Evropská Komise prověřuje státní podporu pro francouzské jaderné elektrárny. Je plán příliš štědrý?

Evropská komise zahájila hloubkové šetření francouzské státní podpory pro výstavbu šesti nových jaderných reaktorů. Projekt za více než 70 miliard eur má posílit energetickou bezpečnost a snížit emise, Brusel ale prověří jeho dopady na konkurenci i přiměřenost veřejné pomoci, píše Komise ve své tiskové zprávě. 

Evropská komise otevřela formální vyšetřování jednoho z nejambicióznějších jaderných projektů v Evropě za poslední dekády. Francie plánuje s pomocí státu vybudovat šest nových jaderných reaktorů s celkovým výkonem zhruba 10 gigawattů, což odpovídá přibližně šestině současného instalovaného výkonu v jádru v zemi. Celkové náklady se odhadují na zhruba 72 až 73 miliard eur.

Nové bloky mají vzniknout ve dvojicích v areálech stávajících elektráren v Penly, Gravelines a Bugey. Spuštění prvního z nich se očekává v roce 2038, celý program by měl být dokončen do poloviny 40. let. Každý z reaktorů má mít životnost okolo 60 let.

Projekt je klíčový pro strategii Paříže, která se snaží obnovit stárnoucí jaderný park a zároveň zajistit stabilní bezemisní zdroje elektřiny. Francie dlouhodobě prosazuje jádro jako pilíř své energetiky a usiluje i o jeho silnější uznání na úrovni Evropské unie.

Přezkum Komise

Komise v předběžném hodnocení připustila, že projekt může být „nezbytný“ pro zajištění bezpečnosti dodávek a dekarbonizaci energetiky. Zároveň ale upozornila, že takto rozsáhlá státní podpora musí splňovat přísná pravidla EU a nesmí nepřiměřeně narušit hospodářskou soutěž.

Francouzský plán stojí na třech hlavních pilířích podpory:

• • Prvním je zvýhodněný úvěr s nižší úrokovou sazbou, který má pokrýt přibližně 60 procent nákladů na výstavbu.
  • Druhým je tzv. rozdílový kontrakt (contract for difference) uzavřený na 40 let, který má investorovi zajistit stabilní příjmy bez ohledu na vývoj cen elektřiny.
  • Třetím prvkem je mechanismus sdílení rizik, který má chránit projekt před nepředvídatelnými událostmi, jako jsou přírodní katastrofy či změny legislativy.

Právě kombinace těchto nástrojů však vyvolává v Bruselu otázky. Komise bude zkoumat, zda je podpora přiměřená a omezená na nezbytné minimum. Obavy panují i z možného posílení dominantního postavení státní společnosti EDF na trhu a z toho, zda nastavené podmínky nevedou k narušení konkurence.

"Komise má pochybnosti, zda navrhovaný balíček dosahuje vhodné rovnováhy mezi snížením rizik a zachováním pobídek k efektivnímu chování," uvedla instituce ve svém prohlášení.

Zahájení hloubkového šetření je v podobných případech standardním krokem a neznamená předem negativní verdikt. Francie i další zainteresované strany nyní dostanou prostor projekt obhájit a případně upravit jeho parametry.

Paříž očekává, že Evropská komise plán nakonec schválí ještě letos, což by umožnilo přijmout konečné investiční rozhodnutí. Výsledek řízení tak bude důležitým signálem nejen pro Francii, ale i pro další země, které chtějí financovat nové jaderné projekty s podporou státu.