Evropský parlament <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/eu-parliament-votes-for-60-carbon-emissions-cut-by-2030/">hlasoval</a> 6. října letošního roku o aktualizaci klimatického cíle EU pro rok 2030 a podpořil snížení emisí skleníkových plynů oproti roku 1990 o 60 %, oproti aktuálně platným 40 %.
Zákonodárci na shromáždění EU odhlasovali navrhovanou změnu klimatického cíle pro rok 2030. Pro snížení emisí o 60 % bylo 352 poslanců, proti 326 a 18 se zdrželo hlasování.
Pro přijetí velice ambiciózního cíle <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/PV-9-2020-10-06-RCV_FR.pdf">hlasovali</a> také čeští poslanci – Mikuláš Peksa, Marcel Kolaja, Markéta Gregorová, Stanislav Polčák a Tomáš Zdechovský. Hlasování se zdržel Luděk Neidermayer. Ostatní čeští europoslanci byli proti návrhu.
<a href="https://www.lidovky.cz/byznys/energetika/snizeni-emisi-o-55-procent-do-roku-2030-je-pro-cesko-nerealne-rekl-ministr-havlicek.A200916_125043_energetika_lijk">Podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka</a> je ovšem už snížení emisí o 55 % oproti roku 1990 tak, jak jej <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/novy-klimaticky-plan-eu-by-si-vyzadal-transformaci-energetickeho-systemu/">v minulém měsíci představila Evropská komise</a>, pro Českou republiku nereálné.
Text bude předán ke konečnému schválení Radě ministrů, kde se scházejí ministři vlád všech zemí EU. Cílem EU je uzavřít jednaní do konce letošního roku.
Hlasování Parlamentu se uskutečnilo v rámci širšího hlasování o Klimatickém zákoně, jehož cílem je zakotvit do legislativy cíl EU být do roku 2050 klimaticky neutrální.
<h2>Rozporuplné reakce</h2>
<blockquote>„Můj pozměňovací návrh se nyní stává oficiálním stanoviskem Parlamentu,“ komentoval Pascal Canfin, francouzský europoslanec. „Jsme více než kdy jindy v čele s klimatickými ambicemi.“</blockquote>
Pravicové křídlo Evropského parlamentu po hlasování ovšem nejásalo a podotýkalo, že 60% cíl bude pro evropský průmysl příliš nákladný na realizaci.
Peter Liese, německý europoslanec, uvedl, že 60% cíl je „přehnaně ambiciózní“ a vyzval členské státy EU, aby podpořily 55% cíl navrhovaný Evropskou komisí, jelikož návrh Komise je „ambiciózní a realistický.“
<blockquote> „Lituji, že většina v Evropském parlamentu nepodpořila návrh Klimatického zákona od Evropské komise, ale hlasovala pro nadměrně ambiciózních 60 %,“ napsal Liese na Twitteru.</blockquote>
Poslanci hlasující proti zvýšení cíle na 60 % mimo jiné uvádějí, že takovéto snížení emisí skleníkových plynů by rovněž znamenalo ohrožení pracovních míst.
<blockquote>Aktivisté v oblasti životního prostředí naopak krok Evropského parlamentu přivítali. „Je potřeba ocenit přístup Evropského parlamentu pro zaujetí mnohem progresivnějšího postoje, než který představoval 55% návrh Komise,” uvedla WWF.</blockquote>
I přes ocenění práce Evropského parlamentu ovšem podotýkají, že ani 60% cíl není v souladu s Pařížskou dohodou a žádají alespoň 65% snížení emisí oproti roku 1990 do roku 2030.
Poslanci také odhlasovali, že každý členský stát EU dosáhne klimatické neutrality do konce roku 2050 individuálně. Alternativou bylo, že některým členským státům by bylo umožněno cíl splnit později, pokud by jej jiné státy splnily brzy.

Evropská Unie

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2030

V Bruselu začínají vyjednávání o tzv. <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/navrh-narizeni-klimatu-environmentalisty-zklamal-polska-pge-ma-za-nerealny" target="_blank" rel="noopener">Evropském klimatickém zákoně</a>, či tzv. nařízení o klimatu. To se má stát hlavním nástrojem k dosažení klimatických cílů stanovených pro rok 2030 a posléze klimatické neutrality v roce 2050. V Evropském parlamentu se nyní zvažuje, zda předložit návrh na navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 65 %. 
Evropský cíl pro snížení emisí skleníkových plynů pro rok 2030 byl v roce 2014 odsouhlasen na 40 % oproti úrovni emisí z roku 1990. Nová Evropské komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude, dle Evropské zelené dohody, prosazovat navýšení tohoto cíle na 50, případně i 55 %. Zpřísnění cíle podpořila<a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030" target="_blank" rel="noopener"> v nedávném vystoupení</a> například i německá kancléřka Angela Merkelová.
<h2>Poslanci budou jednat o navržení 65% cíle</h2>
Jytte Gutelandová, zástupkyně sociálních demokratů, která vede jednání o klimatickém zákoně za poslance Evropského parlamentu, plány na navržení zvýšení cíle oznámila minulý týden. Poslankyně navýšení odůvodnila tím, že odpovídá tomu, co je <a href="https://www.unenvironment.org/resources/emissions-gap-report-2019" target="_blank" rel="noopener">dle OSN</a> třeba k dosažení 1,5°C cíle Pařížské dohody.
Návrh na 65% cíl má však jen malou šanci si najít podporu v celém zákonodárném sboru Evropské unie, což je podmínkou pro následné navržení navýšení cíle. Evropská lidová strana (EPP), největší politické seskupení v Evropském parlamentu, s největší pravděpodobností podpoří 50% cíl, ale nikoli cíl vyšší.
Dle dřívějších prohlášení by jejich podpoře musela předcházet hloubková cost-benefit analýza a podobný závazek ze strany dalších světových mocností, především Číny a Spojených států. Evropská komise analýzu přislíbila. Její předložení se očekává v září tohoto roku.
<h2>Mnohobarevný parlament</h2>
Většina politických stran a frakcí zastoupených v Parlamentu, které patří do středo-pravicového a pravicového spektra návrh navýšení cíle s jistotou nepodpoří. Sociální demokraté a levicové strany naopak ano. Předpokládá se, že důležitou roli při hlasování sehraje centristická frakce Obnova Evropy (nástupce frakce ALDE).
Ta je, po sociálních demokratech a EPP, nejsilnějším uskupením v rámci Parlamentu. Součástí této skupiny jsou například i čeští zástupci za ANO. I u této frakce ale spíše nelze očekávat, že by 65% cíl podpořila.
Návrh Gutelandové bude projednáván na výboru pro životní prostředí v červnu. Hlasování o konečném návrhu Evropského parlamentu pak proběhne na podzim. Konečný cíl bude muset být dohodnut mezi Parlamentem, Komisí a členskými státy.

Evropský parlament zvažuje návrh navýšení cíle pro snížení emisí do roku 2030 na 65 %

Evropský parlament vydal usnesení k plánovanému setkání COP25 v Madridu. Usnesení vyzývá k tomu, aby EU prezentovala na setkání své cíle, obecně známé jako European Green Deal. Tyto cíle oznámila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a jde především o snížení emisí o 55 % do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050. 
V usnesení se kromě jiného zmiňuje i možná role jaderné energie pro dosažení stanovených cílů. Evropský parlament rovněž přijal rezoluci o vyhlášení klimatické a ekologické nouze.
Na <a href="https://www.europarl.europa.eu/plenary/en/texts-adopted.html">zasedání</a> Evropského parlamentu, které proběhlo tento týden, bylo přijato <a href="http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2019-0079_EN.html">usnesení</a> k plánovanému setkání <a href="https://unfccc.int/cop25">COP25</a>. Jde o mezinárodní konferenci zaměřenou na klimatické změny, kterou pořádá OSN a letos proběhne v Madridu. Evropský parlament svým usnesením vyzývá evropské reprezentanty, aby na této konferenci prezentovali cíle EU v oblasti ochrany klimatu, představené budoucí předsedkyní Evropské komise, Ursulou von der Leyenovou, pod názvem <a href="https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/political-guidelines-next-commission_en.pdf">European Green Deal.</a>
<h2>Jádro může pomoci dosáhnout klimatických cílů</h2>
Usnesení Evropského parlamentu k COP25 kromě jiného zmiňuje, že „jaderná energie může hrát roli v dosažení klimatických cílů, neboť neprodukuje skleníkové plyny a zároveň zajišťuje významný podíl energie produkované v EU“.
V souvislosti s jádrem ovšem zároveň dodává, že je třeba brát v úvahu produkci <a href="https://oenergetice.cz/clanky/jaderny-odpad">jaderného odpadu</a> a nutnost správného nastavení strategického plánování, které bere v úvahu technologický pokrok v jaderných technologiích.
Původní návrh usnesení, představený <a href="http://www.emeeting.europarl.europa.eu/emeeting/committee/agenda/201911/ENVI?meeting=ENVI-2019-1106_1P&amp;session=11-06-09-30">6. listopadu</a> „ekologickou“ komisí Evropského parlamentu (<a href="https://www.europarl.europa.eu/committees/cs/envi/home.html">ENVI</a>), vůbec s jadernou energií nepočítal. Návrh ENVI naopak navrhoval aby v usnesení stálo, že je třeba s jadernou energetikou skoncovat vzhledem k její „nízké bezpečnosti a ekonomické i ekologické neudržitelnosti“. Při následné debatě na plénu ovšem byla tato pasáž z usnesení vypuštěna.
<a href="https://www.foratom.org/">Foratom</a>, asociace jaderného průmyslu, naopak <a href="https://www.foratom.org/press-release/foratom-welcomes-parliaments-cop-25-resolution/">vítá</a> konečnou verzi usnesení a dodává, že v EU je v současnosti v provozu 126 jaderných reaktorů. Ty dohromady produkují 26 % elektřiny v Evropské unii. Jaderná energie zároveň tvoří celou polovinu produkce „bezemisní“ elektřiny v EU a díky provozu jaderných elektráren tak není třeba vypustit zhruba 700 milionů tun CO2 ročně.
<blockquote>„Jsme potěšeni, že Evropský parlament vnímá roli, kterou jaderná energie hraje, jakožto nízkoemisní zdroj, který napomáhá naplňovat klimatické cíle a zajišťovat bezpečnost dodávek. I nadále bude jaderný průmysl plně implementovat nejlepší možné techniky při nakládání s jaderným odpadem a dále rozvíjet technologie poskytující nová řešení v oblasti jaderné energie,“ řekl Yves Desbazeille, ředitel asociace Foratom.</blockquote>
<h2>Vyhlášení klimatické nouze</h2>
Evropský parlament rovněž přijal <a href="https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20191121IPR67110/the-european-parliament-declares-climate-emergency">rezoluci</a> k vyhlášení klimatické a ekologické nouze v Evropě i ve světě. Rezoluce volá po rychlé a konkrétní akci, která by čelila klimatické krizi „dříve, než bude příliš pozdě“. Parlament žádá Evropskou komisi, aby zajistila, že všechny relevantní legislativní a rozpočtové návrhy jsou plně v souladu s cílem na omezení nárůstu globální teploty o maximálně 1,5 °C. Pro rezoluci hlasovalo 429 poslanců a poslankyň, proti 225 a 19 se zdrželo. Evropský parlament se tak připojil k řadě zemí, regionů, měst, případně i míst, které rovněž vyhlásily klimatickou nouzi. Jedním z takových míst v ČR je <a href="https://www.praha7.cz/praha-7-vyhlasila-stav-klimaticke-nouze/">například Praha 7</a>.
<blockquote>„Evropský parlament přijal ambiciozní pozici pro nadcházející setkání COP25 v Madridu. Vyhlášením klimatické a ekologické nouze dáváme najevo, že je třeba v EU dosáhnout poklesu emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. Rovněž tím vysíláme jasnou zprávu Evropské komisi, a to několik týdnů před představením Zprávy k European Green Deal,“ dodal Pascal Canfin, předseda komise Evropského parlamentu (ENVI).</blockquote>

Europoslanci přijali rezoluci o vyhlášení klimatické nouze a vzali na milost jádro

Evropské volby letos po celé Evropské unii zaznamenaly rekordní účast (cca 50 % oproti 46 % v roce 2014). To značí zvýšený zájem o unijní otázky včetně jejího dalšího směřování. Voliči, ať už proevropští, či euroskeptičtí, rozhodovali o složení Evropského parlamentu v různých státech Unie v průběhu celého minulého týdne a otázky klimatu a energetiky patřily mezi jedny z nejdůležitějších.
Na základě výsledku voleb si Parlament nejspíše zachová svůj poměrně progresivní postoj k prosazování klimatických politik. Centristické strany se ale budou muset více spoléhat na liberály a zástupce zelených, aby odvrátili populistické anti-klimatické snahy nyní silnější euro-skeptické frakce.
<h2>Slabší tradiční koalice, posílení liberálové a zelení</h2>
Velká koalice Evropské lidové strany (EPP) a Sociálních demokratů (SD) ztratily svou 54% většinu (nyní cca 42 %), i přesto ale EPP zůstává nejsilnější stranou. Obměněná liberální ALDE následuje jako třetí nejsilnější strana, v závěsu s Evropskou stranou zelených, která je považována za neoficiálního vítěze letošních evropských voleb. Jak ALDE, tak zelení získali část elektorátu původní koalice.
Vítězné strany budou tak nejspíš bojovat o přízeň zelených a ALDE – za účelem vytvoření proevropské parlamentní většiny. Právě zelení budou s největší pravděpodobností volat po nejambicióznějších klimaticko-energetických politikách. Zelení nabyli popularity ve velkých státech EU, tedy těch s největším zastoupením v Evropském parlamentu – v Německu, Francii, Británii, ale také Irsku a Finsku.
<figure id="attachment_68890" class="wp-caption alignnone" style="width: 512px;"><img class="wp-image-68890 size-medium" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/timmermans2-512x334.jpg" sizes="(max-width: 512px) 100vw, 512px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/timmermans2-512x334.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/timmermans2-768x501.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/timmermans2-1024x668.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/timmermans2-725x473.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/timmermans2-120x77.jpg 120w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/03/timmermans2-800x522.jpg 800w" alt="" width="512" height="334" /><figcaption class="wp-caption-text">Možný budoucí prezident Evropské komise, nizozemský Franciscus „Frans“ Timmermans je nizozemský politik, od listopadu 2014 první místopředseda Junckerovy Evropské komise.</figcaption></figure>
<h2>Hra o prezidenta</h2>
O tom, kdo povede vedoucí pozice evropských institucí, se bude rozhodovat v druhé polovině června. Kdo bude předsedou Evropské komise, a stane tak na pomyslném nejdůležitějším evropském postu, je velice diskutovaným tématem.
Kandidátem navrženým vítězem voleb EPP je Němec Manfred Weber, prezidentem Komise se ale automaticky stát nemusí. Kandidáta navrhuje Evropská rada a následně musí být schválen nadpoloviční většinou samotným Parlamentem, kde ale EPP ztratila podstatné množství křesel. Dalším horkým kandidátem je Frans Timmermans ze sociálně-demokratické frakce, který se klimatickým tématům, na rozdíl od Webera, <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/kandidat-predsedu-evropske-komise-uhlikova-dan-nezbytnosti/" target="_blank" rel="noopener">rozhodně nevyhýbá</a> a již dříve prohlásil, že bude bojovat za ambicióznější environmentální a energetické politiky.
Předchozí složení Evropského parlamentu veskrze podporovalo přísnější klimatické cíle, často ale narazilo při vyjednávání se zástupci vlád členských států. Parlament schválil nezávaznou rezoluci ohledně net-zero cíle do roku 2050, což by ale do roku 2030 vyžadovalo 55% snížení emisí skleníkových plynů oproti úrovni z roku 1990. Se zelenými a sociálními demokraty jako možnými rozhodujícími silami lze očekávat alespoň udržení stejné úrovně ambicióznosti klimaticko-energetických politik nebo její navýšení.

Nové složení Evropského parlamentu napovídá, jaká bude budoucnost klimaticko-energetických politik EU

Na začátku dubna proběhlo neformální jednání ministrů energetiky EU v Rumunsku, na kterém byla podepsána deklarace o maximalizaci potenciálu využívání <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/no-future-for-fossil-gas-in-europe-greens-insist/">plynárenské infrastruktury</a> v budoucnu.  Proti deklaraci se vyslovili Zelení, kteří  upozorňují na používání vágních termínů a využívání existující infrastruktury jako záminky pro další podporu fosilního paliva. Informoval o tom portál Euractiv.
<h2>Plyn má v EU politickou podporu</h2>
Během neformálního jednání ministrů energetiky členských států EU 1. a 2. dubna v Bukurešti byla podepsána politická deklarace, která obsahuje záměr politiků analyzovat potenciál využití existující plynárenskou infrastrukturu v budoucnu k přepravě nejen zemního plynu, ale také <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/verbund-hodla-nahradit-zemni-plyn-za-vodik-paroplynove-elektrarne-mellach/">vodíku</a>, biometanu a syntetického metanu.
Kromě dalšího také proto, aby se existující infrastruktura či právě budované a plánované projekty nestaly pouze uvízlými investicemi. V této souvislosti chtějí také připravit odhady možných podílů vodíku a obnovitelných plynů, které by v mixu byly reálné. Deklarace je čistě politickým prohlášením a nejedná se o právně závazný dokument.
Již 1. dubna byla tato deklarace podepsána zástupci plynového sektoru. Podle nich je tato deklarace uznáním, že plyn bude mít svou roli v budoucím <a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-komise-pristupuje-k-nastaveni-cilu-nizkouhlikove-plyny-opatrne/">nízko-uhlíkovém</a> energetickém systému.
<h2>Zelení jsou proti užívání vágních termínů</h2>
Proti této deklaraci ostře vystoupili Zelení, kteří tvrdí, že je v přímém rozporu se závazky Evropy v boji proti změně klimatu. Podle nich je snaha a podpora dekarbonizace plynárenského sektoru pouze výmluvou v užívání fosilního paliva. Vyzývají <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emise-spadajici-pod-evropsky-system-ets-loni-klesly-o-33-pct/">Evropskou komisi</a>, aby přestala používat termíny jako „<a href="https://oenergetice.cz/plyn/evropska-plynarenska-skupina-gas-for-climate-poukazuje-vetsi-budouci-roli-zeleneho-plynu/">zelený plyn</a>“, nebo „dekarbonizovaný plyn“, protože jsou příliš vágní.
<blockquote>„Takzvané „téměř bez-uhlíkové plyny“, nebo „udržitelné plyny“ nejsou přesně definované a jsou často využívané jako záminka pro pokračování financování plynárenské infrastruktury, která bude udržovat emise uhlíku,“ uvedl Florent Marcellesi, člen Zelených v Evropském parlamentu. </blockquote>
Udržování emisí uhlíku (tzv. carbon lock-in) je způsobováno právě argumentem „nutnosti“ využívat plynárenskou infrastrukturu a vyhnout se uvízlým investicím. Tedy kupříkladu i částečným využíváním zemního plynu, který emise produkuje. Podle Zelených by <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/evropska-komise-schvalila-vytvoreni-noveho-financniho-nastroje-boj-zmene-klimatu/">podpora EU</a> měla být omezena pouze na obnovitelné, účinné a udržitelné formy plynu, které by ale měly být pouze doplňkem k elektřině.
<h2>Stále jsou zde velké nejistoty</h2>
Komise nyní připravuje nový legislativní balíček, který má podporovat výrobu nízko-uhlíkových plynů, jako jsou biometan a vodík. Podle zástupců Komise bude dekarbonizace plynu „jedním z hlavních hnacích mechanismů energetické politiky“ po květnových volbách.
Zelení ovšem poukazují na to, že Komise v minulosti několikrát nadhodnotila očekávanou poptávku po zemním plynu a podobně i podíly obnovitelných plynů v budoucnu. Podle Zelených je potenciál obnovitelných plynů velkou neznámou a nelze počítat s tím, že velké objemy těchto plynů budou k dispozici v té míře, aby pokryly současnou poptávku po zemním plynu.

Plynárenství

S plynárenskou infrastrukturou se v EU počítá i v nízko-uhlíkovém systému

Evropský parlament ve čtvrtek 14. března odhlasoval navýšení cíle omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 %. Současný cíl je nastaven na snížení emisí „o alespoň 40 %“. Europoslanci rovněž podpořili klimatický plán předložený Evropskou komisí, který je pro co nejambicióznější scénáře. <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-strategy-2050/news/eu-parliament-votes-for-55-emissions-cuts-by-2030/">Informoval o tom portál Euractiv</a>. 
Europoslanci podpořili nezávaznou rezoluci Evropské komise týkající se návrhu klimatického plánu do roku 2050. Jedním z hlavních bodů rezoluce je výzva ke zvýšení cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze stávajících 40 % na 55 %.
V loňském roce Komise zveřejnila informace, že EU je v současnosti na dobré cestě k <a href="https://ec.europa.eu/clima/news/eu-track-implement-paris-commitments-member-states-preparing-2030-energy-and-climate-plans_en">dosažení 45% snížení</a> CO2, metanu a jiných skleníkových plynů. Ovšem za předpokladu, že budou plně implementované unijní politiky, jež byly přijaté v roce 2018. <a href="https://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/pondeli-vstoupi-platnost-nova-evropska-pravidla-oze-energetickou-ucinnost/">Konkrétně</a> se jedná o dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 % a 32,5% zvýšení energetické účinnosti do roku 2030.
<h2>Europoslanci podpořili i klimatický plán Komise</h2>
Parlament také schválil snahu prosadit klimaticky neutrální plán. Adekvátní jsou pak podle europoslanců dva nejambicióznější představené scénáře. Ve výsledku tedy <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-zacina-debatovat-nove-dlouhodobe-energeticko-klimaticke-strategii/">scénáře</a>, jejichž cílem je dosažení nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Finální slovo ovšem budou mít zástupci členských států, a to v otázce zvýšení nastaveného cíle i celého klimatického plánu.
Ministři energetiky, životního prostředí a hospodářství již absolvovali veřejné debaty na téma předloženého plánu Komisí. Představitelé členských států pak o tématu budou debatovat na summitu tento týden. Komise očekává, že se klimatickému plánu bude brzy věnovat dostatek pozornosti, protože signatáři Pařížské dohody mají odevzdat své dlouhodobé strategie Organizaci spojených národů do roku 2020.
Není to poprvé, co Evropský parlament podpořil ambicióznější cíle v klimaticko-energetické politice EU. Kupříkladu v oblasti emisí <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/vybor-evropskeho-parlamentu-chce-snizit-emise-co2-novych-aut-45-2030/">CO2 u nových automobilů</a> také argumentoval pro vyšší snížení.

Evropský parlament odhlasoval snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 %

Výbor Evropského parlamentu zabývající se životním prostředím hlasoval pro zpřísnění návrhu Evropské komise týkající se limitů průměrných emisí CO2 v nových automobilech a dodávkách. Výbor navrhuje do roku 2030 snížit emise o 45 % vůči roku 2021. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/transport/news/meps-put-pedal-to-metal-and-boost-car-co2-limits/">Euractiv</a>. 
<a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/transport/vehicles/proposal_en">Evropská komise</a> v listopadu 2017 předložila návrh snížit do roku 2030 průměrné CO2 emise nových osobních automobilů a dodávek o 30 % vůči roku 2021. Aby byla zajištěna jednodušší tranzice, tak byla navržena hodnota emisí pro 2020/2021 na 95 g CO2 / km pro osobní automobily a 147 g CO2 / km pro dodávky. Výbor <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-reformu-emisniho-trhu-roce-2020/">Evropského parlamentu</a> pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ale odhlasoval snížení těchto <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/ceny-emisnich-povolenek-prudce-rostou-prekonaly-jiz-20-eur-za-tunu-co2/">emisí</a> nových aut o 45 %. Podobně byl zpřísněn limit pro rok 2025 z 15 % na 20 %. Dalším krokem bude hlasování plenárního zasedání v Parlamentu v říjnu.
Návrh ve Výboru prošel i přes „intenzivní lobby“ průmyslových skupin. Například Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) se vyjádřila, že jediným realistickým limitem je snížení emisí CO2 o 20 %. Jakékoliv další snížení by podle Asociace vedlo ke ztrátám pracovních pozic.
<h2>Nízká poptávka po elektromobilech způsobená malým výběrem?</h2>
Kromě toho, že <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropsky-parlament-vcera-schvalil-zmeny-v-energeticke-politice-eu-cesti-europoslanci-si-dusledky-vykladaji-ruzne/">Evropský parlament</a> hlasoval pro zpřísnění emisních limitů, tak bylo zároveň představeno sankční schéma pro výrobce automobilů, kteří tyto cíle nebudou plnit. Pokud by ovšem cíl byl překročen, tak by výrobci získali cenné uhlíkové kredity.
Podle portálu Euractiv tedy europoslanci nevěří tvrzením, že poptávka po elektromobilech je nízká kvůli nedostatečnému počtu nabíjecích stanic. Zdá se, že důvodem je spíše velmi malý výběr mezi těmito vozidly.
Vyšší limity emisí podporují země jako například Francie, Irsko nebo Nizozemsko. Není ovšem jisté, zda tento vyšší cíl bude podporovat Evropská komise a zda by případně pomohla přesvědčit méně ambiciózní členské státy.

Čistá mobilita

Výbor Evropského parlamentu chce snížit emise CO2 nových aut o 45 % do 2030

Evropský parlament na svém včerejším zasedání schválil reformu evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) pro období mezi lety 2021 a 2030. Přijetí návrhu parlamentem otevřelo cestu k jeho konečnému schválení, o kterém bude v nadcházejících měsících rozhodovat Evropská rada.
K prozatímní dohodě týkající se reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-dosahla-dalsi-dohody-reforme-emisniho-trhu-polsko-se-svymi-pozadavky-neuspelo/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">dospěli zástupci Parlamentu a Rady EU na začátku loňského listopadu</a>. Stěžejním bodem vyjednávání tehdy byl takzvaný modernizační fond, který má v 10 „nejchudších“ zemích EU podpořit modernizaci energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti.
O schválení návrhu parlament rozhodl na svém včerejším zasedání, kdy se 535 europoslanců vyjádřilo pro přijetí, oproti 104 poslancům, kteří <a href="https://www.platts.com/latest-news/electric-power/london/eu-parliament-approves-post-2020-co2-market-reforms-26886294" target="_blank" rel="noopener noreferrer">podle serveru Platts</a> hlasovali proti. Návrh nyní projedná Evropská rada, jejíž souhlas je nutný pro jeho přijetí.
<h2>Legislativa má chránit životní prostředí i průmysl</h2>
Změny legislativy po roce 2020 mají přispět k revizi evropského trhu s emisními povolenkami, zejména zpřísněním pravidel upravujících roční limity pro emise CO2 po roce 2020, mechanismy financování modernizací a cílenější přidělování volných emisních povolenek.
Kromě úpravy legislativy účinné po roce 2020 návrh přinesl i změny účinné před tímto datem. Fungování trhu má posílit především zdvojnásobení tempa, kterým budou v rámci tzv. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/obchodovani-s-povolenkami-a-market-stability-reserve/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rezervy tržní stability</a> (Market Stability Reserve, MSR) z trhu stahovávány přebytečné povolenky. Mechanismus pro omezení množství povolenek MSR bude spuštěn již v roce 2019.
Celkový cíl úpravy legislativy od roku 2020 je podle europoslankyně Julie Girlingové dosažení rovnováhy mezi ochranou životního prostředí a udržení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Schválení nové legislativy Evropskou radou je podle poslankyně pouze formální krok, jelikož byla odsouhlasena již v listopadu Výborem stálých zástupců (COREPER).

Evropský parlament odhlasoval reformu emisního trhu po roce 2020

Zcela opačně si někteří čeští europoslanci vykládají důsledky včerejšího hlasování Evropského parlamentu o energetickém balíčku, které má zvýšit tlak na větší energetickou účinnost v Evropské unii a také zvýšit podíl <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>. Ve sporu se šermuje miliardovými náklady v průmyslu i tisícovkami v účtech domácností. 
<blockquote>
&#8222;Je to velmi vážné, protože už dnes platíme 40 miliard korun ročně, abychom udrželi slíbené procento obnovitelných zdrojů. Jaké to může být v budoucnu, není vůbec spočítané, a to skutečně může mít vážný dopad,&#8220; řekl ČTK europoslanec ODS Evžen Tošenovský.
</blockquote>
 Podobně jako v pondělní rozpravě varoval před dopady příliš ambiciózních cílů na českou ekonomiku v řádu stovek miliard korun ročně, které nakonec zaplatí sami občané ve svých účtech. 
<blockquote>
&#8222;Český průmysl je čtyřikrát energeticky náročnější než například průmysl dánský, anebo britský,&#8220; zdůvodňuje potřebu změn Miroslav Poche (ČSSD), který v této věci patřil k parlamentním zpravodajům.
</blockquote>
 Je přesvědčen, že naopak díky zvýšení účinnosti a poklesu spotřeby ceny energií klesnou a navíc se sníží i závislost Česka a celé Evropy na dovozu z Ruska a Blízkého východu. 
 Luděk Niedermayer (TOP 09) si myslí, že balík návrhů reaguje na vývoj nových technologií. 
<blockquote>
&#8222;Cílem je zlepšit hospodaření s energetickými zdroji, ale ne za cenu, že se lidem a firmám zdraží náklady,&#8220; řekl ČTK.
</blockquote>
 V dohledné budoucnosti bude proto podle něj energie spíše levnější, &#8222;rozhodně však nebude dražší&#8220;. 
 Europoslanci včera odhlasovali, že do roku 2030 by se energetická účinnost měla zvýšit o 35 procent. Na 35 procent by měl stoupnout i podíl obnovitelných zdrojů.
A od roku 2021 by mělo být zakázáno přimíchávat do biopaliv palmový olej. EP ale musí nová pravidla dohodnout ještě s členskými státy, které unii vytyčují méně ambiciózní cíle. Dohadování patrně potrvá několik měsíců.

Elektřina

Evropský parlament včera schválil změny v energetické politice EU, čeští europoslanci si důsledky vykládají různě

Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku dnes v hlasování podpořil vyšší cíle pro podíl <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>energie z obnovitelných zdrojů</a> a pro energetické úspory, než původně navrhla Evropská komise. Podle názoru vlivného výboru EP by v roce 2030 mělo v unii z obnovitelných zdrojů pocházet 35 procent energie. 
 Evropská komise ve svém materiálu předpokládá na celounijní úrovni k roku 2030 &#8222;nejméně 27 procent&#8220; energie z obnovitelných zdrojů. Její místopředseda pro energetickou unii Maroš Šefčovič ale vzhledem k dramatickému snížení cen navrhuje členským zemím EU debatu o cíli na úrovni 30 procent. 
 Výbor europarlamentu dnes také odhlasoval záměr zvýšit energetickou účinnost k roku 2030 závazně o 40 procent. Také v této oblasti tak nastavil výrazně vyšší laťku než je celounijní orientační cíl 27 procent, navržený komisí. 
<figure id="attachement_29125" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Solarni-panely-725x543.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/10/Solarni-panely-725x543.jpg" alt="Solární panely" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Evropská komise už v roce 2014 představila unijní cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Hlavním cílem je snížení emisí proti úrovni roku 1990 o 40 procent, což je v souladu s evropskými závazky plynoucími z pařížské globální dohody o ochraně klimatu. 
 V listopadu 2016 komise představila příslušný návrh úpravy směrnice o obnovitelných zdrojích, o níž se nyní diskutuje mezi členskými zeměmi a v europarlamentu. Ten by měl návrhy jako celek schválit v lednu, pak by mělo začít vyjednávání se státy bloku.