Zástupci zemí EU se zatím neshodli na patnáctém balíku sankcí proti Rusku

Brusel 6. prosince (zpravodajka ČTK) – Zástupci členských států EU se dnes neshodli na patnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Proti předložené verzi se postavily Litva a Lotyšsko, jednání dále pokračují. Očekává se, že sankce budou schváleny do konce roku a budou obsahovat další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Měly by cílit rovněž proti takzvané stínové flotile zahraničních plavidel, která přepravují ruské ropné produkty.

O patnáctém balíku sankcí proti Rusku se jednalo na dnešním zasedání takzvaného Coreperu, tedy na schůzce velvyslanců zemí EU v Bruselu. Nová omezení se mají týkat například osob, které se podílely na ruském vybombardování kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt. Sankce ale mají zasáhnout i firmy, které do Ruska nadále dovážejí zboží dvojího užití. Další omezení mají zasáhnout ruskou stínovou flotilu.

Balík obsahuje rovněž prodloužení takzvané české výjimky z evropského zákazu dovoz ruských ropných produktů, ačkoli Praha o to neusilovala. Zákaz dodávek produktů z ruské ropy byl schválen již dříve v rámci sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině, výjimku ze zákazu dostaly kromě Česka také Slovensko a Maďarsko.

Platnost výjimky skončila 5. prosince a české ministerstvo průmyslu již na konci listopadu informovalo, že „Česká republika nevidí důvod, proč by se měla výjimka prodlužovat“. Výjimka tedy v původní návrhu vůbec nebyla, nicméně podle informací ČTK ji do textu prosadilo Slovensko kvůli tomu, že jde podle jeho slov o záležitost důležitou „pro energetickou bezpečnost regionu“. V další verzi proto Evropská komise výjimku do textu opět zařadila a žádný z členských států EU s tím nemá problém.

O zavedení cílenějších sankcí proti ruské stínové flotile žádali v polovině listopadu i europoslanci. Flotila je podle nich klíčovým zdrojem financování pokračující ruské agrese na Ukrajině. Členové EP ve svém usnesení požádali členské státy EU, aby posílily veškeré kontroly a navýšily sledování pomocí dronů a satelitů.

Rusko používá k vývozu ropy a ropných produktů do zahraničí staré tankery, často nepojištěné a s nejasným vlastnictvím, a to navzdory sankcím EU, skupiny G7 a dalším mezinárodním sankcím. Tyto aktivity rovněž vyvolávají obavy z rizika ekologických katastrof, včetně závažných úniků ropy.