Rolls-Royce: Naše malé reaktory mohou vyrábět elektřinu za podobnou cenu jako offshore VtE

No, počkejme si na konkrétní realizaci. Pokud i pak budou platit podobná čísla, je jádro "z nejhoršího venku". Nehledě na to, že Němcům je dobré ukázat i jiné cesty, kam a jak směřovat.

Jádro není z nejhoršího venku. Ta cena off shore VtE bude za rok nižší, za 10 let ještě nižší a v době kdy by ty malé reaktory byly vyráběny seriově bude mnohem nižší i se započtením akumulace.

Kdo bude ty desítky a stovky malých JE hlídat? Kolik to bude navíc stát?

Podívejte se na růst ceny pro ještě nepostavenou Hinkley point 3.

Jo v nějakém ideálním světě bez válek, teroristů by to možná mělo smysl, v současnosti to může mít význam jen pro armádu a její týlové zabezpečení.

Ty desítky reaktorů budou pravděpodobně nejčastěji umístěny do "baterií", takže jedna rychlá rota bude hlídat např. 6, 12 nebo , plácnu, 24 reaktorů. Nemusí jít hned o plán stavět reaktor do každého krajského nebo okresního města.

Nerozumím tomu vašemu jasnému vidění budoucnosti, resp. vámi nabídnutým scénářem si nikdo nemůže být jistý. Ceny nepůjdou donekonečna dolů. Nabídnul bych jinou verzi( z x možných): Jakmile se výrobci větrníků dostatečně etablují na energetickém trhu (budou mít svoji část koláče "jistou"), půjdou s cenou nahoru a zvednou si marži. Nebo jinak: s postupujícími poruchami klimatu se nad severním mořem objeví nějaký Kirill a sejme 20% stožárů (vlastní silou, vlnobitím), chybějící výroba vyžene na rok a půl cenu nahoru, protože chvíli bude trvat ty stovky stožárů zase postavit a ukotvit. Nebo v Číně bude takový tlak na růst mezd, že i soláry bude třeba zdražit, i Číňan bude chtít jednou druhé auto do rodiny, pračka a lednička jej ohromily před 35lety.

Tím chci říct, že jste se MOŽNÁ trefil, ale možná taky ne. A také to, že větrníky a spol. nám nikdy nepomůžou stáhnout radioaktivitu na zlomek dnešních hodnot vyhořelého paliva.

Pane Vaněčku, když zde někdo poukáže na potenciální/i reálné problémy OZE, tak Vy (případně p. Veselý), říkáte, ať si laskavě odpustíme přístup To neeejde, neboť inovace přinesou řešení, levnější výstvavbu atd. Nějak nevím, jak se to liší od Vašeho přístupu k inovacím v energetice jaderné. :(

Pane Brandejs, já vidím do inovací, jejich možnostech a do seriové výroby slunečních článků. Jak jsem psal, cenový pokles fotovoltaických panelů bude pokračovat nejméně dalších 20-30 let. Důvody: seriová výroba která se začíná robotizovat (i V Číně) a "learning curve". Z fyzikálního hlediska vidím, že účinnost slunečních panelů je ještě daleko za jejich možnostmi, z hlediska termodynamiky pracujete s vysokou teplotou zdroje (Slunce).

Materiálově není žádný problém pro kompletní pokrytí lidských potřeb elektřinou ze slunce.

Vše je bezpečné, stabilita prozatím v řádu 25 let je garantovaná.

Slunce je nejstabilnější a nejsilnější zdroj energie v bezpečné vzdálenosti od nás. Zásadní problém je v tom, že čím dál více na sever na naší polokouli svítí méně, hlavně v zimě. Země kde neznají zimy s minus 20C a kde žije převážná většina lidí na této planetě potřebují jen krátkodobou akumulaci na noc. Seriová výroba baterií je jen cca 15 let zpožděna za fotovoltaikou.

Jaderná energetika je výborná pro řídce osídlenou Kanadu a Sibiř. V Kanadě žijí lidé půl roku prakticky pod zemí, Byl jsem v prosinci ve Winipegu a člověk mohl chodit po městě i Universitě a zůstat pod zemí. Tady má jaderná energetika jasnou výhodu.

Když se podíváme na 60 let vývoje JE tak vidíme, že to co bylo kdysi presentováno jako hlavní výhoda (obrovské množství energie je koncentrováno v malém množství jaderného paliva) se stalo hlavní nevýhodou. To už neuchladíte samovolně a jelikož ekonomické tendence (k zlevňování) vedly ke stavbě větších a větších reaktorů dostal se vývoj do slepé uličky. Když čtu pana Wagnera (pro mě je to expert přes JE) tak se dočtu že nahrazení velkého reaktoru deseti malými je sice bezpečnější, ale dražší.

Shrnuto: u fotovoltaiky vidím fyzikální možnosti a rezervy, jak ji stále zlevňovat a jak řešit krátkodobou akumulaci (a i dlouhodobou).

U jaderné energetiky vidím situaci jako v Hlavě 22. Myslím že nemá (celosvětové) řešení ale umí řešit lokální problémy.

Trochu Vás opravím, budu mluvit za sebe. Můj názor na tuhle akci Rolls-Royce je takový: Podle toho, co jsem o jejich "SMR" četl, jsem přesvědčený, že je v prvé řadě dost odvážné říkat plánu na 450 MWe reaktor "small". Navíc mám z toho pocit, že tady někdo znovuobjevuje VVER-440, jen o 50 let později. Další poznámka je, že mluvit o ceně elektřiny u zařízení, které existuje zatím jen jako částečně dokončený návrh prototypového zařízení je tedy hodně v předstihu.

Já sice SMR fandím, ale tihle jen mají ambici udělat trochu líp něco, co už dávno existuje a nemám pocit, že by to nějak trvale řešilo problémy současných lehkovodních reaktorů. Snad mají ostatní lepší nápady.

Trochu se divím, že se nesnaží komercionalizovat svoje dobře odzkoušené 20MWe reaktory z ponorek.

Pane Brandejsi,

ono to může jít, jenomže jsme všichni od roku 2008 viděli jak slibované SMR dopadly, Hyperion měl už pár dodávat teplo a proud do Liberce a být schopen region udržet pokud odpadne nadřazená síť. Nuclear World Association, což je asi nejlepší web zabývající se jadernou energetikou, uvádí seznam SMR, většinou jsou to reaktory >=100MW a jenom velmi málo je posunuto ve vývoji směrem k realizaci.

Reaktor nestojí ani v USA, z X návrhů se jich staví pár, mimo Rusko a Čínu jenom v Argentině. Z 20MWe se vylezlo na 100MWe, 200MWe a teď tu máme VVER440 GB. Trochu to sleduje onu poučku od pana Wagnera, tedy že ekonomicky lépe vycházejí velké reaktory. Takovým zařízením se snad nedá říkat malé. To by se stejně mohly olepit reaktory v Dukovanech. Jedině snad že se jim podaří/podařilo celý reaktor smrsknout že se vleze na standardní tahač či vagon, pak ano, bude to malé, ale rozměrově.

Jinak tady je k tomu letáček:

rolls-royce. com/~/media/Files/R/Rolls-Royce/documents/customers/nuclear/smr-booklet-28-sep.pdf

Samozřejmě takové reaktory se hodí, možná bude v Dukovanech případně levnější počkat na toto a nahradit jen reaktory a zbytek elektrárny nechat. respektive jen postavit nové budovy pro reaktory a využít zbytek stávajících. Jak se na to dívám, pak je to skutečně asi tak jenom kopie VVER440, tedy s tím že z toho udělali skládačku a bude to mít stojaté - "americké" - parogenerátory.

Pokud pro nebudou potřeba tak náročné geologické podmínky, pak se možná ty reaktory i chytí, ale musely by být dokončeny brzo aby jaderné technice neujel vlak zase o pěkný kus dál.

Jaderné energetice už vlak ujel. Neumějí postait levný, malý a bezpečný reaktor. Tahle 3 jednoduchá kritéria jsou v jaderné energetice protimluvy. Jaderná fůze, pokud se to vůbec rozjede, tak to bude obrovská mašina, s obrovskými nároky na provoz a údržbu. Tudy zase cesta (zatím) nevede.

Mě na to jenom baví, že doteď byla ze strany pan Vaněčka a jemu podobných slyšet oprávněná kritika, že jádro jsou velké drahé molochy, zatímco fotovoltaiky je geniální, protože se vyrábí sériově, což snižuje cenu. A teď, když někdo přichází s modulárním řešením umožňujícím potenciálně hromadnou výrobu malých jaderných reaktorů, tak najednou ten samý pan Vaněček hned ví, jaký to bude problém. Prostě protlačuje svojí fotovoltaiku za každou cenu, není ochoten vnímat nic jiného, ačkoli sám na všechny útočí, že nejsou otevření novým nápadům a pokroku, který ve fotovoltaice určitě nastane, zatímco kdekoliv jinde je nemožný.

Neříkám, že modulární reaktory jsou řešením, to budeme vědět možná za 10 let, ale přístup pana Vaněčka o něm vypovídá hodně.

Jinak bych pana Vaněčka upozornil, že armáda USA a dalších zemí dávno malé jaderné reaktory používá pro pohon lodí a ponorek. Fotovoltaika se k tomuto účelu kupodivu zatím neosvědčila :-).

Vojenské aplikace jsou trochu jiné zvířata než civilní, vojáci mají trochu jiné priority. Že loď nemusí tankovat kolikrát celé roky je velká výhoda pro US nebo Royal Navy, ale ne až tolik pro civilní cargo lodě, které lehce natankují v každém přístavu. Zajímalo by mě, jaký háček je v tom, že se výrobci tady těch reaktorů ani nepokoušejí o prodej civilních verzí těchto již dovře odzkoušených reaktorů.

Tak děkuji, že jste mě poučil, že vojenské aplikace jsou jiné než civilní...

Háček je v tom, že ty reaktory na ponorkách a letadlových lodích pracují s vysoce obohaceným uranem, kterým v podstatě mohou disponovat jen země, které nepodepsaly dohodu o nešíření jaderných zbraní.

To jsou samozřejmě kecy, protože tu dohodu ratifikovaly až na pár výjimek všechny země světa, včetně USA, Ruska, UK a Číny. Čím, že tyhle země nedisponují?

Abych to shrnul, standardní jaderná pakárna s vládní politikou, bezpečnostními hrozbami a úřední pakárnou. FV panel si ještě dnes mohu koupit v obchodě a klidně ho mohu prodat i tlustému Kimovi do KLDR.

A abych se vrátil trochu zpět, US Army teď kupuje FV panely ve velkém pro vlastní mikrogridy (základny schopné provozu bez ohledu na zásobování z okolního světa) a pro nanogridy (dobíjení elektronického vybavení v polních podmínkách). A samozřejmě na FV pohon jsou i družice systému GPS.

Problém komerční dostupnosti vysoce obohaceného uranu je často zmiňován, v tom má p. Hájek pravdu. Osobně ale vidím hlavní problém v nákladovosti. Obohacování uranu je zkrátka drahá sranda a rozdíl mezi 4% jako u klasických reaktorů a la VVER a 30-40% u těchto malých je obrovský. I když vlastně - ruský KLT 40S pro plovoucí JE Lomonosov, už pracuje "jen" se 14,5% obohacení, při obdobných parametrech, jako původní vojenská verze, která ovšem potřebovala právě těch 30%. Takže i zde se ty nároky pomalu daří snižovat. Holt vývoj. Mimochodem zde máte prvý příklad civilní verze původně vojenského reaktoru, která "jde na trh", když už jste se na ní ptal.

Ad pan Veselý:

Omlouvám se, vyjádřil jsem se nepřesně. Dohodu o nešíření jaderných zbraní samozřejmě podepsaly i jaderné mocnosti. Máme tu tedy země, které jí nepodepsaly (Indie, Pákistán, Izrael, Severní Korea podepsala ale později odstoupila) a ty nemají žádná omezení ohledně vlastnictví štěpného materiálu a pak země, které mají status jaderných mocností v rámci smlouvy o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsaly (USA, Čína, Rusko, Francie, Velká Británie). Všechny ostatní země víceméně nesmí tak vysoce obohacený uran vlastnit.

Máte pravdu. V současnosti se draží výstavba některých off shore VtE za garantovanou poloviční cenu. Jaderná energetika je riskantní podnik jak z hlediska bezpečnosti a ekologie, tak z hlediska financí.

Zatím je to jitrnice jakou svět neviděl. Přeju jim úspěch, ale reálně se budeme bavit až prodají SMR za první miliardu EUR.

Pane Vaněčku,

můžete nám, prosím, předvést tu křišťálovou kouli ze které věštíte vývoj techniky a cen na desítky roků dopředu?

Pane Mykanec přišel s tím pan Ford, a zobecnili to potom ekonomové, říkají tomu learning curve či experience curve hromadné výroby. Projděte si internet a něco si o tom přečtěte a pak můžete věštit se mnou.

Když to shrnu: je to jen PR bublina od Rolls-Royce, nic víc. Ještě k dotazu v čem vidím rozdíl (nebo proč podporuji) fotovoltaiku a ne jádro: Dívám se na to z hlediska výzkumu. Fotovoltaický článek si mohu vyrobit sám, připadně v laborce s pár spolupracovníky, tisice lidí po celém světě na tom pracuje a mnoho z nich může něco nového objevit. Jaderný výzkum je úplně jiný, to snad každý zasvěcený ví. Tomu nejlíp vyhovuje obrovské nasazení jako to bylo v projektu Manhattan.

Máte na mysli Dye Sensitized Cells?

Dá se tam nějak nahradit TiO2 něčím jiným? Nevím, pyritem či galenitem? Nebo vadí kontaminace ZnO2? Eventuálně jak dá se nahradit vodivě pokryté sklíčko, hlavně na průhledné straně, třeba kovovou mřížkou? Např. mosaz, nebo podobně?

Čistě ze zvědavosti ne že bych se chtěl pustit do vlastní továrny na články, ale kdysi jsem se nachomýtl k diskusi coby kdyby byla jaderná válka, odnesla to většina polovodičů, většinou průrazem, a tak. Navíc ono v polovodičích je toho pořád ještě i dost na garážový výzkum, i když většinou jen pro zábavu, kdysi jsem viděl pěkné měření hrotových diod z různých oxidů, hrátky s tunelovými diodami jako zesilovači a tranzistory z kdečeho a pár pokusy o bájný memristor Asi funkční.

DSC je nejstarší typ fotovoltaických článků co lze amatérsky zhotovit (viz YOUTUBE). Já myslel jiný druh připravovaný z vodných roztoků. Nejvyspělejší takové články jsou CH3CN3 PbI3 s perovskitovou strukturou. Běžné křemíkové články amatérsky nevyrobíte.

Co se týče průhledné vodivé elektrody, nejlepší je indiumtinoxide nebo ZnO, které též můžete připravit z rotoku.

Zkouší se i stříbrné či uhlíkové nanodrátky.

Co se týče radiačního poškození fotovoltaiky, u ní to není tak hrozné, pozoruje se to u družic, které to nevyřadí z provozu okamžitě ( ani třeba po průletu mikročástic) jen to pozvolna v řádu let snižuje účinnost fotovoltaiky. Ale jsou i materály, co si samy radiační defekty "vyspraví".

Ohledně poškození polovodičů. Problém je v tom, že v případě jaderného napadení budete muset v prvním kroku všechny JE ODSTAVIT z bezpečnostních důvodů. Jsou to samozřejmě objekty, které jsou v plánu v první vlně. S tím si mohu být jistý. Vaše argumenty o polovodičích jsou z tohoto pohledu irelevantní. Kromě toho nevím, jak jsou chráněné polovodiče přímo v JE. Zřejmě by řídící elektronika stejně nepřežila. Naopak velké množství FVE rovnoměrně distribuované po uzení je zhlediska vojenského jako celek nezničitelný zdroj.