9. březen 2026
První sodíkem chlazený jaderný reaktor Natrium získal v USA stavební povolení

Americký jaderný regulátor vydal stavební povolení pro projekt pokročilého jaderného reaktoru Natrium v elektrárně Kemmerer. Sodíkem chlazený rychlý reaktor s výkonem 345 MW využívá systému ukládání energie do roztavených solí. To mu umožňuje zvýšit výkon až na 500 MW po dobu několika hodin. Společnost TerraPower zahájila přípravné práce již před dvěma lety, nyní může zahájit oficiální výstavbu a do provozu by se blok měl dostat v roce 2030.
Americká společnost TerraPower oznámila, že od jaderného regulátora (NRC - Nuclear Regulatory Commission) obdržela stavební povolení pro svůj jaderný reaktor Natrium. První komerční sodíkem chlazený rychlý reaktor vyroste v lokalitě Kemmerer ve státě Wyoming. Reaktor s elektrickým výkonem 345 MW disponuje systémem skladování energie na bázi roztavených solí a dokáže krátkodobě zvýšit výkon až na 500 MW.
„Dnešek je historický den pro jaderný průmysl Spojených států. Jsme nesmírně hrdí na to, že jsme od komisařů pro jaderný dohled získali kladné stanovisko o udělení stavebního povolení pro první blok elektrárny Kemmerer. Jedná se o první moderní jadernou elektrárnu komerčního rozsahu, která toto povolení získala," uvedl generální ředitel společnosti TerraPower, Chris Levesque.
Společnost TerraPower podala žádost o stavební povolení v březnu 2024, a formální přezkum ze strany NRC začal v květnu 2024. Přípravné stavební práce zahájili stavbaři v červnu 2024 a nyní již nic nebrání oficiální výstavbě. Projekt Kemmerer je součástí demonstračního programu pokročilých reaktorů amerického Ministerstva energetiky.
"Na dosažení tohoto významného úspěchu jsme strávili tisíce hodin práce. V nadcházejících týdnech plánujeme zahájit výstavbu elektrárny a těšíme se na uvedení prvního sodíkového reaktoru a systému skladování energie na trh,“ dodal Levesque.
Pokročilý jaderný reaktor v provozu do 5 let
Sodíkem chlazené rychlé reaktory se řadí do takzvané čtvrté generace jaderných reaktorů. Společnost TerraPower, kterou založil a předsedá jí Bill Gates, na vývoji projektu Natrium spolupracuje se společností GE Hitachi. Společnost s reaktorovým designem míří také mimo domovskou Ameriku a letos v únoru jej přihlásila do Generic Design Assessment (GDA) ve Spojeném království.
„Toto je historický krok vpřed pro pokročilou jadernou energetiku ve Spojených státech a odráží náš závazek přijímat včasná a předvídatelná rozhodnutí založená na přísném a nezávislém bezpečnostním přezkumu,“ uvedl předseda NRC, Ho Nieh.
TerraPower očekává, že Kemmerer 1 dokončí v roce 2030 a bude tak první pokročilou jadernou elektrárnou v užitkovém měřítku ve Spojených státech. Spuštění elektrárny je podmíněno získáním provozní licence od NRC.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
23. březen 2026
27. březen 2026
8. duben 2026
12. duben 2026
15. duben 2026
22. duben 2026
30. duben 2026
Komentáře (13)
V USA nekecají a makají. MAGA v praxi.
americká verze BN-350?
To by měla být dobrá inspirace i pro naší budoucí energetiku. Samozřejmostí by mělo být umístění co nejblíže průmyslových aglomeracim a vyšší obyvatelností pro využití zbytové tepelné energie. Pro zajištění větší bezpečnosti umístění dostatečně hluboko v podzemí, což by neměl být v naší hornaté krajině problém. Bylo by naivní si myslet, že se v nějaké vyhledové budoucnosti změní situace ohledně bezpečnosti k lepšímu spíš naopak.
Bude záležet na ceně těchto SMR, to jsem v článku nenašel.
Nejsem příznivcem typu reaktor do každého města. K jádru je dobré chovat s určitou obezřetností a preferovat jadernou bezpečnost. Čili u nás dvě, případně tři jaderné lokality (Tušimice).
Velká JE na volném prostranství v našich končinách není méně nebezpečná než SMR v blízkosti větších měst s nejnovějšími bezpečnostními prvky navíc umístěná dostatečně v podzemí.
1) Velká JE má "nejnovější bezpečnostní prvky" stejně jako malá JE, obě musí splňovat stejné bezpečnostní požadavky.
2) Nikdo se nic jako SMR "umístěné dostatečně v podzemí" stavět nechystá, umístění v podzemí neřeší odvod tepla z reaktoru ani případný únik radionuklidů do prostředí.
Za každou cenu být v opozici a nevidět výhody, jak se často prezentujete není vaše silná stranka.
Nejsem v opozicí "za každou cenu", jsem v opozicí proti nesmyslům, které tu neustále píšete. Vidět překážky, které vy nevidíte, neznamená "nevidět výhody". Fakta nejsou vaše silná stránka.
Ty stejné nesmysly si myslím zase já o Vás a že jich je požehnaně.
To jsem rád že se shodneme aspoň na tom, že nesmyslů si myslíte požehnaně.
Říkali, že by měl být cca na polovině ceny klasických reaktorů.
Uvidí se. V každém případě jsou tam možnosti úspor, např, prakticky beztlaký provoz, atd. Zajímavá je také vysoká teplota a možnost akumulace.
Titulek je poněkud zavádějící. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychl%C3%BD_reaktor
Díky za odkaz, potvrzuje moje obavy o cenu této JE :
"Mezi negativní stránky je nutné zařadit násobně vyšší investiční náklady na výstavbu takového zdroje a rovněž jeho nákladnější provoz, který při současných nízkých cenách jaderného paliva příliš nedává ekonomický smysl. Nutnost použití speciálních technických řešení pro zajištění bezpečnosti reaktoru chlazeného sodíkem se významně projevuje na ceně takovéto koncepce."







