Horkovod z Dukovan do Brna nebude potřebovat povolení EK kvůli veřejné podpoře
Výstavba horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna, kterou plánuje městská společnost Teplárny Brno ve spolupráci s ČEZ, nebude potřebovat povolení Evropské komise kvůli financování z veřejných prostředků. Situaci konzultoval Státní fond životního prostředí ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s Evropskou komisí. Antimonopolní úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Náklady na výstavbu horkovodu by měly dosáhnout 19 miliard korun.
"České orgány považují toto rozšíření stávající energetické infrastruktury tepelné sítě za situaci splňující podmínky existence přirozeného monopolu. Generální ředitelství EK pro hospodářskou soutěž uvedený názor potvrdilo. Financování projektu tedy nepředstavuje veřejnou podporu, která by vyžadovala notifikaci Evropské komisi a následné rozhodnutí komise o povolení této podpory," uvedl úřad.
O výstavbě horkovodu se uvažovalo v 80. letech minulého století. Kvůli tehdejším nízkým cenám plynu nebyl ekonomicky výhodný. Důsledky ruské agrese na Ukrajinu plány změnily. S projektem počítají územně plánovací dokumentace Vysočiny, Jihomoravského kraje i Brna.
Ilustrační foto
Náklady na výstavbu horkovodu by měly dosáhnout 19 miliard korun. Hlavním investorem budou Teplárny Brno, které chtějí na projekt získat dotaci až deset miliard korun od Evropské unie. Teplárny argumentují tím, že horkovod zajistí ekologičtější výrobu tepla, když se díky němu sníží emise oxidu uhličitého až o 230.000 tun ročně. Zhruba tři miliardy korun z celkové částky by měla investovat energetická společnost ČEZ na vybudování výměníkové stanice v areálu elektrárny.
Teplárny Brno loni v březnu podepsaly k horkovodu realizační smlouvu s polostátní společností ČEZ, která dukovanskou elektrárnu provozuje. Podle smlouvy by měl ČEZ dodávat Brnu teplo po dobu provozu elektrárny v Dukovanech, v budoucnu se počítá s napojením horkovodu na nové jaderné bloky.
Mohlo by vás zajímat:
Pro mě je velké zklamání, že se nebude jednat o odpadní teplo, ale sníží se elektrický výkon elektrárny.
Ostatně nechápu, proč není okolní půda posetá vyhřívanými skleníky a teplo se pouští do vzduchu.
Elektrický výkon elektrárny se sníží jen nepatrně ve srovnání se získaným výkonem tepelným.
Tak záleží na jaké teplotě, a nepatrné to snížení rozhodně není. Polopravdy a manipulace jaderného aktivisty v plné nahotě.
Nepatrné snížení to je, stačí se podívat o kolik je nižší elektrický výkon bloku Temelína který vytápí Budějovice, skoro budete mít problém poznat který to je, rozdíl je v řádu jednotek MW, vy "aktivisto v plné nahotě". Obecně je taková kogenerační výroba výrazně efektivnější než se to samé teplo snažit získat např. tepelnými čerpadly. Viz např. zde: "Pokud ale budeme odebírat teplo z koncového stupně turbíny na Dukovanech, sníží se nám částečně výroba elektřiny a to v poměru přibližně jeden díl elektřiny na sedm dílů tepla."
Tak proč se to obrovské množství tepla vygenerované v jaderných elektrárnách využívá jen nepatrně a až po mnoha letech?
To je neskutečné plýtvání vyrobenou enegií z rozpadu uranu, 2/3 jdou jen do ovzduší především na odpařování vody, 4 GW tepelného výkonu v Temelíně jsou nevyužity
a v Dukovanech je to ještě horší.
A nebo je to tím, že by to bylo moc drahé, komerčně ztrátové, podobně jako jsou moc drahé nové JE?
Protože ten horkovod něco stojí a někdo tu investici musí zaplatit. Dokud byla fosilní paliva levná a neřešilo se vypouštění skleníkových plynů, nenašel se nikdo kdo by tu investici udělal. Teď je situace úplně jiná.
Zrovna tak by se touhle "logikou" dalo napsat, že je "neskutečné plýtvání vyrobenou enegií" z fúze vodíku, když při výrobě elektřiny z fotovoltaických elektráren 4/5 jdou jen do ovzduší. Smysl by to (ne)dávalo stejný.
Navíc k tomu co uvedl Emil, ČB mají historicky síť parních rozvodů, které se postupně předělávají na horkovod. Postavit přivaděč z Temelína začalo dávat smysl až ve chvíli kdy byla významnější část města zašíťována horkovodem.
S (ne)využitím odpadního tepla je to přesně jak píše Emil.
Kdokoliv může udělat záměr a postavit vedle JE skleníky, já jsem pro, ale zřejmě to nevychází tak dobře aby to někdo zafinancoval. Asi tam teplo nebude hlavní položkou.
@Emil 16. květen 2025, 09:08
Tou fúzí vodíku myslíte Slunce?
Nechápete, protože jste se nechal obelhat sladkými sliby jaderné lobby a dalších aktivistů. Světlé zítřky jaderné energie když narazí na realitu, tak bez miliardových dotací nepostaví ani teplovod na to úžasně levné teplo. Z jádra nic levného není, ani to odpadní teplo.
Aktivismus to předvádíte v první řadě vy sám.
A co byste delal s teplotou 30-40 st. Musel byste to stejne prohnat pres TC.
Jen klid, tohle nikdy stát nebude. Ta trasa není žádný med, bude se muset provrtat jeden kopec dokonce, a někeří starostové na trase si stejně kují vlastní plány s energetickým zabezpečením. Z tohohle nezaprší, steknè jako nezaprší z jiných mraků, VRT atd.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se