Velké společnosti, kterým bude ze strany EU poskytnuta pomoc během krize vyvolané onemocněním COVID-19, nebudou muset poskytnuté prostředky investovat do opatření pro zajištění udržitelnosti. A to i navzdory hlasům, které volaly po tom, aby bylo využití finančních prostředků kontrolováno právě i z environmentálního hlediska. 
Dle nově zveřejněných dočasně upravených<a href="https://ec.europa.eu/competition/state_aid/what_is_new/sa_covid19_2nd_amendment_temporary_framework_en.pdf" target="_blank" rel="noopener"> pravidel pro státní pomoc</a> budou sice společnosti muset reportovat, jak prostředky využily, podmínkou jejich udělení však nebudou investice do ekologických opatření. Zvláštní pravidla pro státní podporu se budou uplatňovat do konce roku 2020. Komise striktní pravidla rozvolnila v březnu a od té doby schválila státní režimy podpory v hodnotě více než 1,9 bilionu eur.
<h2>Příležitost investovat do energetické transformace nevyužita</h2>
Zástupci environmentálních organizací kroky Evropské komise zkritizovali poté, co nová pravidla představila komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Uvítali ale pravidla pro transparentnost užití prostředků. Ze strany Unie totiž sice neexistují podmínky pro užití financí týkající se investic do udržitelnosti, jelikož jde ale o peníze daňových poplatníků, pravidla předepisují reportování toho, jak přesně velké podniky prostředky užily.
Zástupci ekologických organizací uvedli, že tato pravidla pomohou následně přezkoumat to, na jaké účely společnosti prostředky užívají a zda je investují do nových technologií a udržitelných opatření.
<figure id="attachment_34326" class="wp-caption aligncenter" style="width: 512px;"><img class="aligncenter wp-image-34326 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager.jpg 2174w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/02/Vestager-800x532.jpg 800w" alt="Margrethe Vestager, komisařka pro hospodářskou soutěž v rámci EU. zdroj: www.euractiv.com" width="2174" height="1447" /><figcaption class="wp-caption-text">Margrethe Vestagerová, komisařka pro hospodářskou soutěž nové Evropské komise. zdroj: www.euractiv.com</figcaption></figure>
<h2>Podmínění podpory v rukou států</h2>
Jak ale komisařka Vestagerová na tiskové konferenci 10. března uvedla, jednotlivým členským státům EU nic nebrání, aby udílení státní pomoci podmínily právě například nutností investovat do nových technologií. Dle Vestagerové by tohoto měly státy využít. V budoucnu by jim to totiž mohlo pomoci plnit jejich závazky v oblasti energetiky a ochrany klimatu a přechodu na novou digitální agendu.
Této možnosti již využila například Francie. Pomoc společnosti Air France, o které společnost a stát podepsaly společnou dohodu minulý týden, podmínila Francie tím, že aerolinky musí zrušit vnitrostátní lety, které konkurují železnici.

Evropská Unie

EU: Finanční pomoc podnikům nemusí být podmíněna zelenými investicemi

Evropská komise má do roku 2021 zrevidovat pravidla pro přidělování státní podpory, aby lépe vyhovovaly současným požadavkům stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu (<a href="https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/european-green-deal_cs">European Green Deal</a>). Pravidla mají ulehčit podporu předčasného uzavírání uhelných elektráren nebo centrálního zásobování teplem. Naopak o jaderné energetice se sdělení komise nezmiňuje.
V rámci příprav na transformaci energetiky v přicházející dekádě je stále více zřejmé, že přechod nebude pro Evropu lacinou záležitostí. Svědčí o tom i nedávný <a href="https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-5269-2020-INIT/en/pdf">dokument</a> Evropské komise z 15. ledna, ve kterém jsou zadány konkrétní úkoly Evropské komisi směřující, mimo jiné, do oblasti státní podpory.
Evropské komise, zdá se, počítá s tím, že pokud by se měla spoléhat pouze na tržní síly, nových klimatických závazků spíše nedosáhne, a proto musí vytvořit vhodný systém, jak dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Za současných tržních podmínek se na trhu s elektřinou stále uplatňují uhelné elektrárny, a to i přes podstatný nárůst ceny emisní povolenky. Jejich výroba je ovšem z pohledu Zelené dohody pro Evropu nejméně žádaná, a proto by nová pravidla pro státní podporu měla umožnit kompenzace provozovatelů uhelných elektráren, přičemž by nemělo docházet k překompenzaci.
<img class="alignleft size-full wp-image-80230" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg.jpg 750w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/elgur4fxkai9ygg-725x408.jpg 725w" alt="" width="750" height="422" />Kromě toho se Rada EU zmiňuje i o revizi podmínek pro státní podporu směřující k účinnému využívání soustav centrálního zásobování teplem nebo  energetické účinnosti budov.
Dokument se ovšem nezmiňuje o možné státní podpoře pro výstavbu nových jaderných bloků. Ty sice obecně nejsou ze státní podpory vyloučeny (viz dostavby jaderných elektráren v Hinkley Point C nebo Paks), ale mimořádných výhod se z nových pravidel zřejmě nedočkají.
O tom svědčí aktuální, spíše zdrženlivý (až negativní) přístup Evropské unie k podpoře výstavby jaderných elektráren. Evropská unie v Zelené dohodě pro Evropu sice nakonec zcela <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-12-16/green-finance-deal-reached-by-eu-states-on-nuclear-compromise">nevyloučila jádro (společně se zemním plynem)</a> jako možný zdroj elektřiny, ale nebude možné na <a href="https://www.euractiv.com/section/economy-jobs/news/nuclear-excluded-from-eus-new-just-transition-fund">něj získat podporu z Fondu pro spravedlivou transformaci</a>.
S ohledem na to, že výstavba jaderné elektrárny v současných tržních podmínkách není návratnou investicí, se i v České republice počítá s určitou formou státní podpory. Ta může mít mnoho podob, od přímé garance výkupních cen, přes garanci úvěrů, až po určitou formu prodejní (put) nebo nákupní (call) opce za předem stanovených podmínek. Notifikace státní podpory se proto při současném sentimentu může stát podstatnou překážkou.

Evropská unie zreviduje pravidla pro státní podporu, zaměří se i na kompenzace uhelných elektráren

Polsko získalo od Evropské unie <a href="https://europa.eu/rapid/press-release_MEX-19-5499_en.htm?locale=FR">souhlas se zavedením kompenzačního schématu</a>, v jehož rámci budou polské průmyslové firmy kompenzovány za vyšší ceny elektřiny. Ceny elektřiny v Polsku jsou velkým tématem, zejména kvůli jejich prudkému nárůstu v loňském roce.
Polsku byl ze strany Evropské komise odsouhlasen <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/polskou-podporu-kogeneraci-schvalila-evropska-komise-spotrebitele-si-priplati/">další zásah do trhu</a> s elektřinou. Místní vláda si uvědomuje, jak velký dopad mohou mít vysoké ceny elektřiny na místní průmysl, a proto si nechala od Evropské komise posvětit schéma, které má v rámci kompenzací za vysoké ceny elektřiny rozdělit 417 milionů euro mezi energeticky náročné průmyslové podniky.
Podle původního plánu z loňského června Polsko očekává, že bude ke kompenzaci oprávněno přibližně 300 firem.
Evropská komise má poměrně striktní pravidla, za jakých může být státní podpora udělena. Evropská komise přitom v řadě případů schválí i kontroverzní schéma státní podpory, přičemž pro její uplatnění najde odůvodnění.
<blockquote>„Navržený mechanismus zabrání zvýšení globálních emisí tím, že zabrání energeticky náročným společnostem, aby se přesídlily mimo Evropskou unii, kde nejsou tak striktní pravidla pro životní prostředí.“
Evropská komise, <a href="https://europa.eu/rapid/press-release_MEX-19-5499_en.htm?locale=FR">tiskové prohlášení</a>.</blockquote>
Evropská komise nakonec státní podporu schválila, a to i přes to, že je na Polsko dlouhodobě zaměřena kvůli vysokému podílu uhlí na výrobě elektřiny. Kvůli tomu patří Polsko v energetice k zemím s největšími emisemi v Evropě.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2019-08-01″,“to“:“2019-08-30″,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v srpnu tohoto roku „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2019-08-01″,“end_date“:“2019-08-30″}
Přestože Evropská komise shledala, že mechanismus nebude mít vliv na hospodářskou soutěž v Evropě, lze některé dopady vysledovat. Pro polské firmy je takové schéma samozřejmě konkurenční výhodou, kterou společnosti v jiných členských státech, například v České republice, nemají. Při rozhodování, kde společnost bude investovat, to tak může mít vliv.
Nejedná se přitom o jedinou státní podporu, která je v blízkosti České republiky schválena. I německé firmy mají podstatné úlevy, jelikož jsou částečně vyjmuty z plateb na podporu obnovitelných zdrojů.
Obecně jsou v Polsku ceny elektřiny velkým tématem. Po nárůstu cen elektřiny z minim okolo 30 EUR/MWh se nyní ceny elektřiny za baseload kontrakt na rok 2020 pohybují nad 60 EUR/MWh. Na polském trhu se přitom, vzhledem k závislosti na spalování uhlí, nejvíce podepíše narůstající cena emisní povolenky.
Na zásahy do trhu s elektřinou si v nedávné době stěžovalo i sdružení obchodníků EFET, které kritizovalo zastropování cen <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/polska-legislativa-skryva-dalsi-past-tentokrat-dodavatele-elektriny/">elektřiny pro koncové zákazníky v Polsku</a>.