Získá evropský projekt fúzního reaktoru ITER silného spojence? Účast zvažuje Kanada

Kanada podepsala memorandum o porozumění s ITER Organization s cílem nalézt možné způsoby, kterými by se Kanada mohla podílet na projektu Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru. Fúzní reaktor, jehož výstavba započala v roce 2010, má být podle současných plánů spuštěn v roce 2025.

Memorandum bylo podepsáno 17. dubna v Paříži. Dohodu podepsali kanadský ministr zahraničního obchodu François-Philippe Champagne a ředitel ITER Organization, Bernard Bigot. K podepsání došlo během kanadské obchodní mise do Francie.

„Kanada není v současnosti členem ITER, neboť finančně na projekt nepřispívá. Nicméně vzhledem ke Kanadské historii a odborné znalosti v oblasti technologií umožňujících jadernou fúzi podepsané memorandum mezi Kanadou a ITERem pomůže identifikovat přesné oblasti, ve kterých by kanadští dodavatelé mohli exportovat své odborné zkušenostmi a technologie na komerční bázi.“ – z prohlášení kanadské vlády

Jedním ze způsobů, jak by se Kanada mohla na projektu podílet, je dodávka tritia. To je totiž vedlejším produktem při provozu kanadských těžkovodních reaktorů CANDU. A zároveň je nezbytnou součástí paliva, které bude ITER používat. Navíc s manipulací s tritiem má Kanada mnoho zkušeností.

„Kanadská zkušenost v sektoru jaderného průmyslu je světově proslulá, a toto memorandum je začátkem procesu, který zajistí, že Kanadští výrobci budou schopní vyvážet technologie a zkušenosti na komerční bázi na podporu projektu ITER.“ – François-Philippe Champagne, kanadský ministr Zahraničního obchodu.

ITER je velkým mezinárodním projektem, na kterém se podílí 35 států. Projekt je součástí dlouhodobé snahy industrializovat jadernou fúzi, a zpřístupnit ji jako komerční zdroj elektrické energie. Podle současného plánu má být v zařízení vytvořeno první plazma v roce 2025. Experimenty s deuterio-tritiovým plazmatem pak mají začít v roce 2035.

V prosinci ITER Organization oznámila, že 50 % celkových stavebních prací je již dokončeno.

Zdroj úvodního obrázku: Oak Ridge National Labo