Na budované první turecké jaderné elektrárně byly dokončeny základy druhého bloku
Společnost JSC Akkuyu Nuklear oznámila dokončení betonáže základové desky pro reaktorovou budovu a strojovnu druhého bloku nově budované Jaderné elektrárny Akkuyu v provincii Mersin na jihu Turecka. Elektrárna má po dokončení disponovat instalovaným elektrickým výkonem 4800 MW, který zajistí čtyři tlakovodní reaktory VVER-1200, a má pokrýt přibližně 10 % turecké elektrické spotřeby.
Hlavním dodavatelem projektu je ruská státní společnost Rosatom. Zvolený obchodní model build-own-operate je u Rosatomu první svého druhu a realizuje jej na základě mezistátní smlouvy v hodnotě 20 miliard dolarů (cca 461 miliard korun) podepsané Ruskem a Tureckem v květnu 2010.
Kovové armování srovnatelné s třetinou Eiffelovy věže
Na základovou desku reaktorové budovy bylo spotřebováno více než 17 000 kubických metrů betonu. Zabetonovaná plocha činí celkem 6864 čtverečních metrů, má výšku 2,6 m a hloubku 8 metrů.
„Abychom zajistili maximální pevnost desky, základ obsahuje celkem 2451 tun ocelových výztuží, což odpovídá třetině hmotnosti všech kovových konstrukcí Eiffelovy věže,“ uvedla JSC Akkuyu Nuklear. „Pro udržení výztuží v požadované poloze se používá pevný kovový rám.“
Základy pro téměř půl milionu tun
Hmotnost plně funkční reaktorové budovy bude činit přibližně 470 000 tun, což znamená že základová deska ponese hmotnost dvakrát větší, než je hmotnost největší výletní lodi na světě. Celá základová deska reaktorové haly je „vysoce odolná vůči zemětřesení“.
Stavba základové desky strojovny obsahuje přibližně 3200 tun ocelových výztuží a její pevnost podporuje 363 nosných rámů. Plocha betonované základové desky činí 5814 metrů čtverečních a sahá do hloubky -12,5 až -7,1 m pod povrch země. Výška desky strojovny se pohybuje mezi 2 až 5,4 metry nad úroveň země.
Zdroj informací a úvodní fotografie: JSC Akkuyu Nuklear
Mohlo by vás zajímat:
Není to dobré místo pro JE. V místě jsou mikrozlomy, 80 km od Kypru, kde je pokračování Východoanatolského zlomu. Malé naklonění reaktorové nádoby na nesoudržných vápencových brekciích způsobí v lepším případě nefunkčnost reaktoru, který musí být osazen přesně svisle. V případě tsunami od Kypru to může být fukušima. V blízkosti je jako velký zdroj vody jen moře. Žádná řeka se sladkou vodou na chlazení.
Zajímalo by mne, kudy povede vedení VN od elektrárny, do hor a nebo pod mořem? Není tam žádná vodní elektrárna jako Hněvkovice, Dalešice.
To jsem zastánce JE...
Není to dobré místo pro výstavbu JE:
1. Bude stát dle geoprůzkumu na mikrozlomech, přičemž povrch tvoří vápencová brekcie.
2. pokračování východoanatolského zlomu je 80 km daleko u severního pobřeží kypru.
3. není zde velký zdroj sladké vody, jen slané moře.
4. chybí vodní elektrárna jako Dalešice a Hněvkovice.
5. odvedení vyrobené EE bude přes hory a nebo podvodním kabelem?
Každá inženýrská úloha má své řešení, záleží na nákladech a odbornících, otázky 1-5 jsou určitě vyřešeny a Vaše obavy jsou zbytečné, na JE pracují neodborníci u záchodů = čistí mísi, FUkušima mohla míti sání do EPS o 40m vyšší komín a nemuselo k havárii dojít, tak to dopadne, pokud o řešení rozhodují amatéři a hlupáci,.....!!!
Nepsal bych, kdybych nevěděl o oponentním posudku, který na toto vše upozorňoval. Pak se na místě sešel Putin s Erdoganem a všichni sklapli podpatky a posudek zapadl jako cár papíru.
Takže určitě to vyřešené není.
JE má být na stabilním podloží výše od moře.
Najděte si umístění elektrárny, viděl jsem geologické vrty a jedná se o vápencové štěrkopísky až brekcie. V místě probíhají mikrozlomy.
Sladká voda bude odsolována a nebo přivedena potrubí odjinud z dálky?
Vedení VN bude podmořským kabelem a nebo přes ty kopce?
https://goo.gl/maps/pggT6xEsP3SR5asL9
Všimněte si těch přesunů zeminy a ukrojených kopců. Jaká je váha HVB v JE Temelíně? 150 000 tun? Reaktor musí být svislý a základová spára stabilní netrpící na prosedání.
Přiznám se, že nevím co je sání do EPS, můžete přiblížit?
Fukušima, pokud si pamatuji, měla problém, že náhradní zdroj měl nádrže na naftu 10 m nad hladinou moře a ty to spláchlo. Ani ne ten NZ.
Jelikož spadlo VN vedení od elektrárny, byly odstaveny reaktory a nešel jediný velký náhradní zdroj . Zastavily se čerpadla v primáru a došlo k tavení tyčí a vyvaření vody, čímž začal vznikat u reaktoru vodík, který způsobil ty výbuchy.
Opravte mne, pokud se mýlím. díky.
Rozestavěná JE Belene v Bulharsku má taky šikmou základovou desku, proto se nikomu nechce jí dostavovat.
Nikomu se jí nechce dostavovat, takže se na její dostavbu sešlo hned 13 nabídek...
To máte z internetu realita je jiná.
Rozhodně z důvěryhodnějšího zdroje než jakým je "Energetika 007".
Jsem tam byl
to i Fantomas :)
A na vlastní oči jste tam viděl, že ji nikdo dostavovat nechce, co? Rosatom, GE a Framatom před dvěma měsíci uzavřeli konzorcium na její dostavbu určitě proto, že ji nechtějí dostavovat. To dává smysl. Nezlobte se, ale i vzhledem k vašim předchozím příspěvkům vám nevěřím ani slovo.
Šikmá deska a záplavové území byl důvod proč ČEZ v 2005 to nekoupil.
V roce 2005 to ČEZ nekoupil kvůli šikmé desce, a proto se v roce 2007 přihlásil do tendru, v roce 2008 nabídku ještě vylepšil, a další nabídku podal loni. Zdroj ČTK i samotný ČEZ. O věrohodnosti vašich informací si asi každý udělá obrázek sám.
1. jsem tam dělal due dilligence, info o špatné betonáži je přímo od BG dodavatele
2. ČEZ to chtěl koupit jen kvůli bankám a daňové optimalizaci
3. ČEZ věděl že elektrárna ve Varně je propadák tak si BG management pod vlivem bank .... chtěl koupit novou hračku
3. stejné to bylo i v Turecku, Albánii, Rumunsku Cerna Voda napřed vstoupil a pak zase vystoupil
4. základy jsou na písku a jílu a navíc je to skoro záplavové území
To se do výročních zpráv a ČTK nedává
Jo a Rosatom, CNNC, KHNP a další to dělají taky kvůli bankám a daňové optimalizaci, co?
Tam to bude asi tak...
Baba Dymakova kupje kozu...
oho... jdeme kupovat taky!
Sakra chlape jeďte se do Belene podívat a udělejte si obrázek.
Díky za nabídku, ale o vašem tvrzení, že se nikomu nechce tu elektrárnu dostavovat, jsem si už obrázek udělal. Další vaše tvrzení nekomentuji.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se