Česko se propadlo na poslední pozici v podílu elektřiny z OZE v rámci zemí EU
Česká republika se mezi evropskými státy propadla v prvním čtvrtletí letošního roku na poslední pozici v podílu elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů energie (OZE) na celkové čisté výrobě elektřiny. Kvůli nízké výrobě vodních a větrných elektráren došlo v EU jako celku k poklesu uvedeného ukazatele meziročně o 4,3 procentních bodů. Informoval o tom statistický úřad EU Eurostat.
Státy Evropské unie měly v prvním čtvrtletí letošního roku dohromady 42,5% podíl elektřiny z OZE na celkové čisté výrobě elektřiny. Ve srovnání s prvním kvartálem roku 2024 se jedná o pokles o 4,3 p.b.
"Významný nárůst výroby elektřiny ze solárních elektráren (ze 40,9 TWh v prvním čtvrtletí 2024 na 55 TWh v prvním čtvrtletí 2025) nebyl dostatečný, aby vykompenzoval pokles výroby z vodních a větrných elektráren (z 260,5 TWh na 218,5 TWh za stejné období)," uvedl Eurostat.
Nejvyšší podíl OZE na čisté výrobě elektřiny v EU mělo loni Dánsko (88,5 %), následované Portugalskem (86,6 %) a Chorvatskem (77,3 %). Naopak nejnižší podíl zaznamenaly Česká republika (13,4 %), Malta (14,4 %) a Slovensko (15,1 %).
"V 19 zemích EU poklesl v prvním čtvrtletí roku 2025 podíl obnovitelných zdrojů energie na čisté výrobě elektřiny ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2024, což vedlo k významným změnám v pořadí jednotlivých zemí. Způsobeno to bylo zejména poklesem výroby elektřiny z vodních a větrných elektráren. Největší propad tak měly Řecko (-12,4 p.b.), Litva (-12,0 p.b.) a Slovensko (-10,6 p.b.)," dodal Eurostat.
Podíl obnovitelných zdrojů na čisté výrobě elektřiny v zemích EU v prvním čtvrtletí 2024 a 2025. Zdroj: Eurostat
Ze zveřejněných statistik dále vyplývá, že vítr zůstal i přes uvedený významný pokles suverénně největším zdrojem elektřiny z OZE, když měl na celkové výrobě elektřiny z OZE v EU 42,5% podíl. Vodní elektrárny měly 29,2% podíl, solární 18,1% podíl, elektrárny spalující obnovitelná paliva 9,8% podíl a geotermální elektrárny 0,5% podíl.
Růst emisí CO2 v EU a USA vymazal pokles v Číně
Nižší výroba elektřiny z OZE vedla k růstu emisí CO2 v Evropě, jelikož pokles výroby větrných a vodních elektráren byl nahrazen zejména výrobou elektráren spalujících fosilní paliva. Výroba elektřiny ze zemního plynu vzrostla v EU v prvním čtvrtletí meziročně o 8 %, nárůst u uhelných elektráren byl o dva procentní body nižší.
Emise CO2 z výroby elektřiny rostly v prvním čtvrtletí také v USA, a to v důsledku rostoucí poptávky po elektřině a silné podpory fosilních paliv ze strany nové administrativy prezidenta Donalda Trumpa.
Podle dat společnosti Ember vypustily Spojené státy americké a Evropa v sektoru výroby elektřiny v prvním čtvrtletí letošního roku celkem 801 milionů tun emisí CO2, což je o 53 milionů tun, respektive 7 % více než ve stejném období roku 2024.I přes uvedený nárůst emisí CO2 z výroby elektřiny v USA a Evropě však zůstaly globální emise CO2 připadající na výrobu elektřiny prakticky stejné, a to díky poklesu emisí CO2 v Číně meziročně o 60 milionů tun.
Mohlo by vás zajímat:
A to je dobře. Ukazuje to zdravou míru skepticismu k módním vlnám.
Na druhou stranu jsme v čele jiného žebříčku - toho s cenami energií. Tak hlavně že máme tu zdravou míru skepticismu k módním vlnám, očividně se nám to velmi vyplácí. Odkaz sem dávat snad nemusím, to si je každý schopen dohledat sám i zde na webu. Kromě OZE jsou teď opět v módě i jaderné zdroje. Je v jejich případě taktéž na místě skepse? A frčí i modulární reaktory. K těm se taky budeme stavět zdrženlivě a necháme si ujet vlak? Nebo se pokusíme v nich být aktivní od začátku a do budoucna si z jejich výroby urvat co nejvíce?
SMR jsou velmi drahé :
Je také zajímavé porovnat ceny JE. Čína nabízí u JE o výkonu 2400 MWh za 5,47 miliardy dolarů.
Dále tu pak máme ceny SMR, které mají zachraňovat energetiku v EU:
BWRX-300 od GE Hitachi 17 949 dolarů za kilowatt – což je dvojnásobek původních odhadů;
SMR od NuScale na 20 130 dolarů za kW před zrušením projektu;
Bill Gates Natrium 28 986 dolarů za kW.
Když to porovnáme tuto čínskou cenu s ostatními projekty, tak :
1/ KHNP je 3.8x dražší
2/ Hitachi je 8x drazší
3/ Natrium je 13 x dražší
Jak pak takové cenové konkurenci čelit ? V EU bude i cena elektřiny z JE násobně vyšší. Ale naše vláda nakonec z těch možností, co byly politicky dostupné, vybrala dobře.
jsme z velké míry ateisté, neobstojí u nás ani zelené náboženství, také jsme dostatečně inteligentní abychom věděli kdy se co a jak vyplatí používat a kdy nikoli
Vítr přestává spolupracovat na dekarbonizaci EU :
Dle údajů ČEPS je zatím za leden-květen využití instalovaného výkonu větrníků lehce přes 18 %. Přitom dle dotačních podmínek má být 23-26 %. Budou „investoři“ při nesplnění dotačních podmínek vracet část dotace nebo celou jako třeba zemědělci ?
Nechápu tu umanutost vlády pro větrníky, které jsou v našich přírodních podmínkách naprosto nekonkurenceschopné a vyžadují obří dotace (až 65% investiční dotace a až 3,5 Kč/kWh provozní dotace).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se