EDF apeluje na rozšíření přípustných jaderných technologií v nařízení o čistém průmyslu

Proponenti jaderné energie ve Francii uvítali plány na zrušení dvoustupňového přístupu k nízkouhlíkovým technologiím v návrhu zákona EU o čistém průmyslu (NZIA). Zároveň však odsuzují nižší status přiznaný jaderné energii jako "neslučitelný" s širšími cíli bloku v oblasti dekarbonizace. Již dříve vyjádřili své obavy o dopady současného znění francouzští zákonodárci. Nyní se přidává i EDF, informoval Euractiv.

Nařízení o čistém průmyslu (NZIA) má zajistit, aby Evropa byla schopna vyrábět na domácím trhu alespoň 40 % technologií, které považuje za "strategické" pro dosažení svého cíle snížit do roku 2050 emise na čistou nulu.

NZIA má pomoci posílit evropskou výrobní kapacitu emisně nulových technologií, zvýšit konkurenceschopnost výroby vybraných technologií v Evropě a zlepšit energetickou odolnost EU.

Členské státy však dávají najevo nespokojenost s postavením jaderné energetiky v návrhu nařízení. Podle návrhu Komise by totiž na označení "strategické" a tedy podporované měly z jaderných technologií nárok pouze malé modulární reaktory (SMR) a "pokročilé technologie" vyrábějící energii z jaderných procesů "s minimálním odpadem z palivového cyklu".

Minulý měsíc proto podepsala skupina 16 evropských zemí zapojených do "jaderné aliance" vedené Francií společné prohlášení. V něm vyzvala Evropskou komisi, aby "uznala jadernou energii v energetické strategii EU" a podpořila "lepší podmínky pro rozvoj a zavádění nových kapacit jaderné energie v EU".

Reakce odvětví

Kromě členských států návrh kritizuje například také francouzská státní energetická společnost EDF. Francouzský státní podnik odsuzuje "ignorování vyspělé technologie", jako je jaderná energetika, která nevypouští oxid uhličitý, v legislativním textu, který má podporovat bezemisní technologie.

"Jediná jaderná energie, která je zahrnuta v NZIA, je ta, která ještě neexistuje - malé modulární reaktory (SMR)," řekl Erkki Maillard, senior viceprezident pro záležitosti EU u společnosti EDF, která se  vrátila pod plné státní vlastnictví po tom, co se ocitla ve finančních problémech.

Alternativně Maillard nabádá k dodržování zásady technologické neutrality. „Musíme najít způsob, jak tento text učinit neutrálnějším, jako to dělají ve Spojených státech se zákonem o snižování inflace, který podporuje všechny technologie, jež přispívají ke snižování emisí," odkázal viceprezident na americký zákon, kterým se tvůci NZIA inspirovali.

Udržení konkurenceschopnosti

Pro společnost EDF jde nejen o výstavbu nových jaderných elektráren ve Francii, která bude pokračovat s podporou EU, nebo bez ní, ale i o posílení evropského hodnotového řetězce při výrobě klíčových komponent, které jsou potřeba jak pro malé modulární reaktory tak pro velké jaderné bloky.

"V současné době je v Evropě jen několik hráčů, kteří to dokážou. Jedná se o typický druh průmyslu, kde hrozí, že pokud neposílíme průmyslovou základnu v Evropě, budeme dovážet z Asie," varoval Maillard a dodal, že dostatečně rychlý povolovací proces pomůže EU udržet si konkurenční výhodu proti USA nebo Číně.

Zároveň upozornil na pracovní místa, která průmysl navázaný na výrobu elektřiny z jádra poskytuje.

"V klíčových zařízeních pro jaderný průmysl existuje milion pracovních míst, která je třeba podpořit, pokud chceme mít evropskou průmyslovou základnu," upozornil Maillard. Ve Francii se nachází asi čtvrtina těchto pracovních míst.

Míč je na straně Europarlamentu

V Evropském parlamentu mezitím získává podporu také mezistranická skupina projaderných zákonodárců vedená francouzským poslancem Christophem Grudlerem, která se s Maillardem na mnohém shodne.

"Je mi jasné, že NZIA bude fungovat pouze tehdy, pokud bude technologicky neutrální," řekl Grudler.

Následně vyzval, aby byla jaderná energie v NZIA plně uznána spolu s dalšími nízkouhlíkovými technologiemi. Varoval také, že projaderných zákonodárců je v Evropském parlamentu dost na to, aby v případě potřeby přijetí NZIA zablokovali.

Pozměňovací návrhy k NZIA mohou europarlamentní zákonodárci podávat do 19. června. Parlamentní výbor pro průmysl má poté o návrhu hlasovat 12. října, hlasování na plénu se očekává následující měsíc. Tím se otevře cesta k rozhodujícím jednáním s členskými státy EU a Evropskou komisí o konečném přijetí zákona.