Horko a elektřina: Proč vlny veder mění pravidla evropské energetiky

Evropský energetický systém se vlivem vysokých teplot dostává pod tlak i v těchto letních měsících. Stoupající teploty vedou ke zvýšenému využívání klimatizací v době, kdy některé elektrárny musí zastavit produkci z bezpečnostních důvodů. Otázka poptávky po elektřině v extrémním počasí je zásadní do budoucna vzhledem k pokračujícímu trendu silných vln veder, které navíc mohou ohrožovat techniku.

Každé léto posledních let po celé Evropě zaznamenáváme zvyšující se teploty a hlavně déle trvající vlny veder. To má implikace nejen pro zdraví lidí, ale také na spotřebu elektřiny. Déle trvající vedra vedou evropské občany k logické adaptaci, tedy k pořízení a využívání klimatizací a dalších chladicích zařízení. Tato změna pomalu začíná narušovat standardní fungování evropské elektrické sítě.

Standardně totiž v Evropě počítáme s největší poptávkou po elektřině v zimě. To se však pomalu začíná měnit. Mezi 23. červnem a 3. červencem, kdy došlo k jedné z vln veder, stoupla podle serveru Financial Times celoevropská poptávka po elektřině meziročně o 7,5 %. Ve Španělsku dokonce o 16 %, a dělo se tak ve stejnou dobu, kdy některé jaderné elektrárny musely z bezpečnostních důvodů snížit výkon nebo zastavit produkci. Teploty navíc mohou ohrozit vybavení sítě, které se může vlivem horka přehřát či poškodit.

Přestože díky solárním elektrárnám nehrozí masivní nárůst cen během letních období, už teď můžeme vidět občasné „skoky“ v ceně elektřiny v noci. Na to, jak mohou vypadat scénáře při rozsáhlé adaptaci klimatizací, se stačí podívat na Spojené státy, kde nedávná vlna veder a reakce občanů na ni způsobila výpadky elektřiny a masivní nárůst jejích cen.

Evropa se otepluje rychleji než ostatní kontinenty a je už skoro pravidlem, že každé následující léto láme teplotní rekordy, minimálně v některé části kontinentu. Je tedy více než pravděpodobné, že nás čeká více extrémních meteorologických událostí, včetně vln veder.

Jak je na tom Česko?

V našich končinách je současné léto zatím teplejší oproti průměru posledních let, ovšem zatím nepadají devastující rekordy, které jsme mohli vidět v některých jiných částech Evropy. Zároveň by český elektrický mix měl být díky podílu importu a designu našich jaderných elektráren relativně zabezpečen proti nedostatku elektřiny v důsledku veder. I tak však stojí za zvážení, jaké implikace bude mít narůstající letní poptávka pro ČR.

Češi jsou navíc v našem středoevropském prostředí relativními šampiony, co se klimatizací týče, podle posledních dat vlastní klimatizaci v domácnosti 16 % Čechů. Pro porovnání, podle CNN klimatizaci vlastní pouze 3 % Němců a v celoevropském kontextu je to zhruba 20 % obyvatel. Je však pravděpodobné, že se toto číslo za poslední dva roky zvýšilo. Současné zprávy mluví také například o zdravotních komplikacích spojených s přehnaným využívaním klimatizací. Je tedy možné, že nárůsty poptávky po elektřině v letních měsících se začnou týkat i nás.

Jelikož klimatická změna přinese další a další oteplování, budou se zákonodárci v Evropě muset zamyslet nad tím, jak se budeme během vln veder chladit tak, aby to bylo v souladu s našimi klimatickými cíli, komfortem i stabilitou elektrické sítě. Možných řešení je mnoho - od změn politik, až po budoucí technologie typu demand-side response. Na některé upozornil už na začátku léta think tank Ember.