Domů
Jaderné elektrárny
Platforma: Zákon o hlubinném úložišti jde do vlády v rozporu se svazky obcí

Platforma: Zákon o hlubinném úložišti jde do vlády v rozporu se svazky obcí

Návrh věcného záměru zákona o zapojení obcí do výběru lokality pro hlubinné úložiště jaderného odpadu je připraven pro jednání vlády, jde však na něj s rozporem se svazy zastupujícími zájmy měst a obcí z celé republiky – Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv a Platformou proti hlubinnému úložišti. V tiskové zprávě to dnes uvedla zmíněná platforma, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků, které postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizují. Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ČTK shání.

Svazy podle platformy od zákona očekávají výraznější posílení možností samospráv při rozhodování o úložišti, tak jak je starostům slibováno od roku 2011, kdy začaly první práce na zákoně. Platforma uvedla, že navržená míra zapojení obcí a veřejnosti do rozhodování o výběru lokality pro úložiště je naprosto nedostatečná.

Skutečně efektivní podle ní může být výběr lokality pro úložiště jen tehdy, pokud obce a veřejnost budou moci ovlivnit, zda v dané lokalitě vůbec bude proces pokračovat. To lze zajistit jedině uložením povinnosti Správě úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyžádat si před zahájením konkrétního řízení souhlas dotčených obcí, podotkla platforma.

Mezi zvažované lokality pro hlubinné úložiště patří Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku, Hrádek na Jihlavsku, Horka na Třebíčsku a další dvě místa nedaleko jaderných elektráren – Na Skalním u Dukovan a Janoch u Temelína.

Podle dřívějších informací má být letos dokončeno hodnocení však devíti potenciálních lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Vládě poté bude podán návrh na zúžení jejich počtu, bude se pak rozhodovat mezi čtyřmi. Počet vytipovaných lokalit se má snížit k 30. červnu letošního roku.

„Na těchto čtyřech lokalitách se budou podávat žádosti o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry. A to po vstupu zákona o zapojení obcí v platnost, nebo po 1. lednu 2023, a to podle toho, co nastane dříve,“ řekla ČTK už dříve mluvčí MPO Štěpánka Filipová.

Platforma dnes uvedla, že konzultace s obcemi z dotčených lokalit, která se uskutečnila v závěru loňského roku v rámci příprav zákona o zapojení obcí do výběru lokality, skončila odmítnutím prakticky všech připomínek obcí. „Návrh kritizované podoby zákona, který jde do vlády, je stejně jen věcným záměrem. Takže finále ve Sbírce zákonů při současném tempu již do konce volebního období této vlády neuvidíme. Je to od ministra (průmyslu Karla) Havlíčka (za ANO) kulišárna – nejprve měla být legislativa, a pak teprve výběr lokalit, který se nyní uskutečňuje v rychlém tempu,“ uvedl dnes starosta města Jistebnice a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti Jiří Popelka. Na území Jistebnice leží vytipovaná lokalita Magdaléna.

Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren.

Komentáře

(13)

St

22. květen 2020, 20:29

Vůbec se nedivím těm obcím, že jsou proti vybudování úložiště ve svém katastru. Stát chce proinvestovat 111 mld Kč. A kolik z těch peněz budou mít samotné obce a kolik občané? Ono by stačilo říci, že všichni v obci kde bude to úložiště budou mít EE zdarma. V okolí do 5 km za 30% a do za 50%. Pokud by tomu tak bylo, tak obce se budou rvát o to, aby to úložiště bylo u nich.

Každý starosta by s hrdostí v hlase rád svým občanům řekl, jak je šikovný, že díky němu bude elektřina pro všechny v obci zdarma. Takto je pro ně lepší živit v lidech strach a buntovat je proti úložišti.

energetik

22. květen 2020, 21:09

Jestliže by tam měli mít energii zadarmo, tak jim nebudou stačit vodiče a trafostanice. S vypínáním přístrojů by si nikdo nelámal hlavu, každý by tam měl venkovní vytápěný bazén se zeleným vyhřívaným trávníkem i v zimě atd..... Je to nesmysl, vedlo by to k obrovskému plýtvání. Už tak ta skládka dlouhodobě toxických odpadů s velkou pravděpodobností několikrát překročí předpokládanou cenu a elektřina "zadarmo" by ty náklady ještě zvyšovala.

St

22. květen 2020, 22:04

Myslím, že by se vůbec nic nestalo. Vesměs se jedná o malé obce. Těch pár lidí by zas tolik EE nepropálilo. Navíc by se jednalo o nejekologičtější obec v ČR, kde by nikdo netopil žádnými fosilními palivy. Žádné CO2. Jistě i nějaký ten elektromobil by se tam objevil. Myslím, že by pak zaplesalo srdce nejednoho ekologa.

Vladimír Šťastný

23. květen 2020, 08:48

Daly y se na to asi nastavit smluvní podmínky s nějakým limitem. Příklad: limit na jeden barák 2MWh/rok vylepšené třeba o to, že nespotřebovaná elektřina do limitu se obyvatelům proplatí. Tím by se dalo zamezit raketovému růstu spotřeby a zbytečnému plýtvání. Ale obecně, žádný investor se do dodávek EE zdarma nebo levný paušál nehrne. Nebylo to tak ani u nás, kde chtěl investor stavět obrovský větrný park. Má to asi další háčky.

St

23. květen 2020, 10:49

I tak by se to dalo řešit. Prostě a zkrátka pokud místní nebudou mít z toho úložiště pro sebe značné výhody, tak už z principu budou proti tomu.

Podobné je tomu i s liniovými stavbami. Každý by chtěl, abychom už měli dokončenou dálniční síť. Ale ne pod svými okny. Takže pokud někde stojí nějaký dům, který by měl padnout za oběť stavbě, tak se jeho majitel zrovna nehrne k prodeji, aby ta dálnice mohla co nejdříve stát.

T

23. květen 2020, 04:46

Toto je realita pro predstavitele Cezu/bez uloziste za domem/ a ne pro vesnice kolem.Ti to maji zase naopak s ryzikem bez vody,nebo se zamorenou vodou v lepsim pripade...Toto neni na 10 let, ale na vecne casy...

Vladimír Šťastný

23. květen 2020, 08:42

Můžete mi říci, jak vám úložiště hluboké 500m zamoří vodu čerpanou ze tří metrů, nebo, v případě vrtaných studní někde mezi 20-30m?

St

23. květen 2020, 10:50

Po pravdě by mě to také zajímalo. Proto předem děkuji panu T za objasnění.

Pavel K

25. květen 2020, 09:51

Snad nebude vadit, kdyz to mirne nastinim ja.

Pred deseti lety jsme is pordiil TC voda-voda, mel jsem od proutkaru vyhlidnute misto na dostatecny vrt (55 m). 2 proutkaru a 2 lidi, kteri delaji vrty jsme se ptal, zda mohu stahnout vodu z okolnich studni. Vsichni kategoricky rekli, z enikoliv, ze se jedna o ruzne vertiaklni vodonosne vrstvy (a opravdu pazeni vrtu je perforovane od 30ti metru nize). Jal jsme se do vybudovani vrty. Po dou dnech cerpaci zkousky byli sousedi i ja (na vechny svetove strany) bez vody. Kdyz jsem to volal cloveku, ktery mi vrt zhotovil a tvrdil, ze se to stat nemuze, rekl, ze do zeme nikdo nevidi a mohou se najit nejen horizontalni ale i vertikalni pukliny.

A neslysel nikdo z Vas o pripadech z USA, kde frakovani znicilo zdroje vody? A z jake hloubky se frakuje?

Zastavam nazort, ze cim min delame zasahu, tim min toho znicime.

T

23. květen 2020, 16:43

Pokud sledujete TV,tak tam mluvil starosta jedne z obci na vysocine.Maji 80m vtr a uz jim to nestaci a budou prohlubovat na 240m.Takze co se da ocekavat do budoucna? Jaderne uloziste je na vecne casy a nikdy jinak,jak bylo.Pokud se tam jednouJU vybuduje,100,200...let ,zadny cas,bez kvalitni vody neni zivot,to vi i inzenyri z NASA.Zajedte se podivat na kristalovou vodu do ALP a nakonci do Kolina nad Rynem ,ktere vody se napijete???Urcite te nasi z chladicich vezi JE...

St

23. květen 2020, 18:58

Pane T nějak nerozumím tomu jak souvisí úložiště jaderného odpadu a hladina podzemní vody. Copak tu vodu bude to úložiště odčerpávat? Navíc nevím, jak souvisí křišťálová voda z Alp s Kolínem nad Rýnem a vodou co projde chladící věží JE. Nějak mi to není jasné, proto mi to prosím objasněte. Předem moc děkuji.

Vladimír Šťastný

24. květen 2020, 16:01

Pro zajímavost: čímpak budou čerpat tu vodu z 240m hlubokého vrtu a kdo jim tak hluboký vrt provede? Prosím odpověď, hrozně by mě to zajímalo.

Pavel K

25. květen 2020, 10:03

Ponornym cerpadlem, ktere da tlak 30 atmosfer (24 na prevyseni a 6 na tlakovani). Nebo takove neexistuje?

Ten, co delal vrt mne, tak vrtal nejhloubeji do 360 m (cisteni ropnych dolu na Jizni Morave). Vrtat ve skale je docela jednoduche, vrtaji a do vrtne trubky pousti vzduch, ktery zapricini vyvrhnuti materialu (drobneho sterku, vody) kolem ni.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.