Švýcarsko riskuje hlasováním o uzavření JE svou energetickou nezávislost

Švýcarsko riskuje, že se stane energeticky závislé na dovozu elektřiny poté, co by jeho občané v referendu odhlasovali uspíšení odchodu od jaderné energetiky. Švýcaři budou o uzavření jaderných elektráren hlasovat již tuto neděli a podle průzkumů má tento protijaderný návrh mírný náskok.

Země tak může čelit ztrátě jedné třetiny domácí produkce elektrické energie a změnit své postavení na dovozce elektřiny v případě, že občané v referendu rozhodnou o odstavení pěti jaderných elektráren již v průběhu příštího roku.

Zatímco svou geografickou pozicí je Švýcarsko situováno pro dovoz elektřiny výhodně, a může tak bez problému dovážet elektrickou energii od svých sousedů, jeho přístup k jednotnému evropskému trhu s elektřinou je omezen kvůli odhlasovaným imigračním kvótám pro občany EU z roku 2014. Po celou dobu brzdí tato imigrační politika veškerá jednání s EU a přímý přístup Švýcarska na evropský energetický trh zůstává mimo hru, což může mít vliv na bezpečnost energetických dodávek.

„Měli bychom v budoucnu pokrýt snížení energetické výroby dovozem elektřiny,“ říká Nathalie Hardyn, zástupkyně ředitele Ženevské hospodářské komory, která je proti volební iniciativě. „V tuto chvíli nemáme dostatečnou elektrickou síť na to, abychom mohli rychle a zároveň dlouhodobě zvýšit dovoz elektřiny.“

Světově nejstarší

Zatímco Německo v reakci na havárii japonské elektrárny Fukušima z roku 2011 začalo odstavovat některé své jaderné elektrárny již několik měsíců po incidentu, Švýcarsko se rozhodlo vyřadit své jaderné elektrárny až po dosažení jejich projektové životnosti. To v některých případech znamená ještě zhruba 30 let. Například ale blok Beznau 1 je provozován již od roku 1969, a je tak nejstarším fungujícím reaktorem na světě.

Především dlouhá doba do vyřazení některých jaderných elektráren nahání švýcarské Straně zelených strach, proto vytvořila iniciativu pro odstavení třech reaktorů již příští rok a zbývajících dvou v letech 2026 a 2029. Podporovatelé návrhu uvádí, že země může výrobu z jaderných elektráren snadno nahradit přechodem k obnovitelným zdrojům, neboť již nyní tvoří 60 % výroby elektřiny vodní elektrárny. Jaderné elektrárny se na elektrické výrobě v minulém roce podílely ze 34 %.

Těsný závod

„Při plánování vyřazování elektráren bude mít spolu s ostatními finančními projekty švýcarský parlament horkou půdu pod nohama,“ tvrdí Philippe de Rougemont, člen výboru pro švýcarský odchod od jádra. „Jaderný sektor jako druh průmyslu končí. Dříve to byla budoucnost, dnes je již minulostí.“

Popularita protijaderné iniciativy je velice těsná. Podle průzkumů provedených společností gfs.bern pro zpravodajskou stanici SRG je pro 48 % voličů a proti 46 %. Pouze 4 týdny před tímto hlasováním bylo zastoupení podpůrců návrhu 57 % proti 36 % občanů, kteří s uspíšením odchodu od jádra nesouhlasili.

Poslední průzkum přišel před úterním zemětřesením, které zasáhlo severní pobřeží Japonska spolu s oblastí kolem JE Fukušima. Právě zemětřesení způsobilo před pěti lety na odstavené Fukušimě ztrátu chlazení použitého paliva a jeho následné tavení.

Dřívější odchod od jádra si vyžádá navýšení investic pro navýšení objemu dovozu elektřiny stejně tak jako na posílení vedení z vodních elektráren do oblastí, které jsou momentálně zásobovány elektřinou z jaderných elektráren, tvrdí energetické společnosti BKW AG a Axpo Holding AG. Výsledkem budou vyšší účty pro spotřebitele.

„Rizika nestabilní sítě a v krajním případě možnost blackoutu se může dramaticky zvýšit,“ říká Tobias Kistner, mluvčí společnosti Axpo. Pro zlepšení a investice do infrastruktury je potřeba více času.

Dřívější opuštění jaderné energetiky může vyjít společnost Axpo, která reaktory provozuje, na přibližně 4,1 miliardy franků (zhruba 103 miliard Kč) z ušlých zisků a nákladů na vyřazení. Stejně jako AXPO, tak i BKW uvádí, že bude žádat po státu finanční kompenzace.

Švýcarský export elektřiny byl v minulém roce 1 TWh, což je dostatek pro pokrytí spotřeby 200 tisíc evropských domácností. V případě přijetí návrhu bude země podle analytické společnosti Markedskraft ASA potřebovat od roku 2018 pokrýt dodávku přibližně 5 TWh a 20 TWh od začátku roku 2029.

Potřebu Švýcarska na pokrytí elektrické spotřeby může pomoci uspokojit Francie, která je velkým evropským vývozcem. Nesmí se však výrazně prodloužit současná situace provozu jaderných elektráren při sníženém výkonu. Navíc kvůli dalšímu odstavování německého jádra možná nebude schopna pouze Francie uspokojit potřeby obou zemí.

„Urychlený odchod vede k většímu dovozu elektřiny a omezuje přeměnu energetického systému zásobování Švýcarska namísto jeho rozvoje,“ řekl Gilles Seuret, mluvčí BKW.

Zdroj dat: Bloomberg

Zdroj úvodní fotografie: Greenpeace