících, kdy značně klesá spotřeba tepla skleníku. Realizace projektu kombinujíc kogenerační jednotky, skleník a odběr průmyslových podniků se aktuálně připravuje například na Vysočině.
Úvodní fotografie – Výstavba skleníku v Dolní Lutyni. Zdroj: ČEZ
Mohlo by vás zajímat:
A je k nim ještě někde statistika, zda se jedná o klasické skleníky či hydroponické? Slyšel jsem totiž o nějakém projektu kus od Brna kde se měly právě hydroponicky celoročně pěstovat rajčata.
Je to zajímavý počin, pro zajímavost dodám že velmi dávno se z Hrušeckého transgasu vytápěly skleníky (dnes zrušeno), nebo že se u JE plánovaly jak skleníky, tak sádky s okounem nilským a pod. Bude zajímavé sledovat jestli je to cesta pro naše zemědělství od nevýnosných plodin s nutností dotací po různé exoty např vč. banánů, kdy bychom, pokud udržíme odstínění od půd plantáží a tedy vražedných hub, mohli by třeba pěstovat téměř vyhynulou a drahou odrůdu Gros Michel, nebo v případě vodních nádrží by šlo chovat žraloky rodu glyphis případně žraloka bělavého. Svého času v Jevišovicích byla farma na krokodýly (nevyšlo to, nebyl zájem o maso), pokud by byly elektrárny a teplárny schopné dodat přebytky tepla levně, mohlo by to být zajímavé, zvláště pokud máme dnes klesající odběry a předimenzované otopné soustavy ve městech.
Jedna skleníková velkopěstírna rajčat je v Haňovicích u Litovle. Loni o ní byl jeden díl seriálu Jídlo s.r.o.
https://www.stream.cz/jidlo-s-r-o/10017619-prvni-ceska-velkopestirna-rajcat
"dodavatelem elektřiny pak bude ČEZ"
Ještě nebyla zahájena stavba, ani výběrové řízení na dodavatele, ale už mají vybraného obchodníka na dodávku elektřiny bez ohledu na ceny jiných obchodníků. Tak tomu se říká v ČR liberalizovaný trh. Co na to akcionáři NWT, Komerční banka a statní intervenční zemědělský fond pokud na to poskytl dotaci?
Jestli jim dodává ČEZ už teplo, tak možná dostali velmi lákavou cenu, nebo to naopak byla podmínka pro levné teplo.
Z Dětmarovic to bude odebíráno teplo z horkovodu nebo odpadní teplo? Pokud to bude z horkovodu tak to s odpadním teplem nemá nic společného.
Děkuji za upozornění. Článek jsem upravil tak, aby bylo zřejmé, že v tomto případě se o využití odpadního tepla nejedená.
TM
V tom případě jestli tedy nebudou kopat teplovod tak zřejmě ani nebudou kopat kapely pro přímé vedení z elektrárny (nebo bude vzdušné vedení?) a je pravděpodobné že to bude klasické připojení k distribuční síti.
Kruh se opět uzavírá. Jako malý kluk pamatuji spoustu zelinářství v Braníku, Hodkovičkách a Modřanech. Pak přišel bolševik a zelináři (pěstitelé, hlavně pařeniště na ranné pěstování) pozvolna vymizeli. Pak už za Husáka vyrostly v Hodkovičkách obrovské vytápěné skleníky (kytky a zelenina). Pak padnul bolševik, Holanďané a řetězce vše převálcovali, skleníky se nechaly zchátrat a teď tam budou domy. Zelináři zanikli, zato údržba zahrad a zeleně je obrovský kšeft, alespoň v našem bohatém okolí.
No a teď konečně přišli na to, proč vozit zeleninu 1500-2000 km ze Španělska když zde vypouštíme GW tepla do vzduchu bez užitku po celý rok. A budují obří skleníky. Teď ješte kdo zajistí prodej když řetězce jsou v zahraničních rukou.
Lidi mají o čerstvou lokální zeleninu zájem, to je vidět každou sobotu na farmářských trzích v Praze na náplavce.
Když v regálu bude informace o tom že daná zelenina byla vypěstovaná v ČR tak si snad své zákazníky najde třeba v coopu.
Pokud obejdou distribuci a půjde o model přímá dodávka výrobce - odběr spotřebitel (takto to bude v Tušimicích), tak je jasné, že existuje jediný možný dodavatel, ne?
No ideálně když to napíchnou do technologické spotřeby ;-) Potom to bude i bez daní a dalších absurdních poplatků. :-)
Vyhoda stavby skleniku primo u elektrarny je
-cena tepla stlacena jeho prebytkem na strane elektrarny
-vyhnuti se placeni distrucniho poplatku za elektrickou energii (muze byt primo napajena bez vstupu do distribucni soustavy), tedy cca snizeni ceny na polovinu
Obdobne postupuje treba CEZ se stavbou sveho datacentra
https://www.cez.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/6048.html
Nekteri investori se zemedelsvi neboji a na dotacni tituly necekali a verim, ze se dockaji pozitivnich vysledku. Samzorejme je nutne budovat cely retezec vcetne prodeje vypestku. Jako priklad RSJ Agro
Krach topení v Hruškách byl způsoben nestabilitou dodávky tepla, neboť kompreska Břeclav jela málo kdy.
Mám pocit, že ani elektrárny nezaručí stabilitu dodávek tepla. Myslím, že jde opět o typický dotační tunel.
též při zásobníku teplé vody mohou regulovat výkon bloku pomocí regulace odběru páry z turbíny bez nutnosti upravovat tepelný výkon kotle, samozřejmě do určité změny výkonu, jak velikostí tak dobou výkyvu :)
Lepší by to bylo někde u železáren, stačí když přes skleník půjde pás ingotů které potřebují vychladit, nebo tím občas projede vlak s roztavenou struskou, kterou bez využití tepla vylévají ven. Jen ty skleníky by asi vedle železáren nestíhali umývat a za chvíli by nebylo přes to sklo vidět a museli by rostlinkám svítit.
Hutě jsou z hlediska energetiky skoro výhradně jedno veliké zařízení, kde se různými způsoby maří obrovské množství tepla.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se