EU představila návrh dlouhodobého rozpočtu, ten otevírá možnost dotací pro jádro

Evropská komise představila návrh dlouhodobého rozpočtu EU pro období 2028–2034, jehož objem dosahuje téměř 2 bilionů eur, což odpovídá přibližně 1,26 % HDP všech zemí EU. Návrh výrazně posiluje pozici energetiky a klimatické politiky jako klíčových oblastí evropského financování.

Zhruba 35 % výdajů z rozpočtu směřuje na klimatické cíle a výzkum, což zahrnuje modernizaci energetické infrastruktury, rozvoj obnovitelných zdrojů, zvyšování energetické účinnosti a posilování přeshraničních propojení v rámci jednotného energetického trhu. Zvláštní důraz je kladen na energetickou bezpečnost a soběstačnost EU v kontextu geopolitických rizik, zejména pokračující války na Ukrajině a nestability v oblasti Blízkého východu.

Financování dekarbonizace bude zajištěno prostřednictvím tzv. vlastních zdrojů, tedy příjmů přímo do rozpočtu EU, bez zprostředkování členskými státy. Jde především o výnosy z evropského systému emisního obchodování (EU ETS), které by měly do evropského rozpočtu přinést přibližně 9,6 miliardy eur ročně.

Vedle toho bude EU inkasovat také prostředky z mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), jehož spuštění je plánováno naplno od roku 2026 a jehož příspěvek do rozpočtu má dosahovat dalších zhruba 1,4 miliardy eur ročně. Zavedení těchto nástrojů má dvojí účel: jednak posílit finanční autonomii EU a rovněž motivovat k hlubší dekarbonizaci jak v rámci Unie, tak u jejích obchodních partnerů.

Výraznou novinkou je možnost využití části národních rozpočtových alokací, tedy dotací, na výstavbu nových jaderných elektráren. Tato možnost má umožnit reagovat na rozdílné národní energetické strategie a urychlit dekarbonizaci elektrizační soustavy, zejména v zemích, které spoléhají na jadernou energii. Tento posun ve strategii EU však vyvolal reakce zejména ze strany Německa a Rakouska, které dlouhodobě odmítají zahrnutí jaderné energetiky mezi udržitelné technologie. Je tedy možné, že tento návrh bude ještě v rámci vyjednávání upraven.

Kromě uhlíkových povolenek a cel i daně

V oblasti vlastních zdrojů Komise navrhla pět nových příjmů do evropského rozpočtu. Kromě zmíněných ETS a CBAM jde o daň z elektronického odpadu, spotřební daň z tabáku a nový korporátní příspěvek (tzv. CORE), který by se vztahoval na firmy s ročním obratem nad 100 milionů eur. Tyto příjmy by měly v souhrnu generovat přibližně 58,5 miliardy eur ročně.

Cílem je snížit závislost na národních příspěvcích členských států a posílit fiskální suverenitu EU. Tento návrh však čelí odporu některých států, které nesouhlasí s přenosem další daňové pravomoci na evropskou úroveň a zároveň poukazují na možné dopady na konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Rostoucí příjmy z emisních povolenek a nově zavedené výnosy z uhlíkového cla tak mají za cíl dále podpořit dekarbonizaci skrze stabilnější finanční rámec.  Možnost podpory jaderné energetiky naznačuje posun k pragmatičtějšímu vnímání nízkoemisních technologií a jejich role v dosažení klimatické neutrality. Přesto zůstává otázkou, zda se podaří najít kompromis mezi klimatickými ambicemi, energetickou bezpečností a akceptací nových daňových nástrojů.