Francie schválila energetickou strategii a sází na jádro

Francie schválila novou energetickou strategii na příští dekádu, která staví jádro do centra transformace a počítá s masivním navýšením bezuhlíkové výroby elektřiny. Plán počítá s výstavbou šesti nových reaktorů, prodloužením životnosti stávajících bloků a současně s rozvojem obnovitelných zdrojů. Vytváří tak dlouhodobý rámec, který má dát investorům i průmyslu jasný signál, píše server S&P platts.

Francouzská vláda zveřejnila třetí Víceletý energetický program (PPE3), jenž určuje směr energetické politiky země pro období 2026–2035. Dokument není zákonem, ale představuje závaznou strategickou trajektorii, jak snížit spotřebu fosilních paliv a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Klíčovým cílem je zvýšit výrobu bezuhlíkové elektřiny ze 458 TWh v roce 2023 na 650 až 693 TWh v roce 2035. Současně má klesnout spotřeba fosilních paliv z dnešních zhruba 900 TWh na přibližně 330 TWh. Podíl nízkouhlíkových zdrojů na konečné spotřebě energie má vzrůst na 60 % do roku 2030 a na 70 % o pět let později. Vláda zároveň počítá s růstem poptávky po elektřině – v roce 2035 má dosáhnout 618 TWh, zejména kvůli elektrifikaci průmyslu, dopravy a budov.

Sázka na jádro

Těžištěm strategie je jaderná energetika. Plán potvrzuje výstavbu šesti nových reaktorů typu EPR2, jejichž první bloky by měly být uvedeny do provozu od roku 2038. Vláda si zároveň ponechává možnost rozhodnout už v roce 2026 o zahájení výstavby dalších osmi reaktorů. Součástí programu je i prodloužení životnosti 57 stávajících bloků na 50 až 60 let při zachování bezpečnostních standardů.

Nový plán počítá s tím, že jaderné elektrárny budou v letech 2030 až 2035 vyrábět 380 až 420 TWh ročně, což je více než v předchozí strategii. Dokument zároveň formálně opouští dřívější cíl uzavřít 14 reaktorů, včetně bloků elektrárny Fessenheim.

Pomalejší růst obnovitelných zdrojů

Vedle jádra chce Francie posílit i obnovitelné zdroje. Do roku 2035 má vzniknout 15 GW instalovaného výkonu v mořských větrných parcích. V solární energetice by Francie měla dosáhnout cíle 48 GW do roku 2030 a 55-80 GW do roku 2035. U větrných elektráren na pevnině má výkon vzrůst na 31 GW do roku 2030 a na 35-40 GW o pět let později, přičemž prioritou bude modernizace stávajících parků.

Výroba z větrných a solárních elektráren by se měla do roku 2030 zhruba zdvojnásobit na 141 TWh oproti 79 TWh v roce 2025. V roce 2035 má dosáhnout 206-248 TWh, což je méně, než počítal návrh PPE3 z listopadu 2024.

Investice počítají i s navýšením instalovaného výkonu vodních elektráren, konkrétně o 2,8 GW. Elektrolyzéry pro výrobu vodíku mají dosáhnout příkonu až 8 GW.

Vláda očekává, že realizace PPE3 vytvoří do roku 2030 více než 120 tisíc pracovních míst, zejména v jaderném sektoru a oblasti fotovoltaických a offshore větrných elektráren. Současně má strategie snížit závislost země na dovozu fosilních paliv, který dnes představuje téměř 60 miliard eur ročně. Plán rovněž předpokládá možnost přezkumu v roce 2027 a případnou úpravu trajektorie. Francie tak chce upevnit pozici jednoho z hlavních exportérů elektřiny v Evropě a zároveň posílit svou energetickou suverenitu.

Dlouhodobý rámec jako signál pro investory

Francouzský jaderný průmysl plán přivítal.

Svaz francouzských jaderných průmyslníků Gifen uvedl, že PPE3 „představuje rozhodující krok k zajištění viditelnosti nezbytné pro dlouhodobé investice a potvrzuje klíčovou roli jaderné energie v srdci francouzské energetické strategie. Jaderná energie je základním pilířem francouzské energetické suverenity. Poskytováním nízkouhlíkové, bezpečné a řiditelné elektřiny reaguje na klimatické, energetické i reindustrializační výzvy. Nahrazováním fosilních paliv například v dopravě a vytápění může jaderná energie urychlit elektrifikaci, která je předpokladem dekarbonizace ekonomiky.“

Přijetí PPE3 ve Francii připomíná i situaci v České republice a dlouhodobou absenci strategické vize a  rámce, který by poskytl investorům i průmyslu předvídatelnou trajektorii. Základním strategickým dokumentem zůstává Státní energetická koncepce z roku 2015, která měla být aktualizována každých pět let. K její revizi však dosud nedošlo. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice 2. února 2024 předložilo návrh aktualizace do připomínkového řízení, koncepce ale dosud nebyla schválena a její přijetí čeká na rozhodnutí současné vlády.

Zatímco Francie investorům nabízí konkrétní harmonogram, cíle a objemy výroby až do poloviny příští dekády, česká energetická politika se stále opírá o více než deset let starý rámec, a to v době, kdy energetika prochází největší proměnou za několik desetiletí.