Horko a elektřina: Proč vlny veder mění pravidla evropské energetiky

@Bob 11. srpen 2025, 17:41

To mě zaujalo, co přesně myslíte tím:

"s klimatizacemi "ve vysokém počtu všude" bude ten teplotní ostrov ve městě o to horší."

Jak ho klimatizace zhoršují?

Ohřívají okolní prostředí. Kromě toho tepla převedeného zevnitř ven navíc i se spotřebované elektřiny.

Zkuste si někdy stoupnout k výdechu pracující klimatizace.

No ale pokud by to byla pouze elektrická energie z FVE tak je to defakto uzavřený systém a okolí by se ohřálo stejně jako bez FVE a AC.

Jenže aby to mohly ty klimatizace být poháněny elektřinou z FVE na střechách městských budov, tak by tam musely být velké plochy FVE s povrchy maximálně absorbujícími solární energii. Více, než třeba asfaltová lepenka a podstatně více, než reflexní nátěr (který by tam měl být), nebo třeba zelená střecha.

Takže i ta kombinace FVE s klimatizacemi napájenými výhradně jen solárně bude v tom městě zhoršovat tepelný ostrov. Ty střechy pokryté FVE budou odrážet podstatně méně solární energie. Všechna ta navíc zachycená energie FVE se nakonec změní na teplo.

to by museli mat s tym zateplenim vyriesenu aj cirkulaciu vzduchu, aby nemuseli otvarat okna a vpustat si do baraku teply vzduch zvonku, my ked sme zateplili juznu stenu, tak je to citelny rozdiel v lete kolko to ochrani, ale ked sa otvori okno, tak sa tiez neda carovat

Ono to chce hlavně nevětrat za horka v poledne, ale přes noc.

Kromě toho v rekuperační jednotce lze vstupní vzduch o něco ochladit odcházejícím chladnějším.

Nejhorší jsou neizolované (nedostatečně izolované) ploché střechy pokryté černými asfaltovými pásy, nebo neizolované (špatně izolované, s tepelnými mosty) šikminy v podkroví a s tmavou krytinou navíc bez větrané mezery pod ní.

Naopak Bobe aktivní chlazení tedy nějaký druh klimatizace je až na prvním místě a to proto ,že je levné a efektivní. Předokenní žaluzie jsou drahé a ve výsledku je uvnitř domu málo světla. Životní úroveň přece není o tom hrát si na krtka někde v rozpáleném paneláku, ale mít velký klimatizovaný dům s okny do zahrady , před domem vyhřívaný krytý bazén v garáži elektromobil a hezky to všechno přes léto krmit s FVE a v zimě topit tepelným čerpadlem země/ voda.

Naopak, aktivní chlazení je v důsledku nejdražší. Ona ani elektřina vyrobená ve vlastní FVE není zadarmo.

Z dlouhodobého hlediska je nejlevnější dobrá izolace (hlavně střechy), světlá krytina (případně reflexní nátěr), z jižní strany před okny ve vhodné vzdálenosti opadavé listnaté stromy, nebo třeba přesahující římsa nad okny, která stíní před letním poledním sluncem, ale nebrání slunci zimnímu.

Těmito opatřeními sice snížíte potřebu klimatizovat ,ale když přijdou vedra moc to nepomůže. A stou střechou OK , když dáte na střechu FV panely tak jí ideálně odstíníte. Za mě v jednoduchosti je krása třeba stropní chlazení a tepelné čerpadlo země /voda . v létě si držíte teplotu v místnostech jakou chcete nic vám nikde nefouká a ještě si ohříváte vrt. A můžete mít velká okna i na západ že tam praží nevadí , alespoň máte hezký výhled a více tepla do vrtu. Jinak samozřejmě teď v polovině srpna už jsou dlouhé chladné noci protože den je o 1,5 hodiny kratší než na konci června, takže už to není takový problém. Co se týče ceny elektřiny z FVE pak zadarmo není jasně, ale je levná.

Těmi opatřeními se dá dosáhnout toho, že klimatizaci vůbec nepotřebujete. A když už ano, nutnost použití se zúží na jednotky dnů v roce, místo toho, aby "běžela celé léto".

Připomínám, že ze zdravotních důvodů by se nemělo klimatizovat o více, než cca 5°C.

Co se týká vlivu FV panelů na přehřívání střechy, tak je Vaše úvaha chybná.

FV panely mají takový povrch a zasklení (speciální sklo s minimem odrazů), aby absorboval maximum energie (více, než 99%).

Pak se z ní vyrobí cca 20% elektřiny, zbytek 80% je teplo.

Těch 20% se přemění na teplo přímo v domě, což je z hlediska přehřívání ještě horší, než na střeše.

Jediná výhoda FV panelů je, že těch 80% na střeše je odděleno 1 vzduchovou mezerou navíc pod panely. To ale zdaleka nevyváží těch 20% přímo v objektu, které se nakonec změní v teplo.

FV panel 99,99% solárního záření přeměněno na teplo

bílá barva 20-25% Ale reflexní povrchu

černá barva 99,97%

Cihla (pálená červená taška) 75%

živičný povrch 90%

Více ve zdroji: http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/37411.pdf

Poznámka: u neprůsvitných povrchů je pohltivost v % 100-odrazivost, nebo 1-odrazivost bezrozměrně.

P.s. 18 let jsem se živil mimo jiné měřením barevných omítek a počítáním vlivu barvy na jejich ohřev. Ve vzorníku barev firem vyrábějících omítky najdete u každého odstínu různě nazvaný koeficient, podle kterého se určuje, zda se může použít na slunce. Kvůli ohřevu, dilataci a z toho nebezpečí praskání.

Pokud máte vrt, nebo i zemní kolektor, tak je použití TČ plýtvání energií. Stačí přímo ochlazení media zeminou a jen oběhové čerpadlo.

Předokenní žaluzie jsou naopak velmi levné. A dají se natáčet, takže po většinu dne propouští dovnitř dostatek světla. Bydlíme ve slušně zateplené novostavbě v posledním patře pod plochou střechou (Praha) a aktivní chlazení téměř vůbec nevyužíváme, přestože ho máme integované v celém bytě do podhledů.