Významný pokles emisí skleníkových plynů v rámci zemí EU během poslední dvou desetiletí ukazují poslední čísla Eurostatu. Podobný vývoj zaznamenává i spotřeba primární energie, která v posledních letech klesá, přičemž v roce 2013 se nacházela na úrovni 90. let.
Mezi lety 1990 a 2012 poklesly emise skleníkových plynů zemí EU v průměru o téměř 18 %, což EU značně přibližuje jejímu cíli snížit tyto emise o 20 % do roku 2020. Většině zemí EU se podařilo emise snížit, ale v případě 8 zemí jsou na vyšší hodnotě, než v roce 1990.
Nejvýznamnější pokles zaznamenaly země v Pobaltí, tedy Lotyšsko (57,1 %), Litva (55,6 %) a Estonsko (52,6 %). Česko se umístilo značně nad unijním průměrem, kdy své emise snížilo o takřka třetinu.
Našly se však i takové země, jejichž emise od roku 1990 značně vrostly. Na prvním místě dominuje Malta s nárůstem 57,3 %, dále pak následují Kypr (47,7 %) a Španělsko (22,5 %).
| Země | 1990 (mil. tun CO2) | 2012 (mil. tun CO2) | Změna 2012/1990 (%) |
|---|
| EU | 5702,0 | 4682,9 | -17,9 |
| Belgie | 146,0 | 120,6 | -17,4 |
| Bulharsko | 110,5 | 61,8 | -44,1 |
| Česká republika | 196,7 | 132,4 | -32,7 |
| Dánsko | 70,4 | 54,2 | -23,1 |
| Německo | 1260,2 | 964,6 | -23,5 |
| Estonsko | 40,7 | 19,3 | -52,6 |
| Irsko | 56,3 | 60,3 | 7 |
| Řecko | 107,4 | 113,5 | 5,7 |
| Španělsko | 289,4 | 354,4 | 22,5 |
| Francie | 566,1 | 506,6 | -10,5 |
| Chorvatsko | 32,3 | 26,7 | -17,4 |
| Itálie | 523,3 | 470,6 | -10,1 |
| Kypr | 6,8 | 10,1 | 47,7 |
| Lotyšsko | 26,4 | 11,4 | -57,1 |
| Litva | 49,1 | 21,8 | -55,6 |
| Lucembursko | 13,3 | 13 | -2,6 |
| Maďarsko | 98,1 | 62,5 | -36,3 |
| Malta | 2,2 | 3,46 | 57,3 |
| Nizozemsko | 216,4 | 201,8 | -6,7 |
| Rakousko | 79,0 | 82,2 | 4 |
| Polsko | 467,0 | 400,1 | -14,1 |
| Portugalsko | 62,3 | 71,6 | 14,9 |
| Rumunsko | 248,5 | 119,2 | -52 |
| Slovinsko | 18,5 | 19,0 | 2,7 |
| Slovensko | 73,7 | 43,2 | -41,3 |
| Finsko | 71,4 | 62,9 | -11,9 |
| Švédsko | 74,1 | 59,8 | -19,3 |
| Spojené království | 795,8 | 615,2 | -22,7 |
Srovnání emisí skleníkových plynů v zemích Evropské unie v letech 1990 a 2012. Emise jsou uvedeny v ekvivalentu CO2.
Druhým nejvýznamnějším zdrojem emisí v zemích EU je dopravní sektor, přičemž více než dvě třetiny z tohoto objemu pochází z dopravy silniční. Z tohoto důvodu panuje snaha navyšovat podíl železniční dopravy, která má přinést další omezení vypouštěných škodlivin.
V roce 2013 dosahoval celkový podíl železniční přepravy na osobní dopravě v zemích EU 7,6 %, což je téměř 1% absolutní nárůst oproti hodnotě z roku 2003 (6,7 %). Česko se v roce 2013 nacházelo mírně nad evropským průměrem s hodnotou 8,5 %.
V případě dopravy nákladní však podíl zboží přepraveného po železnici mírně poklesl z 18,3 % na 17,8 %. Významný pokles zaznamenala i tuzemská železniční nákladní doprava, jejíž podíl klesl během 10 let z 25,4 % na 20,3 %.
Podobně, jako v případě emisí skleníkových plynů, klesá v posledních letech i spotřeba primární energie. Ta od roku 1995 v zemích EU stabilně rostla, až dosáhla svého maxima v roce 2006.
| Země | 1990 (mil. tun rop. ekv.) | 2005 (mil. tun rop. ekv.) | 2013 (mil. tun rop. ekv.) | Změna 2013/2005 (%) |
|---|
| EU | 1568,8 | 1709,0 | 1566,5 | -8,3 |
| Belgie | 45,6 | 51,5 | 47,4 | -8,0 |
| Bulharsko | 26,2 | 18,9 | 16,3 | -13,8 |
| Česká republika | 48,2 | 42,2 | 39,6 | -6,2 |
| Dánsko | 17,6 | 19,3 | 17,8 | -7,8 |
| Německo | 333,3 | 317,2 | 302,5 | -4,6 |
| Estonsko | 9,7 | 5,4 | 6,5 | 20,4 |
| Irsko | 9,7 | 15,0 | 13,4 | -10,7 |
| Řecko | 21,6 | 30,6 | 23,7 | -22,6 |
| Španělsko | 84,2 | 135,9 | 113,6 | -16,4 |
| Francie | 214,4 | 260,0 | 245,8 | -5,5 |
| Chorvatsko | 8,3 | 8,2 | 7,3 | -11,0 |
| Itálie | 143,2 | 178,9 | 153,7 | -14,1 |
| Kypr | 1,6 | 2,5 | 2,2 | -12,0 |
| Lotyšsko | 7,9 | 4,5 | 4,4 | -2,2 |
| Litva | 15,1 | 7,9 | 5,7 | -27,9 |
| Lucembursko | 3,5 | 4,8 | 4,3 | -10,4 |
| Maďarsko | 27,1 | 25,4 | 21,0 | -17,3 |
| Malta | 0,6 | 1,0 | 0,8 | -20,0 |
| Nizozemsko | 56,9 | 68,5 | 65,9 | -3,8 |
| Rakousko | 23,4 | 32,6 | 31,9 | -2,1 |
| Polsko | 99,1 | 87,7 | 93,2 | 6,3 |
| Portugalsko | 16,1 | 24,9 | 21,3 | -14,5 |
| Rumunsko | 57,3 | 36,7 | 30,9 | -15,8 |
| Slovinsko | 5,7 | 7,0 | 6,7 | -4,3 |
| Slovensko | 20,2 | 17,8 | 16,2 | -9,0 |
| Finsko | 27,3 | 33,4 | 32,8 | -1,8 |
| Švédsko | 45,5 | 48,7 | 47,1 | -3,3 |
| Spojené království | 199,8 | 222,8 | 194,6 | -12,7 |
Srovnání spotřeby primární energie v zemích Evropské unie v letech 1990, 2005 a 2013. Energie je uvedena v milionech tun ropného ekvivalentu
Co naopak v zemích EU významně roste, je podíl zelené energie pocházející z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie. V celounijním měřítku tento podíl stoupl od roku 2004 (8,3 %) na hodnotu 15 % v roce 2013.
| Země | 2004 (%) | 2013 (%) | Cíl pro rok 2020 (%) |
|---|
| EU | 8,3 | 15,0 | 20 |
| Belgie | 1,9 | 7,9 | 13 |
| Bulharsko | 9,5 | 19 | 16 |
| Česká republika | 5,9 | 12,4 | 13 |
| Dánsko | 14,5 | 27,2 | 30 |
| Německo | 5,8 | 12,4 | 18 |
| Estonsko | 18,4 | 25,6 | 25 |
| Irsko | 2,4 | 7,8 | 16 |
| Řecko | 6,9 | 15,0 | 18 |
| Španělsko | 8,3 | 15,4 | 20 |
| Francie | 9,4 | 14,2 | 23 |
| Chorvatsko | 13,2 | 18,0 | 20 |
| Itálie | 5,6 | 16,7 | 17 |
| Kypr | 3,1 | 8,1 | 13 |
| Lotyšsko | 32,8 | 37,1 | 40 |
| Litva | 17,2 | 23,0 | 23 |
| Lucembursko | 0,9 | 3,6 | 11 |
| Maďarsko | 4,4 | 9,8 | 14,65 |
| Malta | 0,1 | 3,8 | 10 |
| Nizozemsko | 1,9 | 4,5 | 14 |
| Rakousko | 22,7 | 32,6 | 34 |
| Polsko | 6,9 | 11,3 | 15 |
| Portugalsko | 19,2 | 25,7 | 31 |
| Rumunsko | 17,0 | 23,9 | 24 |
| Slovinsko | 16,1 | 21,5 | 25 |
| Slovensko | 5,7 | 9,8 | 14 |
| Finsko | 29,2 | 36,8 | 38 |
| Švédsko | 38,7 | 52,1 | 49 |
| Spojené království | 1,2 | 5,1 | 15 |
Podíl energie pocházející z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě energie v zemích EU
Autor úvodní fotografie: Señor Codo
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.