Experti: Blackout nelze zcela vyloučit, Česku ale spíše nehrozí

Pikantní je, že se v ČR podařilo odvrátit blackout poměrně těsně před necelým týdnem.... A shodou okolností mu zabránila jedna ošklivá uhelná elektrárna... https://iuhli.cz/elektrarna-chvaletice-zabranila-blackoutu/ Opravdu to není jen věc rozvojových zemí. A na hraně možností už sítě v EU leckde jsou a ta oblast se bude rychle rozšiřovat a s tím také riziko blackoutu poroste. Je to jen otázka času, kdy se něco semele. Ale zase takový výchovný blackout na 12 hodin by nebyl špatný, občané by zjistili, že elektřina nebydlí u nich v zásuvce a začali by brát energetiky vážně.

Jenže tady je trochu jiná příčina než by mohla hrozit jinde. Zatímco se mluvívá o možnosti bezproudí z přetížení a akce ochran, zde to byla havárie + údržba, nicméně se říkám proč by nemělo být možné překonfigurovat síť 110kV, do stavu kdy by se napájela z Čech Středu a Opočínku. Nicméně chápu, to by vedlo k jistému krátkodobému výpadku a nedal by se napsat zajímavý článek. Ale asi to bylo také možné jen z důvodu toho že Chvaletice zrovna vyráběly.

Myslím že toto je celkem pěkný argument proti velmi centralizované síti, která bude případným výsledkem realizace jaderného scénáře v maximální podobě. Jestliže bychom měli ve finále nějaké 3200MW v Dukovanech a 4200MW Temelíně, a eventuálně v Blahutovicích, tak by nám výkonu k řešení něčeho takového zbylo celkem málo výkonu.

Na ČEPSu jsou zřejmě blbci a měli se Vás zeptat, jak to vyřešit... Jinak zbytečně fantazírujete zcela mimo realitu. Přečtěte si nějaký rozhovor s panem Mílem. Do roku 2040 maximálně dva bloky v Dukovanech jako náhrada stávajících 4, tedy v podstatě prostá obnova. Teprve pak může být případně nějaká výstavba v Temelíně, jehož bloky končí 2060.

A vy se podívejte do prohlášení o možném reko Dukovan za asi 20mld, které se objevilo někdy v lednu a dále z materiálu ohledně dostupných vodních zdrojů. Za poslední dva roky jsme oba mohli číst hned několik verzí toho jak se budou u nás JE stavět, jestli se budou, takže dokud nebudou podepsány papíry, tak je klidně možné že to bude 1+1 s tím že se udělá ještě reko v Dukovanech, čímž by byly dostupné minimálně do roku 2045, ale možná i do 2055. Pokud se bude hrát na snižování emisí CO2, tak by to mohl být celkem reálný scénář.

Co se týče toho prvního, všimněte si že píšu proč by nemělo být možné, ne že to tak měli udělat. Pokud měli v provozu zrovna Chvaletice, tak asi bylo, jak ostatně píši, snadnější přejít do ostrova a ne to odstavit a přepínat 110kV.

V žádné z těch verzí jste se ale nemohl číst, že budou v Dukovanech provozovány dva nové bloky spolu s těmi současnými. Prostě proto, že v řece Jihlavě není pro šest bloků dost vody. To je celkem známá věc.

Výběrové řízení má být na jeden blok do 1200 MW s opcí na druhý.

Zatím se stále počítá s odstavováním Dukovan nejspíše v letech 2035-37 - viz nedávný rozhovor s šéfem ČEZu Benešem v ČRO . Takže o provozu do roku 2055 bych vůbec nemluvil.

Carlosi, unikla Vám jedna drobnost. V Dukovanech se dá limitně uchladit zhruba 2500 MW. V případě budování nových bloků se ty staré musí odstavit.

Ale v těch verzích je psáno, 4 původní a 1 nový, případně 3 původní a 1 nový, to dle výkonu.

Víte, asi jsem trochu cynický, ale počítám že pan Beneš musí také hájit jistou firemní politiku a v jeho případě i politiku jako takovou, takže i kdyby nastokrát byl plán jiný, tak jenom těžko může napochodovat do rádia a říct chceme abyste nám garantovali dva nové reaktory a dál pojedeme i staré? Tedy technicky vzato může a asi si toho nikdo nevšimne v současné situaci, ale ztížilo by to pozici prosazení nového zdroje. Pokud by bylo možné získat dalších 2000MW za cenu +- nové PPE shodného výkonu rekonstrukcí současného zařízení a s výhledem na provoz 10-20 let, tak není-li k tomu zásadní odpor místních byla by hloupost do toho nejít. Možnost provozu do 50. let je myslím dost pravděpodobná, zejména pokud se nemá jít masivně do plynu, ke kterému tu je odpor a využívá se toho právě jako argumentu buď k prolomení limitů (to je už snad pasé) nebo právě k výstavbě dalších jaderných bloků. Ony i ty problémy s vodou by byly řešitelné.

Pane Hájku,

když jsem někdy loni v létě, nebo možná na podzim, procházel dokument právě k vodním zdrojům, tak se tam při výpočtech počítalo s tím že ze 4 původních bloků bude vždy jeden v odstávce, nebo bude v odstávce nový blok, takže se do těch 2.5GW dostaneme. Možnosti suchého chlazení se tam ale myslím už nediskutovaly. Musel bych to znovu najít a podívat se.

Carlosi, 4+1 nebo 3+1 - v tom problém nevidím. Já z Vašeho příspěvku pochopil, že uvažujete 4+2. Pokud ne, tak v pořádku.

Ono se vždy musí spíš počítat s tou horší možností, tj. že z nějakých důvodů (ať už technických, politických nebo ekonomických) nebude další prodloužení životnosti možné. Proto se spíš počítá s rokem 2035 než 2045.

Emile, rok 2035 je dávno passé. Meta je momentálně realisticky spíš 2040. Zhruba v této době dojde k zásadnímu propadu těžby hnědého uhlí o cca 15 milionů tun a tomu odpovídajícímu propadu výroby elektřiny. Pokud by mělo dojít ještě k odstavení Dukovan, tak si tento národ může hodit mašli.

Samozřejmě jsem tím myslel, že rok 2035 je passé z hlediska toho, že by se stihla výstavba nového bloku v Dukovanech.

Pane Hájku, termíny, o kterých jsem mluvil, se vztahují pouze k odstavení současných bloků. O termínu spuštění nového bloku se vůbec neodvažuji spekulovat. A osobně si myslím, že minimálně do roku 2040 současné Dukovany poběží.

Stavby odpovídající velikosti a náročnosti mají svůj průběh. Nejdříve se musí dodat mnoho dokumentace ke stavebnímu povolení. Tato dokumentace již musí obsahovat stanovisko dotčených občanů a organizací. Po vydání stavebního povolení se musí zpracovat další stupeň projektové dokumentace který na závěr musí být opět schválen. Tato dokumentace by se měla předat dodavatelům jako dokument ze kterého budou dodavatelé vycházet. Dalším krokem je výrobní dokumentace s následnou výrobou u dodavatelů. Po výrobě jednotlivých komponentů je nutno je dopravit na stavbu a namontovat. V tomto okamžiku dochází k vzniku nejvíce problémů protože při propojování komponentů se projevují různé chyby a nikdo nechce připustit že je chyba u něj a má zařízení upravit na své náklady. Následuje technologický souhrn prací začínající montáží provizorií, chemickým čištěním, demontáží provizorií a konečnou tlakovou zkouškou. Zatím není ani náznak zpracovaného postupu při uvádění zařízení do provozu.

Staré bloky byly postupně uváděny do provozu v letech 1985-87. Tzn. výkon v případě prodlevy ve spuštění alespoň 1 nového bloku bude postupně během 2 let klesat o 510MW, nespadne najednou. Asi nebude těžké dohledat, za jak přesně dlouho se dá jeden starý blok rekonstruovat a modernizovat včetně vyžíhání reaktorové nádoby ( zatím jsem našel, že Rusové to u 4. bloku Novovoroneže stihli během roku 2018 a licence je na dalších 15 let. Osobně bych si tipnul, že do prodloužení ČEZ půjde, protože bude třeba nastavit čas na dodělání nových bloků.

V Temelíně se snad už bude stavět 4.generace v MMR, doufejme, že i v Blahutovicích a v Tetově. ;-)

Ještě mě napadá, že v zimě problém s chlazením není tak veliký, čili se možná bude dát dostat s výkonem přes těch 2,5GWe.

Proč se někdo pořád snaží mít obrovský zdroj (cca 8GW tepelných) na jednom místě? Není lepší mít distribuované zdroje 10-1000 krát menší? I z hlediska pravidla N-1 ?

Kdybyste se neptal zrovna Vy ale někdo jiný, tak by odpověď zněla, že velký zdroj se staví proto, že cena v přepočtu na instalovaný kW je pro zdroj se srovnatelnými parametry výrazně nižší, než cena v přepočtu na kW těch 10-1000 malých zdrojů. Protože se ale ptáte Vy, a všem je jasné, kam zase míříte, tak nemá ani smysl odpovídat.

Já Vám odpovím a demonstruji na tom velkou výhodu fotovoltaiky: zatímco Francouzi museli v EU jít s výkonem jaderného reaktoru až na 1,6 GW elektrických aby srazili cenu na "pouhých" 10+ miliard EUR tak ve fotovoltaické elektrárně dosáhnete nejnižší ceny za kW již při velikosti 1-10 MW. Nemusíte stavět taková monstra jako EPR reaktor, ze kterého se Vám začnou peníze vrace až za 10-15 let??

Když odhlédnete od problému bezpečnosti a problému vyhořelého paliva (to umíte bagatelizovat) máte hlavní problém obrovské peníze a jejich pozdní návratnost.

Ani jsem nečekal nic jiného, než že zase začnete srovnávat hrušky a jablka. Psal jsem "zdroj se srovnatelnými parametry", což fotovoltaická a jaderná elektrárna pochopitelně nejsou, takže další diskuse tímhle směrem postrádá smysl.

Některé parametry JE nikdo nechce napodobovat (odpad, extremně drahá demontáž, malá pružnost výroby, dlouhá doba výstavby, následky případné havarie, atd atd). Ano, kdo che čistou energii neměl by srovnávat FVE a JE, jsou to jablka a hrušky, souhlasím.

Pane Vaněčku, každá technologie má své výhody a nevýhody, které jsou všobecně známé. Můžete mi vysvětlit, čeho touhle zoufalou agitkou téměř v každém svém příspěvku chcete dosáhnout? Tedy kromě toho, že Vás už prakticky nikdo nebude brát vážně. To už se Vám totiž podařilo.

Emilova poznámka je trefná, přesto neodolám.

Proč se někdo zabývá solárními panely ve velkém počtu v jedné lokalitě , když:

1) jde o jednu z mála technologií, kterými lze dosáhnout kýženou částečnou decentralizaci výrobě elektrické energie, obecně (až na výjimky, které se vždycky najdou) bez nutnosti posilovat sítě,

2) ochrana půdního profilu před nevhodným zemědělským hospodařením je možná i jednodušeji např. zatravněním na pár let bez nutnosti chem. postřiků nebo zákonnou úpravou o zákazu některých postupů, ne hned instalace FVT farmy na 3 dekády.

Zima se od léta co se týče chlazení prakticky neliší. Chlazení elektrárny je na principu výparného tepla vody, to je fyzikální konstanta v zimě i v létě stejná. Samozřejmě v zimě se podaří vodu dovychladit o něco lépe, takže blok pak může mít nepatrně vyšší výkon, ale to není nic čím by mělo smysl se zabývat. Princip je v tom, kolik m3 se dá trvale odebírat z řeky Jihlavy.

Blackoutů různého rozsahu už bylo v Evropě několik a když se podíváte na rozbory na ENTSO-E, tak prvotní příčiny byly většinou dost banální. Když vypadla na den Itálie (datum už si nepamatuju), byla prvopříčina větev spadená při bouřce na přeshraniční vedení ze Švýcarska. Po následné chybě v komunikaci mezi operátory na obou stanách už vstoupily do hry ochrany, domino efekt a byla tma.

Lepší plošné rozložení výkonu to sice částečně může řešit, ale záleží, co to je za zdroje a jaký na ně mám vliv. Stabilizaci sítě pomocí OZE v jejich současné podobě si moc nedovedu představit.