Zástupci evropských energeticky náročných odvětví bijí na poplach

Průmyslové sdružení Eurometaux chce, aby EU zvýšila hranici 50 milionů eur pro úlevu, kterou mohou země EU nabídnout podnikům v obtížích. Podniky také žádají, aby EU poskytla podporu omezením daní a příplatků na elektřinu a plyn a vytvořila nouzový fond EU pro pomoc energeticky náročným odvětvím.

Eurometaux čítající 26 členů, včetně společností Glencore, Aurbubis, Boliden a Norsk Hydro, apeloval dopisem adresovaným předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové na to, aby Evropská unie snížila náklady na energii v regionu, a zabránila tím trvalému uzavření závodů na výrobu kovů v regionu.  Uzavření těchto podniků by podle sdružení vedlo ke zvýšení závislost na dovozu i uhlíkovou stopou.

Čína kompenzuje dodávky zinku, hliníku a křemíku

„V posledních týdnech zavřelo kvůli energetické krizi své brány nebo omezilo provoz velké množství průmyslových závodů," upozorňují autoři dopisu, ke kterému si připojila i evropská sklářská asociace. Podle sdružení toto tvrzení platí přibližně pro 50 % výrobních kapacit hliníku a zinku v EU.

Snížení výroby zinku, hliníku a křemíku již způsobilo, že spotřebitelé v evropském ocelářském, automobilovém a stavebním průmyslu čelí vážnému nedostatku, který je kompenzován dodávkami z Číny a dalších zemí, píše Euractiv, který zprávu o dopise přinesl.

„Čínská výroba je 2,5krát uhlíkově náročnější než evropská výroba zinku; 2,8krát náročnější v případě hliníku a 3,8krát náročnější v případě křemíku," uvedla Eurometaux s tím, že podle jejich odhadů náhradní dovoz hliníku do Evropy již letos vedl k vypuštění 6-12 milionů tun CO₂ navíc.

Dražší elektřina i plyn

K dopisu se připojili i zástupci dalších energeticky náročných průmyslových odvětví - včetně výroby cementu, oceli, chemikálií a hnojiv nebo skla.

To se ukazuje i na českém sklářství. Podle informací, které zástupci odvětví poskytli časopisu Forbes, se ale problémy, se kterými se potýkají, liší dle zboží, na jehož výrobu se specializují a dle velikosti podniku.

„Elektřina nám skočila třiapůlkrát nahoru, u plynu máme sice fixaci, ale pouze na menší množství. Na ten zbytek se nám cena zvedla až osminásobně,“ říká umělecký sklář Jiří Pečinek s tím, že i kdyby chtěl přejít z plynu na elektřinu, musel by do nové pece investovat miliony, které i kvůli předcházející covidové krizi nemá. Proti tomu sklářský gigant Lasvit právě o takové úpravě uvažuje.

„Přemýšlíme o tom, že bychom příští léto během odstávky plynovou pec předělali na elektrickou vanu. Elektřina bude vždycky, ale u toho plynu je to takové nejisté,” vysvětlil časopisu Forbes šéf firmy Leon Jakimič.

Závislost na třetích zemích

Autoři dopisu se obávají důsledků, které by utlumení některých segmentů mohlo mít na evropský trh. „Masivní omezování závodů zvýší závislost Evropy na třetích trzích v oblasti strategických dodavatelských řetězců a drasticky zvýší globální emise uhlíku," varovali.

Ministři EU se sejdou 9. září, aby projednali naléhavá opatření v reakci na prudký nárůst cen plynu a elektřiny, který doléhá na evropský průmysl poté, co Rusko omezilo dodávky plynu do bloku.

Eurometaux je v dopise vyzývá, aby zabránili trvalým ztrátám pracovních míst například tím, že EU požádá členské státy o finanční pomoc prostřednictvím systému kompenzací za emise oxidu uhličitého.

Tento systém umožňuje vládám členských států přiznávat kompenzace energeticky náročným průmyslovým odvětvím, aby jim pomohl získat zpět část nákladů souvisejících s vysokými cenami uhlíku, které musí platit kvůli systému obchodování s emisemi (ETS).

„Základní kovy, kovy pro výrobu baterií a další kovy jsou ve větším množství potřebné pro evropskou síťovou infrastrukturu, elektrická vozidla, solární panely, větrné turbíny a vodíkové elektrolyzéry," uvádí dopis.