4. červenec 2016
Aktuální výroba v ČR
První blok nové jaderné elektrárny Leningrad 2 snížil spotřebu vody o 15 %

Nově spuštěný blok VVER-1200 na Leningradské jaderné elektrárně snížil spotřebu chladící vody, čerpané z Baltského moře, o téměř 15 %. Snížení spotřeby tohoto přírodního zdroje má pozitivní dopad na životní prostředí a snižuje náklady elektrárny na využívání vody. Elektrárna čerpá mořskou vodu z Koporské zátoky, která leží v jižní části Finského zálivu v Baltském moři.
Účinnější využití vody než u typu RBMK
Stávající Leningradská jaderná elektrárna v Sosnovém boru disponuje čtyřmi reaktory RBMK-1000 a nová JE Leningrad 2 bude mít čtyři bloky VVER-1200. Leningradský blok č. 1 byl odstaven pro trvalé vyřazení z provozu v prosinci 2018 po 45 letech provozu. Jednalo se o pilotní reaktor typu RBMK-1000.
První blok nové JE Leningrad 2 byl připojen k síti 9. března 2018 a šlo v té době o v pořadí druhý spuštěný reaktor designu VVER-1200 po Novovoroněžském bloku č. 6 uvedeném do provozu v roce 2016. Druhý blok JE Leningrad 2 se nyní nachází v předspouštěcí fázi.
„Konstrukční vlastnosti nových jaderných bloků výrazně snižují objem vody odebíraný jadernou elektrárnou z přírodního zdroje,“ řekl ředitel Leningradské elektrárny, Vladimir Pereguda.
Ve chvíli, kdy první blok JE Leningrad 2 byl uveden do provozu a nahradil vyřazený blok RBMK, spotřeba vody klesla oproti roku 2018 o 730,7 miliónů kubických metrů, což je pětkrát více vody, než kolik spotřebují obyvatelé Leningradského regionu za celý rok a pro elektrárnu pokles spotřeby o 14,8 %.
„Nadále budeme sledovat snižování dopadu na životní prostředí vlivem nahrazení staršího bloku RBMK novým typem VVER-1200,“ řekl ředitel elektrárny.
Chladicí okruh odvádí teplo z kondenzátorů pod turbínou
Mořská voda slouží k odvodu přebytečného tepla ze sekundárního okruhu a tedy přímo nesouvisí s chlazením reaktoru. Okruh je tedy z pohledu radiace naprosto bezpečný. Voda z Koporské zátoky proudí do kondenzátorů, kde chladí páru vystupující z turbíny.

V případě jednotky RBMK se chladicí voda vrací přímo do vodního rezervoáru, ale u bloků VVER je voda po odebrání přebytečné tepelné energie z kondenzátoru přivedena do horní části chladící věže, kde dochází k jejímu rozstřiku. Část vody dopadne do bazénu pod věží a část se odpaří ve formě vodní páry. Účinnost chlazení je zvýšena přirozeným tahem vzduchu, který je dán konstrukcí chladicí věže. Ochlazená voda z bazénu pod chladicí věží je vedena opět do kondenzátoru, kde odebírá přebytečné teplo. Díky chladicím věžím se snižuje potřebné množství čerpané vody z přírodního zdroje.
Vodní výpustě JE jsou kontinuálně monitorovány
Alexandra Tkacheva, vedoucí oddělení pro životní prostředí na JE Leningrad, sdělila, že „kvalita vody odebírané a vypouštěné do Finského zálivu a dalších vodních toků podléhá přísné nepřetržité kontrole“.
Kromě chemických a mikrobiologických ukazatelů je sledována také teplota Finského zálivu. Teplota vody vypouštěné z JE Leningrad za minulý rok nepřekročila podle Rosatomu požadovaný standard. V některých dnech byl však pozorován mírný nárůst teploty vody v důsledku silného nárazového větru, který nedovolil dostatečné promíchání teplé vody z výpustí s vodou v zálivu.

Úvodní fotografie: První blok JE Leningrad 2 (zdroj: Rosatom)
Mohlo by vás zajímat
11. duben 2020
18. květen 2020
2. srpen 2021
2. červenec 2022
16. září 2023
23. únor 2024
14. listopad 2024
Komentáře (6)
Nevím jestli je to vtip nebo to autor Puchnar myslel Vážně to jako šetří mořskou vodu jako přírodní zdroj. Voda v moři je přece nevyčerpatelná ne jen kvůli množství, ale proto že čím více jí spotřebujete tím více prší a tím více jí tam zpět nateče. Tohle ví i moje dítě na prvním stupni ZŠ kde už braly koloběh vody...
A co takhlen to interpretovat tak, že jakmile bude VVER1200 stavěno poblíž velké řeky, bude "geneticky zakódovaná" technologická úspora vody na chlazení vhod tím tuplem?
Tak u moře, vzhledem ke GZK bz mělo být spíš zájmem do atmosféry narvat co nejvíce vody, ne? :)
Já bych to interpretoval tak, že čím menší spotřeba vody, tím nižší náklady, obzvlášť když se za spotřebovanou vodu platí. Pokud jde o životní prostředí, tak tady asi hraje roli to, že chladicí věže snižují oproti průtočnému chlazení ohřívání vody v zálivu v okolí elektrárny.
...že čím menší spotřeba vody, tím nižší náklady...a z pohledu sátu horší plnění státního rozpočtu.. Obdobně fungují emisní povolenky. Čím vyšší jejich cena, tím menší zisk třeba ČEZu. O zisk se musí pak dělit s minoritními akcionáři v poměru 70:30.
Pokud budou emisní povolenky takové, že sežerou veškerý zisk, pak stát shrábne 100%. Pro stát je tedy výhodná vysoká cena povolenky.
Nevím co řešíte, i tepelné znečištění vypouštěné vody je znečištění a platí se za něj. Mění totiž biologické vlastnosti.
Chlazení na řeku, či moře není zadarmo. Ani poplatky za teplo, ani spotřeba energie. Čím měně vody tím levnější řešení.
(poznámka: možná se časem zjistí, že i víry za vrtulemi jsou znečištění = třeba méně prší nebo co, a bude se za ně platit)
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.