Domů
Energetika v ČR
Oborové asociace: Zelené investice pomohou rozhýbat ekonomiku ČR

Oborové asociace: Zelené investice pomohou rozhýbat ekonomiku ČR

Českou ekonomiku zasaženou pandemií covid-19 pomohou rozhýbat takzvané zelené investice do moderní energetiky a energeticky úsporných staveb. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci oborových asociací. Svaz moderní energetiky, aliance Šance pro budovy a Národní centrum energetických úspor (NCEÚ) proto společně přicházejí se sérií opatření, která podle nich mají mít dlouhodobý pozitivní efekt na českou společnost a zároveň pomoci opětovně nastartovat tuzemskou ekonomiku.

„Evropa chce být velmocí v technologiích založených na 3D: dekarbonizaci, digitalizaci a decentralizaci. Iniciativy směřující k zintenzivnění investic do těchto odvětví současnou koronavirovou krizí neutichly, ale naopak zesílily,“ řekl dnes programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Podotkl, že Evropská komise už deklarovala, že těmto investicím zajistí maximální prioritu. „Česko nesmí zůstat pozadu a musí tyto příležitosti využít,“ zdůraznil.

Realizace předkládaných opatření by podle Sedláka vyžadovala investice ve výši 25 až 30 miliard korun. Návrhy podle svazů kladou důraz zejména na odvětví navázaná na stavebnictví a jeho subdodavatelské sektory a přinášejí nové zakázky, pracovní místa a další navazující investice. Jedna miliarda investovaná z veřejných prostředků do kvalitních budov nebo moderní energetiky vybudí celkovou investici dvě až čtyři miliardy korun, tvrdí zástupci asociací.

Mezi navržená opatření patří například ponechání dostatečného množství peněz ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov, podpora vysoce úsporných novostaveb, příprava masivního programu energetické renovace vládních budov nebo příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí.

Ředitel Šance pro budovy Petr Holub dnes řekl, že stavebnictví bude současnou krizí velmi zasaženo a je potřeba ho podpořit cílenými kroky. „V prvé řadě je potřeba i pro období po roce 2020 zachovat programy podporující energeticky úsporné budovy ve všech segmentech: pro bydlení, ve veřejné sféře i podnikatelských aktivitách. Potenciál těchto programů je proti současnosti dvoj- až trojnásobný,“ uvedl.

Podle ředitele NCEÚ Martina Boruty se pro restart ekonomiky doslova nabízí možnosti, které má český stát u vlastních budov. Podle posledních dostupných dat nesplňuje 586 budov ze 771 ústředních vládních budov požadavky na energetickou náročnost. „Na základě výpočtu Deloitte z roku 2018 stát utratí za energie v těchto budovách zbytečně 500 milionů korun ročně. Další státní budovy nejsou ve výpočtu centrálních institucí vůbec zahrnuty, protože údaje o nich chybí. Pokud by podobný poměr platil pro všechny veřejné budovy a byly by v obdobném stavu jako ty státní, šlo by o zbytečnou ztrátu 12 miliard korun ročně,“ uvedl Miroslav Lopour ze společnosti Deloitte ČR, který se dnešní konference také účastnil.

Navržená podpůrná opatření:

• Ponechání dostatečného množství prostředků ve stávajících programech na energetické inovace, obnovitelné zdroje a energeticky úsporné renovace budov a zajištění plynulého přechodu do programovacího období 2020 až 2027, tak aby stát umožnil kontinuitu čerpání prostředků
• Podpora vysoce úsporných novostaveb s kvalitním vnitřním prostředím, například těch, které jsou adaptovány na změny klimatu
• Příprava masivního programu energetické renovace vládních budov
• Přeřazení technologií, materiálů a prací pro využití obnovitelných zdrojů energie, energetického řízení budov a úspor energie do desetiprocentní snížené sazby DPH
• Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek

Zdroj: Svaz moderní energetiky, Šance pro budovy, NCEÚ

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(38)
St
14. květen 2020, 15:56

Naši ekonomiku hlavně pomohou rozpohybovat velké infrastrukturní projekty jako dálnice, vysokorychlostní železnice a díky nastupujícímu suchu, tak i přehrady. Zelený tunel opravdu naší ekonomice nepomůže. Co by ji pomohlo urychlená dostavba dalších bloků JE, abychom byli zcela nezávislí jak na klimatických jevem a hlavně, abychom nemuseli pálit kvůli výrobě EE žádná fosilní paliva.

Carlos
14. květen 2020, 18:10

Ekonomiku v současné situaci nenakopnete přehradou, která se i podle ministerstva začne stavět nejdříve za 20 let. To stejné JE (kde velká část z těch minimálně 150 mld za blok skončí v zahraničí). VRT je chiméra kterou také nikdo nebude schopný rozjet za rok.

Mimochodem i trať na 200km/h mezi Brnem a Přerovem nebyli úředníci SŽ stavu připravit tak aby se dalo stavět a nejsou stavu ani připravit ani úseky kde se půjde v současné stopě, například Brněnský výjezd z Vyškova, stanice ve Vyškově, podjezd pod dálnicí...

Jestli bude něco rozhýbávat ekonomiku, tak to budou spíš dodávky do Zahraničí a malé projekty, které se dají připravit a vysoutěžit za rok. Je tu nějaká možnost posunout projekty, které jsou již v konečné fázi procesu, ale není šance na to rozjet nic velkého, to už bude po krizi.

Stavět JE závislou na chladicí vodě jako řešení energetiky aby nebyla závislá na počasí je... jak to jenom říct? Pitomost. Každá z tepelných elektráren vybabrá do atmosféry vodu, která chybí jinde. Jestli se má nějaký blok stavět, tak je třeba aby bylo dosazeno suché chlazení, stejně tak aby bylo dodáno k existujícím blokům, pokud mají být v provozu po roce 2035. Takže minimálně v Temelíně to budete muset postavit.

Na zadržení vody v krajině bude mnohem lepší pokud začneme vracet řeky do původního stavu, budeme obnovovat rybníky, napojovat stará ramena, nebo vytěžené pískovny atd. aby se zpomalil odtok vody z krajiny. Bude třeba pomalu, v průběhu několika let, odbahnit rybníky a zvýšit je jich hladinu, například jihomoravský Nesyt má proti návrhu stabilní podstav 2-3m. Dyje je mezi Bulhary a Ladnou příliš zkrácená, což zrychluje odtok z republiky minimálně o hodinu. Bečva zbytečně přišla o své mělčiny a Šířku. Na ne zrovna zanedbatelném počtu míst jsou rybníky napájené jen místním potokem, přestože do nich lze snadno přivést vodu z větší ho toku, v minulosti tomu možná i tak bylo, pokud se na nich udělá revize, odbahnění a úprava manipulačního řádu, mohou oříznout povodňové vlny a nadlepšovat odtok v době sucha. Potřebujete kde to jde vracet malé toky do původní klikaté podoby a vytvořit kolem nich pruh spíš louky než pole.

Milan Vaněček
14. květen 2020, 19:45

Carlosi, naprostý souhlas. Vedle rychlé realizace smysluplných malých rychle realizovatelných lokálních projektů bych ještě přidal cílený rozvoj hi-tech oborů s vysokou přidanou hodnotou.

St
15. květen 2020, 07:33

Pane Carlos, v mnohém s Vámi souhlasím. VTR rozhodně není chiméra, ale věc, kterou bychom jako tranzitní země ve středu měli intenzivně budovat. Každopádně je více než tristní, že u nás všechno dlouho trvá. Je zarážející že v 21. století v době internetu, neuvěřitelně vyspělé výpočetní techniky, čím dál tím více se rozvíjející umělé investice, nám příprava projektů trvá déle než za Rakouska-Uherska či za první republiky. Kolikrát naši předci měli dílo dříve hotové než my nyní schválené.

Carlos
15. květen 2020, 10:46

VRT je chiméra ne z důvodu nepotřebnosti, ale z důvodu velikosti, složitosti a naší byrokracie. Nejsme stavu postavit další severojižní tranzit mezi Polskem (Německem) a Rakouskem, Ferdinandka to nedává místy a nejsme s to na ni dát ani 3. kolej, byť dělá mezi Přerovem a Hranicemi práci za šestikolejku. Chybí tu jakákoliv nákladní trať (8-10 promile) z Benešova do Kolína nebo Nymburka a pak do Polska. Vymýšlí se tunely z Chocně do Ústí nejhorším možným terénem se zásobami spodní vody (hydrostatický tlak až 50m nade dnem údolí), ale neudělá se 3. a 4. TK do Třebové, absence kolejového trojúhelníku v Ústí n/O. pro jízdu do Letohradu je pak jenom drobnost. Mám pořád pocit že to stejně nakonec skončí prostou povrchovou trojkolejkou na 120 v současné stopě.

Trať pře Vysočinu se také opravuje jen velmi pomalu, přitom pokud na ní bude možné dosáhnout shodné průměrné rychlosti jako přes Třebovou tak může odvést několik párů vlaků z přetíženého úseku.

Problém není vyspělá výpočetní technika z pohledu toho jak pomáhá projektovat, ale z důvodu byrokracie, protože jí umožňuje dále bobtnat. Ale to je náš problém, ne problém EU, nebo ekoorganizací, ale jen našeho úředního C.K. šimla, kterého 40 let cepoval rudý kozák. A není možné to řešit na úkor občanských práv. Prostě potřebujeme zdutou kobylu vyměnit alespoň za pivovarského koně, když ne dostihového araba. Stát také mnohdy nekomunikuje záměry a neptá se lidí co je pro ně přijatelné (D1 u Přerova, Střelická trať - kauza "Vechtrovna" a skoro každá větší stavba). Jak často říkám, pokud stát odmítá s lidmi komunikovat a nechat místní podílet se na řešení stavby, například s nimi probírat architektonické řešení, mostu na dálnici, nebo dráze, opatření proti hluku atd. tak ať se pak nediví že mu proti tomu místní jdou.

Posunem je třeba i to že se po tlaku obcí podařilo prosadit výstavbu protihlukových stěn podle předpokládaného hluku nových tratí a ne podle toho co naměří na 60 let staré štrece co je tam teď. Nikdo moc nestojí o to mít 3-4m betonové zdi před oknem.

St
15. květen 2020, 16:41

Bohužel máte naprostou pravdu. Je mi z toho smutno, jak hrůzně ten náš úřední šiml řehtá.

Ivan Novák
15. květen 2020, 12:09

Přiblížení vodních toků přírodnímu stavu jasná věc. Kupodivu existuje směrnice EU o vodách, která míří tím směrem. Bohužel, lidi zapomínají na záplavy, stavební úřady někdy přivírají oči, vytopení lidé jsou vděčným předmětem citového televizní vydírání, nápad napřímit a vydláždit koryto následuje. Ale tohle se zřejmě už lepší.

Asi ještě důležitější než hospodaření s vodními tělesy je potřeba udržet vodu v půdě hned, jak déšť spadne - nezhutňovat podorničí, nepěstovat řídce rostoucí jednoletky na svazích. Na to se dotace ovšem zformulují těžko, protože by šly příliš proti dotacím jiným, které si jejich čerpači brát nedají. Snad aspoň zasakování z pevných ploch se ujme. (Odpar z volné hladiny může být v suchém létě větší, než co naprší, viz např. mapka ČHMÚ

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/SUCHO/Vypar.html.)

Milan Vaněček
14. květen 2020, 20:18

Už je to tady, před čím neustále varuji. Cituji z dnešních Hospodářských novin (z webu ihned): Pokud bude elektřina z nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech příliš drahá, zaplatí ji spotřebitelé ve svých fakturách. Počítá s tím nový zákon o nízkouhlíkové energetice, který má stavbu umožnit, vláda ho chce mít připravený do poloviny roku. Podle dokumentu, o němž informoval časopis Respekt, bude podpora nového reaktoru fungovat podobně jako u obnovitelných zdrojů. Položka za jadernou energii bude součástí regulované složky ceny elektřiny, která tvoří zhruba polovinu faktur.

Aneb po dvacetiletém fotovoltaickém tunelu z let 2009-10

má být nový jaderný tunel po celých 60 let (předpokládaná doba životnosti nových Dukovan).

St
15. květen 2020, 07:36

Pane Vaněček dejte prosím pokoj s tím jaderným tunelem. Všichni víme, že zatím je JE jediný stabilní bezemisní zdroj EE v našich končinách. Bohužel jsme zatím jako lidstvo nic lepšího nevymysleli. Proto jsem jednoznačně proto, abychom měli ty další bloky co nejdříve postavit. Nikdo netvrdí, že když budeme většinu EE vyrábět v JE, tak nebude třeba rozvíjet OZE. I ta vámi tak milovaná a propagovaná fotovoltaika je skvělý doplněk na vykrytí špiček počas horkých dnů, kdy se klimatizace rozjedou na plný výkon.

Vladimír Šťastný
15. květen 2020, 11:39

Pane Vaněčku, vyšší ceny elektřiny nás čekají tak jako tak. Elektřina z jaderného zdroje bude výrobně dražší, elektřinu ze slunce a větru zase následně prodraží nutné investice do záloh, skladování a regulace.

Emil
15. květen 2020, 12:36

Hlavně jde o návrh zákona přechodu k nízkouhlíkové energetice, který, jak název napovídá, bude zřejmě řešit financování všech nízkouhlíkových zdrojů, tedy i těch obnovitelných. Pravděpodobně jde o klasickou novinářskou zkratku, na kterou troll Vaněček samozřejmě ochotně naskočil. Stejně tak by se dalo napsat, že pokud bude příliš drahá elektřina např. z chystaných aukcí na větrné elektrárny, zaplatí ji spotřebitelé ve svých fakturách.

Milan Vaněček
15. květen 2020, 13:43

Tady to máte černé na bílém. Troll Vaněček upozorňuje na to, že na jaderné elektrány budeme doplácet po 60 let (ne "jen" po 20 let jako na solární tuneláře). Vláda se usnese, parlament zase požehná.

Naproti tomu všehoschopný Emil podporuje nový jaderný tunel, podporuje a tleská tomu, že i po 60 letech jaderná energetika bez podpory daňových poplatníků není ekonomicky výhodná, ale naopak je ztrátová.

A tak musíme 1) nechat to ČEZ postavit a nechat ho vydělat těch svých 10 či více %.

2) nechat si šáhnout řadu všehoschopnýc na provize, budou to stavět zahraniční firmy a i ta zúčastněná Škoda jaderné strojírenství, nebo jak se to teď jmenuje, je ruský podnik.

2) no a to že bude muset elektřinu prodávat pod výrobní cenou to doplatíme my, daňoví poplatníci. Jaké krásné zítřky nám ČEZ připravuje, kolik se zde našlo jeho advokátů, kteří Vám zdůvodní, že je to vlastně dobře a že v USA a v západní Evropě jsou nějací divní, protože nové jádro nestaví.

My zatím vidíme, že frantíci stále nedokázali a brzo stejně nedokážou nahradit svoji zavřenou starou JE na Rýně pomocí Flamanville 3, že sousední belgičané chtějí jádro, se kterým mají "své zkušenosti", opustit co nejrychleji.

Doplácet 60 let na ztrátové jádro, to už zavání nevolnictvím na celý život jedné generace.

Bob
15. květen 2020, 15:34

Pane Vaněček, nesmíte číst jen nadpis, který je mimochodem zavádějící.

Citát: "Příprava technologicky neutrální podpory pro čisté či nízkoemisní zdroje v dodávce elektřiny či tepla, zejména formou aukcí, odstranění překážek při výstavbě účinných kogeneračních jednotek."

Takže ne jen OZE, ale všechny čisté a nízkoemisní zdroje. A tak je to správně.

Všechny nízkoemisní zdroje by měly soutěžit v aukci o podporu a to ještě s tím, že by měly mít bonus/malus za přizpůsobivost výroby poptávce.

Tzn. Velký bonus pro PVE, menší pro VE, malus pro VtE, velký malus pro FVE.

Milan Vaněček
15. květen 2020, 15:51

Nevím o čem mluvíte. Já jen citoval to, co podle Hospodářských novin řekl pan generální ředitel Beneš.

Bob
15. květen 2020, 19:49

Pane Vaněček, kdybyste si aspoň přečetl článek, pod kterým diskutujete, tak byste tam citát z mého příspěvku našel.

Já naopak nenašel odkud jste přišel na to, že na nový reaktor budeme doplácet 60 let.

Prosím o odkaz na Váš zdroj.

Kromě toho si myslím, že i kdyby by byla nějaká podpora na výrobu z jádra (podobná, jako na OZE), tak už samotná inflace by ji za méně, než 60 let vymazala.

Milan Vaněček
15. květen 2020, 20:33

Bobe, těch 60 let je tam proto, že to říká o životnosti pan Wagner. I když doposud žádný jaderný reaktor nevyráběl elektřinu ani 50 let, tvrdí že ty nové to dokáží.

Jinak inflace nic nevymaže, všechny ty dotace (solární tunel u nás, CfD v Hinkley Point s ní počítají a zahrnují do dotační částky).

Teď ale musím připustit, že ty dotace mohou skončit dříve, s předčasným uzavřením JE jako to známe z USA.

A přemýšlejte: až budou nové Dukovany stát (2040), v našem regionu (kde určuje ceny bursa v Lipsku) bude pro velkou převážnou část roku (tak 80-90%) přebytek elektřiny. Neboť Němci pro svoji Energiewende budou potřebovat obrovskou kapacitu FVE (170 GW) a obdobnou, s vyšším koef. využití i VtE. Zcela přesahující maximální odběr Německa, jakýkoliv den z těch cca 300 dnů, od FVE 6-8 měsíců v roce a od VtE přes celý rok, když trochu fouká. Vítr v Německu dodává rozhodující část své výroby v zimě.

Jak bude mít jádro v našem regionu šanci uplatnit svoji výrobu, když bude 80-90% doby s nadvýrobou mnohem dražší než FVE a VtE a jen ve zbytku doby bude soupeřit s plynovými elektrárnami na dokrytí mezer. Zda úspěšně, to je další otázka.

Z tohoto faktu (Němci si svoji Energiewende prosadí, ať je to stojí třeba i extra výdaje, peníze na to mají) vyplývá že neexistuje žádný biznis-plán pro ČEZ, jak by nové Dukovany mohly být ziskové.

Jediný plán je to co řekl Beneš: ČEZ to vybuduje, přidá si marži a možnou (já dodávám jistou) ztrátu z prodeje po 90% doby pokryje stát. A pak možná, po určité době, třeba za 10-20 let, stát pozná že bude nejlepší to zavřít.

A u nás se bude zase jen spekulovat: jak bylo možné realizovat takový tunel.

Bob
15. květen 2020, 22:34

Pane Vaněček:

Už Vám tu dávali odkaz na reaktor, který je v provozu téměř 60 let. Ty nové jsou už na to stavěné od počátku.

To ale nic neříká o tom, že by také potřebovali podporu 60 let, nebo že by na vyrobenou MWh měla být větší, než pro OZE.

Dejte sem odkaz na zdroj!

Vezměme Váš scénář:

V zimě (cca 4 měsíce) budou vyrábět téměř 100% spotřeby EE VtE Něco málo ostatní zdroje).

V létě je spotřeba EE o cca 20% nižší. To evidentně pokryjí VtE.

Kde vidíte nějaký prostor pro výrobu ve FV?

Nebo jinak:

V důsledku skladby zdrojů EE, kterou uvádíte a jak správně uvádíte bude v celém regionu nadbytek EE. Asi tak troj až čtyřnásobek.

Ať už FVE, nebo VtE mají náklady pořád stejné, nezávislé na tom kolik a jestli vůbec něco vyrobí a prodají. Náklady jsou úvěry a údržba a umořují se ziskem z prodeje. Když po značnou část zisk nebude (značnou část roku budou muset být odstaveny kvůli nadbytku EE), tak po zbytek budou muset podstatně zdražit.

Shrňme to:

Pokud by měla být energetika většinově založena na FV a VtE, znamená to pro FV:

V létě prodají max. tak 1/4 potencionální výroby

V zimní 4 měsíce téměř nic (nesvítí)

Výsledek je, že když dnes prodají téměř všechnu svou výrobu a mají cenu 62 €/MWh (aukce Německo), musely by mít v budoucnu cenu 4 krát vyšší. tj. cca 240 €/MWh. Něco můžete odečíst na zlevnění panelů, ale i tak to bude hodně vysoká cena, aby si vydělaly alespoň na pokrytí nákladů.

Milan Vaněček
16. květen 2020, 10:23

Bobe, díky za Vaše otázky. Pokusím se na ně odpovědět. Současně vysvětluji Vaše nedorozumění: já se ve svém příspěvku z 14.5. 20:18 obracím ke všem s novou zprávou z Hospodářských novin a Respektu o nutných dotacích do nových JE. Říkám: nový tunel se připravuje.

A teď k otázkám:

1) k 60 letům: já jen sleduji kdy jsou vyřazovány ve světě JE. zatím to bylo vždy před dosažením 50 let provozu.

2) k ceně za MWh u FVE a JE. Srovnávací území Anglie, 53 rovnoběžka. Nejnovější zpráva, viz citace

https://www.pv-magazine.com/2020/05/15/unsubsidized-350-mw-pv-project-in-the-uk/

V Anglii se tedy staví Hinkley point a bude stavět (a zřejmě i dříve se dostaví) FVE s bateriemi, bez dotací. Čili tržně, zatímco Hinkley Point chce více než dvojnásobek tržní ceny za MWh.

3) k mému scénáři: 100% z větru v zimě je Vaše nerealistické zjednodušení, i ostatní OZE a plyn něco k tomu dodají.

A kde vidím prostor pro FVE? Samozřejmě jen v době 6-8 měsíců, když slunce svítí (+ baterie protáhnou část i přes noc). Je to CENA, velké FVE jsou již nejlevnější zdroj na jihu, začínají být a do 2025 budou i na naší 50 rovnoběžce

4) z čeho soudím na cenový vývoj? Podívejte se na následující graf, nejnovější verse "learning curve".

https://www.pv-magazine.com/2020/04/28/solar-costs-set-to-continue-falling-according-to-itrpv-roadmap/

Vidíte že od roku 2008 (to je rok kdy se již masově začal vyrábět "solární křemík", to je začátek "velké fotovoltaiky") křivka poklesu ceny nabraly rychlejší sestup.

A tak můžeme už nejpozději v 2023 očekávat 1TW instalovaného výkonu FVE a do 2030 již instalovaných 5 TW (čili už celosvětová výroba elektřiny z fotovoltaiky významně předběhne výrobu z JE) a bude to, viz graf za 1/4 současné ceny (panelů). Panely tvoří asi 50% nákladů velké FVE a jelikož snižování ceny se děje pomocí zvyšování účinnosti a prodlužování životnosti panelů, tak se ten pokles na jednu čtvrtinu ceny FV panelů projeví i jako pokles na 1/3 - 1/4 ceny LCOE u velkých FVE.

Resumé: FVE bezkonkurenční zdroj elektřiny po více než polovinu roku. Likviduje nepružné zdroje s vysokými investičními náklady. I na 50. rovnoběžce, nejen ve Španělsku.

Samozřejmě, mohu udělat detailní profesionální zprávu, rozbor situace, ale o to není u nás zájem, u nás je zájem jen dokázat že bez jádra "to néééjde" a já jsem pro jádro posel špatných zpráv

Bob
16. květen 2020, 20:53

Pane Vaněček: Opět spousta slov a žádná reakce na hlavní problém.

Psal jste, že se chystá jaderný tunel na 60 let. Takže, dejte odkaz na zdroj, kde píší: že to bude na 60 let a že to bude více, než současná podpora OZE (kterou nepovažujete za tunel).

Prosím také krátkou a věcnou odpověď na jednoduchý matematický příklad k ad 3):

Potřebujeme zdroje na pokrytí zimy. Dle bezemisního OZE scénáře to bude většinově z VtE + další OZE (přesný poměr není podstatný) Plyn v budoucnosti nepočítejte, není bezemisní (pokud bude něco ze ZP, tak to bude nepodstatné množství). Všimněte si, že ani neuvádím JE (ale pokud tam budou, zase to na další výpočty nebude mít zásadní vliv).

Tedy tyto zdroje pokryjí 100% výkonu na zimu = více, než 100% výkonu potřebného na léto.

Pokud k tomu masivně přidáte FVE, tak v létě budete mít cca 3-4 násobek EE, pro který nebude odbyt. V tržním prostředí (bez zaručeného odběru za zaručenou cenu) tedy budou muset být přes léto zdroje být odstaveny a FV bude prodávat jen 1/4 doby co by mohla.

Minimální potřebná cena je pro FVE nyní 62 €/MWh (aukce) za předpokladu, že jim nejsou omezeny dodávky (prodeje).

Teď ten matematický příklad pro ZŠ:

Za celé léto --- 62 €/MWh

Za 1/4 léta --- x €/MWh

Kdybyste zase nerozuměl (nebo třeba neuměl spočítat), tak to znamená, že FV by musela za tu čtvrtinu doby musela prodávat za 248 €/MWh, aby si na sebe vydělaly. Což samozřejmě nikdo nekoupí.

Ps. Záměrně nepočítám, s dlouhodobou akumulací FV elektřiny přes plyn a zpět na EE. Ta je a bude totiž vzhledem k nákladům a nízké účinnost(cca 25%) i v roce 2050 tak drahá, že takové EE nebude konkurenceschopná, ani kdyby dostávala EE z FV v létě zadarmo. A pokud by FV svou EE na akumulaci darovala, tak to její rentabilitu nezlepší.

Emil
16. květen 2020, 21:17

Bobe, troll Vaněček Vám žádný odkaz nedá, v tisku proběhlo, že stát bude vykupovat elektřinu cca 30 let - podle podmínek úvěru. Jakmile bude elektrárna za těch cca 30 let zaplacená, bude dalších minimálně 30 let (spíš o hodně více) vyrábět elektřinu za pakatel, stejně jako dnes dávno splacené Dukovany. Pak už samozřejmě žádné garance potřebovat nebude.

Milan Vaněček
16. květen 2020, 21:48

Bobe, těch 60 let je teoretické maximum. Ve skutečnosti bude cenově konkurence neschopná po celou dobu provozu. A ta jak bude dlouhá, to nikdo neví (možná Emil??).

Proto se ČEZ jistí, nejsou hloupí, mají to dobře spočítané. Zeptejte se jich, řeknou Vám to co já.

Bob
17. květen 2020, 20:09

Po splacení úvěrů jsou JE u nás vysoce ziskové, není důvod, proč by to mělo být u nového reaktoru jinak. Vyrábějí za cca 30 €/MWh, což je méně, než cena EE na burze a cca polovina, za kolik vyrábějí OZE.

Pokud budeme stavět elektrárny, které budou ve velkém množství a často způsobovat vysoké (několikanásobné) přebytky EE, které nebudeme moci smysluplně (ekonomicky) využít, zdraží to cenu elektřiny.

Smysl to mělo, když se tím omezovaly emise z uhlí, menší smysl to bude mít, když se bude omezovat ZP, žádný smysl to nebude mít, když se bude omezovat jiné OZE, nebo nízkoemisní zdroj. Uhlí skončí brzo, ZP do 2050 asi také.

Ty zbytečné zdroje (včetně peněz), které se dají na stavbu elektráren, které vlastně nebudou vyrábět (nebo jen část doby, kdy by mohly vyrábět)se projeví. Navýší cenu elektřiny z mixu. A to bude ještě potřeba navíc hodně zainvestovat do akumulace pro zdroje s nestálým výkonem. Cena elektřiny v budoucnu půjde nahoru. Je docela pravděpodobné, že i když bude dnes schválena podpora pro EE z nového jádra na úrovni dnešní ceny EE z OZE (těch 62 €/MWh), tak po dostavění žádná podpora vyplácena nebude, protože cena EE už bude vyšší.

Milan Vaněček
17. květen 2020, 20:37

Bobe, po splacení úvěru (tj za 10 let jak je zkušenost s FVE u nás) vyrábí FVE za 2-5 EUR/MWh, to jsou jejich provozní náklady.

Jaderné, po splacení úvěru (Váš Emil říká za 30 let) budou vyrábět za 30 EUR/MWh, to je zhruba za 10 krát více.

Životnost nové FVE bude v roce dostavby Dukovan 2040 už cca 50 let (záruka neustále roste, nyní už je 25 let,bývala 10, pak 15, pak 20 let, každých 5-10 let se prodlužuje).

Bobe, když už uvažujete "co bude výhodné po splacení úvěru na stavbu té či oné elektrárny", tak snad vidíte ten řádový rozdíl mezi jádrem a fotovoltaikou (a větrem nebo vodou). Když máte "palivo" zdarma a nepotřebujete armádu kvalifikovaných hodně placených pracovníků a na ostrahu Vám stačí žiletkový plot a kamery a nepotřebujete Gripeny a protiraketové jednotky, tak snad je Vám jasné co je provozně nejlevnější.

Jo drahá silová elektřina, to je jen sen (naštěstí v EU nerealizovaný) všech jaderníků. Jedině oni potřebují drahou silovou elektřinu.

pr
15. květen 2020, 12:52

Krásná představa že cena bude ve faktuře za elektřinu, kterou zaplatí ten kdo plýtvá s EE. Stejně jako měli tvůrci zákona o OZE z roku tuším 2005.

A jak se to zvrtlo? Průmyslníci si za odpustek cca. 500Kč/MWh prolobbovali přesun podstatné části příspěvku na Bábu Dymákovou (rozuměj daňového poplatníka, kterým velký podnikavec rozhodně není).

Kdo nám zaručí že v případě jádra tomu nebude stejně? Nikdo! Už ani Babiš nestojí za svým slibem z roku 2012-3 že nedopustí aby se stát jakkoli zaručoval za stavbu nových bloků (A to už nehovořím o finančním krytí tohoto Tunelína).

Takže zase a opět sedneme na lep tunelářům a budeme kapitalizovat zisky a socializovat ztráty. Jako za bolševika.

KeB
15. květen 2020, 21:48

No a co? Tady je dost volů, co tomu bučí na souhlas. A to jsem se ještě nedocetl, čím ty nové bloky chtějí chladit, protože voda není a nebude, protože ten dokonale destruktivní způsob zemědělství žádnou vodu nezadrží.

Bob
17. květen 2020, 20:10

Dodatek:

A o tom je článek pod kterým diskutujeme:

Stejnou podporu pro všechny nízkoemisní zdroje.

Milan Vaněček
17. květen 2020, 20:53

Nesouhlasím, říkám žádnou podporu pro nízkoemisní zdroje ani pro vysokoemisní zdroje. Podpora by měla být možná jen po prvých 10-20 let nasazení ve velké energetice (nad 100 MW). To znamená jádro s 60 lety podpory si již vše vyčerpalo, vítr na pevnině s 20 lety podpory též, fotovoltaika s 10-20 lety podpory ještě všude ne, baterie podporu potřebují (ale jestli budou slova tandemu Musk/CATL o nových bateriích realizovány během pár let, pak ani tento obor potřebovat podporu brzo nebude).

Podpora by měla jít do ekologie, na udržitelný rozvoj (recyklace, úspory, ochrana přírody).

Samozřejmě, podpora vědy musí v každém úspěšném státě pokračovat a zvyšovat se. To je něco jiného než stále plynoucí dotace do hodně starých technologií výroby elektřiny.

pr
19. květen 2020, 09:52

Tesat do kamene pro další generace.

Richard Vacek
15. květen 2020, 06:08

Dlouhodobé projekty (kam jaderná elektrárna zajisté patří) se téměř vždy realizují z půjčených peněz (to ví každý s hypotékou). O výši úroku rozhoduje solventnost klienta (to ví každý, kdo žádá o půjčku) a kvalita projektu. Proto dost často do obdobných záměrů vstupuje stát jako ručitel. Dosáhne se tím na nižší úrok a tedy nižší konečnou cenu. A nejedná se jen o velké projekty - i drobní podnikatelé mohou od státu získat záruku na úvěry - zajišťuje to pro ně například Českomoravská záruční a rozvojová banka - nedávno poslanci schválili dalších 150 mld Kč záruk.

petr
15. květen 2020, 07:18

Nevím jestli je stát zrovna zárukou nějaké stability, po tom co předvedl s fotovoltaikou napřed pozval investory ke stolu a za pár let už vymýšlí všelijaké daně...

St
15. květen 2020, 07:29

Tak to je v naprostém pořádku, protože jak z nás dnes tyjí solární a jiní baroni je do nebe volající.

Jaroslav Studnička
15. květen 2020, 08:16

I když se nedalo čekat nic jiného, tak je smutné, že ideologicky nikoliv realisticky zaměřené vedení EU odmítá podporu JE, z čehož samozřejmě plyne, že finanční podpora z EIB nebude. Boj EU s CO2 je tak jaksi prazvláštní.

pr
15. květen 2020, 12:59

Nejde o CO2 ale o boj s odpadem ať je již jakýkoli.

pr
15. květen 2020, 12:57

Ano a začít je třeba osekávat ty největší tuneláře - banky, ČEZ, ČEPS........ stačí se jen nevěřícně dívat na jejich zvyšující se zisk v desítkách miliard ročně. A kdo to zbytečně platí? Zase koncák.

T
16. květen 2020, 18:02

To chcete osekavat stat? CEZ,nebo CSOB???Radeji se zaridte sam pro sebe,BUDE HUR!!! Moznosti je cela rada v tomto blbakove.. Jsme v MINUSU,tak se pripravte!!!

Jan Moučka
18. květen 2020, 23:37

Dobrý den, pane Vaněčku.

Protože mám zájem se dozvědět o možnostech budoucí energetiky z různých pohledů, beru vás za slovo (16. květen 2020, 10:23, cituji: "... mohu udělat detailní profesionální zprávu, rozbor situace, ale o to není u nás zájem, u nás je zájem jen dokázat že bez jádra "to néééjde"... ").

Prosím, napište pro tento server článek, ve kterém na číslech, grafech a odkazech na zdroje ukážete, že v České republice to bez jádra půjde. A samozřejmě s dopadem na životní prostředí (nejen v ČR, ale i u výrobce a při recyklaci) a s předpokládaným vlivem na cenu elektřiny pro koncového odběratele. Váš článek může být pro mnohé inspirací k přemýšlení a třeba pak mohou i změnit svůj názor a tím i podpořit nasměrování výroby elektřiny.

Zároveň vyzývám ostatní čtenáře tohoto webu, kteří mají zájem si článek od pana Vaněčka přečíst, aby se k prosbě připojili.

Carlos
18. květen 2020, 23:48

Myslím že to není špatný nápad.

Chtěl bych jenom poprosit, jestli by bylo možné to uveřejnit i ve formátu PDF, pokud to bude delší, líp se to pak čte.

Milan Vaněček
19. květen 2020, 08:13

Pane Moučka, napíši. O reálných výhledech do 2040 (nechci věštit o roce 2050 či 2100). Jen mi to jako důchodci, co má spoustu zábavy a práce s vnučkami a na zahradě bude déle trvat, v Německu na tom pracují tisíce kvalifikovaných inženýrů a vědců. Ale do Vánoc se dočkáte, stejně teď se bude jen čekat na vyjádření EU k naší (pro nás občany velmi drahé) podpoře stavby nové JE Dukovany.

Co chci hlavně diskutovat jsou okrajové podmínky pro naši energetiku, tím myslím hlavně naše sousedy z V4 a Německa a Rakouska.

My neurčujeme cenu silové elektřiny v našem regionu (to dělá bursa v Lipsku).

Okrajové podmínky rozhodnou (i když si někteří zde chtějí vytvořit svůj skansen starých technologií).

Stejně tak o elektromobilitě a jejím prudkém rozvoji vůbec nerozhodne česká vláda ale VW, Hundai, a konsorcium v Kolíně.

Prosím, napište mi i něco o sobě, zda jste někým kdo by mohl situaci v energetice u nás i třeba trochu ovlivnit.

Tento server je výborný, že přináší širší rozhled o situaci ve světě a znesnadňuje jaderné lobby její propagandu (i když většina diskutujících jsou silně projaderní).

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se