První blok nové jaderné elektrárny Leningrad 2 snížil spotřebu vody o 15 %
Nově spuštěný blok VVER-1200 na Leningradské jaderné elektrárně snížil spotřebu chladící vody, čerpané z Baltského moře, o téměř 15 %. Snížení spotřeby tohoto přírodního zdroje má pozitivní dopad na životní prostředí a snižuje náklady elektrárny na využívání vody. Elektrárna čerpá mořskou vodu z Koporské zátoky, která leží v jižní části Finského zálivu v Baltském moři.
Účinnější využití vody než u typu RBMK
Stávající Leningradská jaderná elektrárna v Sosnovém boru disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000 a nová JE Leningrad 2 bude mít čtyři bloky VVER-1200. Leningradský blok č. 1 byl odstaven pro trvalé vyřazení z provozu v prosinci 2018 po 45 letech provozu. Jednalo se o pilotní reaktor typu RBMK-1000.
První blok nové JE Leningrad 2 byl připojen k síti 9. března 2018 a šlo v té době o v pořadí druhý spuštěný reaktor designu VVER-1200 po Novovoroněžském bloku č. 6 uvedeném do provozu v roce 2016. Druhý blok JE Leningrad 2 se nyní nachází v předspouštěcí fázi.
„Konstrukční vlastnosti nových jaderných bloků výrazně snižují objem vody odebíraný jadernou elektrárnou z přírodního zdroje,“ řekl ředitel Leningradské elektrárny, Vladimir Pereguda.
Ve chvíli, kdy první blok JE Leningrad 2 byl uveden do provozu a nahradil vyřazený blok RBMK, spotřeba vody klesla oproti roku 2018 o 730,7 miliónů kubických metrů, což je pětkrát více vody, než kolik spotřebují obyvatelé Leningradského regionu za celý rok a pro elektrárnu pokles spotřeby o 14,8 %.
„Nadále budeme sledovat snižování dopadu na životní prostředí vlivem nahrazení staršího bloku RBMK novým typem VVER-1200,“ řekl ředitel elektrárny.
Chladicí okruh odvádí teplo z kondenzátorů pod turbínou
Mořská voda slouží k odvodu přebytečného tepla ze sekundárního okruhu a tedy přímo nesouvisí s chlazením reaktoru. Okruh je tedy z pohledu radiace naprosto bezpečný. Voda z Koporské zátoky proudí do kondenzátorů, kde chladí páru vystupující z turbíny.
V případě jednotky RBMK se chladicí voda vrací přímo do vodního rezervoáru, ale u bloků VVER je voda po odebrání přebytečné tepelné energie z kondenzátoru přivedena do horní části chladící věže, kde dochází k jejímu rozstřiku. Část vody dopadne do bazénu pod věží a část se odpaří ve formě vodní páry. Účinnost chlazení je zvýšena přirozeným tahem vzduchu, který je dán konstrukcí chladicí věže. Ochlazená voda z bazénu pod chladicí věží je vedena opět do kondenzátoru, kde odebírá přebytečné teplo. Díky chladicím věžím se snižuje potřebné množství čerpané vody z přírodního zdroje.
Vodní výpustě JE jsou kontinuálně monitorovány
Alexandra Tkacheva, vedoucí oddělení pro životní prostředí na JE Leningrad, sdělila, že „kvalita vody odebírané a vypouštěné do Finského zálivu a dalších vodních toků podléhá přísné nepřetržité kontrole“.
Kromě chemických a mikrobiologických ukazatelů je sledována také teplota Finského zálivu. Teplota vody vypouštěné z JE Leningrad za minulý rok nepřekročila podle Rosatomu požadovaný standard. V některých dnech byl však pozorován mírný nárůst teploty vody v důsledku silného nárazového větru, který nedovolil dostatečné promíchání teplé vody z výpustí s vodou v zálivu.
Úvodní fotografie: První blok JE Leningrad 2 (zdroj: Rosatom)
Mohlo by vás zajímat:
Nevím jestli je to vtip nebo to autor Puchnar myslel Vážně to jako šetří mořskou vodu jako přírodní zdroj. Voda v moři je přece nevyčerpatelná ne jen kvůli množství, ale proto že čím více jí spotřebujete tím více prší a tím více jí tam zpět nateče. Tohle ví i moje dítě na prvním stupni ZŠ kde už braly koloběh vody...
A co takhlen to interpretovat tak, že jakmile bude VVER1200 stavěno poblíž velké řeky, bude "geneticky zakódovaná" technologická úspora vody na chlazení vhod tím tuplem?
Tak u moře, vzhledem ke GZK bz mělo být spíš zájmem do atmosféry narvat co nejvíce vody, ne? :)
Já bych to interpretoval tak, že čím menší spotřeba vody, tím nižší náklady, obzvlášť když se za spotřebovanou vodu platí. Pokud jde o životní prostředí, tak tady asi hraje roli to, že chladicí věže snižují oproti průtočnému chlazení ohřívání vody v zálivu v okolí elektrárny.
...že čím menší spotřeba vody, tím nižší náklady...a z pohledu sátu horší plnění státního rozpočtu.. Obdobně fungují emisní povolenky. Čím vyšší jejich cena, tím menší zisk třeba ČEZu. O zisk se musí pak dělit s minoritními akcionáři v poměru 70:30.
Pokud budou emisní povolenky takové, že sežerou veškerý zisk, pak stát shrábne 100%. Pro stát je tedy výhodná vysoká cena povolenky.
Nevím co řešíte, i tepelné znečištění vypouštěné vody je znečištění a platí se za něj. Mění totiž biologické vlastnosti.
Chlazení na řeku, či moře není zadarmo. Ani poplatky za teplo, ani spotřeba energie. Čím měně vody tím levnější řešení.
(poznámka: možná se časem zjistí, že i víry za vrtulemi jsou znečištění = třeba méně prší nebo co, a bude se za ně platit)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se