Energetici v roce 2020 řešili covid, útlum uhlí i klimatické cíle

Česká energetika má za sebou v mnoha ohledech náročný a přelomový rok, který i přes koronavirou krizi přinesl několik rozhodnutí a velkých výzev do příštích let. Shodli se na tom oborové svazy, které oslovila ČTK. Jejich zástupci zmínili mimo jiné plán přestat v ČR využívat uhlí v roce 2038 nebo zpřísněné evropské klimatické cíle. Ústředním tématem podle nich byla také příprava tendru na nový jaderný blok v Dukovanech.

„Oblast energetiky, stejně jako mnoho dalších sektorů, letos čelila bezprecedentní výzvě kvůli šíření covidu-19 a jeho dopadů na ekonomiku. Domníváme se, že energetici na všech úrovních zvládli vše opravdu se ctí, což vnímáme jako jeden z nejpozitivnějších aspektů,“ řekla tajemnice Energetické sekce Hospodářské komory ČR Lenka Janáková.

Komora podle ní přivítala, že Česko má po letošku jasno, jaká bude budoucnost uhlí v jeho energetice. „Doporučení Uhelné komise ukončit využívání uhlí nejpozději v roce 2038, které se nerodilo snadno, je výsledkem mnoha kompromisů a pár let zpátky by bylo jen těžko představitelné. To dá sektoru potřebnou jasnější perspektivu a směřování,“ dodala Janáková.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa uvedl, že za největší událost končícího roku vnímá způsob, jakým EU jako celek zareagovala na ekonomický propad v důsledku koronavirové pandemie. „Shodu, že řešení klimatické krize je zároveň nejlepším receptem na ekonomickou obnovu a bleskové nasměrování bezprecedentních objemů peněz na čisté technologie považuju za velmi pozitivní a progresivní. Česko a východní státy EU jsou zde trochu ve vleku těch progresivnějších států, ale aspoň už se nevzpouzíme, už jsme tu příležitost pochopili, zdá se,“ dodal.

Předseda Rady Českého plynárenského svazu Martin Slabý označil za klíčové navázání spolupráce s Teplárenským sdružením ČR za účelem podpory přechodu tepláren na zemní plyn. „Po vypjatém pandemickém roce 2020 očekáváme postupný návrat k normálu. Ať už proto, že nemoc časem a s očkováním odezní, či proto, že se naše obchodní, pracovní i osobní modely epidemickému standardu přizpůsobí,“ uvedl.

Svaz průmyslu a dopravy podle ředitele Sekce hospodářské politiky Bohuslava Čížka mimo jiné uvítal, že vláda schválila podmínky pro poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro energeticky náročná odvětví ohrožená únikem uhlíku, jako mají již několik let zavedeny sousední země. „Otázka zajištění souvisejících financí bohužel ale zatím dořešena není,“ uvedl.

„Zásadní zákony pro další směřování energetiky je energetický zákon a zákon o podporovaných zdrojích energie, které oba dlouho čekají na projednání Poslaneckou sněmovnou. Vítáme, že se věcný záměr energetického zákona podařilo projednat, je však třeba usilovně pracovat na jeho paragrafovém znění, kde nás čeká ještě spousta práce,“ doplnil.

Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka pak letošní rok potvrdil mimo jiné rostoucí zájem o fotovoltaiku u domácností, která roste meziročně dvojnásobným tempem. „Přidávají se také podniky, které využily poslední možnost získat podporu v rámci operačních programů. Rok 2020 potvrdil také zájem o čistou mobilitu. Přibylo více než 2000 nových registrací čistých elektromobilů a desítky instalovaných dobíjecích stanic. Zatím je to sice kapka v moři fosilních automobilů, přesto trend nástupu elektrické mobility bude v následujících letech stále více posilovat,“ dodal.