Jak dlouho provozovat Temelín? Podle ČEZu může dodávat elektřinu do roku 2062
Český energetický gigant ČEZ v rozhovoru pro Radio Praha uvedl, že neexistují důvody, kvůli kterým by temelínské jaderné reaktory nemohly být provozovány 60 let nebo i déle. Jde o jeden z možných způsobů, jak se vypořádat s problémy, kterým čelí při budování nových jaderných reaktorů, ačkoli tento názor pravděpodobně v některých sousedních zemích vzbudí nevoli.
ČEZ zveřejnil minulý čtvrtek svoji studii, která tvrdí, že neexistují žádné závažné a technické překážky, aby největší jaderná elektrárna v zemi nemohla být provozována po dobu 60 let.
„Provedli jsme technickou a ekonomickou studii dlouhodobého provozu Jaderné elektrárny Temelín do roku 2060. Studie potvrzuje, že je technicky proveditelné provozovat naši jadernou elektrárnu do roku 2062.“ okomentoval zjištění místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák.
Přesněji studie uvádí, že první blok může být provozován do roku 2060 a druhý, mladší blok, ještě o dva roky déle. Navíc dodává, že neexistují důvody, proč by oba bloky nemohly elektrickou energii vyrábět déle.
Nejistá dostavba
Studie přichází v době, kdy se stále hledá řešení budoucích zdrojů elektrické energie a Česká republika stojí před otázkou, zda vybudovat novou generaci reaktorů na pozemcích stávajících elektráren Dukovany a Temelín. Odborníci jmenovaní ministrem průmyslu a obchodu by měli navrhnout nejoptimálnější možnosti, jak tyto plány prosadit, včetně způsobu, jak nové bloky za stovky miliard korun financovat.
Předchozí tender na zdvojnásobení stávajícího výkonu JE Temelín dvěma novými reaktory byl v roce 2014 tehdejší vládou zrušen kvůli odmítnutí poskytnout finanční garance pro takto masivní projekt. Nyní hrozí nebezpečí, že stanovený termín dostavby nových reaktorů do roku 2035 se nestihne, protože jsou neustále odkládána klíčová rozhodnutí.
Zmíněné nebezpečí bylo jedním z problémů, který se minulý pátek objevil na pražské konferenci pořádané českým Senátem – „Do jaké míry jsou plněny plány země pro záchranu a rozvoj jaderného know-how a výrobních kapacit?“
Výraznější prodlužování provozu stávajících reaktorů za jejich původně plánovanou životnost je jednou z cest, kterou někteří předpovídají pro oddálení předpokládané energetické krize v České republice a centrální Evropě způsobené vyřazováním mnoha uhelných elektráren.
Rakouská nervozita
Toto rozhodnutí ale staví ČR do možného konfliktu s protijaderným Rakouskem a rostoucím počtem evropských zemí, které se rozhodly pro odchod od jaderné energetiky a zavádějí přísná kritéria pro případné rozšíření životnosti provozovaných reaktorů.
Temelín, který se nachází 40 km od Rakouských hranic, je pro obě země citlivým tématem především poté, co reaktor čelil sérii problémů v prvních letech svého provozu.
Již dříve v tomto roce varovala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová právě před tímto scénářem, neboť v současnosti roste odpor k prodlužování provozu stávajících reaktorů. Dana Drábová upozornila, že bez ohledu na technické a bezpečnostní zásluhy stárnoucích českých jaderných elektráren budou pravděpodobně čeští politici čelit Evropské unii v souboji o další prodlužování životnosti.
Zdroj úvodní fotografie: Archiv ETE
Mohlo by vás zajímat:
Tak to můžeme být v klidu. V roce 2062 už bude Energiewende úspěšně dokončena, na západ od nás si nějaké jaderné reaktory podrží jen nukleární velmoci s jadernými zbraněmi a my též začneme dlouhotrvající likvidaci jaderného odpadu. Teď jde jen o to udržet Temelín v bezpečném provozu. A Dukovany mohou být v roce 2062 již částečně demontovány...
Myslíte tu německou Energiewende která je na pokraji krachu protože to je vedle bundesweheru největší tunel na německé peníze?
v roce 2062 Bude možná svět pohánět z větší části nízkoemisní a obnovitelné zdroje, ale dokud si lidi jako vy neuvědomí že ono základní zatížení nejlépe a nejčistěji (z možných) poskytnou právě Jaderné Elektrárny bude nás to stát možná víc než je 9,5 Milionu lidských životů a určitě víc jak 18% CO2
Ten prvý odkaz jsou jen kecy fosilních energetiků, ten druhý odkaz má velmi poučný obrázek, ukazující co je odlišné na fotovoltaice a jaderné energetice: zatímco u fotovoltaiky cena stále klesá s instalovaným výkonem, i když je už nainstalováno přes 300 GW výkonu FVE, u jaderných elektráren po počátečním poklesu cen od instalovaného celkového výkonu 32 GW jejich cena stále roste a roste (stačilo pár havarií a už nikdo nemůže bagatelizovat jadernou (ne)bezpečnost).
Cena a bezpečnost - to jsou dvě rozhodující kriteria pro investory i pro občany. A samozřejmě benefit fotovoltaiky je čistá výroba elektřiny bez nebezpečného odpadu.
Pane Vaněčku, bylo období energetiky, kdy se z čísti nahrazovala ropa a uhlí jadernou energií a z tohoto období vzniklo ohromné množství jaderného odpadu-potenciálního paliva. FVT byly v té době leda na orbitálních stanicích a meziplanetárních sondách (jak které). Rozvoj jaderné energetiky 4.generace je jediná cesta, jak ty odpadky udělat řádově menší problém z hlediska ukládání a manipulace, přitom z toho dostat ještě násobně více energie. Zkuste mi říci, při tom vašem věčném odvolávání se na nízkou cenu MWh ze slunce a větru, jak tyto zdroje energie zmenší radiaci vyhořelého paliva? Nemyslíte si, že pro budoucnost je stejně důležitá levná energie i co nejčistší životní prostředí?
S poslední větou souhlasím, ano, vždyť jsem to psal, důležitá v energetice je cena, bezpečnost a čisté životní prostředí. Způsoby realizace mohou být různé či kombinované. Jaderné reaktory třetí generace (včetně 3plus) nejsou řešením ani součástí řešení.
Jde o řešení, protože to udržuje jaderné mozky zaměstnané (v JE provozech, na univerzitách), jaderné subdodavatele to drží na trhu - platí paralela o rozjetém vlaku. Velmi těžce se rozjíždí znova . To platí ve všech oborech.
Mimochodem, mě by se líbila představa, že by si Česko umělo stavět vlastní malé rychlé množivé reaktory a mohlo to dodávat i za hranice země i Evropy. Nic není nemožné.
Mimochodem, nereagoval jste na dotaz o vašem alternativním způsob likvidace jaderného odpadu.
Nechápu otázku proč by se měla fotovoltaika zabývat problémem (značným) vyhořelého jaderného paliva. Ať se tím zabývá ten kdo ho způsobil.
Divím se, že vám to nedošlo. Moje narážka se týkala toho, že pokud chceme po sobě uklidit, musíme provozovat jadernou energetiku v nějakém množství tak, aby jsme si zachovali lidské a výrobní zdroje v tomto oboru.
Ještě by mohla existovat jedna, ale ta je podmíněná dostatečně výkonným umělým neutronovým zdrojem vz. žárovka. (vypnout zapnout) Následně musí být zařízení s tímto zdrojem vhodně nakonfigurované aby dovedlo odpad bezpečně spalovat. Na takovém základě by asi šel postavit i malý velmi bezpečný reaktor.
Základní zatížení je s dovolením uměle zvyšovaný konstrukt který tu máme od doby co se přešlo na velké parní elektrárny, u kterých se samozřejmě hodí aby stroje jely naplno po co nejdelší dobu. Kolik by byla skutečná noční spotřeba bez umělého zvyšování odběru? To bohužel neurčíme protože zhruba od napojení Brna na Oslavany se se sítí čaruje nočním proudem.
Odkazovaný článek o Energiewende, no nazvěme jej mírně zavádějícím, situace na světových trzích se vyvíjí zcela jinak než mohlo být předpokládáno v roce 2011, nevzpomínáte si na to co se stalo s cenou uhlí? Nebo na to jak je uhlí více a více zasahováno rozhodnutími v jiných zemích světa? Podívejte se na tento graf: kurzy. cz/komodity/uhli-us-index-graf-vyvoje-ceny/nr_index.asp?A=5&idk=116&od=7.8.2008&curr=&default_curr=&unit=&lg=1
Co budete v takové situaci volit pokud máte uhelné elektrárny, dožívající ale máte, a plynové budete muset teprve postavit a plyn není zrovna levné palivo? Samozřejmě pojedete uhlí co nejdéle to půjde abyste snížil cenu proudu než doběhnou staré dotace. Samozřejmě je tu ještě neochota investovat ze strany provozovatelů a snaha o to vytěžit maximum dokud to jde. Pokud by krom uzavření JE vláda rozhodla ještě o uzavření uhlí a plném přechodu na plyn, tak emise mohou rychle poklesnout, otázka je nakolik je to finančně únosné.
Druhý odkaz je o něco zajímavější, ale poněkud krátký a bez nějakých jasných srovnání pokusu najít co stojí za změnami a podobně. S dovolením to trochu pitomě přirovnám k pravítkové aproximaci z Fordu Model T a nějakého nového Fordu Mondeo. Nevím moc proč jste rovnou nedal odkaz na zdrojové texty, kde je podle všeho ale jenom jeden ze kterého se větvením udělalo jakoby několik - mdpi. com/1996-1073/10/12/2169
Ano jsou tam některé zajímavé věci, ale začátek strany 14 je poněkud zvláštní a nejsem si jistý že je vůbec možné body řešení aplikovat. Neumím si například představit jak chtějí, pokud o odstavec nahoře považují za root-cause protijaderné hnutí, toto řešit, navrhnout zákony k tomu aby se to obešlo atd.
Také mají chybu v tom že nejlepším řešením jak elektrifikovat dnes svět je už v první fázi spoléhání na centralizované zdroje. To nikdy nikde ani myslím nefungovalo, začínalo se od menších zdrojů, které se postupně s růstem spotřeby propojovaly a stavěly se velké. Centrální zdroje jako JE mohou přijít až v momentě kdy máte jakš takš fungující sítě a řešíte další rozvoj nebo rostoucí spotřebu. Vytvoření celého řetězce z centrální elektrárny až do nejzapadlejší vesnice bude vždy pomalejší než když postavíte malý zdroj v té vesnici, pokud možno vodní nebo dnes solární. Jiná situace může být v momentě kdy je nedostatek proudu v síti, ale je otázka jestli i pak je stále nejvhodnějším řešením stavět JE. Proč je stavět v Turecku, Egyptě, Sýrii... Když tam mohou mnohem efektivněji sloužit, a ještě bezpečněji, solárně-termální elektrárny?
Ovšem co je zajímavé v tom článku je koncept přerušení procesu učení a ztráta vědomostí. ono se to totiž stalo už 2x u solárních technologií založených na parních obězích (prvně v období 1910-1920 a podruhé v 70.-80.) a také jednou u větrné energetiky kdy na začátku 40. let již byly postavena VtE s výkonem 1MW a byť pro nedostatek materiálu skrze válku měla dvě chyby, jedna se týkala slabých míst vrtule a druhá toho že se se sítí spojovala synchronně a to její provoz omezovalo, přitom bylo možné již tehdy využít buď rotační měniče (neplést s motorgenerátory, toto je synchronní stroj, který by měl pracovat jako proudový zdroj, ale skrze jeho zapojení je to mnohem složitější a zajímavější stroj který krom obdélníků dodává i jakousi sinusovku do toho a při správném návrhu by měl sám o sobě držet při startu z DC strany i frekvenci), nebo na rtuťových součástkách založených měničích, taktéž pracujících jako proudové zdroje. Ovšem nestalo se tak a celé odvětví se vrátilo velmi rychle na úroveň kolem roku 1920.
Ani jedno z odvětví, která si tím prošla ale neměla v ten moment důvod, technologický, k takovému kroku. Dostat po válce 6 ignitronů a pořádný materiál + vylepšit vrtuli nebyl problém, stejně jako zakoupit jeté rotační invertory někde ze železnice (sloužily třeba sto let až do 90. a některé jsou dnes jako záloha), stejně tak nebyl důvod k tomu aby se po první válce Egypt vzdal rozvoje solární technologie (první čerpací stanice s tímto pohonem atd. ) nebo aby se po pár letech zrušila první velká solárně-termická elektrárna postavená v 60.-70.
Problém nebyl nikdy technologický, nebo snad ekonomický, problém byl jinde, v tom že každé toto ztrácení znalostí bylo odstartováno nějakou událostí spojenou s fosilními palivy, respektive jejich dostatkem v jistý moment. První nastal díky levné ropě po první válce, druhý podobně po druhé a pak tam roli hrál konec ropných krizí. Na toto by se nemělo myslím zapomínat v úvahách čím to je.
Nové technologie, a z jistého pohledu můžeme JE hodnotit jako nové technologie stále, jsou zkrátka velmi citlivé do jistého bodu na výkyvy cen výstupů ze zavedených technologií a pokud tam není politická podpora, tak technologie může revertovat svůj vývoj.
Žádná technologie přirozeně nezačne stagnovat pokud jednou dosáhla "mature" stavu, JE v něm asi niky nebyly. A přirozenou stagnaci způsobí jen náhrada lepší technologií. Například elektrony vs. transistory.
Výkon naší energetické sítě se pohybuje okolo 5000 MW. Síť je propojená se sítěmi okolních států. Pokud budou přetoky mezi sítěmi nulové to znamená že každá země si bude výrobu řešit na svém území bude systém propojů sítí významným prvkem bezpečnosti provozu. Cena el. enegrie je definována burzou. Pokud některá země bude řešit své energetické požadavky významným dovozem musí počítat s rizikem nutnosti přizpůsobování se ceně el. energie. Zatím se nenašel žádný politik který by dokázal říci že musíme měnit cenu el. energie dle požadavků burzy. Tzv noční proud je v celkovém zatížení nevýznamný. Hlavní spotřebitelé jsou v průmyslu.
V mé rodné obci je velká slévárna s indukčními tavícími pecemi. Proč si myslíte, že dělají noční tavby, když jim to výrazně zvyšuje náklady na pracovníky? Že by měli v noci levnější elektřinu?
Určitě nepojedou na FV.
Jestli si jednou pořídí FV nebo jestli se FV tak rozjede, že budou přebytky elektřiny když budou vyrábět, tak budou dělat tavby v poledne a dost ušetří na příplatcích za noční směny.
Zatím jsou motivováni k nočním tavbám dumpingovými cenami elektřiny, protože v noci není odbyt pro velké tepelné elektrárny, které se ovšem jen tak zastavit nedají.
Mimochodem, a jaká je tepelná setrvačnost/rychlost náběhu takové indukční pece? 60minut?
Jo aha s vámi diskuzi končím začínáte s jadernou bezpečnosti a máte potřebu tam cpát "(ne)". Vedete ódy na FVE a srovnáváte s Jadernou energetikou. To že je jádro v rozvodné sítí pro zcela jiné účely než FVE a že v současnosti neexistuje jediná studie o možné rozvodné sítí která by nepočítal s nějakým druhém "centrální elektrárny" pro základní zatížení která podle vás bude asi biomasa nebo hůře plyn. To je vám ukradený teplem. A na fakt že v Německu snaha o "čistou energii" skutečně zvýšila podílí úhly na celkové výrobě tamní elektrické energie označujeme za kecy fosilních energetiku.. Sorry ale tomuhle se odborně říká "přijímaná lež" a funguje to tak že přijímáte jen ty argumenty co potvrzuji vámi vymyšlený svět a ignorujete argumenty hovořící proti vašemu světu klidně se slovy "že to jsou kecy iluminatu.." Pardon" fosilních energetiku" Pokud je to co jste předvedl ve vašem posledním příspěvku vše co umíte je tahle diskuze bezpředmětná. A já doufal že si alespoň zde pohovoří člověk na odborné úrovni... asi ne.
Kdyby Němci předčasně nezavírali JE (jako je nechávají dožít Švýcaři či Švédové) tak už Německo by plnilo svoje plány na redukci CO2 (dvojnásobné vůči průměru EU pro výrobu elektřiny) a mělo zavřeno značnou část svých uhelných elektráren.
Němci nemohou za to, že Japonci (TEPCO) hrubě podcenilo bezpečnost (nepíši nebezpečnost, všimněte si). A jenom kvůli JE Fukušima Němci urychleně uzavírají JE (do 2022, třeba to i o rok či dva odloží).
Jaderná energetika reaguje na jaderné havarie pouze přidáváním (zmnohonásobováním) bezpečnostních prvků=zdražování. Ale bohužel neřeší základní chybu v konceptu současných JE třetí generace: velké množství štěpných produktů (a z toho vyplývající obrovské množství tepla) které pokračuje i po zastavení štěpné reakce uranu (pan Wagner by Vám to popsal přesně slovníkem jaderného fyzika, já dělám fyziku polovodičů) .
Jenže oni to nedělají. Dělají to jinak, podle mého hůře. Stačí se na to dívat i neenergeticky a nejenom ekonomicky(primárně). Vemte na mysl, že mimo jiné většina atmosférického proudění jde od Německa na naše území. Tedy že co Němec vypouští do vzduchu, u nás formou slabě kyselého deště spadne. V dobách před r. 1989 to bylo násobně více, ano. Takže když si jejich slavný obrat defacto prodlouží pouštění limitních emisí všeho, prodlužuje tím dopad i na nás.
Naše hnědouhelné elektrárny leží též na západ od většiny našeho území, všiml jste si? Myslíte že dříve ukončí Němci provoz hnědouhelných elektráren (i těch vlastněných Čechy či Slováky) nebo Češi? U nás vyrábíme více procent elektřiny z hnědého uhlí než Němci.
Takže Vaše úvahy tak nějak nechápu....
Opět si vybíráte jen to, co chcete. Moje úvaha směřovala k tomu, že Němci pouštějí do vzduchu a za jejich hranicemi sklízí "úrodu". Co si vyprodukujeme my, na to máme mnohem větší vliv a za to vinit nikoho nelze.
Pana Wagnera potkávám v práci takže vím asi jak by mi to vysvětlil. To o čem mluvíte je ale přesně to o čem se tu bavím. Dobrá tak by nechaly svoje JE dožít. Co potom je jedno jestli je odstaví dnes nebo zítra. Tak jako tak musí určité procento výkonu postavit na nějaké velké elektrárně. Takže? Které?
Bohužel nevím jak by jste chtěly udělat systém který vám zajistí 1000MW jinak než vysokým tepelným výkonem v "kotly/ Reaktoru". Ano dá se udělat jinak systém chlazení a moderování tak aby byla lepší a větší účinnost. Ano sníží se velikost zony (nižší množství štěpného materiálu) ale nikdy to nebude tak málo aby nebylo třeba dochlazovat.
Každopádně ano máte pravdu současné JE jsou v tomhle trochu problematické a díky tomu drahé, ale pořád je to asi nejlepší volba jako ona "unclear powerplant" kterou najdete v každém smartgridu.
Musí? Proč?
Proč by museli stavět budoucnost zrovna na velké elektrárně? Existuje pro to nějaký fyzikální důvod? Nebo je to protože se to tak dělalo "odjakživa"? Pokud za velkou elektrárnu považujete něco co má dejme tomu 50MW, pak ano bez nich to nepostavíte, pokud za to ale považujete až bloky >500MW, pak bez těch by se to mělo podařit postavit.
Systém, který dodá i 1000MW by šel realizovat bez kotle. je jenom otázkou jak se posunula technologie palivových článků v poslední době, v Jižní Korei se na tomto poměrně dost pracovalo asi před čtyřmi lety kdy se uváděly do provozu první velké instalace na zemní plyn. Otázkou je cena, účinnost by měly být myslím někde kolem 60 %.
Unclear powerplant má s nuclear shodné akorát to že je to přesmyčka, s tím kolik možných řešení daného problému je, které se budou diametrálně lišit stát od státu, nebo dokonce region od regionu.
Povídejte o těch účelech. Já hlupák byl dodnes přesvědčený, že účelem obojího je vyrábět elektřinu. A je nějaký hlubší fyzikální důvod proč musí v síti existovat velké centrální elektrárny pro základní zatížení? Nebo jste jen další jouda, co si plete technické řešení vzor 1960 a fyzikální nutnost.
To není žádné velké překvapení, že JETE asi bude možné z technického hlediska provozovat 60 let. Tohle o délce jejího provozování ovšem rozhodovat nebude. Vždycky nakonec půjde o prachy. V pravidelných cyklech (každých 10 let?) se bude muset vyhodnotit, jestli má další provoz ekonomický smysl. Do toho ovšem bude vstupovat tolik proměnných, že předjímat jak to nakonec skončí je prakticky nemožné. Kdo uměl předpovědět v roce 1973 dnešní stav společnosti a ekonomiky?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se